na icq už jde si dát někoho do ignorace, pokud prudí....

budu držet palce.....

P. já vůbec netuším co mám na ICQ. Kdysi jsem tam chodila, ale teď už dva roky nee. Vždycky mě tam vyčíhnul ex a děsně prudil. Začal jen tak pár normálními otázkami a když končil, tak jsem byla úplně bílá. Po zkoušce to vykoumám a když tak se zaregistruju znovu.

holky, jdu si to na zkoušku ještě jednou projet. Zítra mi držte prosím palce .

Mate na ICQ mutichat?
Jarko, mas mail.

já ostatně taky . Teda jen to školství. Hospodu nemám.

pracuje ve školství a do hospody s ním děti jezdí, nebo je nechává doma. On tam je šéf, takže ji asi jen přebírá a řeší problémy.

Holky nejak vasi debatu nestiham.
Jarko, vysvetli mi, to ma ex tolik dnu dovolene, ze chce deti a 40 dnu o prazdninach?! Nebo se budou stridat s pritelkyni?
P.

že budou... to je jasný!!!

jo, budeme se je snažit převézt. Prostě děti takové nebudou. Budou z nich skvělí lidé!!

nežijeme od prosince 2007. Ale synové mají jisté projevy jako ex...jsou to geny, ale myslím, že se to dá trochu ovlivnit. Trpělivostí(tu nemám... ) důsledností(tu nemám taky.... ) a láskou...

myslíš, že se to může přenést i na syny? mě to tak zatím nepřipadá, ale můj táta vidí na synovy trochu chování jeho otce. Snažím se jak můžu aby takový nebyl. Největší chudáček na světě, kterému všichni ubližují a zároveň jediný spravedlivý. Pozoruješ něco na svých synech? Jak dlouho nežijete spolu?

je to z mého pohledu nenormální.... absolutně bez citu... můj ex se takhle choval za každé situace...radost vyjadřoval připitomělým úsměvem, jinak se tvářil chladně a to i při ***u...žádné vzrušení nedal na sobě znát.... děsný.

PŘESNĚ TAKOVÝM!!! Je to takové ... nepřirozené nebo jaké. Ale musím říct, že velmi účinné.

k tomu posílání dětí - představ si, že jednou předával kluky ým rodičům.Oni bydlí v rodinném domku, on zastavil u branky - opravdu je nutné udat i vzdálenost - cca 3 metry - kluci šli sami dovnitř.... a on mě pak napadl, že neví, co se s nimi stane za těch zbylých 8 metrů, než dojdou dovnitř....co si to moji rodiče dovolují, že ani pro ně nejdou... přitom než tatínek vyšel ven, nastartoval a odjel....

děsně klidným, tichým hlasem, že???jen si na to vzpomenu, naskakuje mi husí kůže....takové podobné příběhy mám taky....

to já jsem vděčná, že poslední tři měsíce bydlím ve čtvrtém patře, takže zastaví před barákem a děti pošle nahoru. A naopak. Za týden si pro ně jedu do Olomouce. Tam zase budu čekat před jejich dveřmi. Domek kde bydlí jsem kdysi našla, pomohla skoro celý zbourat, navrhla si kuchyň, pokoje a byla u jeho znovuzrození. Jen jsme se tam už spolu nikdy nenastěhovali. To by asi jeden z nás už nebyl na světě. Naštěstí pojedu s přítelem. Některá setkání jsou skutečně vyčerpávající. Třeba když vyžaduji zpátky dceřinu bundu. Zimní. Dostala jsem ji až na jaře. Prý mi ji nevrátí, protože není pěkná a on nenechá svoje děti chodit jako socky. Jinou ji nekoupil, ale správně usoudil, že zmrznout ji nenechám, tedy jsem musela já. No já vím, je to jenom bunda, ale naprosto bezpečně ví, že mě to vytočí. Ta představa, jak s klidem stojí mezi futrama a tichým hlasem říká, že mi ji nevrátí a co s tím udělám. Jednu mezi oči!!

když ho vidím.....jsem si musel rozsvítit, abych taky viděla na klábosnici....

já se s ním vídám, ale naopak nechci, aby se jen přiblížil na 10 metrů k mému bytu.....takže mu je vodím na parkoviště... pocity jsou děsivé, už jsem popisovala i P., jak mi je strašně, když ho vodím každých 14 dní byť jen na chvilku.... on u soudu chtěl, aby se s nimi mohl setkávat v mém bytě, navrhla jsem navíc setkávání ve středu nebo jiný den, třeba na dvě hodinky, že by je vzal do bazénu, na zmrzku nebo tak něco...a on, že jako kde s nimi má být, takže u mně.... no žasla jsem, a nevím proč, ale nesouhlasila jsem, to mohlo být docela zábavné ne??

