Dobrý den,

toto je psychické týrání.Pokud byste potřebovala poradit,tak mi napište na e-mail:monika.kolbanova6@gmail.com.
Ja jsem v tom žila 12let.
S pozdravem
Kolbanová

Dobry den,potřebovala bych poradit mám přítele jsem sním už 5 let ze začátku byl úžasný .ale potom mi začal zakazovat. Soc.sítě a došlo to až k tomu ze mi zakazuje se vídat s rodinou.když je v práci nesmim ven vůbec.ani kamarády už nemám všechny mi zakázal.nevím co mám dělat i když je takový furt ho mám rada.několikrát jen tak třeba lezim a brecim protože už nevím co dal.muže to dojít ještě dal jak to mám řešit 🥲🥲nesmim jist jídlo to co nejí on.nepřispívá mi na domácnost na nic už dal nevím .několikrát jsem ho i chtěla vyhodit z bytu ale nikdy nechce odejít 🥲🥲

Mám také příběh který by vás mohl zajímat

Dobrý večer,mám takové trápení nevím zda je to či není psychicke týrání, pritel mi zkazi radost ze všeho co dělám i z mých zalib, věčně nosí domu špatnou náladu z prace, každou chvíli si u mě půjčuje peníze aby mohl dojíždět do prace-nemame společně finance s tím že mi je vrátí,nikdy se tak nestalo...když začnu mluvit o své práci co se povedlo tak mě odpalkuje ale já jeho stezovani atd... poslouchat musím a nedej bože abych na to reagovala nějakou rejpavou vsuvkou...nebo argumentem... celý vztah se točí jenom kolem něj já názor říct nemohu... když řeknu názor hned je bouřka a výhrůžky že odcestuje... řeší jenom sám sebe já chci, ja mam chut...jednou do měsíce udělá ústupek ale těch řeči okolo...je přehnaně zarlivy a nemá na co nedávám mu žádné důvody k zarleni, je problém když se zdržím v praci protože peníze potřebujeme tak dělám prescasy a on je přeci tak strašně unavený ze své prace... že mi pak vycte že nejsem sním doma at si to zařídím, padlo i to že nemám na to dělat svoji práci... a je toho mnohem víc střídají se mu dobre a zle nálady... samozřejmě že to vždy odnesu já a když se ozvu tak se může po...t a hned začne se sprchou argumentů. Je to psychicke týrání nebo mám doma chlapa který je zralý do bohnic? Moc děkuji za jakoukoliv reakci

Dobrý den, hledám v různých skupinách na sociálních sítích ženy pro svou kazuistiku. Proto inzerát vkládám i sem.

Pro účely výzkumu ke své diplomové práci na téma Manipulace ve vztazích hledám ženy, které žily/žijí v manipulativním partnerském vztahu. Máte tuhle životní zkušenost vy sami? Nebo víte, že ji prožil váš kamarád, bratr, někdo blízký? Pokud si myslíte, že se vás tento problém týká a byly byste ochotné se mnou na toto téma hovořit, napište mi prosím na e-mail - domuska44@seznam.cz. Svou práci píši na katedře psychologie. Absolutní anonymita a diskrétnost z mé strany zaručena.

TO Jana:

podle mně se to bude stupňovat. Zakazovat někomu přátelé, říkat mu, co má dělat, jak se má oblékat, to je počátek.
Pokud se budete bránit, bude to stupňovat a může dojít i na facky, věřte mi.

Sama se zamyslete nad tím, co je tohle za život. Partneři by měli být partneři a né aby vše bylo jen podle jednoho.

Já bych utíkala, až by mi za patami hořelo...

TO Gábina236:
Jsem s přitelem necelé 4 roky..
Ze začátku to bylo opravdu růžové, to nepopírám. Jak to tak bývá, po roce a půl růžovost tohoto vztahu opadla.
Začal mě doslova buzerovat. Co smím, co nesmím (spíše nesmím), žádná kamarádka se mu nelíbila, ke každé měl připomínky. Zakazuje mi chodit se bavit, dokonce i na firemní večírky, kde ke většina žen. Zakázal mi mít kamarády, prej ví, že jsou chlapi a ti myslí jen na jedno...
Neříká, že jsem ošklivá, jen má narážky typu "proč bys to nemohla udělat tak a tak,..", ale pokaždé musí být po jeho a on si to i zařídí podle sebe. Když si vydupu svoje, tak jde poznat, že ho to štve. Je na mě hodně nepříjemný...
Na druhou stranu mi hodně pomáhal v těžkých chvílích, dřív... teď to spíše zlehčuje...
A já se ptám, zda se dá tohle počítat jako psychické týrání.... těžké tohle všechno rozpoznat, když pár let posloucháte, že je všechno v pořádku a ženská je jen odpad...
Děkuji za jakoukoli radu. Jsem v koncích. Nechci ho obviňovat neprávem

