Schopnost vidět tyhle věci děti "ztrácejí" (spíše je potlačí) někdy v předškolním věku. V té době se jejich mysl natolik racionalizuje a přizpůsobuje hrubým vibracím Země, že přestanou vnímat své schopnosti. Ale máš je pořád. Zcela jistě.

Nejednou jsem slyšela děti v MŠ vyprávět svým maminkám v šatničce různé zajímavé věci.
Mamky to vždy odbyly:
"Ale zase si vymýšlíš, ty Tvoje fantazie! Přestaň s tím"...apod.
Tak dítě přestane.
Ale když se rozhodne, kdykoliv své andělíčky může zase zavolat. I v dospělosti.

Já jsem v dětství necítila konkrétní osobu anděla, ale vzpomínám si, jak jsem ležela u zdi na posteli, a dostala jsem "informaci", že se ničeho nemusím bát, že jsem chráněná, že se mi nic nestane. prostě mi přišla "odněkud" tahle myšlenka, a nesmírně mě to uklidnilo.
Od té doby jsem si byla jistá, že jsem "pod ochranou".

kouzelná příhoda Děti svět vnímají úplně jinak než mi a bezelstně. Nux, já když jsem byla malá tak jsem nevědomky večer používala představy k uklidnění mysli. Představoval jsem si jak sedím doma u krbu, oheň plápolá a venku fičí vítr a mně je příjemně a sladce jsem usnula. Taky jsem se každý večer v posteli modlila k andílkům, proč to nedělám teď? Nevím asi se mi duše zaplnila nesmyslnostmi a zapomněla na krásu a nevinost - nevím. Ani nevím kdo mi o andílkách říkal, protože doma se o tom nemluvilo a byla to pro ně blbost a já je přesto cítila.

Nedá mi to, abych tu nenapsala jednu moc krásnou příhodu, která se skutečně stala.

Kolegyně mé sestry má syna. Jeho dědeček měl kdysi tuberkulózu a snad se to tenkrát nějak operovalo...prostě měl na zádech dvě svislé jizvy přes lopatky.
Když byl vnouček malinký, ptal se dědečka, co to má za jizvy na zádech.
A dědeček si ho vzal stranou, a velice tajemně mu sdělil něco moc důležitého:
"Víš, Kubíku, já jsem byl anděl, a měl jsem tam křídla. Ale pak jsem zlobil, a Pánbůh mi křídla vzal a udělal mě obyčejným člověkem."


No, mně to přišlo naprosto kouzelné, jak ten děda zareagoval. Kluk vyvalená očka: "Fáákt?"
Je krásný ten tajemný dětský svět a ještě krásnější je, když se do něj dokáže vcítit i dospělý chlap, který ještě neztratil schopnost porozumět dětské duši.
Ne každý má dědečka anděla, ne?

z práce, jak už jsem psala, ten s tou velkou aurou. Je to opravdu moc super kamarád ,ale je to velikánský sukničkář, ženských okolo něj habaděj Tak je snad nějak přitahuje.Je hodný ,ochotný a ženský na něj letí. Ale chudák jeho manželka. Tak nevím co si o tom mám myslet. Co to ta aura vyjadřuje.

Jsem měla andělíčky, naši se mi smáli (jsou to materialisti) komunisti a kostel odsuzovali. Tak já jsem si s andělíčkama povídala vždycky před spaním a bylo mi dobře, ale časem jsem na ně jaksi zapomněla. Taky jsem měla lípu ,ke které jsem chodila každý den a dobíjela energii. Ale porodem dcery se mi všechno nějak smazalo a objevuji to až zase dnes.A tu energii z lidí hrozně moc vnímám, ale vždycky jsem si myslela, že je to nějaká moje špatná energie a někdy jsem s tím člověkem nebyla schopná slova a cítila se stísněně.

No ale to je docela škoda, jestli vidíte auru, neumět v ní číst. Určitě tu schopnost nemáte zbytečně. Jenže kde sehnat kvalitní informace, když dnes si kdekdo myslí, že je osvícený a může svou "moudrost" předávat druhým, že? Věřím, že se k vám nakonec dostanou.

