Ahojky. Po operaci, kdy mi vzali vše, jsem se ptala lékaře, co teď budu užívat. Lékař mi řekl, že jelikož mi při operaci zjistili endometriozu, tak nesmím žádné hormony. Ložiska by se prý ještě více rozšířila a měla bych velké bolesti. Prý se to ničím neléčí, ložiska sama během jednoho roku zaniknou. Ale přírodní preparáty prý můžu. Tak nevím.

AHOJ docela mne zarazilo co si mi napsala ,protože je beru už skoro tři roky jsem bez vaječníku a řekli mi že je proste v mém věku brát musim a endometriozu jsem prokázanou mněla. To ti řekl lékař?

Taky mi doktor - operatér nejdřív tvrdil, že jsou 2 možnosti. Potom den před operací přišel anesteziolog na pokec, když jsem se ho na to ptala, tak řekl že normál je lepší a že dostanu normál. Žádný vybírání.

Ahoj a neboj.
Jak už jsem cítila nohy, to víš, že jsem se snažila i přes všechny ty hadičky pomalu otáčet na bok. Jinak jsem jen tak pospávala a bolesti tlumí infuze. Takže v pohodě.
Držím palce.
Ve Františkových jsem spokojená, a jak píše viamalka, přijdeš na jiné myšlenky. Musíš stíhat procedury, jídlo a tady to není pod jednou střechou, takže přebíháš a pohyb tělo potřebuje. I když to počasí už je opravdu dušičkové.
Jsem tady na 28 dní, půlku už mám za sebou a uteklo to rychle. Měla jsem problémy s hojením po operaci a tak jsem se ptala. Taky jsem nikdy v lázních nebyla a jsem za ně vděčná. Až se vrátím, tak to pak zhodnotím.
Přeji hodně sil.
Eva

Ahoj viamalko, děkuji za naprosto vyčerpávající výčet informací ohledně pobytu a procedur v lázních.
Přeji nenásilný a příjemný přechod do pracovního procesu.
Do budoucna žádné zdravotní problémy.
Zdraví

Jarka

Ahojky, reaguji na tvůj dotaz z 5.10. 2009. Pokud máš endometriozu, tak hormony nesmíš. Jen by to zhoršily. Ale přírodní preparáty by škodit neměly.

Ahojky, odpovídám až nyní, protože jsem byla měsíc v lázních - jak už jsem tady napslala. Já mám taky vše pryč a po operaci přechdové problémy, ale hormony ze zdravotních důvodů užívat nesmím. Kupuji si Sarapis a jsem moc spokojená. Opravdu pomáhá, potíže vymyzely.

Ahojky, zdravím všechna děvčata. Právě jsem se vrátila z lázní - z Klimkovic. Jestli mi to pomohlo, to ukáže až čas, ale v každém případě po měsíční intenzivní léčebné kůře, kterou jsem absolvovala, se v těle něco dít musí. Nebylo to lenošení v pravém slova smyslu, jak tady někdo popisuje, i procedury dají zabrat a někdy jsem byla opravdu unavená. Ale i změna myšlení také organizmu velmi prospívá. Tou změnou myšlení mám na mysli, že jsem nemusela přemýšlet o tom, co nakoupit, co navařit, kdy uklidit, nezabývala jsem se pracovními činnostmi, ale mými povinnostmi bylo být v určený čas na daném místě. A nemyslete si, z počátku, než se člověk zorientoval, tak to taky dalo zabrat. Denně 4-6 procedur. V Klimkovicích je velká výhoda, že je vše pod jednou střechou - ubytování, stravování, procedury, pošta, kavárna, restaurace, nakupování, kino, koncerty apod. Takže když je venku škaredě, kdo nechce, nemusí vystrčit nos. Na druhé straně - mimo lázeňský dům a dětské sanatorium přímo v Klimkovicích vůbec nic není - žádný obchůdek, stánek, vůbec nic. Jen krásně vydlážděné chodníky a pěkně upravovaná zeleň - ideální k procházkám. A klid. V okolí pak jsou nějaké hospůdky, kam se dá dojít lesem anebo někam i dojet třeba autobusem. Ten stojí v těsné blízkosti sanatoria.
A procedury? Ty byly různé a určitě nebyly zaměřené jen na můj konkrétní pooperační stav, ale na celého člověka. Nejvíce jsem si užila koupelí - jodobromové, bylinkové, výřivé, střídvé koupele, masáže - podvodní i klasické, psychorelaxace, skotské střiky, tělesná výchova - cvičení podle diagnózy - na žíněnce, na velkých míčích a také v posilovně na přístrojích, dále cvičení v bazénu, teplé obklady na břicho, elektroléčba a plynové injekce - nebojte se, nebolí to.
Lázně jsem dostala po komplikacích po operaci, ale musela jsem se na ně sama zeptat.
Byla jsem tam 28 dní. Měla jsem obavu, že tam nevydržím, ale uteklo to docela rychle.
Už jsem doma, ale když se ráno probudím, musím si nejprve uvědomit, kde vlastně jsem a který je dnes den.
I přes nějaké výhrady jsem byla v lázních moc spokojená. Někteří pacienti jezdili na víkendy domů, ale myslím si, že dělali chybu, narušili tím svůj léčebný režim a lázní si tolik neužili. Když už jsem jednou v lázních, tak tam prostě budu. Takže závěr - na lázně se v každém případě zeptejte, ale každá je opravdu nedostane. Ale pokud na ně máte nárok, tak neváhejte a jeďte! Má to něco do sebe.