Dobrý den chci se zeptat zda znamená psychické týrání i to že když přijdeme od venku stojím u dveří a strachy čekám až budu se moci svleknout já bojim se mluvit abych neřekla něco špatně aby zase nekřičel bojim se mít názor svůj bojím se naplánovat něco na ten den hádku hodi pokaždé na mě každý den pije pak mě uráží že jsem zasrana ..... ciganka atd často došlo i na to že mě uhodil říká mi jak nikdy lepšího chlapa mit nebudu poraďte mi prosim už mám dve operace za sebou

TO P:
Nevěřte mu! Ten váš řasnatec vás rozhodně nemiluje! Všichni řasnatci občas použivají medová slůvka, ale nesmíte jim věřit. Slůvka o lásce a zamilovanosti po tom, co vám nadával a vyhrožoval zabitím, jsou jen způsob manipulace; je to metoda cukru a biče.

Dobrý den.Chtěla jsem se podělit o můj stav.Jsem s partnerem 10 let,máme dvě děti.Každý den mi nadává do ku*ev,napadá mě slovně,někdy i fyzicky.Vyhrožuje mi,řeší mé předešlé partnery.Napadá mě i před dětmi.Nechci už s ním mít nic společného.Děti mi dávají za pravdu.Ale říká,že pokud ho opustím,tak si mě najde a zabije.Toto mluví i před dětmi.Jak mu mám utéct?Nemám nikoho a nic.I finančně jsem na tom špatně.Děkuji za odpovědi.

Zapomněla jsem se zmínit, že díky mé nevěře se on sám přiznal k nevěře (těsně před svatbou s mou kamarádkou), a že byl i třikrát zamilovaný a že v prosinci se líbal s jinou a že teď (to mi řekl v pátek, kdy na mě řval *** zlá, honil mě po baráku a když jsem se před ním zamkla rozbil dveře) si psal s nějakou Evičkou, která mu nabídla i bydlení... Ale pořád chce být s námi, protože mě miluje a děti miluje...Ale já jsem úplně v pr...

