Marhutko, rozhodně doporučuju po vyndání stehů jizvu pravidelně masírovat tlakovou masáží a taky mazat. Já mažu ráno a večer a asi třikrát denně 10min masíruju a je to znát. Po třech měsících už je jizva mnohem hezčí

jj to chápu ,je se bála aby to nebyl zánět ,díky

Marhutko, já tu jizvu měla nehezkou hodně dlouho. Jsi po operaci teprve krátce, časem (cca dvou-tří měsíců) se to narovná a napne, neboj.

holky díky moc ,ještě se zeptám na jizvu mám ji celou zatvrdlou,je to normální ? takovej jakoby špalek asi 1cm široký kolem celé jizvy ,jak kdybych tam měla cihlu

Marhutko.....pro Vás .....modřiny odezní, jsem necelých 5 týdnů řezem a ještě mám pozůstatky modřin...mě to trvalo dva týdny...polehávání,žez táhnul,pocení,unava,všichni mě obskakovali,třetí týden jsem více popocházela po bytě sem tam umyla umyvadlo,nandala myčku...takové drobné chvikové domácí práce...čtvrtý týden už jsem vyšla mezi lidi,krátké procházky do školky po dvoře na vzduchu,no a tento pátý týden už je mi hej, žehlím ,do školy ,ze školy,auto do myčky....nic namáhavého a těžkého.Uvidíte že každý den a týden bude znát.Nechte se obskakovat.zasloužíte si to...Držím pěsti.P

Marhutko, odpočívej, lež a spi a užívej si nicnedělání. Nic neuspěchej. Já byla laparoskopicky a i tak jsem byla takhle vyřízená a neschopná čehokoli tři týdny.

Ahoj holky , hlásím se po hysterektomii -nakonec řezem. Včera mě pustili ale je mi bídně. Břicho bolí ,jen se ploužím po domě nebo ležím ,není žádná energie. jsem strašně slabá ,jakoby se klepu. Doufám ,že bude líp .Břicho mám šíleně modřinaté .

Po delší odmlce zdravím všechny. Byla jsem 21 dní v lázních. .Nastoupila jsem 5 týden po LAVH s tím, že jsem měla ještě vnitřní stehy v pochvě. Pár dní před nástupem jsem ještě trochu špinila i někdy růžový výtok a tak jsem neměla ponětí zda se budu moci koupat v bazénu plavat apod.
Musím sdělit že po zdravotní stránce jsou lázně naprostá pecka na perfektní doléčení. Po 2 týdnech v lázních kdy jsem mohla i plavat denně v bazénu (zpočátku se speciálním tampónem napuštěným v jakési vazelíně na koupání)ze mě vyklouzaly všechny nitě, uzlíky, prostě stehy a že jich tam bylo.Civěla jsem na to jak zjara. Dělali mě zábaly z bahna na břicho a irigace minerální vodou (Františkovy Lázně), pak nějaké gyn. cvičení a uhličité koupele, masáže...no holky...PARÁDA... . Až na nudu a mraky německých důchodců lázně splnily mé očekávání, jsem v pořádku, dělám vše na co si vzpomenu (ještě nezvedám těžké)ale chodím normálka do práce a jsem plná energie.
Vřele doporučuji všem!!!Zkuste si zažádat. Jsou od letoška nové indikační skupiny na lázeňskou péči a mnoho z Vás má velikou šanci je dostat!!!

Já tady také nenašla nic o Thomayerově nemocnici v Krči a jsem případným čekatelkám na operaci tam k dispozici se zkušenostmi

Kimi, pracuji už dlouho, téměř od příchodu z nemocnice, protože sedím více méně u počítače. Na těžší práci jsem si zatím bez dovolení doktora netroufla. Teď už bych mohla, ale pokusím se ještě nějakou dobu i doma předstírat, že nemohu ... docela ráda a snadno jsem si zvykla na úlevy

