TO Jana: jo, s prckem to bude těžší :-/ ale je to na pár týdnů, jestli máte manžela nebo maminku, která může pomoct, tak to určitě zvládnete

Zdravím, ženy v listopadu 2014 jsem se zařadila do vašich řad, když mi moje gynekoložka kvůli myomu doporučila hysterektomii... Je mi 37 let, mám dvě šikovné velké holky (17 a 18 let), v současné době jsem sama a ráda bych se také podělila o svou zkušenost. Mezi mé potíže patří - špinění mimo cyklus, krvácení při styku, občasné pobolívání podbřišku, člověk by řekl, zas to není tak hrozné, zvláště, když se špiněním žiju už asi osm- devět let,(zkoušeli jsme měnit antikoncepci, být bez ní, brát Noretisteron, ale bez větších úspěchů, a jediná anti, u které to bylo skoro perfektní, se přestala vyrábět takže jsem si na něj už docela zvykla. Horší to je s krvácení při styku a to vždy až cca po 10.prášku z platíčka antikoncepce, kdy začínám i špinit a trvá to dokud anti nedoberu. Jako bych dostala menstruaci, díky chápavému protějšku to pro mě nebylo tak hrozné, ale i tak - ten pocit, že u toho musíte vždy pod sebe dát ručník nebo se jít pomilovat do sprchy nebo do vany... O myomu vím už něco přes rok, dneska má necelých 5 cm, za rok vyrostl asi o 1 cm. Když jsem doktorce řekla, že bych možná chtěla ještě jedno dítě, navrhla jen odstranění myomu, ale... Při operaci se může přijít na "něco" a o dělohu můžu přijít tak jako tak, nehledě na to, že mě to nejspíš nezbaví špinění a myom se za pár let může objevit znovu. Další komplikace může nastat v těhotenství, kdy děložní stěna v místě jizvy může prasknout. Proto zazněl i návrh na hysterektomii. Přiznám se, domů jsem dojela autem, ani nevím jak, obrečela jsem to hodněkrát, pročetla kdeco, konzultovala i s doktorem v Praze na Homolce, která mi byla doporučena na operaci, konzultovala s jinými doktory na internetu - vesměs stejná odpověď - hysterektomie s ponecháním vaječníků, preventivně vezmou jen vejcovody (nová studie prý zjistila, že rakovina vaječníků vzniká právě tam a ne v samotných vaječnících - nevím, nestudovala jsem, ale v tomto případě jsem se nechala přesvědčit). Ještě na konci listopadu jsem byla rozhodnutá jen pro odstranění myomu, další dítě jsem zavrhla, ale měla bych "svojí" dělohu když jsem nad tím další měsíc přemýšlela a četla další a další diskuze, pomalu jsem měnila názor od "bez dělohy už nebudu ženská" po "i bez dělohy se dá žít" Asi mám štěstí na mojí doktorku, na doktora u indikačního pohovoru - nikdo mě do ničeho netlačil, vše bylo čistě na mém rozhodnutí. Nastupuji 11.1.2015 a 12.1. mě budou operovat. Vše je o tom, jak moc si člověk danou věc připustí. Naučila jsem se radovat z toho, co mám, a ne být smutná z toho, co nemám, mít nebudu nebo mít nemůžu Nebojím se operace ani bolestí, mým největším strašákem je možná inkontinence, jaké to bude při ***u - nebudu pro mého budoucího partnera moc "krátká"? Někoho to může rozesmát, ale když Vám vezmou dělohu, odeberou i čípek, tak tím vlastně uzavřou "cestu", která někam vedla, a která z nás ví, jak má dlouhou pochvu? Uklidnila mě až diskuze tady, když tu některé z Vás píšou, že *** je ok, tak budu doufat, že i ten můj "tunýlek" bude dostačující a že operace nijak neomezí ani moje libido (jsem jasným důkazem toho, že žena po třicítce si *** dokáže vychutnat, baví ji a těší se na něj ) Ačkoli jsem momentálně bez partnera, chtěla bych i v budoucnu fungovat se vším všudy. Všem, které takový zákrok čeká, přeji pevné nervy. Hlavně si uvědomit, že nám berou "jen " dělohu, zůstanou nám ruce, nohy, oči, ústa to jsou pro mě do budoucnosti důležitější orgány, kdybych přišla o oči, přišla bych o víc... Jinak dneškem pro mě začíná bezezbytková dieta, na noc čípek Betadine (obojí 4 dny před plánovanou operací), do nemocnice jsem dostala projímadlo ve dvou lahvičkách - zavádí se rektálně. Až budu mít po, ozvu se znovu. A ještě dodatečně poděkování všem přispěvatelkám, ani nevíte, jak moc nám všechny pomáháte jakýmkoli příspěvkem