Dobrý den všem. Nevím, zda se ještě diskutuje, ale spíš si potřebuji aspoň sepsat, co se všechno stalo. Cítím se velmi zodpovědná a viná za to se mi děje, co jsem udělala a neudělala...S manželem jsme začali spolu chodit před 14ti lety. Imponoval mi, jak byl sečtělý, jiný než ty co jsem znala, že hraje na hudební nástroj, má sociální cítění, umí strhnout lidi svým ústním projevem, naučil mě spoustu věcí, ukázal mi nové možnosti a příležitosti... za to jsem mu vděčná.Když jsem se chtěla prosadit já, tak mě trochu válcoval, vadilo mi to, ale nechala jsem to...Po třech letech jsme spolu začali bydlet. Něco mi vadilo, některé jeho projevy, nejvíc jeho chvástání a chlubení se ***uálními partnerkami. Začala jsem si psát se spolužákem z dálkového. Přišel na to. Bylo to kruté, bála jsem se že o něj přijdu. Šli jsme dál. Já cítila asi že to není ono, psala jsem si ještě s mým bývalím. Zase na to přišel a zase jsme se dostali do situace vyčítání/obviňování/odpouštění. Přesto jsme se vzali.Chvíli spolu žili bez dětí,já ještě studovala jiné školy,on na to žárlil, nesměla jsem nikam a když už jsem mohla, tak psal, nebo i přišel...Pak se nám narodil syn, vše se točilo kolem něj, bylo to krásné období. Ale začali jsme stavět - blízko u našich rodičů.Manžela to ničilo, protože nám hodně mluvili a mluví do života. Tvrdil, že většina párů co staví se stejně rozvedou. My jsme počali druhé dítě a nastěhovali se.Po porodu jsem sice skončila v nemocnici se žlučníkem, ale zvládla jsem to. Manžel pak také skončil v nemocnici, byl hodně vyčerpaný a já mu nedávala podporu (sama nemocná, dvě děti, na RD).No pak začaly být nemocné i děti a to bylo hodně náročné období hlavně pro mě jako matku. Takže jsem manžela asi zase zanedbávala, něco jsem mu řekla a nebo se tvářila (když jsem se neusmívala, tak jsem dostala sodu, že se tvářím tak a tak). Začal být velmi velmi hrubý, často mě urážel, nadával mi (říkala jsem si pořád, že není možné, že říká miluji tě a přitom mi dokáže říct takové věci, že si to přece nezasloužím). Řešil pořád peníze a že musí pracovat. Pak byl jeho otec nemocný a zemřel. Manžel mi to začal dávat za vinu, že s s ním nerozloučil, že já nebo moje rodina jsme mu v tom bránili a úkolovali ho.Bylo to horší a horší, do toho byl zase v nemocnici s infekční nemocí...musel se ale prý kvůli penězům nechat uschopnit aby mohl jít kvůli nám pracovat... Já jsem si do toho založila mateřské centrum, protože nechtěla být doma zavřená, na vesnici bez možnosti jakéhokoliv odreagování, bez přátel... Nejprve měl radost, pak mu vadilo, že z toho nejsou peníze.... A když jsem dělala akce pro děti, tak mu to taky vadilo, že nás to vytížilo a on kvůli tomu že hlídal děti, nemohl dělat svou práci kolem baráku.Opět kolotoč sprostých slov ponižování. A to se stupňovalo... bylo mi čím dál hůř. A pak jsem poznala někoho, kdo mě vyslechl a já jeho a zamilovala jsem se... a byla jsem chvilku šťastná... a chtěla jsem být pořád... a tak jsem si nedávala pozor a manžel na to přišel. V lednu.A co se děje teď, můžu za to sama... je to teror, citové vydírání, psychické týrání a fyzické napadání. Když se nepodřídím, nereaguji na sms, na facebook, neodpovím, neobejmu ho, nelíbám ho, nespím s ním, tak je to horší. A tak tohle všechno děláj a jsem totálně vyčerpaná....a nevím jak z toho ven ... Ty dva měsíce jsem odbyla, ale kdyby někdo chtěl, můžu to rozepsat. Je mi v tom zle, ale bojím se, že když odejdu, děti to hrozně odnesou...

TO MILADA: Už je to pět měsíců od vašeho příspěvku....Jediné, co můžete udělat je se bez váhání sebrat a odejít. Nebojte se požádat o pomoc - rodinu, terapeuta, nějaké centrum .... Hlavně rychle pryč....Fakt. Seberte všechnu sílu a sebeúctu, co vám zbyla a PRYČ. Hned na to žádost o rozvod.

Ahoj všem, tak u nás to mělo pak rychlý spád dolů, v březnu jsem mu řekla, že odcházím a čekala jsem až se uvolní můj byt. V dubnu si on podal žádost o svěření dětí do péče (1rok a 3roky), v květnu první stání, tam řekl jsem psychicky nemocná já a že chce děti do své péče. Před týdnem jsem se konečně odstěhovala. Čekáme na psychiatrické vyšetření a v srpnu další stání.

Diky memu muzi jsem skoncila na praskach..jeho chovani se stupnuje!Vylozene me ignoruje nespi se mnou nepohladi dela jako bych byla vzduch a dela mu to dobre kdyz se trapim!Ozve se jen kdyz kaze!Rozkazuje..jdi a udelek!Neni-li po jeho urazi ponizuje vyhrozuje..jenom lze i kdyz je dukaz stoji si za svim..nesnese jiny nazor a neunese pravdu!Pred vsemi chce byt dokonaly zatim co me ponizuje a urazi..mluvi o me vsude a s kazdym v tom nejhorsim!Jak je nekdo pri me ci o me projevi zajem zarli na to a je hodme zli!On muze vse podvadet byt i tri dny v hospode..ja nesmim nic!Bylo by moc zle!Je schopmy me od rana do noci detat!!A pred spanim mi rict jak si to rozdal s kolegini!Muj mozek je neustale napnuty jak struna nemuzu vubec spat jis a na nic se soustredit!Ma to vliv na moji praci i nechutk zivotu..u rodiny ze sne udelal chudinku aby se se mnou nestykala!Nemuzu spat..casto placu..nemam energii a nervy na nic!