Ahoj Evi,
děkuji za vyčerpávající popis Tvé zkušenosti s epidurálem. Tak jsem si myslela, že celková narkoza je pro tělo škodlivější,ale nevím, jak zvládnu Tebou popsané projevy s epidurálem. Necítit nohy,..... to si snad ani nedovedu představit. Jsem docela neklidný člověk, pořád se musím pohybovat a jestli mi něco vadí, tak pocit svázanosti a nebo, že něco nemůžu - pocit nesvobody. 20 hodin ležení asi bez pohybu pro mne bude DĚS - BĚS. Nevím, jestli ještě nepřehodnotím situaci a nebudu raději chtít celkovou narkózu. Kdyby tak člověk, neřku-li ženská viděla dopředu co bude, tak bych se rozhodla,ale jít do něčeho, co nevypadá příjemně. Chjo chjo.
Jsi alespoň ve Františkách spokojená a máš pocit, že je to pro Tebe pozitivní akce? Na jak dlouho v lázních jsi? Vidím, že po 5-ti měsících od operace. O lázně sis sama řekla a nebo Ti je navrhla lékařka, či lékař?
Promiň, že jsem zvědavá,ale to je spíše, abych věděla, jestli se o ně mám hlásit a chtít je a nebo se na ně vykašlat. V lázních jsem nikdy nebyla a lenošení mne spíše ubýjí,ale třeba to tělu prospívá. Na jaké procedury chodíš po Tvé operaci?
Měj se moc hezky, a hlavně si užívej lázeňské atmosféry a pohody
Zdraví Jarka

Vaginální hysterektomie 13.5.2009, epidurál, teď odepisuji z lázní a moc si už nemocnici ani nepřipomínám.
Když to vidím tady, ve Františkových Lázních, s čím vším se lidi léčí, tak mi ta moje operace už ani nepřijde tak složitá. Ale strach samozřejmě byl, psala jsem zde již hodně příspěvků. K tomu epidurálu: večer v nemocnici přišel za mnou anesteziolog a ptal se, jakou chci narkózu, že si můžu vybrat. Měla jsem za sebou 2 celkové předtím, tak jsem řekla epidurál. Na sále se nemohli trefit, kdyby nevyšel 3.pokus, už jsem měla úplnou. Co si pamatuji, tak během chvilky jsem přestávala cítit nohy, doktoři měli ještě takový ten svůj humor a pak jsem slyšela už jen hotovo a bylo po. Převezli mě na JIP, tam jsem řvala bolestí, infuze tekla jedna za druhou. Nevydržela záda. Nejhorší pocit pro mě, na který nikdy nezapomenu byl, že jsem 6 hodin necítila nohy. Od půl těla dolů jako ochrnutá. Pak přicházela k sobě nejdřív jedna a pak druhá a bolesti v pohodě. Nechci nikoho děsit, ale opravdu nevím, jaká narkóza je lepší. Doktor tvrdil, že epidurál tolik nezatěžuje organizmus, ale musí se po něm ležet asi 20 h.
Ráno mě sestřičky umyly, postavily na nohy a převezly na normální pokoj. Dá se to zvládnout. Držím palce!
Jo a jak píšete tady některé o té smrtelné únavě, můžu jen potvrdit.
Na závěr trochu optimizmu, každý den jsem si v nemocnici říkala, že zítra to bude lepší. A bylo!
Krok za krůčkem, pomalu, nespěchat. Není kam. Tělo potřebuje svůj čas na vzpamatování a samo si řekne.
Vím to. Tak hlavu vzhůru, čekatelky, zase bude dobře.
Eva