Megous: Pokud si to dobře pamatuji, tak Norethisteron. Operace se plánovala tři měsíce dopředu a samozřejmě se mi menstruace pošoupla tak, že jsem ji měla nakonec dostat dva dny před nástupem. Prášky to ale stoply a operace proběhla naštěstí v termínu. Neboj, dobře to dopadne. Opravdu nejhorší je to čekání před zákrokem.

Pro Andy,dík za info,já budu muset zavolat doktorce a poradit se s ní,jaké jsi brala léky na oddálení?

TO megous : mě bude 50 letos v březnu a 8 let zápasím s myomem.Loni na jaře a opakovaně i na podzim se zvětšil a tak bylo rozhodnuto.Máme stejný termín nastupuji ve středu 14.1 a operaci mám na druhý den 15.1. a dnes jsem začala trochu špinit,tak si myslím,že odmenstruuji do té doby ale i když čtu minulé příspěvky, stejně mám obavy. Už abych to měla za sebou....

Dado, každá to asi prožíváme jinak. Já si vyloženě užívám, že mi menstruace zákrokem skončila, protože můj život již značně omezovala jak svou délkou, tak hlavně nevypočitatelností. Spíše mám obavu až se u mne projeví odebrání vaječníků, ale ani zde po 11 týdnech zatím nic nepociťuji. Takže dělohy nelituji ani v nejmenším, jak to bude vypadat s odebranými vaječníky, to ukáže další čas.

Megous, pročti si to tady zpětně a zjistíš, že není čeho se bát. Mně menstruace vycházela přesně na termín operace, tak jsem dopředu začala brát prášky na oddálení. Držím palce.

Děkuji za odpovědi,zítra se zeptám mudr.na wobenzym. Jen k děloze. Mám extrémně silnou mensrtuaci( největší absorbce tamponu+vložka mě vydrží 15až 20minut. Nemůžu kvůli pozitivní trombofilii hormony,pouze nitroděložni tělísko Mirena. S kterým už 3/4 roku neustále špiním nebo slabě krvacím a ještě ovlivňuje psychiku. Děti mám a další už kvůli zdraví nemůžu. Tak se těším až s nimi budu moct třeba na koupaliště Je to každého věc. Pro mě je to přebytečný orgán s kterým zápasím už dlouho.

Dobrý večer,tak se k Vám přidávám po neúspěšné léčbě hormony a 14.11.prodělané další kyretáži jdu 15.1.na odstranění dělohy.Je mě 48 let.Jak se to blíží mám docela strach,stále si tady pročítám diskuzi.Dnes jsem se konečně odhodlala napsat.Bojím se i toho,že dostanu menzes v termínu operacejak to bude s bolestí po operaci a to vše kolem toho.Poslední menstruace(měsíc po kyretáži) byla tak silaná,že jsem myslela že vykrvácím.

Andy, díky za odpověd a pejska mám velkého irského setra a ještě hyperaktivního, takže to určitě na procházky delší čas nebude. jo a ještě jsem hodně četla od Vás všech,že máte operaci dělanou kolmým řezem, myslela jsem že dnes už se dělají pouze vodorovný v podbříšku. Já mám ve zprávě že mám větší myomy a zvětšenou dělohu tak jako v 7 měsíci těhotenství.Tak se bojím jaký řez budou dělat.

