Dobré ranko Škoda, že bydlíš tak daleko, hned bych zašla na kafíčko, v mém případě asi na čajíček

ZDravím:) mám přítele, už čtyři a půl roku, jsme zároveň i kamarádi, ale prostě úplně vše mu říct nemůžu a s některýma věcma se docela dusím - není to komu říct. a kočky...byŤ ty mé jsou zatím hravými koťaty, tak se jim můžu svěřit:) a ještě němým tvářím v mém akvárku:)a vám tady:) a jsem ráda, že tyhle stránky existujou:) je tady krásně:)

kočičky jsou super,mají takovýho elánu,že člověk zapomenne,že ho něco trápí,když vidím lidi,jak dávají lásku zvířátkům,je mi dobře,myslím,že si to každý zvířátko zasloužíjsem taky hodně sama,občas bych uvítala milé popovídání u čajíku,nebo kávy ,tak si aspoň píši netově

Ahojte. Přesto, že mám přítele, velkou rodinu, tak mě taky občas myšlenky samoty pohltí. Myslím, že nás, které nemáme "kamarádku k posezení u kávičky", je dost, jen se to někteří stydí přiznat. Najít takového opravdového přítele dá snad víc práce, než najít životního partnera. Ale i tak díky za těch pár mých kamarádek, které si na mě občas udělají chvilku, i když mi v tomto ohledu pořád něco chybí. Společnost mám ráda.
Souhlasím, že není nad chlupaté kožíšky a kočičí vrnění. Člověka hned zbaví špatných myšlenek. Hezky jsme si o tom nedávno "popovídaly" i s cerveoukarkulí

Ahoj holky,náhodou jsem našla vaši debatu.Osamělá se cítím taky občas,nemám partnera,dcera má svůj byt.( je taky singl)Ale mám 3 kočky-19 let-opelíchaná peršanka a 2 nalezence-mourovatou-2 roky a kotě-asi 6 měsíců. Já tedy miluji černé kočky,ale ted jsem našla jen mourky.Občas je u nás " veselo" jako když dnes rozlily sirup.V práci se hodně stýkám s lidmi,ale když jsem nemocná tak ani týden s nikým nepromluvím než s dcerou.Jsem introvert a na lidi působím nepřístupně,nemám kamarádky na posezení u kávičky.Ale kočky mi zaberou dost volného času a kočičí vrnění je nad antidepresivum.

No cican je venku, doufam ze se v noci neozve ten znamy zvuk drapku na skle mych balkonovych dveri
Tak se mej krasne a ja jdu fifat
Dobrou noc!

nudí se,to já znám,má tam noviny s hračkama,nevšimne si toho,ale když to chci uklidit dělá čurbes........jo a docela se nám osvědčili škrábadla,má dvě a stejně se občas zapomene jinde

jj presne, kocky toho maji taky hodne co nabidnout...
O Matyska se nebojim, jde jen pres predzahradky, tam kde uz musi pres silnici - to by nesel... Takze o nej nemusim mit strach. Obcas se teda potlouka na ulici, ale vzdycky jsem ho videla jen na nasi strane
Spis mi delaji starosti ty mrazy venku... tak se ho snazim mit doma. ale obcas je to s nim k nevydrzeni a vykopu ho ven

bych asi měla strach,že se mu něco stane,ten náš taky v pohodě štrádoval po chodníku u rušné silnice......,ale minulý kocour prý přítele vyprovázel.........,pak že jen pejskové jsou věrní,i kočičky dokážou být přítulné

Nas Matysek me zase rano doprovazi do skoly, jde docela daleko, prednima zahradkama kolem bloku, tak 150 metru, dal se ale neodvazi

to je pravda,a jak si ten náš dokáže o všecko říct.......,chodíme spolu na vycházky na dvůr a zahradu........

Je ja zboznuju mourovaty kocky a kocoury! Ale vzdyck jsem mela jen cerňochy... nejlepsi jsou stejne ty jantarovy oci, ktery maji skoro vsechny kocky spolecny

on nás

čtyřletýho mourovatýho,koťátka jsou nejhezčí,jsou hravější a mazlivější.........,máš moc pěknýho mazlíka.

A copak mas za kocourka? Ja cernyho pulrocniho Na me ikonce je ale tak malinkej ze ho mozna ani neuvidis

určitě

uz se ozyvam
Odlisnosti prece byvaji moc fajn ne?

uz se ozyvam
Odlisnosti prece byvaji moc fajn ne?

já jsem na tom tak nějak podobně,i s tím kocourem ,sice jsem o něco starší,jak Ty,bydlím docela daleko jihočesko,takže Ti mohu nabídnout akorát pokec přes net..... ,když budeš chtít,tak se ozvi

Ahoj holky, taky jsem "sama".
Mam pritele... ale moc casu na sebe nemame. Nekdy byvam doma sama treba cele dny, vlastne jen s kocourem. Jenze ten spi, a kdyz ne, tak si povida, ale to je spis odmlouvani.
Ja: "Matěji opovaž se vlezt na ten stul!"
Matysek: "Mnau mnau" tonem "tobe do toho nic neni"
Celou dobu jsem kaslala na ty zabomysi valky o kamaradky ve tride... Jenomze ted nemam kamaradku... Aspon ne takvou co bych s ni zasla cvicit, na kaficko, na nakupy, spolu bychom popijeli vinko u nas doma, nataceli si vlasy... Proste holcici veci. Mohli bychom si povidat a povidat a spavat u sebe jako pubertacky... (skoro pubertacka jsem, je mi 18)
Myslim ze je to tim ze nemam sebevedomi. Vzdycky mi prijde ze pro ni nejsem dost dobra (to zni jak kdybych mluvila o partnerovi).
Tak co, holky, slecny, zeny, damy, nejste nekdo z Brna a nehledate nekdo kamaradku?

komunikuji přes net,teda se pokouším,občas tady nikdo není,takže uvítám,jakoliv spřízněnnou dušičku,nám umřel taky táta,takže moc dobře vím,o čem to je......

Ahoj . Já jsem15let vdova,mám dvě dcery,ale ty mají své rodiny.Štve mě někdy svět,protože si nemám s kým pokecat a ty své problémy vypovídat.Jak toděláte vy?

já jsem na tom docela stejně jako Ty,člověk se myslím potřebuje vypovídat a popovídat si s lidma..........,jenže když nikdo tady mimo přítele není..........,kdyžtak se ozvi,když budeš chtít poklábosit.........

Mluvíte mi tu úplně z duše. Mám hodného přítele který je úžasný, ale to je všechno. Chtěla bych mít kolem sebe pár kamarádů na povídání a nějaké ty lotrovin ale nějak mi chybí...Nemám si v podstatě s kým povídat a hlavně není s kým co podnikat - jedině s přítelem a my se taky pořád nesejdeme a hlavně - nemůžeme přece spolu být všechen náš volný čas... No a tak je mi z toho smutno...
Radka37: já mám taky kocourka, ale je to takový malý terorist Ale i tak je to mazlík..

až budeš mít někdy čas pokecáme

já bych ráda, ale vzbudil se manža a musíme jít k babi pro děti, tak snad jindy. promiň

já si klidně s Tebou pokecám

ahoj,
myslela jsem, že zde najdu spřízněné duše, kteří se stejně jako cití sami mezi tou spoustou lidí, kteří mě obklopují a kterým někdy nerozumím a hle tady už 2 měsíce nikdo nehouknul. Tak kdyby něco, tak písněte. Ď.