Zkus pročíst diskuzi zpětně. Já se tomu moc nevěnovala, protože to není můj případ, ale některé zde myslím dostaly hormonální léčbu i přes rakovinový nález, jen s větší sledováním. Místo tablet nějaké šetrnější gely a podobně. Ale to možná plácám. Držím palce, ať se pro tebe najde nějaké řešení.

Změna gynekologa asi moc nevyřeší,je to spíše věcí zdrav.pojišťovny-ta prostě zakázala po této diagnoze hormony psát.Dělám v nemocnici a vím,že ani lékaři ani nemocnice nechtějí mít problémy s pojišťovnou.No zkusím a uvidím.Díky všem za slůvka pochopení.Díky Díky.Díky. Jdu na kutě, ráno před 5 vstávačka.

Majko, neprudíš. Klidně se vypovídej, od toho diskuze jsou. Péče o tak nemocného mne zatím naštěstí nepotkala, ale věřím, že to musí být pekelný záhul. A smekám, protože málokdo to asi dokáže do konce.

teď když to čtu,tak to kolo,plavání mi přijde jako před sto lety....ještě před operací a vyšetřené chvilky mezi péčí o mého milovaného muže,musela jsem občas vyvětrat hlavu a tělo,jinak bych si to musela hodit na nejbližším stromě.A on mě ještě ven posílal.Snad je mu tam na tom obláčku dobře. Ach jo,nechci prudit. Tak sorry.

Teda holka, na tebe se to valí ze všech stran. Antidepresiva na přechod je opravdu "úžasná" rada. Jediné, co mne napadá, je najít si vstřícnějšího gynekologa.

TO:brumla a všichni ostatní.Nevím jak jsi prožila podobnou zkušenost,ale já opravdu nejsem žádná bábovka,co nic nevydrží.Jezdím na kole, plavu, sportuju,žiju zdravě.Nedávno mi zemřel manžel na rakovinu,nebylo mu ještě ani 50,dochovala jsem ho až do konce a 3 měsíce po něm mi umřel otec-doma na infarkt.Po manželovi mi zbyl tchán /80 let/ a po tátovi máma /72 let/.Takže o nějakém odpočinku si můžu nechat jen zdát.Ještě,že mám dceru,která se o mne s jejím přítelem starala hned po operaci.O to víc mne dere, že nejspíš není možnost, aby mi nějaké hormony napsali,abych mohla nějak fungovat /nějaký *** vůbec neřeším-jsem zatím sama a sílu bych na to asi fakt neměla/.Tak uvažuju,že se pokusím ty paka na té vyhlášené klinice přesvědčit,aby mi něco napsali - ty přírodní jakopřípravky jsou k ničemu-ať si to zapíšou do té jejich slavné zdravotní dokumentace,potřebuju pracovat a starat se o staroušky.Nejsem zas tak stará je mi čerstvě pade.Jinou možnost bohužel nemám.Antidepresiva brát také nemůžu, protože jsem buď v práci nebo v autě na cestě za staroušky. Nevím,máte někdo podobnou zkušenost?

Majko, to je hrozné. Taky mám jizvu odshora dolů a když jsem se probudila za tři hodiny na JIPce, tak už mi valily do těla infůze s něčím, nevím čím.. Těch infůzí bylo hodně. V klidu jsem operační ránu vůbec necítila, jen jsem měla bolesti zad. Rána sterilně celá překrytá. Sestřičky kolem nás kmitaly, podávaly čaje s brčkem, záda mi masírovaly - no prostě úžasná péče. Podaly z tašky mobil, prášky na tlak ...
Pak jsem se začala navečer trochu otáčet a polevila i ta bolest zad. Jinou bolest jsem za celou dobu nepocítila - tedy samozřejmě při vstávání z postele jsem musela být hodně opatrná a vstávání bylo vždy nadlouho a to občas někde něco zabolelo, ale po vstanutí či vleže v klidu pohoda. Při převozu na pokoj druhý den mi řekly, že opiáty budou fungovat do oběda a pak si mám říci o něco na bolest. Vůbec jsem nic nepotřebovala, jen raději injekci na noc, když se člověk převaluje. Sestřičky se chodily ptát několikrát za den, zda něco nepotřebuji. I třetí den se přišla sanitárka ptát, zda nechci pomoc ve sprše (nepotřebovala jsem, bylo mi fajn). Neměla jsem po operaci ani zvýšenou teplotu, prostě vše přímo ukázkové. Jizva se hojila bez jediného zahnisaného stehu.
Je mi moc líto, když čtu, jak někdo prožíval takové horory. Takže tímto dodatečně vzdávám velké díky FNOL.
Na přechod jsem nedostala nic tam a ani u svého gynekologa, protože zatím potíže nemám. Zkouším preventivně dopředu Menoflavon. Možná je to i placebo, ale zatím učinné. Jediné, s čím bojuji až poslední tři týdny, je zácpa. To musím jíst neskutečné kombinace, aby to zafungovalo.
Přeji, ať se Ti Tvůj stav co nejdříve stabilizuje.