A ještě moje zkušenosti z nemocnice...byla jsem v celkové narkoze, paní anestezioložka říkala, že je to tak lepší. Před jsme dostala dva klystýry (troufám si říci, že to bylo z celého pobytu to nejhorší...).Po operaci jsme byly 24 hodin na JIPce, dostávaly jsme léky proti bolesti, injekce proti tromboze, druhý den jsem mohla vstát.
Sice jsme měla ve zprávě, že stehy po týdnu můžou jít ven, ale s obvoďákem jsem se domluvila až po 10 dnech, není to žádný problém.

Ahoj! Tuhle diskusi jsme si našla před více než měsícem, kdy jsem se dozvěděla, že půjdu na odstranění dělohy a jednoho vaječníku. Malinko jsem tu tu pročetla, protože se nerada dopředu děsím
Operaci (laparoskopicky) už mám skoro 3 týdny za sebou, byla jsme v pondělí 13.10. v Podolí. Můžu říci, že všechno bylo bez problémů, celkem mě to ani nebolelo, sestřičky byly moc hodné, domů jsem šla hned v sobotu. Ale musím říci, že mě nějak nepříjemně překvapilo, jak jsme pořád unavená, to mě docela zaskočilo. Doteď jsme hodně ležela, každý den po obědě spím, nic nedělám. tak uvidím, jak to bude dlouho trvat

Ahoj, dneska jsem se vrátila z nemocnice po operaci. Na anestezii mi byl doporučen epidurál s přispáním a s pokračujícím epidurálem na JIPu (nechává se napíchnutý)- tím mi byly podávány utišující léky. Jsou podávány nepřetržitě a dávka se dá regulovat dle potřeby a postupně se snižuje.Měla jsem ho po celou dobu pobytu na JIPu (2 noci) a úplně bez problémů s bolestí. Pouze jsem měla problémy s hybností nohy, ale po odpojení epidurálu se to během 2 hodin srovnalo. Od propuštění z JIPu v neděli odpoledne jsem nepotřebovala ani injekce na bolest. Dneska jsem přijela dopoledne a trochu cítím břicho, ale není to nijak strašné. Na operaci jsem byla objednaná od dubna a tak jsem hrozně ráda, že už to mám konečně za sebou.

Moc děkuji za odpovědˇ. Od porodnice před 26 lety jsem nebyla ve špitále. K obvodní taky moc nechodím, tak bude dobře,že mně tam vlastně zevrubně prohlédnou. Nástup mám 3.11. a budu se klepat jako ratlík. Vůbec nevím, jak to přežiju,jsem dost choulostivá a nemám ráda doktory ani nemocnice. To ,že jdu na operaci vědí jen manžel s dcerou.Nikomu jinému jsem nic neřekla, dobře vím, jak umějí některé ženské být zlé. I já mám ten pocit, že po té operaci to už nebude jako dřív. Šest let jsem tu operaci odkládala, ale teďˇ už ,bohužel, musím. Všechny zdravím a pani Anně1 ještě jednou děkuji za info.
Veruna

Milé dámy absolventky. Jak tak nemůžu spát a termín se blíží a já přemýšlím, tak bych se ráda něco dozvěděla o epidurálu při LAVH. Měla jste některá namísto normální celkové narkozy epidurál. Máte nějaké zkušenosti? Tedy hlavně jaké zkušenosti. To je neuvěřitelné,ale jen jsem vytěsnila z hlavy odvoz, tak mi tam naskočí jiný problém. Už abych to měla za sebou.
Považuji tohle fórum za naprosto úžasné.
Absolventkám přeji rychlé a bezproblémové uzdravování a čekatelkám pevné nervy. Vždycky to nějak dopadne a jak se píše zde, tak vždy dobře.
Děkuji všem za trpělivost a odpovědi
Jarka

