Vando, jdu tento týden v pátek na kontrolu po třech a půl týdnech a stále nepřetržitě špiním, takže to bude z mé strany hlavní téma. Pokud mě doktor neuzemní nějakou blbou zprávou, která by mi zatemnila mozek, zeptám se a dám vědět.

Zdravím a opět se ptám... má některá z vás, které jste už po LAVH , ještě téměř po pěti týdnech po operaci žlutý výtok? Trošičku se bojím, že se to uvnitř moc nehojí Děkuji

Pro Hanku. S tím záchodem už nemáš problém, protože nic nebrání průchodu obsahu. Před tím jsi měla zvětšenou dělohu, která smáčkla střevo a tys to pak musela překonávat a děloha může tlačit i na močák, že to nutí častěji na záchod. Proto se doktoři na gyndě ptají, jak to máme s vyměšováním. Teď byla překážka odstraněna a ty se můžeš krásně vy.....

Předchozí anonym jsem já.

I já jsem vděčná všem ženám, které zde přidávají své příspěvky. Moc mi pomáhají všechny zkušenosti, i když nejsou třeba natolik optimistické. Je to realita a v ní žijeme. Zde se rychleji a podrobněji dozvím, jak to chodí, než čekat týdny na návštěvu u doktora, který má jen omezený čas a sám to neprožil. Když mne něco trápí nebo napadne, hned se můžu svěřit a požádat o radu. Po návštěvě doktora si vždy říkám, měla jsem se ještě zeptat na to a támhleto...

Vehorko, doktoři, sestry i sanitáři v Podolí se fakt chovají hezky a cení zuby, že máš pocit, že jsi na recepci hotelu. Asi, abychom se nebály. Celkově musím hodnotit chování všech jako příjemné, ale je fakt, že jsem ve svých stresech nikam nelezla, nic nepožadovala a dělala se pokud možno neviditelnou, takže těch kontaktů bylo minimum. Jeden den je příjem - hladovka, klystýr, druhý operace a následný 24 hodinový pobyt na JIPu. Pak přeložení na pokoj, kde jsem já byla 48 hodin a šla domů. Na práci jsem se cítila po čtrnácti dnech, také mám sedací, ale co jsem si netroufla, je dojíždění. Nikdy nevíš, kde to víc drncne, škubne, někdo do tebe narazí. Těch náhlých otřesů bych se bála. Taky vědomí, že když na mě přijde únava, nemůžu si lehnout a zdřímnout. Jednou jsem absolvovala procházku nad své síly a cítila jsem, že to v břiše není to pravé. Musela jsem si na 20 min sednout a venku v zimě to nebylo moc příjemné. Pak jsem se hlemýždím tempem došourala domů. To bylo po téměř po 14ti dnech od operace a o týden později jsem měla podobnou zkušenost. Takže bych fakt s prací nespěchala, jen co můžeš udělat doma v blízkosti postele a vlastního čistého záchodu.

Vehorko, dnes už teploměr nesklepeš. Mají bezdotykové, kdy ho na tebe jen namíří jak pistoli a změřená jsi během se***. Mně nevyletěla teplota, ale tlak a to šíleným způsobem, že tomu sestry nevěřily a měřily mne třemi tlakoměry. Bohužel všechny ukazovaly stejně.

Vehorko - i tak bych do práce nespěchala. Sice nebudeš mít řez, ale i tak to v břiše bude dost zrasované.Jinak já si taky opakovala před operací do zblbnutí "bude to dobré, bude to dobré, bude to dobré..." . A pak bylo.

Bado - tak to já měla jinak. Opravdu jen jeden den 3x mírně narůžovělý papír při močení a jinak vůbec nic. Zrovna jsem ten den odpoledne šla i na kontrolu a doktor mi po prohlídce říkal, že mi to jen trošku zahnisal jeden steh.

