zkušené holky po operaci,myslíte že opravdu můžu v klidu po 6 týdnech na bazén si zaplavat? (nemám obavu ani tak z námahy jako abych ještě nedostala nějaký zánět atpod.??) A co cviky na břicho? Máte někdo zkušenosti? Třeba po třech měsících že bych mohla? Přiznám se upřímně že dokud jsem mohla,stejně jsem necvičila ale teď jsem se viděla ve zkušební kabince a málem i slza ukanula Mám tak uvolněné hrozně to břicho,hrozný pohled,myslíte že je to i tou operací,samozřejmně tři porody taky udělaly své.No manželovi jsem řekla,že všechno už jen po tmě.. Samozřejmně to mám v hlavě srovnané,hlavně ať jsme zdraví,ostatní není důležité no ale přece jenom,znáte to...

Já jsem po operaci 21 dní, stále mírné špinění, včera trošku krvácení. Při propouštění z nemocnice i má lékařka mě upozorňovali na možnost špinění až 8.týdnů. Je to prý individuální.

Jééé, tak moc děkuji, to jste mne uklidnily, já jdu na kontrolu až příští týden, tak bych tu týden vyšilovala....díky moc

Ahojky, pročítám příspěvky....můžu se zeptat?? Jak dlouho jste "špinily" po hysterektomii dělohy?? Nebo jinak, neví někdo, jak dlouho je to v normě??Děkuji moc za odpověď Zdena

Dobrý den, zdravím,... jsem již rok po hysterektomii s ponecháním vaječníků.
Chci jen podpořit a dodat odvahy. Operace se vydržet dá, po ní je potřeba být opatrná a trpělivá. Nějaké problémy jsem po operaci také měla, ale během půl roku bylo vše OK a já se konečně po několika letech zbavila bolestí, téměř celoměsíčního krvácení a problémů s tím spojených. Takže když už přeci jen je problém a je potřeba toto podstoupit, určitě se to vydržet dá a musíte věřit, že vše bude OK.Jsou tu některé které na výběr neměly,... holky jste statečné.
A proč hlavně píši. Poslední půlrok mě trápí, takové to občasné pálení uvnitř,... není to mykóza, spíš nějaké to podráždění.
Dočetla jsem se že je na to dobrá ta kulička Scarlet a dnes mi má přijít.
Brala jsme ted ale týden gynopevaryl ( potřebovala jsem od toho pálení nějak ulevit ),...myslíte, že si ji můžu hned zavést? A to jak tam píší, že tam je zavedená 72 hodin,... to je nepřetržitě? Máte s tím někdo zkušenost? A pomohlo to?
Děkuji za odpověd,... pěkný den Alča

Ahoj holky, prosím je tu někdo s Kroměříže?

Dobré ránko všechny zdravím. Tak už je mi lepjeji. ATB nasazeny takže zánět zklidněn. Jinak došlo k trochu komplikaci u močáku dali tam nějakou látku a hurá už večer v pohodě. No budu opatrná. Snad by mne meli dnes převést na rehábko. Potřebuji trošinku zatěžovat nohy a protahovat. Jasný přesuny sama ani náhodou, občas se nazadaří a jsem na zemi i normálně tak to by byl teď asi prušvich. :-\

Holky po operaci,kdy z vás začaly vycházet stehy? Jà jsem dnes 5 týdnů a nic.

