Já jsem si netroufla řídit auto ani teď tři a půl měsíce po o, protože mám propadlý řidičák :D. Ale jo, tak těch 18dní po operaci by to asi šlo, prvních 14dní radši ne.

Čakuš ,ano dnes poprvé jsem řídila auto, dříve bych to nedala, stále se mi dost motala hlava a bylo mi slabo. Wobenzim dnes beru týden ,nevím jak by mi bylo bez něj ale každopádně je mi líp i modřiny se ztratily.

Auto jsem také řídila 14 dní po o, ale zvládla bych to mnohem dřív, kdybych nebyla rozhodnuta nechat se opečovávat

Marhutka, Tarbík nebo i ostaní co mají po operaci.
Ještě se chci zeptat, psala jsi, že 18.den po operaci jsi odvezla malého.
To jsi už řídila auto? Ptám se z důvodů, že musím řešit vše sama a bez auta
to nejde. Mějte pěkný den, zdravte se.
Děkuji za info...

Lena: Wobenzym mi lékaři doporučili užívat od sedmého dne po operaci (dříve ne kvůli ředění krve) a to 3x7 tablet - 7dní , dále 3x5 tablet 5dní a dále dva měsíce 3x3 denně.Měl by napomoci k lepšímu hojení , vstřebávání modráků a otoků.Beru ho již pět ní a nemám žádné vedlejší účinky jako např.vyrážka či žaludeční nevolnost. . .
Lenka41:držím pěsti pro štěstí , určitě to dnes dobře dopadlo.Přeji bezproblémové hojení a opravdu se analgetik nezříkej.

Janinko, děkuji, doufám, že se mi podařilo Lenku41 trochu uklidnit. Právě jí asi operují. Myslím na ni a budu čekat, až se ozve. Doufám, že to bude brzy. Přeju ti krásný den.

Ahojky,tak jsem už přečetla několik měsíců ,ale i dále ,je to super diskuze,ještě nevím ,kdy mě to čeká.Hodně často tu píšete o užívání wobenzynu.Ptala jsem se na to v lekárně ,ale nebyli mi schopni poradit,když jsem jim řekla na co to chci.Našla jsem tu i v roce 2010 užívání homeopatik před i po operaci.Ráda uvítám vaše nynější zkušenosti.Holky hodně sil ,bude líp

Holky, děkuji všem i za foto. Jsem úplně zděšená, takový řez!! Že to bude bolet, to vím. Mám už něco za sebou, proto ta obava z bolesti. Marthulko, to je mazec, držím pěsti, ať jsi co nejdřív v pohodě. To čekání je strašné. Ale dáváte mi sílu.
Díky, .

a dnes

Čakuš ,jsem také po operaci řezem ,dnes je to 18 den. První dva týdny tedy krušné -ale ted je to čím dál lepší, dnes už jsem odvezla malého do školky a chystám se vařit přikládám foto - den po operaci a dnes

Čakuš - řez mám od pupíku až dolů, 12 stehů, bikiny to teda nechovají. Ale z hlediska různých rizik (přišití pahýlu, poškození močáku nebo střev apod) je to vlastně ten nejbezpečnější způsob. Jen ta delší rekonvalescence a zpočátku víc nepohodlí, jinak to žádná hrůza není

Zapominam se porad podepisovat.Lucka

Čakuš - já měla myom podobné velikosti a řez mám dělaný od pupíku až dolů nad rozkrok - 18 stehů tak po cca 1-1,5 cm. Bolesti jsem neměla žádné, ještě před probuzením na pooperačním mi kapalo už něco do žíly. Jen je pár prvních dnů problém se vstáváním, to se musí hodně pomalu a hodně blbě se vstává z WC, ale určitě tam bude madlo. Když jsem ležela v klidu, tak jsem o žádném řezu ani nevěděla.

Lenko41, držím palce. Bude to dobré, uvidíš.

Bado, jsem moc ráda, pokud ti to pomohlo.

to simča: snaž se užívat malý ať má veselou a spokojenou mamku to je to co pro ní uděláš nejvíc. A skus zajít k psychologovi neboj se toho ten tě nebude soudit, ani litovat pomůže uvidíš. Držim palečky pa