Dík za vysvětlení, Andy. Tak to já se čistím už tři týdny nepřetržitě. No, uvidím, co na to doktor na kontrole.
Vehorko, v Podolí jsme na pokoji měli balík vložek a u toho síťované kalhotky z prubanu. Byly tam jen jedny, ale asi by sestra dala další. Já je použila a pak jsem si vzala svoje. Jinak doktoři machři, sestry podle kusu. Některé andělé, jiné tak trochu nezúčastněné a na JIPu jich je také víc různých druhů, já měla takového celoživotního divíška. Stále žasla nad tím, že se moje tělo chovalo nestandardně oproti zvyklostem. Bylo živější a méně spalo než ta další a jí to přidělávalo práci, jako dolévání čaje, srovnávání lůžkovin, vymotávání z hadiček či častější vypouštění přeplněného pytlíčku na konci cévky. Myslím, že i proto mne vypakovali pryč hned po ránu

Vehorko - já měla řez břichem a nepotřebovala jsem ani jedinou vložku, ale sestra se divila, že ty jednorázovky nemám. Upřímně, já ale ani nevěděla, že něco takového existuje. Možná pokud jdeš vaginálně, tak bych si jich pár pro jistotu vzala.
Po 14 dnech do práce je moc brzo. Počítej s tím, že po operaci budeš fakt hodně unavená a i sezení 8 hodin s rozřezaným břichem by nebylo příjemné. Mně zezačátku hodně vadily na břichu kalhoty. Je to přece jen velká operace, tak bych to neuspěchala. Já neměla jedinou komplikaci, vše se úžasně hojilo a i přesto mne doktor nechal po operaci doma těch 6 týdnů, a to taky jsem z kanclu.

Bado - rozdíl možná bude v tom, že horní jizva má stehy vytahovací, ale vevnitř jsou stehy samovstřebávací a tělo se od nich čistí. Já špinila jen jednou jedinkrát a to zhruba v tom čtvrtém týdnu.

Holky já jsem před operací měla problémy s vyměšováním.Bud jsem měla zácpu a nebo průjem.Dneska za mě dobrý.Je možný,že se to urovnalo operací?Po operaci teda velký problém.Dneska tři týdny a krásně si dojdu na záchod

Holky, a od čeho je vlastně to špinění ještě i tři, čtyři týdny po operaci? Venkovní jizvy se zacelí raz dva a nic z nich neprosakuje. Proč tedy zevnitř ano?

Vehorko, jsem asi největší posera ze všech zde. Probrečela jsem dny i noci a hledala nějaká znamení, zda jít či nejít, v mých černých představách to znamenalo být či nebýt. Šla jsem, prospala jsem to a rychle odtamtud co nejdříve zmizela. Nic mne nebolelo, cítím se dobře. Tím ti nechci říkat jdi, zvaž, jestli je to nutné. Mě všichni říkali, že jo, až jsem jim uvěřila a dostala strach, abych se odkládáním nedočkala pádnějšího důvodu, který by mne dostal do ještě větších depresí. Snaž se získat víc odborných názorů. Já to měla 4:1 pro, i když jsem právě v té době měla problémy minimální. Byla jsem takřka za blázna, že uvažuji jinak, tak jsem podlehla nátlaku. Jestli je to dobře, nevím.

Kiko-já měla myom velikosti cédéčka, ale kromě silnější menstruace jsem žádné jíné problémy nepociťovala. Ani únavu.

Vehorko, já jsem plašan všech plašanů a jelikož to byla navíc má první operace, tak jsem nevěděla do čeho jdu. Bála jsem se neskutečně, ale opravdu nebylo proč. Těš se hlavně na život bez otravné menstruace, uvidíš tu úlevu. Bude to v pohodě, uvidíš.

ahoj holky,ženy ...Mě čeká operace až v dubnu a jak si tady čtu, začínám se děsit, ale to nic není, jsem známá panikářka. Mi ji chtějí vzít pro to, že mám silnou menzes v rozmezí 18 až 45 dní a hodně mi sestoupla...ale v podstatě mi nic není

Únavu jsem před operací nepociťovala a že jsem těch myomů měla. Zato od operace spím abnormálně dlouho, i když se také necítím unavená. To z tebe pak asi bude Šípková Růženka.

Mňa operácia čaká mám myomy a fibrom alebo myom na vajecniku chcela by som len vedieť, ja stále pociťujem silnú únavu je to normálne? Ja už neviem či z toho či z niečoho iného. Mali ste taký problém pred operáciou pri týchto problémoch s myomamy. Berie ma. už zúfalstvo z toho. Som neustále unavená ospala slabá.

Na trampolínky taky nechodím, ale to jsem si spíš tak sama vydedukovala, že by to nebylo vhodné.

Sportovní aktivity skoro bez omezení, pouze se nedoporučuje skákání (trampolínky, přes švihadlo...), to by mělo zůstat už tabu. Takto mi to doporučil doktor.