Dobry den, mam dotaz, nevim, zda toto, co popisu je proste jen spatny den jednotlivce, ci se to da povazovat za psychicke tyrani ci neco podobneho.
S otcem dcery, ( 4 roky) jsme se rozesli pred dvema lety a vice ci mene ty dva roky me v ruznych periodach atakuje, zejmena po mailu, telefonu sms, ustne.
Vetsinu z toho jiz ma za posleni rok nahrane, protoze uz uplne nevim, kudy kam. "nevis, ceho jsem schopen", muzu te nechat zastrelit, tvuj otec je mafian, prijdu si pro tebe tam a tam" vyhrozuje sebevrazdou atd atd.....jede to v ruznych stadiich, nekdy je pak "hodny" a chova se normalne, nicmene tohle je pro me velmi stresujici....mozna si jen namlouvam, ze je to nenormalni? diky moc

Dobry den, mam dotaz, nevim, zda toto, co popisu je proste jen spatny den jednotlivce, ci se to da povazovat za psychicke tyrani ci neco podobneho.
S otcem dcery, ( 4 roky) jsme se rozesli pred dvema lety a vice ci mene ty dva roky me v ruznych periodach atakuje, zejmena po mailu, telefonu sms, ustne.
Vetsinu z toho jiz ma za posleni rok nahrane, protoze uz uplne nevim, kudy kam. "nevis, ceho jsem schopen", muzu te nechat zastrelit, tvuj otec je mafian, prijdu si pro tebe tam a tam" vyhrozuje sebevrazdou atd atd.....jede to v ruznych stadiich, nekdy je pak "hodny" a chova se normalne, nicmene tohle je pro me velmi stresujici....mozna si jen namlouvam, ze je to nenormalni? diky moc

Zdravím, jdu si pro radu. Nevím zda jsem nenormální já nebo přítel. Znám ho 5 let během kterých se se mnou neustále rozcházel a dával dohromady, podváděl a ubližoval mi. Já byla pořád zamilovaná, hloupá a vracela se k němu. Posledni navrat proběhl pred rokem, zacali jsme spolu bydlet a ja par měsícu na to otehotnela. Termin mam za 3 tydny a uz zhruba posledni 4 mesice jsem tak na dne a psychicky vyzdimana, ze vic to nejde. Tvrfi mi ze jsem přecitlivěla a blazen, protoze mi vadi ze mi doma s nicim nepomuze, co po nem chci neudela, neustale mu chodi nejake dluhy - exekuce, podvadi me, svuj volny cas travi s kamarady a ma milion konicku. Jen me doma k ruce neni. Natoz abychom se spolu hezky rodinne tesili na miminko. Je to ma chyba, udelat si dite s takovym clovekem, ja vim. Ja uz jen mam pocit ze to nezvladnu, porad jen brecim, deno denne mi pritel rekne neco co mi ublizi a bojim se ze nejsem schopna se z toho sama dostat. I kdyz se o nej perfektne staram, tak je vsechno spatne a neustale mi opakuje ze jsem magor a mam jit na leceni. Myslite ze mi muzete poradit na koho se obratit,kdo by mi dokazal pomoct?

TO Barunka 21let: čí je ten byt, ve kterém bydlíte ? Buď odejdeš ty nebo on. Lepší by bylo, kdyby ty. Změň si telefonní číslo a dávej si pozor při odchodu z práce, aby tě do nového domova nesledoval. Někomu to řekni a když jsi s ním, vytoč číslo toho člověka, kterému jsi se svěřila a nech ten hovor běžet, ať to slyší a máš svědka, pokud si nemůžeš jeho chování nenápadně nahrávat.
Opusť ho dřív, než ti ublíží ještě víc. Policie ti nepomůže, jedině až tě zabije a to tě dřív uškrtí než přijedou a dostanou se do bytu.
Je to v podstatě jednoduché, prostě to ukončíš a nebudeš hledat podobnýho mimoně. Budeš si představovat a přát si normálního kluka a jednoho dne si ho "přitáhneš".
Hodně štěstí, Barunko a nebuď blbá, važ si sama sebe.