Zdravím všechny.
Pročítala jsem si co jsem mohla, ohledně odebrání dělohy. Myom jsem měla už hodně dlouho, snad 10.let., ale jen malý. Po 7.letech se zvětšíl 3 na 2cm. Žádné problémy. V létě jsem byla na konrole a stále stejný. Lékař konstatoval, že se jedná asi o přechod, nedostala jsem to 2.měsíce. Za 3.týdny jsem to dostala. Žádný přechod. Po půl roce kontrola ohledně myomu. Narostl 6 na 7cm. Měla jsem silné krvácení nebo mám i 15-20.dní. Břicho mi narostlo, s každou kapkou na wc. Bolesti do zadku. Pan doktor mi doporučil odstranit dělohu, ale že se mám obj., do poradny. Tam jsem šla po 3.týdnech, myom byl opět větší 8,1 na 8cm. S operací jsem souhlasila, je mi po 40.letech., ale do té doby než mi řekl, že se to musí dělat řezem .To jsem okomentovala, to je hrozný. Pan doktor, ale to nebude vůbec vidět, to schováte pod kalhotky Ale já měla panickou hrůzu z bolesti. V tu chvilku jsem jsem to ještě dávala, ale jak se to blíží, mám hrozný strach Kdyby mi neřekl, že by se v myomu mohl udělat nádor. Nešla bych!!! Termín 27.4. Já jsem taková fňukna . Tak jsem se tady vypsala. Nevím jestli to dám. Pěkný den všem. Prosím, má to někdo dělané řezem? Jak je velký? Lékař říkal, že tak 10.cm. Hojení a hlavně jaké bolesti...díky všem.

Holky, tak jsem byla přijata. Zítra ráno jdu na to. Je mi těžko. dostala jsem injekcí na uklidnění a prý mi dají i ráno koňskou dávku. Jak já už to chci mít za sebou. Ale sestřičky a doktoři suprový. Snad to dobře dopadne. Držte palce.pa

Jo, už jsem to našla, tak tentokrát byla mým strážným andělem Andy, které tímto posílám hluboké díky To ale patří také všem, které jste mi tady tak pomáhaly. I když si stále v sobě určitou tíhu nosím, myslím, že z nejhoršího jsem se i díky vám už dostala

Já vím, to je nejlepší, když na to člověk přijde sám, ale já byla v takovém duševním svrabu, že by mi to nejspíš došlo pozdě, teprve až bych všechny otrávila. Už se mi kdysi stalo, že jsem jednou potřebovala klepnout přes čumák, abych se vzpamatovala. Také naštěstí včas a jsem strašně vděčná. Musím si zde v diskuzi najít, kdo mne vzpamatoval tentokrát. To víš, chytrému napověz, hloupého kopni Au, au

Každá z nás se s tím psychicky srovnává jinak a každé to trvá jinak dlouho a někomu to může klidně trvat ro. Já jsem si probrečela pár dní před operací, nevěděla jsem, co bude dál, hrozila i chemoterapie. Ale po operaci to ze mě spadlo. Nemám ani vaječníky, ani děti, ale život jde dál. A rozhodně nemám pocit, že bych byla jako ženská nějak méněcenná kvůli tomu, že nemám ty správné orgány.

Ještě něco, Simčo, před časem jsem tady skuhrala, že nebudu po operaci žena (brali mi i vaječníky) a bylo mi fakt bídně. Někdo mi zde napsal, myslím, že Andy, Kimi nebo Tarbík, že když se tak budu prezentovat dál a pořád to opakovat a chovat se tak, časem mne tak opravdu manžel a mé okolí začne vnímat. To mne dost nakoplo a začala jsem v sobě tu ženu zase objevovat. Jinak, moje snacha také málem zemřela při porodu. Dělohu jí nevzali, ale sami se s manželem dohodli, že druhé dítě by byl zbytečný risk, i když ho oba moc chtěli a jejich dcerka o sourozence stále škemrá. U tebe je ten rozdíl, že rozhodl někdo jiný, ale věř, že pro dobro vás všech.

Simčo, to že s tebou přítel zůstává i rok po události a při tvých náladách znamená, že tě má fakt rád. Myslím, že bys svůj pochopitelný vztek pramenící z bezmocnosti a pocitu křivdy neměla obracet proti němu. Určitě by tě mnohem raději obejmul a utřel ti slzy než aby se stále potýkal s něčím, za co nemůže. Chlapi jsou naprogramovaní na to, aby nás "slabé" ženy ochraňovali. Dej mu šanci, vybreč se mu na rameni a začněte plánovat, ne jen přežívat. Nic nezměníš, dělohu ti nevrátí, ačkoliv, četla jsem, že si někde asi dvě ženy nechaly transplantovat dělohu jen na dobu těhotenství a pak jim jí zase odejmuli. Vaše malá tou situací také určitě trpí, vyrůstá v ne zrovna přívětivém prostředí a bohužel se jí to bude zdát normální, protože nic jiného nepoznala. Jsou to ale jen moje domněnky, neznám všechny okolnosti. Věř, že čas vše zahojí nebo alespoň otupí hrany, je to tak nastavené přírodou. Držím palce.

Lenko41, je to jasné, z narkózy se probudíš i bez palce, všechno vadné vezmou při jednom To víš, i ve zdravotnictví se musí šetřit

Aha, toho roku u Simči jsem si nevšimla.

Hanko, vítej zpátky. Teď uvidíš, jak to bude den ze dne už jen a jen lepší.

Lenko41, laicky tipuji, že naražený palec by vadit neměl. Rozhodně se mne neptali na naraženiny atd. Zajímal je jen tlak a teplota.

Holky ať koukám jak koukám simca píše rok 2014 a teď je 2015.