tak dnes mám za sebou ten ultrazvuk a vůbec to nebolelo. Zítra mi vytáhnou stehy, prohlídne mě primář a jdu domů. A dnes jsem schody zmákla 6x. A myslím, že na velkou půjdu až doma. Nedivím se, že se mi nechce. Na záchodě je průvan a zima.

ty brďo - 4x do schodů? Já jsem taky tři dny po operaci obešla oddělení a dva dny se pak ani nehla. A nenechej se znervóznit ani vyptáváním na velkou. Mě tohle deptalo i v porodnici nebo při operacích slepáku. A když jedu na dovolenou, trpím vždycky cestovní zácpou. Tělo si samo řekne, co chce, doktoři si potřebují jenom údajem vyplnit tabulku. Vzpomínám, že před propuštěním mě jak vyšetření, tak ultrazvuk nebolely. Tak ať to máš také tak a ať už jsi doma.

tak jsem třetí den po operaci a už neberu ani injekce od bolesti. Zatím jsem ještě nebyla na velké, protože se mi nechce, přitom MUDr. už se vyptávala, jak to šlo, asi si vezmu čípek. Dneska jsem si 4x vyběhla schody do čtvrtého patra a zpět do přízemí, mám se totiž prý pohybovat. V pondělí mě pustí. Bojím se moc zítřka, dělají tu den před propuštění ultrazvuk a ta paní, co ji dnes propustili se z něho vrátila s pláčem, jak moc to prý bolelo.

Tak jsi to zvládla, blahopřeju Teď už bude každý den jenom lépe a lépe. Uzdravuj se, fakt se šetři, poslouchej hlavně svoje tělo, co ti v pohybu dovolí !!!! A užívej odpočinku co nejdéle to půjde, práce počká. Docela jsem na Tebe myslela a byla teď hodně zvědavá, jestli tu o Tobě už najdou alespoň malou zprávičku. Co bolesti, byly , jsou snesitelné ? Pápá

Ahojky, jste opravdu krásný pár a září z vás energie a pohoda. Takže hooodně štěstí do manželství a hooooodně zdraví do života...Krásný víkend..Inka

Ahojky Evi, omlouvám se, že píšu až teď, ale měla jsem kratší dovču v přírodě a bez dosahu internetu. Jsem mooooc ráda, že jsi vpohodě a nemáš problémy. Teď to už opravdu bude jen a jen lepší...Tak odpočívej a relaxuj...Pa Inka

Ahojky, jsem ráda že to máš za sebou a přeji ti brzké uzdravení, a už jen krásné dny. A taky ať si co nejdřív doma.Doma je zkrátka doma.

Ovečko, Tobě přeji, aby to bolelo co nejmíň, aby Ti dali brzy najíst a hlavně úspěšné vyprazdňování.
A také, aby Tě brzy pustili domů. A teď už si budeš říkat, že den ode dne je to lepčí a lepčejší.

Moc blahopřeju, bylo krásné počasí, nevěsta se ženichem úžasní, oslava určitě taky super, takže co víc si přát.... Teď už jen, aby Vám to vyšlo a byli jste šťastní!!!

jste pěkný pár a sluší vám to.

tu jsem nechtěla tak nový pokus

Tak hlasím,že mám už po svatbě a hlavně po opaeraci jsem už vcelku v pořádku,sice stále musím brát estrogen,i přesto,že mám vaječníky,ale je mi už fajn,pokusím se vložit foto ze svtby jak jsem slíbila,ale nevím jestli mi to vezme

Tak včera mě kuchli a dnes jsem v pohodě. Zítra mi dají konečně najíst, naposledy jsem jedla v úterý odpoledne polívku.

tak vás zdravím z nemocnice.

díky za podporu. Jmenuji se Eva. Já snad mám to bolení v krku od nervů, už mi to zase začalo. No raději jdu spát.

Inko, dík za e-mail, ozvu se. Můj email je blackburnova.lecka@centrum.cz

Kdybyste se divily, co je to za blbost, tak je to název šachové partie. Jsem vášnivá šachistka.

Tinulinko, i když bych tě ráda oslovila jménem, tak ho neznám, ale to nevadí. Mám dceru Kristýnku a té říkáme Týno, takže jsi možná i Kristýna.
Popřeji ti hodně štěstí a zdraví. Operace se neboj, nic se ti nestane, jsou tam odborníci. Budu ti mooooooc držet palce a myslet na tebe. Hned jak to půjde, tak se nám ozvi. Neboj budeme tam všechny s tebou, mám ti vzkázat od mé dcery a manžela, že ti také přejí hodně zdraví a nemáš se bát, když jsem to zvládla já, tak každý....takže Tinulinko, přejeme ti klidnou noc a pevné nervy...Fakt to není tak hrozné...Tak hlavu vzhůru a kdyby cokoli , napiš. Pa Inka (cik.inka@seznam.cz)

Tyhle nervy jsem také měla. Ráno před nástupem do nemocnice jsem brečela jak želva, břicho také v křeči, nervy vyšponované jak nikdy před tím, brrrr .... . Ale jak jsem usedla do auta, jak jsem totálně uřvaná vstoupila do nemocnice, všechno bylo jinak...uvidiš holky, které to mají už za sebou a zvládají, už se konečně něco děje a to je dobrý, najednou už mi bylo všechno jedno - děj se vůle boží. Vážně mnohem lepší než ta šílená čekárna doma

Jo Mistr, ten za ty roky ví, co mu dělá dobře na hlasivky. Ať nám ještě dlouho zpívá a je zdravý

předpokládám ,že se ozvu už i z nemocnice, mám objednaný nadstandard a je tam připojení k internetu.