Jeste bych rada dodala ze v posledni dobe si vyhledavam podobne muze jen to vzdy nezjistim na zacatku ale postupem casu se vybarvu.
Bohuzel si myslim ze si podvedome hledam povahu meho tatinka, ktery tyral psychicky a nakonec fyzickou mou mamu , ktera snama nakonec odesla k babicce a od te doby ma pokoj.

Dobry den, jsem tu nova a zazivam psychicke tyrani uz delsi dobu. Jen jsem si to nechtela priznat ze by muz ktery me miluje tohle dokazal delat. Vcera jsem resili ze nas pejsek yorksir od te doby co mame novy koberec na nej kadi. A kdyz jsem to uklidila bylo mi vycteno proc ji nevynadam, rekla jsem ze jsem ji u toho nechytla. Po tom to vsechno zaclo. Tema trvalo 4 hodiny. Cele ctyri hodiny resil jen to hovinko a moje hrozne chovani. Az kdyz jsem mu rekla ze jsem si vzala prasky na spani a ze jsem unavena me zacal sitove vydirat, ze je pro me spanek dulezitejsi nez on!! Kdyz jsem mu zacla odporovat. Klecel na demnou a tiskl mi silne zapesti jako by ho chtel rozdrtit. V tom soku jsem se zacla branit. Bohuzel u toho nezkoncil a chytl me za krk a zacal brecet ze si za to muzu ja . Kdyz me po chvili pustil rekl mi ze by mi nikdy neublizil. Ze ho k tomu vyprovokovavam. Podle jeho slov se mu stracim, nedavam mu vic lasky nerespektuju ho ..... Kdyz jsem mu rekla ze slzama v ocich ze si preji aby odesel ze se ho BOJIM rekl mi ze nikam nepujde. Neopusti me . Ze si neumi predstavit ze bych zustala sama. Jenze ja nevim, jeho hlas znej tak jinak!!! Po chvili jsem dostala strach ze by mi mohl v afektu (jak on rika) neco udelat ze jsem mu vsechno odsouhlasila. Jak ma pravdu ve vsem co rika. Jaka aja jsem hrozna partnerka a ze za vsechno si muzu sama.
Kdyz jsem se rano probudila, tak odchazel prace. Po chvili jsem ucitila zvlastni vuni jako ze sporaku, tak jsem se ze jsem sla radsi zkontrolovat jestli ho naschval nenechal zaply. Nevim co dal. Bojim se ze i kdybych odesla, NENECHAL by me!!!

Ahoj všichni. narazila jsem na tuto diskuzi náhodou a to při hledání pomoci při boji s mým ex který už mě nemůže psychicky likvidovat protože jsem po 10 letech a dvou dětech pochopila, že to co se mi děje není správné a postavila se na vlastní nohy, vydělala peníze, utekla..Bojím se stále ale už to není tak strašné.Strašné ovšem je že on mě šikanuje prostřednictvím dětí a hlavně, psychický teror s velkým úspěchem aplikuje i na starším dítěti (9 let).Ale jak víte z vlastních zkušeností oni tihle psychopati umí vystupovat na veřejnosti jako úžasní partneři, báječní otcové a v mém případě je to ještě podtrženo tím, že z člověka, který mluví jen a pouze vulgárně se stane při jednání na úřadech či soudu mávnutím kouzelného proutku úplný profesor českého jazyka..Jelikož jsem v době, kdy jsme spolu žili měla tak nahnáno, že jsem nikde to, co mi provádí nehlásila (pár fyz napadnutí) a to psychické mi nedocházelo, tak nyní to vypadá, že se mu podaří získat naše děti do střídavé péče a tím pádem mi z nich udělá labilní jedince, kteří budou takovéto jednání s nimi považovat za normální.Jsem z toho zoufalá a hlavně unavená. Nemám zastání nikde a stále jen slyším proč jste to někde nehlásila..No protože jsem se bála že udělá to co slibuje - zabije mě. Jsem pryč víc jak rok, ale naše děti jsou tomu stále vystavovány. Poslouchají jaká jsem *** atd a doma mi pláčou. Jednak tím chci říct všem, které mlčí,nechávají si to líbit a zametají vše pod koberec - holky nedělejte to, pokud to nezačnete řešit okamžitě,bude to pak ještě horší a jednak se chci zeptat, zda by jste mi některá nemohla doporučit nějakou diskuzi o těchto či podobných případech. Děkuju moc a všem přeju hodně síly.

