Děvčata, moc mi pomohly Vaše příspěvky před operací ... i když bych řekla, že konkrétně u mě nic nebylo až tak strašné... jak jsem se tu dočetla. Byla jsem připravena na horší věci.
Nevím... možná jsem tu nejmladší po operaci.
Je mi čerstvých 36 let. Operovaná jsem byla teď 2.prosince a je mi dobře. Bolesti byly největší tak 2 dny, pak už dobré ...ta veliká únava(dost tu o ní píšete) byla jen asi 4 dny v nemocnici a pak už se to den za dnem zlepšovalo.Možná to my mladší lépe snášíme.. nevím...
Myslím, že pokud jsou problémy ... je lepší na operaci jít, pokud to lékaři doporučují. Určitě by nechtěli brát dělohu, když to není nutné. Já také bolesti neměla... jen hrozné dlouhodobé krvácení. Po operaci mi řekli, že tam byl i myom zvenčí a srůsty, co nebyly vidět na UTZ. Děloha je pryč ... potíže s močením ani tlačením na velkou nemám.
Snažím se zatím nic těžkého netahat... ani nepřibírám, naopak jsem po návratu z nemocnice ( byla jsem tam celkem 10 dní, kvůli hematologickým potížím, co mám mimo jiné) měla 6 kg. dole.
No, už mám zase 2 kg. nahoře, ale už si to držím.
Říkali mi, hlavně poslouchat své tělo. Klidně si i na chvilku lehnu, když jsem odpoledne unavená. Ale není to každý den... jak si tělo řekne. Vše se uvnitř hojí prý asi 60 dní. Pak je možné i milování(***). Zatím nevím...jaké to bude- manžel se už těší ... ale ještě bude muset ještě čekat .
Co se týká zmiňované komplikace - prolapsu pochvy.
Je to vlasně výhřez poševního pahýlu ven.
Bála jsem se, proto jsem se informovala u primáře. Hrozí to hlavně ženám, u kterých byla již děloha hodně pokleslá a mají vše uvnitř povolené. U žen do 50 let (pokud nemají více jak 3 děti) to je minimální 1% riziko komplikace.
A i tak... pokud by se to opravdu stalo... není pravda, že se to nedá úspěšně operovat!!! Tak prosím nikoho z čekatelů nestrašte . Já sama jak jsem měla na pokoji paní s tímto problémem. Snad by jí nevadilo, že uvedu její případ.
Bylo jí 66let,měla po třech dětech a za sebou operaci (vloni) kdy jí vzali dělohu z důvodu velikého poklesu... měla ji velice pokleslou a navíc s myomem. Inkontinenci neměla žádnou. Teď ani před operací. Ona se opravdu nešetřila, hlídala příbuzným děti, které nosila v náručí... (určitě tak 12-17 kg) . Šetřila se jen do kontroly té 3 týdny po operaci. Pak už ne... . Již po pár měsících začala mít potíže s tím, že si nahmatala pochvu jako naruby obrácenou... při mytí ji cítila pod rukou. *** s manželem byl nemožný. Proto se vydala znovu na operaci, která je nejen možná, ale i docela dobře proveditelná. Pan primář ji přišil pevně primář pochvu na své místo k přímým břišním svalům, prý se to dá přišít případně i ke kosti... ale to je fakt jen extrémní možnost. Nic neřezal, děla vše spodem-pochvou. Tak byla i rychlá hospitalizace - 5 dní.
Už se nebojím. Šetřit se budu, ale myslím, že není nutné nic nedělat, bát se a nosit v ruce jen kilo- dvě.
No a kdyby se mi stal časem problém- nebojím se, VŠE se dá řešit, tak, aby jsme mohly zase plnohodnotně žít .
Jo a ještě k té inkontinenci. Bylo mi řečeno, že se ukáže vše až za 2 měsíce po operaci. Tak uvidíme .
Přeji všem hodně zdravíčka a spokojenou a klidnou mysl.
A nezlobte se, že jsem přispěla...ale ráda si u Vás čtu a přišlo mi, že zbytečně občas "strašíte" čekatelky a mohlo by to někoho od operace odradit.

