pardon, nepřihlásila jsem se-tam mělo být TO: Janka

čauky holky, jsem 5 neděl po hysterektomii,děloha,vaječníky,vejcovody a ještě k tomu plastika poševních stěn, stále ještě špiním malinko skoro každý den, včera jsem mluvila s doktorkou,prý je to běžné, klidně až 8 neděl. No moc se mi to nezdá,ale snad ví co říká.Takže asi, asi to normální bude.

Chci ještě všem kteřé jsou u český prumyslový a potřebují HST ať se juknou i na stránky na program příspěvku, je zde i hrazení doplatku. Ne na všechny, ale je tam i seznam. Pa snad se to bude někomu hodet.

Před 3 týdny mi udělali LAVH (děloha+ vaječníky+ vejcovody). Po narkóze jsem brutálně dva dny zvracela, což mi způsobilo problémy s namožením břicha. Mám hematomy kolem pupku a uvnitř, což bolí. Asi se to bude delší dobu vstřebávat. Špinila jsem pouze týden. Dle rad kamarádek se musíme opravdu šetřit, protože hrozí potíže s močákem a sestup pochvy, což měla moje máma, která musela 2 x na plastiku a stejně jí to nepomohlo.
Chtěla jsem jít po 4 týdne do práce (jsem v kanclu), ale bylo mi řečeno doktorem, abych to neuspěchala.
Všem "hysterkám" přeji brzké uzdravení a klid. Jsem magor na pořádek, ale teď se na to dívám s úsměvem. Užívejte si krásného počasí a serte na práci, ta není zajíc - neuteče.

zdravim Vás vsechny holky,tak jsem to zvládla píšu sice ješté z nemocnice zitra jdu ale domu,fakt,se to da a cigo jsem fakt dala i s lattečkem druhy den'dokonce s mladou anestezioložkou,vic pisnu z domu pa JAna

Já při dočůrávání cítím močák ještě dneska (2,5 měsíce) a to se už považuju za fit a žádný zánět jsem neměla... Myslím, že to k tomu všemu patří, jak si tam močák hledá svoje nové místo. Zneklidnilo by mě to pouze tehdy, když by to bylo cítit najednou ve větší intenzitě, to by mohlo značit problém. U mě je to naštěstí v režimu - stále to cítím mín a míň.

Milé ženy! Jsem necelý měsíc po laparo - děloha + vejcovody /vaječníky ponechány/. Měly jste některá problém s močovým měchýřem? Mám přeléčenou infekci močových cest, ale při domočování stále bolí. Díky a všem v jakékoliv fázi této akce hodně sil!!

já mám nástup 12.8. a 13.8.operace, tak dnes si říkám, že za měsíc budu už z JIP na pokoji. Po narkoze počítám s tím, že mi bude zle (jako už několikrát ) , týden před op. mám jít na sepsání papírů do nemocnice už s předop. vyš. Operovat mě bude můj gyn. No už ať to mám za sebou. V práci, ač šéfka taky ženská, tak 4.6. jsem ji oznámila, co mě čeká (6.týdnů předem), tak na mě spustila, jak na malé děcko a hned komentář "no to budete minimálně dva měsíce doma" . Málem jsem měla slzy v očích. Holky vy co už máte po, tak hodně zdraví a ať je jen a jen líp.

Držím palce těm, co jdou na zákrok.

Já jen jdu po nějaké době nahlásit, že už funguju úplně normálně. Jsem 2,5 měsíce po hyst. řezem (myom), na poslední kontrole vše OK, vše mi tam prý pevně drží a další kontrola až za rok. Doktor mi říkal, že už můžu vše bez omezení, už jsem byla pod stanem, koupala se v bahnitém ledovém rybníce, chodím na tůry a mám už povolené i kolo. Ptala jsem se na to zvedání břemen, mám ještě tak půl roku poslouchat své břicho a s klidným svědomím dělat vše, co mu nevadí, když ucítím, že je to moc, tak přestat. To mi přijde tak nějak rozumnější, než určovat nějaké váhové limity co zvedat a co už ne. Sem tam už poponesu balík minerálek (9 kilo), tuhle jsem manipulovala s 10 litrovým plným kanystrem a taky dobrý. Jen ještě nesekám trávu tou naší kraksnou sekačkou, má 38 kilo a máme tu svahy a šutry, že se musí místy sekačka částečně nadzvihovat a tahat pozpátku bez pojezdu. Zkusila jsem to, ale to je právě to, co tomu břichu ještě vadí, tak to nedělám.