Můj mladší synek, když byl ještě prtě, se nás často ptával, proč mají lidi na hlavě "světýlka". No, a vysvětluj to dvou-tříletému děcku. Pak přestal "světýlka" vidět, a když jsme se ho na to ptali, odmítal se s náma o tom bavit. Snad si myslel, že bychom mu nevěřili... Pak na to úplně zapomněl. Dnes už dávno nemá tu schopnost. Nedostal možnost ji rozvíjet, tak zanikla.

jak Hanka popisuje auru, kterou vidí.Mám podobné zkušenosti,ale musím se hodně soustředit, takže to nemám tak zmáknutý,jak se zdá.

to je zajímavé,jak to popisuješjá ji taky nevidím,ale cítím někdy energii z lidí a jak mám pocit že je negativní zdrhám

nemáš se zač omlouvatjá to nemám ještě tak zmáknutý jak ty a Mandragora,tak se nechám ráda když tak poučit S tím osobním prostorem máš pravdu

Já taky auru vidím ale ne moc barevně jenom takové obrysy. Dřív jsem si myslela, že mi něco je a bála jsem se co to je, než mi na Reiki řekli o co se jedná. Jeden kolega z práce ji měl obrovskou , když se zrovna nadýchával tak se z něj úplně kouřilo. Vždycky jsem na něj zírala s otevřenou pusou. Ale o auře toho moc nevím jen snad, že když jsou lidé nějací zlostní a mají blbou náladu tak má aura tmavší odstíny. Já ji u sebe taky cítím a někdy si připadám, že ji mám jako bodliny, a jsem jak na trní. Ale já to tak nechci.

Já auru nevidím vůbec očima. ale myslím, že každý cítí ten svůj "soukromý prostor", který se porušuje a prolíná při tlačenicích v MHD, frontách a shromážděních...
Do toho prostoru dobrovolně pustíme jen své nejbližší lidi. každý to má jinak velké. Zvláštní

Já popleta. Samozřejmě, že barvy aury nejsou totéž, co barvy čaker. Omlouvám se, zaměnila jsem to.

Jinak základní barvy jsou pouze červená modrá a žlutá. Všechny ostatní barvy jsou složené z těchto tří. Dokonce i černá a bílá.

ale řekla bych, že aura obsahuje základní barvy, to je bílá, černá,červená, zelená,modrá a zlatá.Na hloubce problému závisí odstím barvy, takže, když je barva sytá je všechno v pořádku, ale když ztrácí sytost, neboli bledne, nastává problém.Proto je dobré si představovat barvy, tím se aura posílí.Někdo nemá ani všechny barvy.Já osobně barevnou auru nevidím.Vidím jen stín kolem lidí, ale cítím energii.
Taky by mě zajímalo, jak to s aurou je, mohla bych si přečíst nějakou literaturu, ale tady se informace podávají tak nějak civilně.

hm,tak to se klidně přiznám že nevím.Ale aura a čakry není snad to samé,ne?Nebo jo?

Čaker je sedm. Jejich barev také 7. Co tedy když mě napadne nějaká růžová? To pak mám brát v úvahu bílou a červenou?

mě zas pomáhá -naučila mě to moje skvělá léčitelka-představit si barvu která mě první napadne-ta chybí v auře.Pozor,pokud je šedá nebo černá je tam blok a ten se musí zjistit a odstranit.Tu barvu si mužete představit jak chcete,jako světlo které na vás září,deku do které se zachumláte,vše co je pro vás příjemné.Je to taky zajímavé.Ale je fakt,jak psala Nux,na každého platí něco jiného,je to individuální.Tak vám moc všem přeju,abyste to našli

bych se připojila k diskuzi o afirmaci.Mám ji vyzkoušenou a vím, že funguje.Chce to jen dost trpělivosti a hlavně víry, že tak se stane.
Pokud máte problém se soustředit, je dobré si sestavit mantru, jednoduchou větu, kterou si každý den sedmkrát opíšete.Sedmička je mystické číslo.Když si větu vymyslíte, napište ji na papír, sedmkrát za sebou a při psaní si vizualizujte situaci.Pomáhá to se soustředit, navíc opakování je matka moudrosti.Usnadňuje to vzít myšlenku za svou a uvěřit.

že tady někde na diskuzích někdo psal, že říkat si, že mi je dobře je blbost a afirmace je taky blbost. Ale já vím, že po tolika všemožných zkušenostech cvičení jógy, braní bylinek,reiki vše pomáhá malinko ,ale afirmace je jediný co mi v daném okamžiku pomáhá nejvíce i když dát si reiki(mám dva stupně reiki) je také dobré ,ale na veřejnosti dost viditelné. Reiki mi dost pomohlo před operací, ale dávat si Reiki každý den, já potřebuji alespoň hodinu a půl - je dost náročný.
Je pravda, že myšlenky dělají divy. Když je nechám vymýšlet kdyby a co kdyby. Tak se motám v obrovských rozměrech katastrof a tak je radši pokud to jde zarazím a přinutím se říkat afirmace a je to pryč- i když to musím udělat násilně.