Holky moje zlatý, jsem moc ráda, že vás tu všechny mám a hrňte do mě ty pozitivní informace, hrozně mi to pomáhá. Nestresuju se pak tolik a nepřemýšlím nad "volovinama"

opět po dlouhé době reaguju a to na poslední aktuální příspěvky ohledně závažnosti hysterektomie a musím souhlasit s bubakem (já sama jsem víc jak rok a půl po LAVH, vaječníky ponechány a s pocitem konečně plnohodnotného života). Na jedné diskuzi jsem objevila toto:
cvičeni po anyahu | 22.5.2009

Dobrý den pane doktore,
dovoluji si Vás pozeptat na Váš názor nebo zkušenost ohledně zátěže popř. cvičení -jízda na kole- po hysterektomii s oboustrannou adnexectomii,která byla provedená pro karcinom endometria.
předem děkuji za odpověď a za Váš čas
anya
Odpověď na dotaz mudr.jiri.slama | 23.5.2009

Dobrý den,
záleží na způsobu operace - u řezu je rekonvalescence delší a je vhodnější zátěž nechat až na období po "šestinedělí", u laparoskopické operace je možno začít cvičit mnohem dříve - za 3-4 týdny po operaci. Vždy je však třeba "poslouchat své tělo" - nepřepínat se. K normální zátěži (včetně některých extrémních sportů, lyžování, dlouhých cest na kole apod.) se lze vrátit asi za 3 měsíce při nekomplikovaném pooperačním průběhu. JS
(vytaženo z této stránky:http://alfa.prozeny.cz/…g-radi/100-dotaz)

Hodně štěstí při rozhodování. Milena

Ahoj Sharlock , je to známá věc, že čím člověk víc čte , tím je z toho víc v čudu
Určitě operaci nechci zlehčovat a chápu , že když někdo jako Evunka má takovéto zkušenosti , že má názor i rady jiné , než ten , kdo je bez následků - Ikdyž následky máme jistě všechny , ale prostě různorodé.Tak jak je to v životě ostatně se vším.
Přesto si myslím , že je menšina těch co dopadly mizerně.
Když více poodhalím na této diskuzi své soukromí a řeknu , že vlastním a pracuji v kosmetickém salonu a denně se setkávám a i důvěrně bavím se zákaznicemi a je jich spousta co tento zákrok prodělala - neznám ani jednu , která by měla popisované potíže.Jedině, že by mi lhaly.
Vím , že člověk má být opatrný a takovouto věc rozmýšlet a nebrat na lehkou váhu , ale není třeba se před operací nořit do všech možných negativních informací a vyhledávat samá negativa.Dušička je křehká , ono to čekání už tak je napjaté a proto je třeba také říci si , že co se má stát - to se stejně stane a ponechat to trochu i osudu.
Já sama za sebe znovu opakuji , že jsem spokojená jak dlouho ne , a mé kamarádky také.
Tobě Cikinko také radím pokud nemáš problémy a bolesti aby sis ještě počkala a poradila se , protože tohle rozhodnutí můžeš udělat vždy.
Přeji vám všem hezkou neděli a Sharlocko je mi víc o 11 , je mi 43.
Bubák

Já se taky dost bojím,kde je prosím tě ta diskuse o prolapsu pochvy?To si myslím,že to postihuje starší ženy,nerada bych skončila v pamperskách.Dík.

no teď jsem na jiném foru našla podobnou diskuzi a ženský tam teda v dost velkém rozjeli téma prolaps pochvy a tak... jsem se skoro zděsilan... ta možnost tu opravdu je... paní popisovala velmi laicky, že děloha je upnuta na úponech, po jejím odejmutí odeberou i úpony, které jsou za daných okolností uchyceny za pochvu, v té chvílí nastává při nesprávné životosprávě propad pochvy.... tak jsem to teda aspoń z jejího popisu pochopila.... samozřejmě popisovala to, že u starších žen, u žen, které si nehlídání váhové zatížení (nezdvihat víc jak 5kg), necvičí a neposilují dno pánevní, jsou samozřejmě následky podstatně horší, než u žen, které si vše potřebné dostatečně hlídají a opečovávají.... takže se toho stejně pořád bojím:(:(:( To jsem si teda fakt pomohla... čím víc toho člověk přečte, tím víc děsivej myšlenek ho napadá....