TO Dadulinka: Tak problémy sice doma máme taky,ale tohle mě dostalo a několik vět četla se slzáma v očich. . Jste silná osoba a přeji jen to něj něj.. Držím palce a bude stále statecna.. Já říkam , co mě nezabije to me posílí. .

Dobrý den, chtěla bych se poradit.Jsem s přítelem 5let.Za poslední dva roky se změnil k nepoznání.Poslední dobou poslouchám jeho vulgarismy dokonce překročil hranici, kdy si dovolil na mě fyzicky šahnout.Jeho slova každý den zni chytnu te pod krk a podříznu tě jako prase.Stále ho miluju a nechci od něho odejít ale nevím co mám dělat.Kdysi byl hodně starostlivy a laskavý. Ale poslední dobou se mi vzdaluje, kazda mala chybička ho hned urazi a dela s toho velký problém, potom vznikne hádka a dokonce i to ze mě udeří. Vůbec toho nelituje co udělal.stidím se za to že jsem tak hluboko klesla a nemam odvahu odejít. Stále věřím v to ze bude dobrý člověk. Už nevím jak dál

Dobrý den, chtěla bych vás poprosit o radu ohledně psychického týrání od sourozence. Co dělat? Kam se obrátit? Jak to řešit? Rodiče tím nechci zatěžovat a opravdu už nevím, jak dál. Prosím poraďte.

TO croton: S vyjímkou asi tří bodů uvedených v projevech o manipulátorovi, všechny ostatní vlastní manžel. Navíc s velikou oblibou se poslední rok, co je v důchodu, urazí pro cokoliv, jak se mu to hodí a pak mě ignoruje a nemluví třeba měsíc. Tak se to opakuje neustále dokola, jsu z toho už na zhroucením, protože žít v jednom bytě s člověkem, který přede mnou zavírá dveře, zavírá se ve svém pokoji a když náhodou přijde do kuchyně, kde právě jsu, odchází...Je mi přes šedesát a představa, že bych se v tomhle věku měla rozvádět, je pro mě hrozná, asi jsu zbabělá, že tohle nedokážu řešit.Nevím, jak dlouho to ještě vydržím, ale vidím, jak to zvládám čím dál hůře a chvilkama si myslím, že už se zhroutím..Žádost o rozvod jsem ve svém životě podala 2x,po prvé,když mi bylo 29, po druhé asi před šsti lety.Vždy jsem vzala zpět pod nátlakem a svírou, že se něco změní.Byla tzo veliká chyba, dnes už to vím.Nevím, co mám dělat.Nechce se mně věřit, že může být někdo tak zlý, asi jsu ve svém věku pořád dost naivní.

TO croton:

Kolik ano musí být, abych vzala nohy na ramena, popadla dítě a utekla?

TO lucie: Lucie,žádný muž se nezmění,prošla jsem tím taky.Jednou Tě uhodí,udělá to zas.On,nemá právo Ti ubližovat a urážet Tě.Odejdi od něj,do podnájmu kdekoliv.Pokud ubliži dětem ,navštiv Fond Ohrožených dětí,tam ti pomůžou se vším.

Ahojky všem, nevím kou se svěřit tak píšu sem. S manželem jsme spolu 5 let. Ve bylo ze začátku perfektní, ale poslední dva roky to nějak nezvládám. Před dvěma lety se začal měnit. Přišla jsem na to že bere drogy a on slíbil že přestane. Byli jsme kvuli tomu i u psycholožky. Chtěla jsem rozvod ale odpustila jsem a dala mu šanci. Dnes je opravdu čistý. Ale to je tak jediný. Před rokem se stalo něco co nás odcizilo. Zbil mě a to docela dost. Vyhoostili ho, pak přišli smutný oči a já ho vzala spátky. DNES VÍM ŽE TO BYLA CHYBA. nEUSTÁLE MĚ URÁŽÍ, CO ŘEKNU JE ŠPATNĚ, CO UDĚLÁM JE ŠPATNĚ A CO NEUDĚLÁM TAKY. Neustálé věty typu drž hubu, jdi do prd..., jsi ubohá, jsi trapná, jdi se léčit apod. Nevím jak dál. Bojím se odejít. Nejhorší je že to slyší i děti jak se mnou mluví

TO croton: Jeeeje,temer vsechny znaky az na par vyjimek jsou o mem manzelovi