Dobrý den děvčata, jsem 2,5 měsíce po hysterektomii/pro myomy/ s odstraněním vaječníků.Nechci nikoho strašit,ale tomu co jsem zažila,asi neuvěříte.Na vyhlášené klinice: při příjmu se se mnou nikdo nebavil,žádné vysvětlení co mne čeká.Chtěla jsem zachovat vaječníky,pokud budou zdravé.Dle přijímající lékařky-problémy se řeší až když nastanou,takže je zbytečné se vůbec o něčem bavit.Jen mi podstrčila souhlasy se vším možným a nemožným,hned podepsat a hajdy na pokoj.1.den mi udělali hysteroskopii a na děložní sliznici našli polypek menší než 1mm se zvratem do karcinomu.Tak mne probudili,a že druhý den mi udělají několikahodinovou velkou operaci s odstraněním všeho i lymfatických uzlin.Sdělení lékařů probíhalo takto:přišlo pohřební komando,že tam je rakovina a že neví kam všude to prorůstá,tak že mi vezmou všechno.Cituji:"Ale paní,nebojte 5 let se určitě dožijete".Při sonografii,která trvala asi tak 3 vteřiny a za komentáře lékařů - tam toho teda je...jsem odfrčela zpět na pokoj.Totálně psychicky zlomená.Myslela jsem si,že udělají ještě nějakou diagnostiku /CT/,aby bylo zřejmé co v tom břiše vůbec je.Tím,že se nic už nedělo,ani nepřili říci čeho tam teda tolik je,jsem usoudila,že jsem rakovinou prolezlá.Druhý den,po operaci jsem se probudila s obrovskou ránou na břiše na dospávacím pokoji v ukrutných bolestech a křečích.Prosila jsem sestru,aby mi dali něco na bolest.Odsekla-nemůžu,nemáme vaše papíry.Za další půlhodinu krutých bolestí a skučení,odvětila,že na bolest nic nemají,takto jsem tam hýkala další hodinu.Pak mi přidali vak-infuzi-prý na bolest,ale bolest byla stejně ukrutná.Prosila jsem už z posledních sil,že to pořád strašně bolí.Za 3 hodiny tohoto martýria přišel lékař-na dotaz na sestru:"co jste jí dali?" Odpověděla:"Paracetamol"./tj.Paralen v infuzi/.Tak jí něco dejte.Sestra tedy vyndala ze skříně Morfium."Paní dáme vám morfium,to je opiát,víte".Už jsem jen zasípala-já vím,že to není dětská přesnídávka.Bohužel taky pracuju ve zdravotnictví na chirurgii,kde se běžně pooperační bolesti tlumí.Ani morfium nezabralo,není totiž určené na tlumení pooperační bolesti.Až když se večer po 6 vyměnila služba,přišel někdo,kdo konečně přinesl lahvičku,která mne té šílené bolesti zbavila a já mohla usnout.Různé peripetie snad nebudu ani popisovat-jako když jsem prosila o brčko-nemohla jsem se nadzvednout-slyšela jsem-to jste uhodla,brčko nemáme-tak jsem samozřejmě vycintala čaj kolem sebe a ležela celou dobu na promáčeném polštáři.Rána je od pupíku až skoro k pipině,převaz rány tam neexistoval,když jsem chtěla ránu převázat/byla prosáklá/,musela jsem říci,že jsem si obvaz při mytí namočila.Převaz proběhl tak,že krytí bylo 3cm na každém konci jizvy-střed krytý vůbec nebyl.No utéci jsem nemohla,tak jsem tam vydržela 12 dní.Při odchodu na můj dotaz a obavy,zda při přechodových potížích dostanu nějaké hormony,se mi vysmáli-paní,vy jste se zbláznila, to musíte vydržet-my vám nic nenapíšeme,leda tak antidepresiva /a na ty jim sere bílej tesák/. Tam odsud jsem vypadla kosmickou rychlostí.No a teď jsa ponechána svému osudu,trpím šílenými návaly skoro neustále,bušením srdce,pálením při močení a bolestmi celého člověka,únavou.Jsem musela nastoupit do práce/onkolog.léčba není nutná,nebylo tam totiž víc než těch pár buněk-zaplaťpámbu/Jinak vaječníky byly úplně zdravé/ a nikde jinde vůbec nic patologického/. Z nemocenské se moc vyžít nedá.Pracuju taky v nemocnici na chíře,ale takto bych si nikdy nedovolila se chovat ke komukoli.Tak teď přemýšlím,kdo mi napíše alespoň Livial,který je asi nejšetrnější,vzhledem k mé diagnoze.Gynekologa mám totiž taky na tý vyhlášený klinice.Takže,ženy není vždy pravda,že vyhlášené kliniky jsou vždy to pravé. Dnes mne mrzí, že jsem nešla jinam.Možná mi mohli alespoň 1 vaječník zachovat, a já dnes nemusela být úplně odepsaná.