Nedopustˇ se stejné chyby jako já,taky jsem žádné potíže neměla,myom pořád stejný,nerostl ani nepůsobil potíže,ale dr.řekl operace a já poslechla.A co je pryč už nejde vrátit a to jsem skoro o 20 let starší než ty .S tím prolapsem pochvy to je fakt,může nastat kdykoli a je to vlastně neoperabilní,proto mě dr.varovala před zvedáním břemen těžších než 5kg.-to k tomu přispívá.Překvapuje mě že to tady operovaná děvčata dost bagatelizují,bu´d to je neinformovanost nebo nemístný optimismus.Příměr lékaře co by měly dělat skladnice a prodavačky je děsný,ty to potká,že?Nikam nespěchej,může se to zmenšit nebo ztratit,zdravím.

Souhlasím s Amálkou, na operaci bych v tvém věku také nešla. Lékaře se zeptej, co operací vlastně získáš a proč je nutná. Řezat se dá i později, až pokud by potíže skutečně přišly, pak je hysterektomie na místě.
A jedná se o tzv. velkou operaci, jak mě lékař před ní informoval a komplikace nastat mohou - selhání vaječníků, prolaps pochvy.
Rozhodnutí je samozřejmě na tobě, jen co je fuč je fuč a nadobro.
Držím ti palce.

Nejsem žádný odborník, ale podle toho, co píšeš, bych já asi s operací ještě počkala. Pokud nejsou žádné problémy, myom na nic netlačí a nezpůsobuje bolesti nebo jiné potíže, tak bych se, na tvém místě, zkusila ještě pozeptat na jinou možnost, než jít rovnou na hysterektomii.

Nevím přesně ve které nemocnici u nás se specializují na několik dalších možností ohledně myomů, nejsem si jistá, ale myslím, že to je v Kladně. Zkus se podívat někde na internetu, já jsem si to kdysi četla, když jsem hledala řešení svých potíží s myomy. U mne ale jiné řešení než hysterektomie nepřipadalo v úvahu, protože už byly moc velké na jinou metodu. Nevím přesně už o co jde, ale že je i několik dalších metod léčby to si pamatuji. Tak se zkus podívat nebo se rovnou zeptat gynekologa a uvidíš.

Ber to pouze jako můj názor, nechci tě od operace odrazovat, jenom zkus popřemýšlet a najít si i další informace a pak se rozhodni, co a jak. Já mám tuhle operaci za sebou víc jak rok, žádné zvláštní potíže s tím spojené nemám, naopak, mně ta zvětšená děloha působila už docela problém a nebylo moc o čem přemýšlet. Takže já nelituji, že jsem ji podstoupila. Ale jsem o pár let starší než ty a jak řííkám, potíže u mne byly už nepříjemné.

Rozhodně bych se nebála na tvém místě ptát na další možnosti, případně si sama dohledat informace o tom Kladně (omlouvám se, jestli je to jinde, už se mi to vykouřilo za ten čas z hlavy, ale určitě to někde dohledáš ). Všechno měli pěkně vysvětlené na svých stránkách. Uvidíš, ještě máš čas se rozhodnout.

Držím palečky, ahoj amalka

taky budu mimochodem přece od 1.ledna hubnout, jako každý rok Jo a nejsem o 10 let mladší, ale o 5 to zas není tolik ne?:):):):)

všechny vás po pár dní pauzy na netu zdravím, jsem moc šťastná a především vděčná, že tahle diskuse existuje, protože dovoluje se podělit o všechny ty pocity, který prostě doma s chlapem řešit nelze. Teda aspoň u nás ne. Ne že by mě nevyslech, to ne, ale rozhodně nemá bolesti, neví a nezná to, co se v nás odehrává a co ve dnech bolestí zažíváme.... Jsem fakt ráda, že to všechno tady od vás můžu v klidu pročíst, popřemýšlet nad každou větou, kterou zde píšete. Sice je zde plno negativních následků, které by mohly vzniknout operací samotnou, ale jsem asi fakt rozhodnutá do toho jít. Protože je pravda, že děti už mám další nechci a ty bolesti jsou opravdu už neúnostný. Tak hnedle po novém roce zajdu za svým gynekologem a domluvím si vše potřebné...... Ještě dotaz, ta plastika močového měchýře, máte ji některá provedenou? Ta by mohla asi eventuelně té inkontinenci zabránit že????? Je to fakt bubák, co mě děsí, to počůrávání!!!!!!!!!