Jsem 3 měsíce po totální hysterektomii - řez břichem, jinak potíže přechodu pociťuji a ktěm změnám chutí. Já nemám chuť vůbec na nic k jídlu, jen mám šílenou žízen pořád, piju opravdu velké množstí. Takže místo, abych tloustla, jdu s kily dolů, a ještě už začínám tancovat, tancuji závodně. Musím říct,že jím,protože musím energii načerpat. Je to zvláštní, každá to máme opravdu asi jinak.

Zdravím Vás všechny v novém roce ! ! 1.1. jsem přesně 3 měsíc po rad. hyster. řezem, musím přiznat, že jizvy jsem se taky docela bála, ale skvělý pan doktor mi ji udělal plastickou, tak jsem neměla žádné tahání stehů a hlavně teď se mi snad zdá i hezká. Nevím čím jsem si to zasloužila, vůbec jsem si ji neobjednala Musím taky přiznat, že se mi asi nějak ustálily hormony, protože už nepociťuji ty návaly a psychicky jsem víc v poho než před operací. Jen to spaní, usínám strašně rychle, ale pak 2-3x za noc jsem vzhůru, tak jsem si pořídila Bachovy kapičky . No a teď ještě čekám na lázně, které mi doufám přiznají, vybrala jsem si Bělohrad, tak se tam třeba potkáme. Všem přeji hodně SIL A ZDRAVÍČKA I V TOMTO ROCE

Ivo, moje jizva začíná těsně pod pupíkem a vede až úplně dolů do rozkroku. Mám na ní 18 stehů zhruba po 1-1,5 centimetru. Držím palce, aby ti menstruace operaci neposunula. Je to fakt k zlosti, když člověk neví, kdy to příjde.

Andy díky za povzbuzení, uvidím co se mnou příroda vyvede, zda mě jako zákon schválnosti nepřijde menses v den nástupu, to by mně fakt "jeblo". Já mám za sebou v minulosti dva císaře a před 5 lety jsem si nechala opravit břicho s abdominoplastikou. Pokud nebude bolest po této operaci horší jak po císařích, tak to snad přežiju. Spíš se bojím narkózy, je mi po ní vždy na umření a zvracím . Doktor mi říkal, že by mi to udělali spodem, což bych kvitovala už kvůli mému opravenému břichu. Je jizva u pupíku veliká?

Kimi: Já šla na vytažení stehů až 11. den a když jsem došla do ordinace a pak zpátky, prospala jsem odpoledne. A to mám tak 400m. Ta únava po operaci je velká. To uvidíš sama, co ještě dáš a co už ne. Taky mi na břiše vadily kalhoty, a to i když jsem si je střídavě dávala nad nebo pod jizvu. A u pejska bych se bála, že se mnou nějak prudce cukne. Ale zase nevím, zda máš vlčáka nebo yorkšíra. Jinak pracuji v kanceláři a do práce jsem šla po 7 týdnech.

Zdravim všechny, tak před operační za mnou a ted ještě pár dni , jdu na operaci 23.1, už to chci mit za sebou , to čekání je děsny. Ještě mám dotaz jake máte zkusenosti po operaci z pohybem? Mám ctyrnoheho miláčka jsem zvykla chodit na delší procházky.A za jak dlouho bude návrat do prace? Operace bude řezem. Díky všem za odpovědi

Jo a ještě - před operací asi 10 dní jsem brala homeopatika Arnica montana a čípky Cicatridina jsem měla asi za tři týdny po operaci, aby se to tam lépe hojilo .

Všechny moc zdravím, já jsem byla na operaci 22.10.2014. Měla jsem velký strach, protože to byla moje první operace a kromě 2 porodů jsem v nemocnici nebyla. Strach jsem taky měla jaké to bude až se probudím po narkoze. Dost jsem si před operací pročítala tady diskuse a to si myslím, že mi taky dost pomohlo zkušenosti ostatních. Dneska už můžu říct, že ten strach za to vůbec nestál, po operaci na JIP mě po probuzení chvilku dost bolelo břicho, ale něco mi na bolest sestřičky daly a pak už to bylo v pohodě. Druhý den jsem začala chodit a pak už to bylo jen a jen lepší . Je pravda, že v nemocnici byli jak sestřičky tak doktoři moc příjemní a to taky asi bylo důležitý. Teď si říkám, že jsem na tu operaci měla jít dřív a ne to odkládat, měla jsem dva celkem velké myomy a za ty menstruční problémy to fakt nestálo. Takže které se na tu operaci chystáte tak se nebojte , rychle to uteče a ať je to v pohodě!!!

