TO růžička: nemusíš se bát psát to, co cítíš...jsme tady pod nickem. Mně to doktor povolil hned po 6tinedělí, ale mám prostě blok v hlavě a samotný styk zatím odmítám...tím nechci říct, že se manželovi nevěnuji, ale to na co se těšil, že se nebudeme muset bát otěhotnění a tím víc si to užívat, zatím nenastalo...snad to v brzké době překonám.

Hezkou neděli přeju,
tak já dnes odpoledne nastupuju na předoperační vyšetření.Večer dostanu vypít nějakou tekutinu a zítra ráno mě čeká CT.
Padla tu otázka,čeho se nejvíc bojím před operací....Já toho,jak to manžel zvládne s naší 8.měsíční holčičkou doma sám.Taky mám zatím pocit,že nás tahle nemoc semkla víc dohromady.
Snad se už dozvím termín operace,to čekání je šílený.

TO růžička: Moc Ti děkuji za uklidnění . Už toho máme strašně noc za sebou a je pravda že kdyby jsme se chtěli navzájem opustit tak už jsme to udělali.

TO chany: ahojky, nepřibrala, ale já se dietně stravuji už asi 5 let....vždy na Vánoce a pak na dovolené si popustím uzdu, přiberu a zase to shazuju. Už léta si počítám kj a jakmile se ručička vychýlí víc, než by měla...hned se hodně omezuju. Nic méně jsem plnoštíhlá a tak to už zůstane, ale nechci být obézní a že to máme v rodině.
Ten příběh je tedy síla, ale platí, že boží mlýny melou pomalu, ale jistě.

TO Lenka S: Leni můžu Ti upřímně napsat,že poté co na mě vypálili,že je to rakovina,jsem si řekla jen,že musím přežít kvůli své dceři,ted jí bylo 17let ,dvě děti už jsou dospělé a jediné,čeho jsem se bála byly metastázy a celkově pobyt v nemocnici,tohle mě skutečně nenapadlo vůbec a i kdyby to udělat chtěl,byla jsem v takovém psych.rozpoložení,že by mi to bylo jedno,a pokud kdokoliv opustí kohokoliv v nemoci,není to pro mě nikdo ,prostě nula,ubožák,kterému se to vrátí.Takže tohle vůbec neřeš,hlavně to partnerovi neříkej,pokud Tě má opravdu rád a určitě má ,ani ho tohle nenapadá.Vůbec se s tím netrap a vypust to z hlavy.Napíšu Ti příběh mé známé,přišla o prso a během chemoterapie se její drahý manžel zamiloval a opustil ji,jeho 4 děti se ho uplně zřekly.Rozvedli se.Ona se ale na onkologii seznámila s rozvedeným pánem a tak se vzájemně začali podporovat.Oba jsou v pořádku a v létě se vzali.A je mu zcela jedno,že nemá prso,chtěla jít na plastiku,zatím to nejde a on to nechce,ted budou vdávat její nejstarší dceru a k oltáři ji povede on a ne vlastní otec.Děti si ho nesmírně váží a on je má rád.A její muž?Mladá kočička mu dala kopačky a on se začal doprošovat ale pozdě a tak zůstal v58 uplně sám.....................co dodat ,co chtěl to má...............a Ty měj jedinou starost at už jsi po operaci a fit a tohle vypust z hlavy,jo???????????????mudrcko

TO Lenka S: já se přiznám, že jsem před operací řešila jenom sama sebe...vztah s manželem vůbec...nějak mi to bylo úplně fuk. Bála jsem se hlavně narkozy a potom konečné diagnozy, ač jsem starší, tak mám skoro 10ti letou dceru a představa, že by tu zůstala beze mne, to je to, co mě ničilo nejvíc. Můj muž se během mojí nemoci o všechno vzorně staral, ale občas to nezvládal /spíš psychicky/...chlapi to mají trošku jinak, než ženy.
Já mám teď problém, co se týká ***u, protože, i když jsem 3 měsíce po operaci, tak klasický styk pořád odmítám...to se manželovi samozřejmě nelíbí, ale nevím, jak s tím blokem naložit...bojím se, že začnu krvácet, že budu mít bolesti apod. Takže tak u mne.

TO chany: ahojky hančo tak to máte rychle výsledky u nás to vozí do pardubic . u nas uděaj jen ko a takoví,
holky nabírali vám někomu před operací onkologický márkry, jé to tak vážné pokud jsou vysoké?

TO chany: u nás to taky trvá 7 - 10 dní, protože to posílají do Ústí nad Labem...myslím tu krev na štítnou žlázu.