a ješte mala poznamecka k predchozimu
ja bych snad asi pocitila ulevu, kdyby fakt nekoho mel, za prve by se mi ulevilo, ze je normalni muz, kterej *** chce-protoze ted vazne nevim, jestli to je opravdu unava, nebo nechut, nebo co to vlastne je, vetsinou chteji muzi *** casteji a tohleto co je u nas (1x za 2 mesice) mi nepripada v normalu a za druhe bych asi nasla odvahu a hlavne duvod proc se s nim rozejit. Zni to divne, ze mam ho rada a zaroven se s nim chci rozchazet-me ale vazne ta jeho ***ualni netecnost ubiji. Jenze rozchazet se kvuli ***u? To ta nevera je lepsi duvod. Kdyz se bavime o ***u, rika, ze to pro nej neni tak dulezite....ze si váží vztahu jaky mame atd. a clovek si pak pripada jako nejaka nadrzenka, ktera nevidi nic jineho nez ***.

Mohla bych se zeptat, jestli byl doktůrek takový jen co se ***u týče? Ten můj stále *** nechce,ale co se týče jiných věcí, je hned k dispozici, pomáhá doma, stará se, všímá si všeho, jen ten *** mu nic neříká. Furt mi říká že já bych to pořád chtěla - a to už doma nic neříkám, dělám že mi to nevadíjsem z toho rozpačitááá

Když si čtu váš příspěvek tak se vracím zpátky o dva roky a naprosto přesně vás chápu a dokážu si představit jak se cítíte. Také jsem chodila s klukem a bylo to naprosto stejné (až je to neuvěřitelné) stejné výmluvy i argumenty. Ze začátku *** byl, ale ani trochu mu nezáleželo jestli z toho něco mám, když jsem se mu svěřila že NE, byl překvapený a řekl že si takových věcí "jakože nevšímá" :)) trochu mě to zarazilo...... Nicméně tento trend trval dál, až jsme po roce a půl skončila jako troska bez seběvědomí a nikdo na světě mi nemohl vymluvit, že jsem to nejhnusnější na světě :((( mé okolí ze mě bylo už šílený. Nakonec jsem se zbalila a odešla. Po nějaké době jsem se dozvěděla, že zmíněný doktor mě nechával doma trpět a mezitím střídal sestřičky po tuctech. Samozřejmě jsem z toho byla špatná, ale uvědomila jsem si, že je to právě to, že potřbuje něco nového - právě proto, že mu to moc nešlo a žádná holka si nebude stěžovat hned napoprvé. To byl pravý důvod toho proč "něco nového" . Já jsem si našla nového kluka a dá se říct, že jsem prosouložila celý rok . Měla jsem to 5x týdně a někdy jsem vzpomínala na klidné večery s doktorem, ale jen v žertu už bych to nevyměnila. *** je koření života a bez něj to nejde, nevím kolik vám je, ale vím 100% že to bude horší a horší a za pár let (nebo po dítěi) to přestane úplně. Držím palce ať už se rozhodnete jakkoliv. mějte se moc fajn

Miluju ho, přitahuje mě a zároveň na něho mám děsnej vztek a v tu chvíli mě napadá ten milenec. Dělá jako by se nic nedělo. Vždy to téma nadhodím já. Říká že ho to taky trápí, ale že sám neví proč se mu nechce, nemá prý potřebu. Říká, že je večer unavený, což chápu, ale ráno pak zase taky nic. Docela otevřeně jsme o tom mluvili, ptala jsem se ho taky jak často masturbuje, říkal že dvakrát do měsíce. *** máme jednou za měsíc a půl až dva. Myslím, že v tom, že by někoho měl to není. Nevím, možná ho trápí že mně nedokáže uspokojit, ale když mu ukazuju jak mi to dělá dobře, jako by se ho to nedotklo, prostě stále to dělá stejně po tom jeho. A jak je pro mě důležitý ***? Myslím, že to dva lidi hodně sbližuje, i když taky nemusí. Tělesně nestrádám, spíš na duši, že ten můj po mně asi už vážně netouží.

Ahoj , prvně bych se optala, co k němu vlastně cítíš??
..a promluvili jste si o tom pořádně??, na rovinu?? Třeba má nějaký problém a bojí se Ti svěřit a tak to maskuje tím, že ho láká něco nového...Tohle je hrozně důležité aby se svěřil, protože naprosto chápu, že pak člověka napadá cokoliv..V tom je těžko radit..Tvého chlapa neznám, nedokážeš ty odhadnout co s ním je, natož někdo cizí..Každopádně bych se připravila na nejhorší...může to být hloupost a nebo taky něco vážného...s milencem Ti to moc nedoporučuju..to už to rovnou ukonči..Nevím do jaké míry je pro Tebe *** důležitý aby jsi ukončila vztah...Asi bych si pořádně promluvila a nech si to projít hlavou..pak bych udělala nějaké rozhodnutí..ale držet vztah a mít k tomu milence..to nikam nevede, věř mi..to není vztah..Tak hodně štěstí...

Mám pocit že ten můj je vážně frigidní. Prostě ho to nebaví. Hledám chybu v sobě, řešíme to doma snad už posté a on jen říká že nemá vůbec chuť. Že je se mnou rád, akorát ho prý přitahuje nový, nepoznaný (tím mi řekl že ho vlastně nepřitahuju). Jsme spolu dva roky, bydlíme spolu skoro od začátku a *** byl často snad jen první půlrok. Pak to uvadalo postupně, až jsme se dostali k četnosti dvakrát za čtvrt roku. Jinak si v jiných věcech rozumíme, rozcházet se nechce. Akorát ten *** mně chybí. Nepřipadám si jak ženská. Tak nevím, mám to ukončit, najít si milence? Tohle nikam nevede, akorát se kvůli tomu trápím....