Ahoj všem, jsem po hysterektomii 06/2014.....a musím říct,že vše v pořádku.Operace proběhla dobře,rekonvalescence též.V srpnu už jsem šla do práce,ale rozjížděla jsem se pomalu/dělám v kuchyni/.Měla jsem strach taky,je to pochopitelné,ale chce to opravdu čas a nic neuspěchat.Po příchodu z nemocnice jsem si myslela,že to všechno najednou urvu a když už jsem doma tak budu alespoň něco dělat,ale ono vás to dožene samo.Prostě ten odpočinek být musí.
Jediné co se u mě od té doby změnilo,ale nevím zda to souvisí právě s tímto zákrokem,je to....že jsem přestala jíst maso a uzeniny.Dělá se mi z toho fyzicky špatně.Připadá mi to stejné jako,když jsem mívala vzláštní chutě v těhotenství.Zkouším si vždy po nějakém čase sníst kousek masa,což mi nevadí ochutnat,ale kus masa si na talíř nedám.A uzeniny?....to je mnohem horší Stalo se některé z vás,že jste začali něco jíst nebo naopak nejíst po téhle operaci.....nebo nějaká jiná zvláštnost?

Jana: ano s wobenzymem mám moc dobrou zkušenost...brala jsem ho po operaci, dcera ho bere již rok a strašně jí pomáhá. Vím, že někdo říká, že jsou to vyhozené peníze, ale třeba ona ho má nasazený od klinického imunologa...zpočátku jsem byla dost skeptická, ale funguje a to je hlavní.

Ivo, já to měla podobně s rozházenou a nevypočitatelnou menstruací a dostala jsem od Dr. prášky na oddálení. Ale mně neříkali, že musím mít po menstruci, jen že nesmí být menstruace v plném běhu. Ale každá nemocnice to chce asi jinak.

Zdravím všechny,mě to čeká příští týden 15.1. ...bylo mi řečeno, že musím být "odmenstruovaná",jenže mě to poslední dobou jednou přijde za 15 dní, pak za 3 měsíce nic, pak za 30 dní, prostě hotový zmatek. Pochopitelně jsem to opět nedostala a tak nevím zda mám jít na gyndu pro provokačku na vyvolání menses. Jsem z toho na nervy, protože mám vše pracovně vybavené a odklad operace by mi vše naboural...poraďte prosím z vlastních zkušeností

Kimi: Já byla před operací přímo hysterická, protože to byla má první operace, ale fakt to byl zbytečný strach. Po probuzení jsem měla jen pocit jako při silnějších menstruačních bolestech. Probudila jsem se již s kapačkou s nějakými opiáty, takže když jsem ležela v klidu, tak o nějakém rozřezaném břichu jsem ani nevěděla. Znatelně víc mne bolela bederní páteř, ale to se upravilo když jsem se k večeru na JIPce začala na posteli více otáčet.
První dva dny je "zajímavé" vstávání z postele, ale není to bolest, spíše jen takový tah a obava o tu sešitou ránu. Chce to pomaličku a hodně se opírat o ruce. Ale to sestřička ukáže, jak vstávat.

Jana: Nepoužívala jsem ani jedno, tak nevím.

Dobrý den,za týden mě taky čeká operace. Chtěla bych se zeptat jestli máte některá zkušenost s wobenzymem nebo cicatridina vaginálními čípky?

Dobrý den, sleduji Vaše příspěvky a je to velice dobrá věc pro spoustu nás,které operace čeká.Mě konkrétně za tři týdny a už pomalu nastupuje nervozita, co a jak bude, hlavně až se probudí , to je asi nejhorší pocit.

dekuji,uz se nemuzu dockat to bumbani jsem mela nedavno