já se s ním vídám, ale naopak nechci, aby se jen přiblížil na 10 metrů k mému bytu.....takže mu je vodím na parkoviště... pocity jsou děsivé, už jsem popisovala i P., jak mi je strašně, když ho vodím každých 14 dní byť jen na chvilku.... on u soudu chtěl, aby se s nimi mohl setkávat v mém bytě, navrhla jsem navíc setkávání ve středu nebo jiný den, třeba na dvě hodinky, že by je vzal do bazénu, na zmrzku nebo tak něco...a on, že jako kde s nimi má být, takže u mně.... no žasla jsem, a nevím proč, ale nesouhlasila jsem, to mohlo být docela zábavné ne??

no jasně, už jenom setkání s nima je nepříjemné. Já se neustále přemáhám vykouknout z balkónu, když děti odjíždějí a zamávat jim. Ale to bych musela vidět a být viděna i ex manželem a na to sílu ještě nemám. Dobrovolně. Fuj.

ale klidně si může zažádat... a až u soudu řeknu, že pro ně nemá ani to základní zázemí, že menšího bolí záda, protože spí na zemi, a že se celý víkend nekoupou, že mi vyčítá, že jim nedám ručníky....a že neplatí výživné, asi toho moc nezmůže.... já sama to ale neudělám, že bych na něj podávala nějakou žalobu nebo něco takového....

no, 14 dní jde, i kdyby aktivity trávily s tebou (v čase u Tebe). Pokud se to nezmění. Já vím, je to z mého pohledu, kdy musím za každý týden a víkend s dětmi bojovat. Jen aby pak třeba natruc nechtěl víc.

v rozsudku máme odsouhlaseno 14 dní s otcem o prázdninách, s tím, žedo 30.4. mi má dát na vědomí, kdy s nimi chce být...nechtěl víc, nebránil se když se o tom rozhodovalo, stejně jako o výši výživného...O aktivitách nepadlo ani slovo, ale já to beru tak, že pokud kluci chtějí, tak mají aktivity přednost....Ale pro jistotu asi nechám změnit rozsudek, aby to zase nebylo použito proti mně...jako všechno.

A Sabo, co máte v rozsudku ohledně prázdnin? My to bohužel vyřešili před pěti lety při rozvodu ústně (to je nechtěl skoro vůbec) a teď je chce v podstatě furt a já jen bráním, aby byly taky se mnou. Ono i syna přemluvit, aby strávil 4 týdny s tatínkem dá dost práce. Nakonec jsme před rokem sepsali dohodu na sociálce, že je bude mít 4 týdny a do konce dubna mi dá vědět. V lednu jsem po něm chtěla, aby byly první týden prázdnin se mnou, protože jsem měla naplánovanou akci s dětmi. Tak souhlasil a ať napíšu termíny sama, že na to nemá čas. Napsala jsem, ale nesouhlasil s tím a chtěl je větší část prázdnin. No prostě jak píšeš "žabomyší války". (jen do toho spadlo i to předběžné opatření o které požádal na prázdniny) Nakonec byly týden u jeho rodičů v mém čase (on jim je vůbec nechce půjčovat), on čtyři týdny a do mého času spadne synovo soustředění. Jak třeba soud řeší vlastní aktivity dětí? Nevíš?

jako bych to okopírovala, sakra...Do 30.dubna mi má dát vědět, může si vybrat....no on prý to řekl, ale ne mně, klukům povídal, co by na to řekli, kdyby s ním byli celý srpen, ale to už věděl, že větší pojede na soustředění.... A když tedy nedal žádný návrh, tak jsem si to zařídila koncem května sama, bez ohledu na něj... a jasně, je to všechno špatně, prý mi to říkal - bránila jsem se rozsudkem a i tím, že jsem mu v dubnu oznámila, že malý jede na soustředění - jééé, a to jsem po něm nechtěla ani korunu - a že jsem mu to já v červnu poslala písemně - jsou to žabomyší války, které nikam nevedou, ale jen mě utvrzují v tom, že jsem udělala dobře....

klukům je 10,5 a 12 let....ale jsou citliví a docela těžce nesou to, jak se táta chová...

Sabo, kolik roků mají Tvoje děti? Zvedá se mi žaludek když si uvědomím, jak jsou schopni manipulovat s dětmi. A jsem ráda, že syn (11) už to pozná. Ale dcera ještě bohužel ne. Té je sedm. Taky se jim snažil nakukat, že vůbec netuší, kdy je bude o prázdninách mít. Měla jsem sto chutí mu o hlavu omlátit ten obsáhlý spis ze soudu, kam mimo jiné poslal v barvách maily, které jsme si vyměňovali aby dokázal, jak jsem nemožná. A mimo jiné tam byly jasně napsané termíny čtyř týdnů které bude s dětmi. Včetně hodiny a místa předání. A on neví, chudáček, kdy bude s dětmi. Jsou to zmetci!

no jooo, se těšíš co?? Já se jen trochu obávám, zda ex nevymyslí nějakou nepříjemnost...už lákal nemšího, že když větší nemůže, tak jestli by on jel s babi a dědou - ale my v tom termínu jedeme na dovolenou zrovna...a ex to ví, jen se opět, jako vloni, zapomněl řídit rozsudkem...prý e žádným rozsudkem řídit nehodlá, včetně výživného....už aby mu to někdo vysvětlil.Hezký zbytek neděle, papa.