Vehorko, závidím ti tvé rozhodnutí, měla jsi ovšem pádný důvod. Já se v tom plácala několik měsíců a i na operaci jsem šla tak nějak pod nátlakem, ne z vlastní vůle, když mé problémy, zřejmě ale jen dočasně, pominuly. Vánoce si moc díky duševnímu vypětí nepamatuji, i když jsem je prý zvládla skvěle. Poptávám se, co jsem komu pod stromeček pořídila a co jsem dostala já, to postupně zjišťuji. Ještě dnes mne napadá, zda to všechno bylo nutné, ale nic nezměním, tak se snažím hledat pozitiva.
Mám za sebou i první ***, byl skvělý, ale radím zpočátku zařadit jedničku, max dvojku. Vsugerovali jsme si v našich "hrdinných" duších, že se vlastně nic nezměnilo, a teď se uvnitř cítím kapánek přetrénovaná. Uvidím, jak se to bude vyvíjet, snad je to jen přechodný pocit bez nějaké újmy. Každopádně jsem ráda, že opět funguji i v této oblasti.
Ladylike, jsem ráda, že jsi se pobavila. Také bych bývala ve stavech deprese brala nějaké to odlehčení, ale musím říct, že mi i tak tato diskuze velmi pomohla zbavit se alespoň částečně strachu z budoucnosti. Občas mne sice přepadají stavy lítosti a smutku, ale je to stále řidčeji. Když to shrnu, nebylo se čeho bát, přesně, jak se zde psalo. Opravdu už mají tyto operace zmáknuté a drtivá většina z nás ji přežila v klidu. Možná, že by pro čekatelky nebylo od věci napsat, kde, v které nemocnici, nebyly ženy spokojené nebo měly problémy. Já osobně jsem o Podolí zde na stránkách neměla jedinou zprávu a šla jsem do neznáma. Za sebe tuto nemocnici doporučuji, i když vím, že dost záleží na konkrétním operatérovi.

Bado
zítra budu 5 týdnů po o, špinění už to není (začalo taky cca 14 dní po), spíš takový lehce nažloutlý výtok....možná některý steh lehce zahnisal, třeba je to normální....ale každopádně minimálně 6 neděl určitě počkám

Bado
Chtela bych se zeptat, vy jste nejak stejne po o, už chodite do prace , nebo ještě marodite? Dělám těžší praci a nechci nic uspěchat .

Marcela, jestli se nepletu jdete do Bene na operaci.Tam si můžete vzit něco sebou a jist v den příjmu do 10 hodin.Pak po o jsme dostali vypit roztok na vyčištění, žádný klistyr.Po laparo dostali něco málo hned den po o, ja az o den později, když jste řezem.

Aťko, Bado - díky, poprskala jsem si díky vám smíchy monitor

A zase musím konstatovat, jak je diskuse tohoto typu nesmírně užitečná. Dnes jsem 12 dní po O a kdybych nečetla dřívější příspěvky, asi by mě náhlé krvácení po těch předchozích dnech bez jediného zašpinění pořádně vyděsilo. Shodou okolností jsem si dnes měla jít pro výsledky histologie, takže jsem to hned v nemocnici hlásila a prý je to opravdu naprosto normální a hlásí to většina žen. Prý uvolňování vnitřních stehů.
Dovnitř se mi také nikdo nedíval, na kontrolu do nemocnice mám přijít za další 4 týdny, to už prý bude komplet prohlídka a ultrazvuk. Mezi tím ke své gynekoložce, kde mám i neschopenku.

Jestli špiníš, bude tam ještě nějaký steh, tak to ještě prrr. Přestala jsem špinit po cca pěti, skoro šesti týdnech. Po sedmém mám dovoleno vše.

Asi to mají v každé nemocnici s tím stravováním jinak. Mně o žádné dietě předem nikdo nic neříkal. Naopak pravili, že se mám normálně nasnídat, poté byl nástup, v poledne polévka, večer už jen klistýrek To byla středa. Ve čtvrtek operace, a v pátek ráno smetánek a dětská výživa, k obědu a večeři bramborová kaše a mleté maso (asi to bylo dost bez chuti, ale měla jsem po těch 48 hod bez jídla pocit, že jsem nic lepšího nejedla ), další den už normální strava.

né, že bych tolik o to nahlížení dovnitř stála ...ale jak poznám, kdy se třeba už můžeme oddávat ***u? ..až přestane úplně výtok, špinění? ...nebo přesně "úderem" konce šestinedělí?

Aťko, opravdu můžu tahat vnoučata, ale jak překročí normu - počítám tak v šesti letech, mají smůlu, jenže tak velké už žádné zvedání nebudou potřebovat. To už je nebudou tahat ani rodiče.
Majko, poprvé doktor dovnitř nahlédl po třech týdnech, podruhé s důkladným prohmatáním po sedmi a další kontrola bude následovat cca po půl roce.