nedá mi to abych nereagovala....řídit ti nedoporučuji...o otřesy cestou nejde, ale o to, že se nezkoncentruješ natolik abys to zvládla 50 km, zabalíš tašku ve špitále, seběhneš dolů a ujedeš 3 km a padne na tebe smrtelná únava jako kdybys složila vagon uhlí, já jsem jela s plnou taškou domů taxíkem, a než jsem došla těch 200m na vrátnici abych si ho odlapila bylo mi jak když jsem prolezla mandlem a pot ze mě lil jak když jsem se osprchovala a to bylo 2 pod nulou....dojela jsem dom a oblečená padla do postele a půl hodiny jsem nebyla schopná ani mluvit. Hormony dělaj svoje a únava po narkoze se sice nezdá, ale je. Hlavně problém s koncentrací a budeš ještě plná léků, na spaní, proti bolestem atp. jsem dost velkej střelec, vydržím dost, ale na tohle bych neměla, to vím úplně jistě, jasně, dojela bys to, ale opravdu to není bezpečný. Anna

bud v klidu, předoperační vyšetření se dělá v nemocnici a udělají ti tam rentgen srdce a plic, EKG, odeberou ti krev,moč a promluví si s tebou internista který ti poslechne plíce a udělá obyčejnou interní prohlídku.Pokud bys měla nějaký problém v krevních testech tak se musí posoudit jestli to je problém který se dá zvládnout v rámci pobytu a operace nebo jestli to chce nějakou léčbu ještě a tím pádem operaci odložit. anna

Všechny zdravim, chtěla bych se zeptat, zda některá z vás absolvovala předoperační vyšetření přímo v nemocnici den před operací. Já jdu do nem. Kutná Hora a doktor mi řekl, že všechna vyšetření mně udělají v nemocnici před operací. Nevíte co všechno se dělá a jak to stihnou?. A co když nebudu mít všechno v pořádku, tak jestli mě pošlou domu. Pořád o tom musím přemýšlet.
Přeju pěkné dny. Verka

Ahoj děvčata, jsem tady nová , ale hysterektomii mám zasebou už před 2 lety, laparoskopicky takže v břiše jen tři malé dirky, ale uvnitř jak po výbuchu granátu
Ale, je to zásah do organismu který má vyřešit nějaký problém a pak je nezbytný a já jsem se cítila velmi dobře a cítím i nadále, z nemocnice jsem šla domů 3 den a za měsíc po operaci do práce. Narkóza zatěžuje organismus velice a bříško pak bolí jako čert, ale dá se to vydržet a v nemocnici když si řeknete o léky na utišení bolesti tak dostanete a bude to hned lepší, každý snáší bolest jinak a za to, že nás něco bolí se stydět nemusíme, když bolí po operaci břicho je to otravné a když si řeknete o tabletku tak se uleví, můžete se v klidu vyspat a spánek posiluje hodně. Je dobře co nejdřív po operaci vstát a chodit a hýbat se v rámci možností kvůli tomu , aby se obnovila funkce střev a vše začalo normálně fungovat. Jsem zdravotní sestra a mám tuto operaci za sebou tak vím o čem mluvím.Přeji hodně štěstí a ať vše dobře dopadne. Anna

Milá Jarko,
jsem moc ráda, že jsi změnila své rozhodnutí ohledně řízení po operaci. Uvidíš, že se radši jenom povezeš. A mužský bude třeba v skrytu duše rád, že může udělat dobrý skutek ...

Tahle diskuze je fajn, že se člověk dozví spoustu věcí přímo od těch, které tohle prožily, i když samozřejmě každá operace je jiná, ale určité věci z toho vyplývající jsou podobné. Mandle mi kdysi také brali, no tohle je o "malinko" těžší operace Ale zase ne žádná tragedie. Takže přeji, ať to všechno běží bez problémů . Ahoj

Děkuji a určitě se zkus zeptat doktora na lázně. Za zeptání nic nedáš. Přeji, ať Ti to vyjde.
Z FL na Vás na všechny myslí lázeňačka Eva.