Ahoj děvčata vespolek, taky se připomenu. Operaci jsem podstoupila v březnu za velké podpory z těchto stránek za což jsem moc vděčná. Měla jsem zasažené děložní hrdlo a po operaci se zjistilo že občasné bolesti byly díky čímsi porostlé stěny dělohy z venku, sory už jsem zapoměla název. Jsem vpořádku a určitě nelituji, mam dceru a jsem ráda. Potíže nepociťuji, spíše pozitiva vložky jsem věnovala mladý. Milování jsem se bála ale fakt si stěžovat nemúžu. Je to hodně o přístupu a já nemám pocit že bych se vzdala něčeho. Já raději budu zdravá co to jde pro svou rodinu. Pro vysvětlení jsem na kolečkách mam RS proto co to jde. Tak usměv na tváři a pohodu to je duležitý.

Ahoj holky. Já jsem po AHY teprve 2 měsíce. Důvodem byl myom 12cm a těžká dysplazie děložního hrdla - předrakovinový stav. Je mi 49 let a tak jsem s operací neváhala. Ven šly i vaječníky, protože nebyly při prohlídkách dobře kontrolovatelné a Dr. říkal, že je zbytečné mne třeba za dva roky řezat znovu. Prozatím na sobě žádné změny nepociťuji, pouze obrovskou úlevu, že mám pokoj od otravné 9-10denní menstruace, která po 14 dnech a někdy i dříve přišla znovu.
Sebevědomí mi to určitě nenarušilo, ale to je asi opravdu velmi individuální záležitost. Teď jen čekám, kdy mne postihnou první známky přechodu. Možná pak mi to s psychikou zatřese. Uvidím. *** s partnerem raději vyzkoušíme až v klidu o Vánocích, kdy budu již 9 týdnů po operaci, ale už teď tipuji, že ani v tom by neměl být problém . Ale jak říkám, jsem po operaci krátce a tak to je jen prvotní zhodnocení. Hezký vánoční čas všem přeji.

Kačka: mně se tedy žádné sebevědomí nenarušilo. Též jsem měla hyperplázii děložní stěny, se kterou se zpočátku nic nedělalo, akorát jsem hodně často a dlouho krvácela. Po určité době se na sliznici ukázaly atypické buňky, což je již předrakovinový stav, následovala urychlená operace /cca do 14 dní/, která mi asi zachránila před další diagnozou - tedy karcinomem. Každá žena hysterektomii a život po ní prožívá jinak...já si užívám života bez vložek, neustálého krvácení atd. Neberu ani hormony a jsem moc ráda, že jsem vše zavčasu podstoupila. Myslím, že kdyby se ti po určité době objevil předrakovinový stav, tak by jsi na celou věc pohlížela jinak. Ale jisté je, že rozhodnutí je na každé ženě samotné a každá z nás to celé prožívá jinak /hodně také záleží na rodině, okolí.../. Tobě přeji, aby jse se s celou věcí navždy vypořádala a brala život tak, jak nám je souzen.