Holky je to radost číst. Já jsem na tom "stejně" s naší fenečkou s rozdílem 3týdnů Teď k následkům operace: moje tchýně je po operaci cca35let. Dělá úplně všechno i s rytim zahrádky. Takže nějaké doživotní šetření se nekoná a je vše vpoho. i ve vyšším věku

Majko M., tak já šla na tahání stehů 12. den po o. a doktor se taky nedíval, ale potom za týden jsem šla tahat další půlku stehů a to byla i prohlídka a ta následovala ještě 2x, než mi po cca 7-8 týdnech neschopenku ukončil. Nezkontrolovat to za celou dobu se mi zdá divné.

pepi - tak já po verdiktu, že bude operace, jsem přišla domů, podívala se na naše kočky a sdělila jim, že za chvíly budeme vykastrované holt už všechny tři

Vehorko - uvidíš, že to bude fajn. Život bez vložek je úžasný! Držím palce.

Bado - jo, přesně, čisťounké spoďáry taky oceňuji, ale neměla jsem to odvahu sama napsat

kdyby to šlo smazat nebo upravit, tak to udělám...píšu dneska jak jantar

ahoj holky,
já jsem zatím jen víceméně čtenářka, protože jsem před operací, čeká mě za pět týdnů a dnes jsem se objednala na předoperační...
já šla v lednu na gyndu jen abych vyřešila můj neskutečně nepravidelný cyklus, protože mám od srpna přítele po osmi letech a při našem poprvé jsem to nečekaně dostala a drahoušek by chtěl někam furt jet a já nebyla schopná s cyklem 18-45 dní nic plánovat. Vyměnila jsme v lednu lékaře a hned po tom, co jsem se s mým bolavým kyčlem vydrápala na kozu se mě dr zeptala, zda mi nevadí ta děloha venku. Byla překvapená, že o tom nic nevím (na kontrole jsme byla zhruba po roce) a myslela jsem si, že to je normální co ze mě čouhá.... takže verdikt zněl,že mi může dát tělísko, ale vzhledem k mému stavu jí to příjde blbý na měla bych se rozhodnout pro radikální řez. Nadiktovala mi nemocnice, kam mě může poslat na konzultaci a já si vybrala Podolí. Tam jsem naběhla a rovnou jsem se na zákrok objednala, protože i tam mi řekli, že se holka rozhodla mě opustit, navíc se ukázal myom, který na gyndě nebyl a menzes typu co půl dne balík vložek a nestíhám se přebalovat mě nebaví....
Nástup do nemocnice mám ve středu, takže v pátek před hodlám udělá ve vinárně s mou holčinou rozlučku- dala mi tři úžasný děti, je mi 45 a byla to ona, kdo se rozhodl odejít
Mám miliardu otázek, na které jsme tady našla odpověď- do nemocnice beru tepláky, cica a pozitivní přístup, protože mám štěstí a jdu tam spíš jen z plastických či estetických důvodů, ale rozhodnutá už jsem a děkuji vám všem za rady, co jste mi dali a doufám, že ještě dáte

Jsem moc ráda, že alespoň tady se dočtu, co vám které už doktor dovolil a co zakázal. Já, přesto, že jsem vždy byla se svou doktorkou velmi spokojená, tak teď jsem nějak rozčarovaná. Byla jsem u své lékařky 14 dní po O, pro výsledky histologie a nechat si napsat neschopenku (do té doby jsem měla dovolenou). Tu mi samozřejmě napsala, na mě (tedy do mě ) se nepodívala a další návštěvu napsala za 14 dní. Po dalších 14 dnech se ptala jak se cítím, já řekla že už fajn a že chci do práce, tak neschopenku ukončila, na mě (do mě) se opět nepodívala a pozvala za tři měsíce. Já byla tak mimo, že jsem se nezeptala na jedinou z tisíce otázek, které mě zajímají a to jsem si uvědomila až venku na schodech. Takže nevím, jak se hojím, co můžu, co nemůžu...nic ....moc mě zklamala.......teď už jí měnit holt nebudu, ale...

tak já nejdříve moc děkuji za tento web, sleduji vás holky asi měsíc... odevzdám svoji dělohu na vlastní žádost a moc ráda budu bezděložka , já jsem asi divná ale jdu aniž bych měla nějaké zásadní problémy , nekrvácím , nemám bolesti, ale každý půl rok poslouchám od gynekoložky - je tam malá cysta, po půl roce jsou dvě malé pak zase jedna velká..to bude dobrý, beru bez přestávky antikoncepci jen abych neměla menstruaci protože ji velmi špatně snáším ....po třech letech jsem řekla A DOST , je mi 46let a další miminko fakt neplánuji a děloha mi je vlastně na obtíž, díky vaší diskusi půjdu bez obav, děkuji vám všem za příspěvky...k té bezděložce než jsem vás objevila byla jsem budouci kastrát a pokud bude i *** lepší ..co víc si můžu přát

Bado, tak jsem se ponořila s Marcelou do minulosti, že jsem prošvihla tvůj příspěvek . Nosní mandle? :-\ hmmm... A není to náhodou tak, že sis šla do nemocnice ODPOČINOUT? Lázně by ale možná byly lepší . Ale teď vážně - fakt můžeš zvedat vnoučata? I takhle těžká? To je jediné, co mě "omezuje" a vadí mi to. I když vnoučátka se rychle přizpůsobila a na babičku "naskakují" .
Mám kamarádku po operaci (stejné jako já) a té řekl doktor, že když nebude tahat zrovna basu piv, tak může taky všechno... Tohle bych potřebovala vyřešit, ale asi co doktor, to názor...
Pěkný večer !