Ahoj všem, snad Vám nebude vadit, že sem sem napsala. Když mi bylo 18l tak jsem se vdala a v 19 porodila chlapečka, kterému je už teď 21l Za pár měsíců jsem byla znova těhotná a já jsem opět čekala chlapečka o kterého jsem přišla v pátém měsíci. Porodila jsem mrtvé miminko. Doktoři mi odmítli jej ukázat. A podle zákona jsem ho nemohla ani pohřbít. V té době jsem bila a stále jsem přesvědčená, že interrupce je špatná. Pak jsem musela čekat minimálně 2r. aby jsem mohla mít miminko. Při dalším porodu mně nezajímalo nic jiného jen jestli je v pořádku. Připadá mi to do nes jako bych tehdy při porodu prodělala nějaký šok. Manžel odmítl pokaždé jít k porodu. Vždy jsem byla sama. Porodila jsem opět chlapečka, kterému je teď 17l. Myslela jsem si, že nás manžel miluje. Často chodil po hospodách a jednou jsem si při druhém miminku řekla, že je zase v hospodě, ale nebyl začal si s jednou jeho rozvedenou kamarádkou. Mé to zlomilo a já ztratila v něm důvěru. Přestala jsem mu věřit i když tvrdil, že s ní nic nemá. Zůstala jsem sním kvůli dětem, aby nebyli bez svého táty stejně jako já. Za rok jsem byla opět těhotná, Miminko manžel chtěl a já se jen bála že od nás odejde, a já nezvládnu výchovu 3 dětí a k tomu moji mámu na krku. Která na mně při každém těhotenství zhlížela jako vrah. Pokaždé ji vadilo že chci mít děti. Ale najednou jsem nedokázala bít šťastná, že jsem těhotná. Bylo mi hrozně jako bych prodělala zase nějaký stav. Začala jsem se hrozně bát toho že jsem těhotná. Najednou jsem trvala na tom, že půjdu na interrupci. Manžel to odmítal, ale já na tom trvala. Po interrupci jsem pořád brečela a celí život si jí vyčítám.Že jsem zabila své miminko, které už nikdy neuvidím Řekla jsem manželovi, že se to nesmí opakovat. Pak nějak manžel postupem času přestal chodit do hospod. Stále jsem byla celé manželství ve stresu jestli odejde, chtěla jsem aby jsme šli do manželské poradny ,ale to manžel odmítl. Po 12 letem manželství se začal chovat divně. Já se ho ptala co se děje a né jednou,ale prý nic. V té době jsem nastoupila do práce na 3 směny. Občas mně pobolívali záda, ale říkala jsem si ,že to každého. V práci se to pomalu začalo zhoršovat. A nakonec, že mám vyhřezlou ploténku. V práci jsem začala toužit po miminku. Asi po půl roce jsem otěhotněla a já to zjistila v 10tydnu těhotenstvý. .Manžel nadělal nehorázné dluhy na zdravotním pojištění já se to dozvěděla až začali chodit obsílky od exekutorů mně. A že máme exekuci na bytě. Že nám hrozí vystěhování a následný prodej bytu. To se také stalo. Banky nám odmítli dát půjčku na byt. Zase jsem měla ten stejný stav jako při posledním těhotenství k tomu se přidal strach, že děti skončí v domově a mi na ulici Také jsem si začala říkat že mám 2 děti a že to stačí. Opět jsem šla na interrupci i když mně manžel se snažil zadržet ať to nedělám. Já se ,ale tak hrozně bála že zůstanu zase sama a s dluhy a dětmi že to nezvládnu. Mé srdce mi říkalo ať to nedělám ,ale rozum, že nemám jinou možnost. Stále si to vše vyčítám. Chtěla jsem se pokusit o miminko později.Před 5 měsíci jsem prodělala hysterektomii a tím skončil můj sem o velké rodině. Sama jsem jedináček a nemám ani kamarádky. Začala jsem mít psychické problémi. Je mi smutno, pořád se vyčítám, že jsem zabila své děti a teď nemám nikoho. Chci odejít s tohoto světa za nimi a chci aby odešel i manžel že nám tam bude líp. Nemůžu spát, v hlavě mi hučí stává se mi že nemůžu popadnout dech a vše se ve mně sevře. Nejhorší je to ráno. Nemůžu vidět těhotnou maminku nebo malé děti. Cítím se sama. Pořád si vyčítám co jsem to udělala. Kolik mohlo mim dětem bít let a jací lidé by s nich vyrostli.
Manžel mi pořád říká, že jsem nikoho nezabila a že tu musím zůstat pro své děti kteří už jsou dospělí. Ale já nemůžu chci odejít. Přestala jsem lidem věřit. Byla jsem abstinent. Začala jsem pít víno. V noci nespím maximálně 2-3hod a pak hledím do prázdna. Vím řeknete si kráva může si zato sama. Dávám Vám za pravdu ano jsem kráva, která zabila své děti. Mím dětem je 21 a 17l. A maminkám by bylo 20,15, a 6l. Jen se chci zeptat jestli některá s vás prodělala podobné potíže při těhotenství nebo po hysterektomii. Případně jestli nevíte co jsou to za potíž. Manžel se hrozně změnil, a já si říkám proč nebyl takoví dřív. Sice byl hodný a dětmi mi sem tam pomáhal, ale teď je to vše jiné je hodný, se vím mi pomáhá chodí se mnou všude do obchodu atd.Není jako dřív.

Tak koukám že mne to na tu první zprávičku ještě přihlásilo pod starý nick který sem ani nepoužívala . Přání dobré ranko jsem psala já .