Dobry vecer vsem.
Jiz vcera jsem navstivila tyto stranky a procitala diskuse, dnes jsem se rozhodla pridat i svuj pribeh. Je mi 29 let, mam dve (nastesti uz dve) zdrave deti..
V cervnu 2013 jsem sla na pravidelnou prohlidku ke svemu OG. Vysledky vysetreni ok. O rok podzeji, tzn. v cevnu 2014 se konala prohlidka dalsi, ovsem vysledky jiz malinko jine - predrakovinove zmeny na deloznim cipku. V zari jsem tedy absolvovala doporucenou konizaci delozniho cipku. Odebrana tkan byla posla na histologii a vysledky opet spatne - mikroinvazivni karcinom delozniho cipku, MOZNA ohrozujici delozni stenu, tudiz mozne dalsi sireni.. Nabidnnute alternativy dalsiho postupu - bud znovu konizace cipku nebo LAHV s ponechanim vajecniku.. Rozhodnuta jsem byla ihned v ordinaci - ven se vsim, co by znamenalo sebemensi riziko.. Vcera jsem se vratila z nemocnice po LAHV, pri ktere byly odebrany zaroven take vejcovody (vajecniky ponechany).. Fyzicky se citim na 5. pooperacni den dobre a psychicky si zatim pripadam nastejno.. Sveho rozhodnuti nelituji, ani jsem po tom na vterinu nezapochybovala. Radsi zdrava mama dvou deti nez pak troska od trech.. A po rekonvalescenci jen sama pozitiva - ***ualni zivot bez pauz, moznost koupani se kdykoliv, usetreno za hygienicke potreby pri menstruaci a antikoncepci..
Podotykam - kazda zena je jina, jak po psychicke, tak po fyzicke strance, kazda se s problemy dokaze vyrovnat jinak, ale je potreba pri takovychto rozhodnutich uvazovat racionalne a hledet do budoucnosti. A hledet pokud mozno s optimismem.
Vsem preji neukvapena a nejlepsi (=nejzdravejsi) rozhodnuti..

Ahojte ženy,
před rokem jsem prodělala odnětí dělohy nikoliv vaječníků v jedné pražské klinice kvůli hyperplázii děložní sliznice - změna výšky i kvality. sliznice. Předtím jsem byla na odnětí děložní sliznice, která po 3 měsících zase narostla a tak mě doktorka doporučila tu větší operaci.

Dodnes si myslím, že to bylo unáhlené rozhodnutí. Ona na mě hrozně spěchala, dodnes nevím proč. Abych se nerozmyslela na operaci nejít? Nejsem s tímto postupem stále ztotožněná. Nejsem doktorka a mám informace jenom z internetu. Ale apeluji na Vás, které čeká rozhodnutí jít či nejít na operaci. Nespěchejte pokud Vám nejde o život.

Kdybych byla znovu ve stejné situaci, snažila bych se konzultovat svou diagnózu s nějakým jiným gynekologem. Teprve potom bych se rozhodovala. Přece jenom když už jednou něco máte, nenechte se o to připravit. Není pravda, že se nenaruší sebevědomí ženy. Naruší a to tak že velmi.

Misurko,ano předepsla 3 měsíce po hysterektomii,já bych jinak nemohla vůbec fungovat,vůbec.Chodila jsem každé 3 měsíce na kontrolu na gyn,potom na urologii,na sono ledvin,břicha,atd.,nevím jaký jsi měla nález a zda máš další léčbu,ale já bych opravdu fungovat nemohla.Mimo to jsem alergik a tak mi ještě ptěch přírodních bylo špatně a i od žaludku.