Já afirmace dělám již několik let a jak už jsem psala, pomohly mně na spaní a již mockrát v životě. Jen někdy se dnem řítím a pak zapomínám zvolnit a myslet na to co dělám a lítám si v divných myšlenkách.Včera jsem zase měla myšlenky zbytečnosti a trapnosti, kdybych si v tu chvíli řekla nějakou afirmaci, hned by se to zlepšilo, ale já ne já si tu marnost vychutnala až do konce. Možná to tak někdy chci já nevím.
Jednou jsem byla u léčitele a zdálo se mi, že na mně hodně působí, cítila jsem obrovskou energii , no byl první u kterého jsem to zažila. Ale problém byl v tom , že ho zavřeli, prý to nějak zneužíval
Afirmace - nejvíce používám větu - všechno dobře dopadne k mému největšímu prospěchu.

Ano možná je problém, že jste nevydržely dostatečně dlouho. Jak jsem už nice psala, "často opakovaná lež se stává pravdou" a mělo by to samo naskočit jako "skutečnost. princip vymývání mozků v dobrém. Já afirmace nikdy nezkoušela. Přes svoji kritičnost bych se dostávala těžko, proto já ani nemůžu dělat klasické psychologické postupy, léčení, protože má mysl je příliš selektivní a kritická. Já na sebe musím "od lesa". Podvědomě. A než se mi afirmace dostane do podvědomí, to by mi huba upadla...

Jak dlouho jsi to zkoušela?

že jsem se do toho asi málo ponořila

Ahoj, já to zkoušela už několikrát a musím říct, že jsem tomu věřila ale nepomhlo to

Máte zkušenosti s afirmacemi?
Já afirm. zkoušela a moc mi nefungují, mám pocit, že to nestačí pouze
říkat, opakovat (nahlas, potichu) ale, že se tomu musí věřit.
Co myslíte?

Je to vážně smutné, když se těží na lidském neštěstí. Proto jsem se dostala tak daleko, že takovým ... říkám co si myslím, ale co je nejsmutnější, že většinou to ani neuznají...

Ale co, jak jsem někde četla, údajně pokud opravdu stojíme o pomoc a nastal na ni čas, prý se pomoc najde, tak doufejme, že to tak je

Mnohdy je to byznys, dá se lehce obchodovat s lidskou důvěřivostí, vírou, a mnohdy i zoufalstvím, když už nic jiného nepomáhá.
Moc smutné.

U syna bude zřejmě puberta také rozhodující, no doufejme, že se to nezhorší, sice nevím o co se jedná, ale vím, že puberta může některé nemoci zhoršit, ale stejně tak to pubertou může skončit. A to bych Vám moc přála

Já vím přesně o čem to je, je to metoda ( u nás, Dr. Jonáše) a jinak ten přístroj vynalezli myslím v Německu (pokud bych trochu zapřemýšlela nebo pohledala v manuálu, tak bych napsala i název).
Jsem to studovala a jak jsem psala 2 roky i užívala a bez úspěchu, navíc jsem začala mít spíše pocit, že je to jen bussines, trochu jsem do toho začala vidět, a také z toho pramení i má nedůvěra, k "léčitelům" "homeopatům"atd.
Ovšem stejně tak vím, že jsou i poctivci co to myslí dobře, a pomáhají, takže si nedovoluji "házel všechny do jednoho pytle". jen jich bude asi moc málo.

Jen k tomu Joalisu:
Správně by se každý měl nechat přeměřit tím přístrojem do mají v detoxikačních centrech, jestli zrovna ten Joalis je pro něj vhodný.
Já jsem našla paní, která to dělá v místě našeho bydliště, ale nevzbudila ve mně důvěru, tak jsme tam nešli a balíček koupili sami. (1400,-Kč!). Troje kapičky a jedny tabletky.
Změna sporná, tak jako u všeho, ale ty tabletky MindHelp (jsou to vlastně slisované bylinky) máme stále a dobíráme.
Zdá se, že se to alespoň stabilizovalo. Kluk je na prahu puberty a nikdo neví, jak se jeho nemoc může rozvinout.
Na antidepresiva a psychotika má fakt času dost, až to nebude zvládat. Doufám, že k tomu nedojde.

Ahojky, tak knihu miluj můj život jsem si hned včera koupila . NUX díky za typ.

Já z JOALISu užívala cca dva roky ty jejich přípravky a vůbec žádná změna, jen jsem po nich hodně hubla a bylo mi zle od žaludku a ještě dlouho po tom co jsem je dobrala jsem si dávala dohromady žaludek...
Myslím, že jsou přípravky, které někomu pomohou a někomu zase ne.
Já mám někdy pocit, že opravdu je to od toho jak člověk žije, možná jak myslí, kolik stresů prožívá i jak je na tom finančně atd. vše se někde odráží a tím zřejmě i na zdraví...
Už se těším jak si počtu, večer už jsem něco četla, ale usnula jsem