Zdravím. Jsem moc ráda, že jsi změnila názor s odvozem z nemocnice. Určitě nám pak dáš tady všem za pravdu.
Zatím páčko Lenka

Milá děvčata, opravdu všem děkuji za Vaše připomínky a rady a již vyzkoušené. Já dnes křižovala republikou, jen asi 450 km a pořád jsem se sledovala, který sval zatínám a jestli to není opravdu neuvážené vůbec přemýšlet o návratu z nemocnice za volantem a při návratu večer jsem věděla, že požádám bývalého manžela. Nepereme se spolu, normálně komunikujeme, občas mu i pomůžu, tak proč nepožádat o službu.
Já se Vám přiznám, že do doby, než jsem narazila na tyto stránky, tak jsem brala svou operaci asi tak jako vytrhnutí mandlí. Prostě jsem si říkala, pane Bože, proč tam budu týden. Vždyť můžu jít druhý den domů, Vždyť jde jen o dělohu a pravděpodobně vaječníky. Šmik šmik a za týden můžu skály lámat. Nějak jsem nebyla podrobněji seznámena, co to obnáší. Kamarádka, která na operaci byla, říkala: pár dní ve špitále a za týden můžeš do práce. Teď pochybuji, že jsme mluvili o stejné operaci. Já hledala na NETu podrobnější informace, spíše mne zajímalo, jak probíhá operace a najednou taková lavina super děvčat. Všechny příspěvky jsou super a myslím, že většině tyto stránky a povzbuzení druhých pomáhá. Je pravdou, že čím více se blíží termín, tím úporněji hltám jednotlivé diskuze a snažím se ukládat do hlavy, co smím a co mám ještě zařídit a co si koupit v lékárně a nezapomenout na předoperační vyšetření a nechytit chřipku, která se o mne pokouší od čtvrtka.
Podtrženo shrnuto, všem moc děkuji a jestli dovolíte budu ráda ve spojení
Jarka

Ahoj Darling , píšeš jaké jsem měla příznaky.No, je to velmi obsáhlé , bylo toho dost.Hlavně doufám , že se mi to už nikdy nevrátí.
Nejzákladnější pocit byl asi absolutní nejistota , viděla jsem vše hůř než bylo , vyvolávala jsem si v myšlenkách různé obavy.Co jsem kde zaslechla - měla jsem pocit , že to mám také.
Nespavos , únava , sebelítost , pocit nelásky , strach , že to nezvládnu , že to nikdy neskončí , že se už nikdy nevrátím do normálu.
Neustálé otázky sama sobě - proč zrovna já.
Strach , že přijde něco závažného , že nedovychovám kluky , že nechci být baz manžela-byť jsem neměla jediný důvod.
Pocity závratě , časté točení hlavy , velmi časté-neustálé bolesti páteře.Reakce na každou změnu počasí , pláč , noční chození od okna k oknu , chození se dívat na spící děti , občas vnitřní třes , velký problém v určitých momentech s dýcháním.Častá bolest v krku , strnulá krční páteř .Při hospitalizacích v nemocnici na kapačkách občasné závratě až do bezvědomí , žádné výsledky , že by něco prokázaly , vytrhané zuby moudrosti pro jistotu jestli někde netlačí na nerv do hlavy , odblokovávání hlavového kloubu , zkoužky na monitoru mozku , srdce , tunely , gynda , psychiatrie.Tohle vše trvalo od 12.února 1997 do 7.října.
V ten den jsem přišla k jedné paní psychosomaterapoutce , někdo říkal léčitelce a postupně jsme všechny tyhle hrůzy začaly likvidovat.
Po prvním sezení jsem jela domů s manželem autem a celou cestu jsem probrečela.Bylo to úlevou , získáním důvěry v někoho kdo mi rozumí a je schopen a ochoten mi pomoci.Od toho října do vánoc mně z velké části dala do kopy , pak ještě kolik měsíců jsem k ní dojížděla na doladění.
Dnes , už 3roky má pauzu neboť si plní sen a buduje sanatorium , které teď momentálně jí zabíra všechen čas a ještě k tomu je odtud dosti vzdálený.
Jelikož ji ale už tolik let znám a mám v ní tu největší důvěru - ve vypjatých situacích ji píši sms , jestli by alespoň psych. pomohla.I teď před operací z nemocnice jsem se jí sms zmínila , že jdu ráno na sál , ona odepsala , něco přislíbila a já měla lepší pocit.
Nechci tady v nevěřících Tomáších vyvolávat pro ně nepříjemné pocity , píši jen co mi pomohlo, jakou mám zkušenost.
Pokud jsi jen trošku v těchto věcech tvárná tak to zkus tam někde u vás.Odborníka , který Ti nebude vnucovat žádné zázračné preparáty , ani čaje , ale člověka , který umí přenášet energii rukama a hlavně Tě pořádně rozebere , kousíček po kousku.
Všem přeji abyste to zvládly , myslím , že pokud některá z vás nemá doma oporu - má to těžší , ale nakonec stejně člověk musí najít sílu sám v sobě , nikdo to za druhého neudělá.
Přeji hezké podzimní dny. Za 59 dní je Ježíšek .
Bubak