Jinak se přiznám, že v noci jsem se vzbudila hrůzou, že ta operace nedopadne dobře, tak jsem se vystresovala, že jsem se celá klepala a nemohla jsem usnout. Dala jsem si prášek na spaní a byla jsem z něho celý den utlumená. A teď před dvěma hodinama jsem si dala Frontin - je to prášek na nervy, protože jsem celá jak v křeči, jak jsem vystresovaná. Až tu operaci budu mít za sebou a hojení taky, tak o tom snad napíšu knihu. Představ si že tou hrůzou se budím tak 3x týdně. Vždycky vyjeknu, vzbudím tím manžela i dceru, která spí na opačném konci bytu. Děs běs.

Moc držím pěstičky na zítřek, budeme s Tebou a hlavně myslet na Tebe.... a uvidíš, den, dva a bude mnohem lépe.... pak dej o sobě vědět a všechno zvládni....

zalistuj si ve vlákně zpátky, pro nervičky na pochodu je tu materiálu a rad na několik dlouhých večerů, jeden příběh vedle druhého.... a všechny s dobrým koncem

Tak to vypadá, že rady Mistra zabraly Jdu si recept zkopírovat, něco podobné jsem už také někde četla ! A ty zlom zítra vaz, ve špitále vzpomínej na nás všechny před tebou, co jsme se strachy taky klepaly stejně jako ty, poté zjistily, že převážně FAKT zbytečně a dneska je nám už krásně . Až budeš doma, hned se ozvi

Ahoj všem, tak jsem právě přišla od gynekologa s doporučením na hysterektomii. Je mi 43 let, se zákrokem jako takovým jsem psychicky celkem smířená, žádná výhra to sice není, ale co už... (maminka zemřela poměrně mladá na rakovinu, takže vzhledem k tomu mi uvedená diganóza nepřipadá tragická). Ale samozřejmě nervičky jsou na pochodu i tak ,a ráda bych zjistila co nejvíc informací o tom, co před operací a hlavně co potom...

Tak to je dobře....Hlavně, že jsi už trochu vpořádku...Nemysli na zítřek, bude to OK, večer se ještě ozvu, teď musím pracovat....

do rána jsem trochu porazila bolest v krku a hlas se mi vrátil, nemám ani teplotu, předoperační vyšetření mám za sebou a zítra nastupuju.

No, tak slivovici bych tedy opravdu nemohla. Kdysi dávno ještě na koleji jsem se po ní opila a od té doby ne....Ale pokud by nebylo zbytí, tak bych si ji s tím citronem asi dala...Ten olej jsem taky zkoušela, ale měla jsem problém ho v puse udržet, zvedal se mi žaludek. Ale zkusit se má všechno. Hlavně aby ti to zabralo.
Je zvláštní, že mne ty čípky vůbec nepálily a to už je co říci, ale asi ti vadí jod.
Tak se pěkně kurýruj, ať jsi fit, já ti budu moc držet palce, aby jsi chorobu porazila a mohla nastoupit. Mysli na hezké věci . Tak se drž a ozvi se, jak je...Pa Inka

piju čaj s medem a citronem, mám i teplotu. Dnes jsem četla v Blesku rozhovor s Karlem Gottem, co dělá, když má problém s hlasivkama.
Prý si dává slivovici s medem a dává si olivový olej do pusy a žmoulá ho v zavřené puse 1/4 hodiny, pak ho vyplivne a setře nožem z jazyku, co se na něm usadilo. Kdyby mi to někdo radil, tak si řeknu blbost, ale že to dělá Mistr, tak jsem dnes 3x denně žmoulala v puse olej a škrábala si nožem jazyk, pak jsem kloktala slivovicí s medem a pak si dala štamprli slivovice s medem. Jindy bych nevzala slivovici do huby, jak mi smrdí, ale to víte, pomáhá to Mistrovi ...

Ahojky, tak to s tou prací máme podobné, taky jsou období, kdy vůbec nemůžu a nemám potřebu svoji práci i mé knowhow komukoli předávat. . Takže jsem po operaci šla již 5. týden do práce.
Tak uvidíš, já si vůbec nedokážu tipnout, zda tě vezmou nebo ne. Na Homolce by tě nevzali. Ale jak jsem již psala, u mne nervy pracovaly tak, že jsem byla před operací "nemocná". Bolest hlavy, kloubů, únava, dokonce i teplota. Ale krevní testy byly vpořádku, takže mne vzali....
Budu ti moc držet palce, ať to dopadne....
Zkus šalvěj na chrapot a hodně čaje s medem a citronem...Tak hezký večer...

hodně dělají nervy. Já taky den před nástupem ležela, bolelo a pálilo mě všechno.... A vzteklá jak jsem byla. Vážně se mi ulevilo, až když jsem ráno konečně vypadla z domu..... V nemocnici jsem si večer před dnem D vzala prášek na spaní a už mi bylo všechno jedno, ráno se už něco dělo... měření teploty, poučování doktorů, konečně oblbovačka - po té opravdu už všechno přešlo a tradá na sál...... Doktoři uvidí, poradí... nech to na nich!!! A zvládneš to, dobrý to bude !

největší problém je, že mám možnost jít na tu operaci kvůli pracovnímu harmonogramu tak jednou za 1/4 roku, jinak mám pořád nějaké termíny a moji práci nikdo neumí a nejsem ochotná to nikoho učit, je dobré být v práci nepostradatelná obzvlášť v době krize. Tak na tu opku jít chci.
Během dne jsem ztratila i hlas a mluvím jak nějaký starý ožralý chlap.