Dobrý den děvčata, snad se Vás moje oslovení nijak nedotkne. Už tak týden pročítám pečlivě celou diskusi a hledám něco, co by mi pomohlo překonat strach z operace. Mám myom 4 cm, je hraniční velikosti, ale za posledního 1/2 roku o 1,5 cm povyrostl, tak se můj gynekolog rozhodl poslat mne na operaci . Prý ten myom poroste dál a stejně na vyndání dělohy budu muset jednou jít, takže nemá cenu na nic čekat. Byla jsem i n a předoperační konzultaci na Homolce, kde po dlouhém přemýšlení mi lékař řekl, že to tedy dáme ven, ale nebyl si jistý, zda nepočkat, či operovat.. Což mi na důvěryhodnosti k lékaři nepřidalo. Vaječníky budou ponechány. Termín oprece je stanoven na 29.1.2010. Jsem z toho dost v šoku, nemám žádné problémy, menstruace je jen o maličko silnější, ale jinak nic co by mne nějak trápilo. Je mi 39 a zdá se mi to dost brzo. Když jsem si tak přečetla o všech komplikacích, které jste měly, tak je mi t zoho fakt nevolno. Intkontinence, zácpa, výtoky, bolesti břicha, nemoci nic zvedat, necvičit, ztloustnout. Nic takového te´d nemám sportuji, žiji aktivně a operace by mne úplně vyřadila z provozu a nedej bože by mi mohla přivodit i nějaké podobné komplikace. Jsem z toho fakt na nervy. Nebojím se bolesti, ale možných následků. Mám být laparoskopicky operovaná na Homolce, ani nevím, zda tam některé z Vás byla. A jaké jsou s touto nemocnicí zkušenosti.Mám 3 kolegyě, které tu opraci podstoupily a žádná z nich nemá sebemenší problém. Píšu asi zmateně, ale jsem fakt rozpolcená, zda operaci odmítnout, nebo se na ni vydat. Omlouvám se. Když jsem diskusi četla, tak se vždy střídaly pocity, kdy jsem si říkala, jo půjdu, nic to není, ale pak zase příspěvek o komplikaci a já zase hystericky zvolala, nikam nejdu. Tak a co mám dělat. Vím, že mi neporadíte, ale alespoň jsem se mohla vypsat z toho stresu a strachu. Doma se mnou sice cítí, ale rozhodování mi neusnadní...Děvčata přeji krásný den...

Ahoj děvčata, zdravím vás všechny po delší době (LAVH 28.4.09). Ještě před koncem roku jsem zavítala na tyto stránky, abych vás všechny pozdravila a popřála hezké svátky.
A když to všechno shrnu, tak už jsem nyní konečně po těch téměř 8 měs. docela OK. Ale drobné problémy mě pronásledovaly téměř půl roku. Po operaci mě hrozně bolely kyčle, prsa, prodělala jsem zánět močáku, měla jsem neustálé výtoky, které jsem měla několikrát bezvýsledně přeléčené, při močení jsem měla (a stále mám, ikdyž už jen mírné) bolesti v podbřišku. Nakonec jsem měla i granulaci jizvy.
Inkontinenci mám občas mírnou, občas žádnou, ale to jsem měla i před operací a myslím, že se to nijak nezhoršilo. Ale všechny tyto problémy jsou jen drobnosti a přesto, že si myslím, že jsem jedna z těch, které se hojily o něco hůře, tak po tom půl roce už jsem byla docela v pohodě. Jsem ráda, že to mám za sebou. Nejtěžší bylo to rozhodnutí a pak to čekání. Samotná operace nijak hrozná nebyla. LAVH ve srovnání s operací řezem je "procházka růžovým sadem". Alespoň já to tak vidím (absolvovala 2 "císaře").
Váhu už mám stejnou jako před operací, což mě dost štve, protože jsem asi 4 kg zhubla a myslela jsem, že si to udržím. Nepovedlo se! Ale mám menší břicho! Přece jen tam něco chybí a to je v tomto případě pozitivum!
Ještě k cystě na vaječníku (jak tu řeší jedna z vás) - mě také doktor našel cystu v létě cca 3 měs. po operaci, Byla jsem byla dost vynervovaná, ale za další 3 měs. jsem byla na kontrole a zmizela. Udělala se mi však další na druhém vaječníku, ale doktor říkal, že zase zmizí. Tak to zatím neřeším.

Mějte se vechny moc krásně. Zdravím vás. h.