měj se moc krásně a přeji krásné hojenía těším se na odpověd

ahojky,
kdysi jsem taky měla zahradu, tak vím kolik je ted práce, ale máš určitě skvělí chlapy, tak to zvládnou.Ty jen odpočívej, mě to trvalo dost dlouho než jsem se dala dohromady, ale trápily mě spíš nervy. Píšeš že jsi měla taky problémy, tak by mě zajímalo jaké jsi měla příznaky a jak hlavně ses jich zbavila. Zdá se mi, že AD moc nezabírají, nevím zda to ještě chvíli potrvá nebo si mám jít pro jiné, fakt nevím, dala bych se i na přírodní léčbu, ale nevím za kým jít, tak ještě pohledám na netu. Jinak jsem si byla minulý týden udělat ten zákrok s tou granulací tak snad už mě nic bolet nebude

ahojky lázeňačko, úplně přesně vím, jak ti tam je , já byla v lázních před pěti lety v Luhačovicích a opravdu procedury a všechno kolem bylo skvělé, já teda přibrala, ale pak to zase shodila, Doktora se zkusím zeptat,zda by to prošlo jet ještě díky této operaci,hlavně nervy bych opravdu potřebovala popravita zrelaxovat.Tak se opatruj a at máš aspon trošku hezké počasí na procházky po kolonádě. Papa

Také si myslím, že je rozumnější po všech stránkách nechat se někým po operaci domů odvézt, i kdyby to měl být třeba taxík. Ať už jde o to, že některé "polohy" nemusí být dvakrát příjemné, tak i o to, že se v nemocnici dávají léky na utišení bolesti a ty nepřidají na pozornosti, takže bych to neriskovala i z tohoto důvodu.

Já sama si pamatuji, že ještě několik dní po návratu ze špitálu se mi chodilo tak trochu zvláštně, jako bych neměla tu správnou rovnováhu, a to jsem už nic na bolest nebrala a poslední dny v nemocnici jenom na noc nějaké utišující kapičky, žádný driják .

Ještě to promysli, ale určitě se dá i tohle vyřešit . A že neponeseš sama svoji tašku ber jako nutnou věc, pokud si teda nechceš ublížit a vrátit se na reoperaci nebo co mi to říkali, že se může stát, pokud vezmu něco těžšího.

Držím palce a pokud máš nějaké další otázky, napiš, vždycky se najde někdo, kdo odpoví...

Ahojte všeny....Souhlasím s Bubákem.Po propuštění budeš mít co dělat,abys k autu vůbec došla,natož pak s taškou.Taky za volantem to nebude nic příjemného a strávit v jedné poloze 50 km (asi hodina cesty),no potěš koště.Raději bych to někomu přenechala.Ahoj D.

Ahoj holky. Lázeňačka nestíhá ani na internet.
Procedury, jídlo, procházky a zase procedury. A když je chvilka a ještě můžu, tak večer na taneček. Ale teď bude trochu volnější režim, max. 4-5 procedur, tak už to nebude taková honička. To přebíhání mezi lázeňskými domy má asi taky něco do sebe. Doma jsem nikdy tolik nesnědla, co tady. Pravidelná strava a nijak ani nepociťuji, že by váha lezla nahoru. Počasí zatím normální podzimní.
Spokojenost!
Lázně přeji všem, protože si to všechny zasloužíme.
Ptejte se doktorů, nejen tělo potřebuje zregenerovat, ale hlavně dušička a nervy.
Eva z lázní.