Marcelo, tak to se vrátím tak o 15, možná 20 let zpátky (to mi bylo asi tolik co dnes tobě), kdy mi moje MUDr. oznámila, že mám myom a kdyby mi bylo víc, tak mě pošle na operaci, ale takhle že ještě počkáme, jak se bude M vyvíjet. Taky jsem neměla žádné problémy, menstruace sice silnější, ale to jsem měla vždycky. A tak šel čas, s myomem jsme si na sebe "zvykli", nerostl a v posledních letech jsme se spolu asi začali i "scvrkávat" . Operaci (LAVH s přední plastikou) mi paní doktorka doporučila až letos, kdy mi zjistila začínající pokles dělohy. Možná k tomu pomohl i ten myom, protože dělohu(vazy) zatěžoval. I dnes jsem váhala, ale když jsem se zanořila do googlu a zjistila, kam až může ta děloha "dojít" a že se s tím nic jiného nedá dělat, měla jsem jasno. Už jsem tady psala (možná i několikrát ), že o samotné operaci ani nevím, probudila jsem se na pokoji do růžova vyspaná, do dvou dnů se mi "obnovily" všechny funkce bez jakékoliv bolesti, vložky jsem nepotřebovala a nepotřebuju, jizvy mám asi už zahojené (teď si to musím zaklepat ). A po necelých šesti týdnech už dělám všechno jako dřív. Mohla bych bývala hned po týdnu, ale strach mi to nedovolil. Takže jediné, co teď nemůžu, je zvedat těžké předměty. Ale to bych nemohla ani bez operace, protože by to pánevní dno klesalo a klesalo.....
Já jsem až ten měsíc do operace zjistila, kolik žen kolem mě už dělohu nemá. A mnohem mladších! Jenom o tom, nevím proč, nikdo nemluví !!! A pozor! Všechny si libovaly a ujišťovaly mě, že po operaci to bude lepší :-\ .....
Takže tohle je můj příběh pro tebe. Každý člověk je jiný a každý si taky musí o sobě rozhodnout sám. Jen jsem ti chtěla říct, že myomy má většina žen, jen někdy tak moc nevadí a někdy dokážou nadělat pěknou paseku. A teď babo raď . Pěkný večer a znovu - DRŽÍM PALCE !
... možná ještě - je lepší se doma oholit sama, ubude jedna ne moc příjemná procedura . A já jsem sebou měla jogurty a kefíry a zobala jsem ořechy a goju (nevím, jak moc pomáhá, ale chutná mi víc než rozinky )..... a pít a pít a pít a bude dobře

Máš recht Aťko, vzhledem k abnormálně hladkému průběhu celé akce si dodnes nejsem jistá, proč jsem vlastně na operaci byla, a zda jsem fakt komplet vykastrovaná jak sousedovic kočka :-\
Mám pár teorií. Jedna je odebrání nosní mandle, když jsem kromě čtyř stehů na břiše jako jedinou újmu zaznamenala zaschlou krev v nose, druhá je, že si nutně někdo potřeboval prohlédnout, jak vypadám zevnitř, a třetí, že jsem si tam šla nechat vymazat paměť a při té příležitosti mi udělali jen tak z plezíru z břicha cedník Ztrátu orgánů jsem dodnes vůbec nijak nepocítila a na rozdíl od mnoha odoperovaných žen zde v diskuzi mi v pátek doktor dovolil po sedmi týdnech dělat VŠE ... i jezdit na rotopedu a zvedat vnoučata, která se vejdou do normy necelých dvaceti kil. Něco se ale přece jen změnilo - mám stále naprosto čisťounké spoďáry

..... a ještě jedna věc - po operaci opravdu hodně pít ! Vodu, čaje - tak 3 l denně. Jen jeden den jsem asi po třech týdnech na pití trošku "pozapomněla" a už se hlásilo pálení. Ale zasedla jsem s 1,5l petkou do křesla a byl pokoj. Tak už nezapomínám
Pěkný den vám všem