Zdravím všechny, o dělohu i vaječníky jsem přišla před dvěma lety, když mi bylo 38 let. Příznaky přechodu jsem začala pociťovat 6 týdnů po operaci, dr. mi napsala Estrofem, beru ho obden a cítím se fajn. ***uální život máme s manželem stejný jako dřív. Určitě to není tak, že po operaci je automaticky se vším konec, každá to máme jinak a pokud to jde, je potřeba být optimista Samozřejmě to mají těžší ženy, které hormony brát nemohou, ale znám i takové, na kterých jejich nepřítomnost není poznat. Všem přeji hodně štěstí

Měla bych dotaz na Chany ohledně toho Oestrogelu. Prosím mohla bych se zeptat jestli ti ho předepsala až po nějaké době co jsi byla doma i s tím že jsi měla zhoubný nález ? Mě totiž ten můj gyn. řekl, že nemám na hormony nárok když jsem prodělala rakovinu a teď 2 a půl měsíce po operaci začínám to co píšeš všechno dost pociťovat. Tak bych za jakoukoli radu ohledně doplnění hormonů byla vděčná od kohokoli, prý ty přírodní jsou placebo. Předem děkuji za radu nebo odkaz. Krááásný den

Ahojky všem byla jsem 19.11 na radikální hysterektomii řezem vzhledem k tomu že mám trochu nadváhu mám na podbřišku malý převis se mi špatně v těchto místech hojí jizva nemáte někdo prosím nějakou radu jak nad tím vyzrát? Jinak koho to taky čeká není se čeho bát já měla uplně neskutečný strach a teď už vím že zbytečně všechno je OK sama sebe jsem zbytečně stresovala.

Ahoj všem,byla jsem v r.2011 na celkové hyster.,nemám slepák ,žlučník.Bylo to z důvodu rakoviny dělož.čípku,tudíž i uzliny.Vše jsem přežila,ale po 3měsících vyprchaly totálně hormony,podpořila jsem propagaci přírodních produktů,zcela zbytečně,nic nezabralo,totálně vyřízená,unavená,stále se mi motala hlava a bolela,vůbec jsem nemohla spát,jsem se objevila u své gynekoložky,ta se vyděsila,jak vypadám,myslela totiž ,že mi dali rovnou něco v nemocnici,v některých se to tak dělá.Nasadila Oestrogel a já za týden měla pocit,že žiju,mimo to beru AD.A tak chodím na kontroly,chtěla jsem Oestrogel vysadit,snížila jsem,ale vysadit to je bez šance.

Všem Vám moc držím palce a přeju at je líp a to já ještě měla různé komplikace,šla jsem domů s hadičkou z břicha z močáku,pak jsem dostala edem.................takže vychutnala jsem si to,ale žiju

Ano, přírodní "hormony" jsou naprosto k ničemu. Snad jen jako podpůrná léčba ve smyslu - nepomohou, ale neublíží. Ženské tělo estrogen zkrátka potřebuje a je bláhovost domnívat se, že si jej dodám nějakým volně prodejným preparátem na přírodní bázi. A potřebujeme jej nejen kvůli návalům a podobným margináliím, ale potřebují jej kosti, mozek, kůže, srdce.

Kamilaw to není vůbec normální!!!!! Bolest plus teploty - hned na gynekologii a na nic nečekej.

Kamilaw - ahoj, já mám operaci sice řezem, ale nic z toho jsem neměla. Občasné bodání v břiše ano, ale ne soustavnou bolest. Být tebou, tak minimálně do nemocnice zatelefonuji a popíši jim své potíže. Mně při propouštění řekli, že při výrazných bolestech v podbřišku spojených s teplotou mám přijít. Držím palce, ať se ti to uklidní.

Dobry den, jsem osmy den po LAH, vajecniky, vejcovody ponechany. Bohuzel jsem diky myomum prorostlym delozni stenou nedokazala donosit dite. Narustaly problemy a ja jsem v 43 letech musela dat delohu pryc. Z nemocnice me pustili v nedeli 30.11.2014 dopoledne. Nedela sla, pondeli jeste taky, ale od uterni noci mam desne bolesti v podbrisku, kdyz jdu na velkou tak div bolesti nelezu o zdi nemuzu dostat z postele. Navic se mi objevili teploty. Jak probiha rekonvalescence u vas? Lekar mi vrazil papiry do ruky a nerekl co se bude dit dal.