Jinak jsem chtěla novým holkám napsat to, co už jsem tu 2x výše psala, ale považuju to za hodně důležitý . Mezi 4. a 5. týdnem po operaci u mě nastal obrovský zlom. Ještě ten 4. týden jsem byla naprosto nemožná, furt jen polehávala, nebyla schopná se vzpřímit byla jsem z toho už pekelně otrávená, že jako snad nikdy už nebudu normální. Ale jak mávnutím kouzelného proutku to vše v tom jednom týdnu zmizelo a po 5. týdnu už jsem byla na svém prvním výletě ve skalách, ta úleva, že už zas normálně funguju byla úžasná. Tak fakt to chce nepropadat panice a být trpělivá. U laparo je ta rekonvalescence asi i rychlejší.

Krásné léto všem a hlavně zdraví!

Iksko

Holky tak na mě myslete,dnes jdu na příjem v 15.00 hod.doma jsem jim navařila kotel gulášku ,na dva dny ,pak se uvidí děkuji zde všem ,dozvěděla jsem se pročítáním diskuze, moc užitečných informací,moc mi to pomohlo...

Ahoj, chtěla jsem se vás zeptat, řeším to, že potřebuji, abych již nikdy nemenstruovala. Je mi 27 let, nyní jsem těhotná a za chvíli budu rodit, za pár let bych chtěla ještě jedno dítě, ale pak již nechci nikdy menstruovat a tím i možnost otěhotnění. Je to ze zdravotních důvodů - trpím endometriozou, kvůli které je mé těhotenství přes IVF a když mi doktor vysvětloval podstatu tohoto onemocnění, tak jde o to, abych neměla menstruaci, protože menstruace dnešních žen není přirozená. Vše bylo nastaveno trochu jinak: od plodného věku měla být žena skoro pořád těhotná a menstruace občasná, dnes ženy x desítek let menstuují, děti mají čím dál později a třeba jen 1 a s tím se občas tělo nedokáže vypořádat a toto je i jedna z teorií vzniku tohoto onemocnění. Mně byla nasazena hormonální léčba - brala jsem jakési léky, které dělaly umělý přechod, tzn. neměla jsem menstruaci. Pak jsem se rozhodla mít rodinu a právě těhotenství je nejpřirozenější léčba této nemoci. Problém je v tom, že i po vyléčení se může kdykoliv vrátit a kromě neplodnosti (která by mně sice po 2 dětech netrápila) zhoršuje ***uální život, menstruace jsou silné a velmi bolestivé a je zde i vysoká možnost tvorby různých myomů. No a jelikož má matka má i v 53 letech pořád MS, tak by se mi nemoc nejspíš zas vrátila. Nehledě na to, že mám ještě genetickou vadu jater a kdybych otěhotněla neplánovaně, můžu mít dítě těžce retardované a s vážnými srdečními vadami. Jenže já nechci pak celý život cpát do sebe nějaké hormony, tak jsem právě přemýšlela nad sterilizací a to kompletní, aby již MS neprobíhala. Jenže mám obavy, když mi to vše odstraní, aby se ze mně nestala mužatka... Okolí mně děsí, že když mi odstraní dělohu, vaječníky apod, tak tím, že se mi nebudou tvořit ženské hormony se stanu tzv. mužatkou: chlupy, vousy atd. atd. Jak to ve skutečnosti je? Jaké jsou vedlejší účinky tohoto zákroku? Děkuji předem za odpověď.