Ahoj,přeju Ti aby ses rozhodla správně,já bych to hned vrátila zpět.Ještě zkus kontaktovat dr.Máru ,který se specializuje na léčbu myomů bez hysterektomie.Operace je až poslední řešení.Pokud se pro ni rozhodneš,trvej současně na plastice močového měchýře,tím snížíš riziko inkontinence.Pokud někdo ukápne jen při poskoku nebo kýchnutí,tak to není inkontinence.Ta je pořád a časem se každá inkontinence zhoršuje.Já jsem tuto diskusi našla až po operaci,tak jsem to ho dost nevěděla.Zdravím.

Ahoj,
vůbec neváhej a běž do toho.Já měla úplně stejné příznaky a bolesti jako ty.Také myom 3cm ležící v zadní části a tlačil mě na konečník-takže hemeroidy stále a bolesti zad a břicha nemluvě..Je to rok co jsem začala toto vše řešit.Na záněty jsem také trpěla a po operaci mě řekli,že jsem měla chronický zánět děl.čípku.Operace proběhla 11.2.09 a teď se cítím skvěle.Nerada vzpomínám na ty strašné dny.Ke konci se mi pak přidalo i stálé krvácení,takže jsem brala den co den norethisteron.Přeji ti ať se správně rozhodneš.Ahojky ecila a ozvi se.

pro bubak opravdu ti moc děkuji za povzbuzující článek o hysterektomii i když nebyl pro mě moc mi pomohl a uklidnil. mám jít také ny hysterektomii asi někdy v lednu a střašně se bojím nebyla jsem totiž v nemocnici od porodu tj. 27 let hezké vánoce všem

Ahoj tanečnice,
pokud máš takovéhle šílené problémy , máš děti a o dalších neuvažuješ tak neváhej a běž na operaci.
Užívala jsem si tři roky takového trápení s menstruací atd , že kdybych věděla , že budu mít pokoj a budu se takhle cítit jako dnes/dva měsíce po operaci/ tak jsem tam běžela s větrem o závod už dávno.
Je fakt , že jsi o 10 let mladší , ale pokud máš vše v sobě vyřešené a bojíš se do toho jít jen kvůli inkontinenci , tak neboj a jdi.
Jsme tři kamarádky , všechny máme poo , dvě jen dělohu , vaječníky ponechány , jedna vše.
Obě dvě mně do toho už déle tlačily , že se mají skvěle , jsou bez problémů , já taď dá se říct táké.
Mám se milionkrát líp než leta před tím.
Bez bolestí , návalů , slabosti atd.
A to jak říkáš ukápnutí se mi občas objeví také - jen při silném kašli , ale to už bylo před operací , ta s tím podle mně nemá nic společného , neboť jse, v posledních letech dost přibrala , vůbec necvičila a tím myslím , že to je.
Děvčata! už po stopadesáté - od 1.Ledna!!!!! držím dietu a začnu cvičit.
Takže , jestli stojíš o mou radu , tak jestliže máš takové bolení a trápení - vyřeš to , na nic nečekej.Jdi hned jak to půjde.Čím dřív tím líp.
To čekání je na tom to nejhorší , pak už to má spád , pak dva dny nic moc a potom čím dál tím lepší .
Přeji tobě šťastné rozhodnutí a všem hezký předvánoční čas.bubák

Ahojky, všechny vás tu zdravím.... dneska jsem byla odpoledne u svého gynekologa... mimo jiné, stejně jako za posledního půl roku již po asi stopadesáté... neustále se vracící záněty dělohy, mikozní záněty, bolesti v konečníku, myom o velikosti 3cm ležící tak, že deformuje dělohu a tlačí na konečník... no a to je pouze výcuc...dneska mi doktor nabídl hysterektomii.... abych o tom přes svátky uvažovala, pročetla literaturu, pokud budu chtít a po novém roce zodpoví všechny moje nastřádané dotazy a rozhodneme se co a jak..... myslela jsem si, když jsem šla od něj, že do toho půjdu, protože ty bolesti jsou neúnosné. Dneska mě k němu na návštěvu taky dohnaly bolesti v podbřišku a šup, zánět dělohy je opět tu.... Jenže když tady čtu všechny ty info o inkontinenci, vůbec se mi do toho nechce... nejsem žádnej velkej sportovec, ale chodím do tanečního souboru, miluju pohyb a už tak jsem docela "silná" ženská a představit si, že se přestanu hýbat, protože si u každýho pohybu cvrknu... to neeeee?????? Mám hlavu plnou myšlenek, jako ostatně všechny čekatelky tady a nevím, jak se rozhodnout....