Holky, co se ptaly na cvičení, tak já jsem byla na operaci řezem kvůli karcinomu, takže řez od stydké kosti až na pupík. Vzali mi dělohu, pánevní uzliny, vejcovody, vaječníky ponechány. Sportovat s požehnáním primáře, který mě operoval, jsem začala po třech měsících od operace a začala jsem dělat rovnou vše, na co jsem byla zvyklá před tím, takže posilování, hned cca 25 km na běžkách, lyže, různé druhy cvičení, na jaře pak kolo, in-line, turistika, běh. Je fakt, že jsem byla zvyklá hodně sportovat i před tím a neměla jsem po operaci žádné problémy a cítila jsem se dobře. Doktor mí říkal, že jestli se cítím dobře, že není důvod se nějak omezovat ve sportu, nezakázal mi nic. Je to asi hodně individuální, jak se tělo rychle zahojí a jak se s operací tělo rychle srovná.

Pro Naďu,díky za rady,a stejně jste kabrńák,tak rychle se dát do kupy.Budu se také snažit.Přeji též hodně štěstí a hlavně zdraví.

Pro Kimi: já jsem operovaná laparoskopicky a to je opravdu rozdíl. Sice se mi průběh operace zkomplikoval - operoval mě primář s mým gynekologem 3,5 hodiny, ale teď v pohodě . Hojení po operaci řezem je složitější, to bych opravdu počkala. Pomalinku začněte cvičit na míči až po 6 týdnu - to ucítíte sama. Teď si malinko cvičte pánevní dno (lehněte na podložku, pokrčte kolena, ruce připažte a zvedejte zadeček. Při zvedání zadečku nádech a sevřete svěrače, při pokládání výdech do břicha a uvolněte svěrače. Dělejte 2 x denně po 10 cvicích. V průběhu dne si trénujte pouze svěrače - zatáhnout 2 se*** a uvolnit. To Vám neublíží, ale dávejte si pozor na jizvu . Přeji hodně štěstí. Já už jdu do práce 23.2. 2015 po 4 týdnech od operace

Zdravim všechny, Naďo to Vás obdivuji.Vy jste operovaná taky řezem? Čtu vaše zkušenosti a to cvičení mě taky zajímalo.Jsem také přesně dnes 3 týdny od operace ale bolí mě furt řez vlevo po drénu, takže zatím nic nemohu.Mám prý málo železa, tak jsem dost unavená ,ale pomalu začínám vyrážet na procházky.Před operací jsem byla také dost aktivní, hodně chodím na dlouhé tůry, takže mi to dost chybí.Ale budu muset vydržet.

Zdravim všechny, Naďo to Vás obdivuji.Vy jste operovaná taky řezem? Čtu vaše zkušenosti a to cvičení mě taky zajímalo.Jsem také přesně dnes 3 týdny od operace ale bolí mě furt řez vlevo po drénu, takže zatím nic nemohu.Mám prý málo železa, tak jsem dost unavená ,ale pomalu začínám vyrážet na procházky.Před operací jsem byla také dost aktivní, hodně chodím na dlouhé tůry, takže mi to dost chybí.Ale budu muset vydržet.

Holky, dnes jsem po 3 týdnech od operace byla na kontrole. Je zde dotaz ohledně cvičení. Tělo každé z nás je jiné, já včera začala cvičit na míči na pánevní dno a dělám 5 km procházky denně. Dnes jsem to konzultovala s lékařem a vše je ok, hojení v pohodě a je také možné postupně přidávat cvičení na břicho pozor, ale zdůrazňuji postupně nic nepřehánět, vše s velkým rozumem - já začnu pouze 5 cviků na břicho. Je také důležité, jakou sportovní aktivitu jste dělali, zda-li jste trénované nebo ne. Já hodně sportuji - dříve závodně, v současné době rekreačně. Je důležité po hysterektomii se vyvarovat běhání, skákání apod. - s tím bych postupně začala tak po 6 - 12 měsících. Doporučila bych postupně cviky na míči, trochu jógy, trochu posilování a po třech měsících jízdu na kole. Holky, je třeba na sebe dávat pozor, ale nejít hlavně do extrému. Je důležité postupně zatěžovat organizmus, ale do 5 kg není důvod k obavám .