TO Anonym: Ahoj Alenko, koukám že jsme krajnaky :), já jsem také z Brna ač mě v Bohunicích neoperovali. Takže jak mi teď je? Jsem po operaci dnes přesně tři týdny. Co je pozitivní, včera jsem se dozvěděla výsledek histologie a ač tam našli ještě něco dalšího, jak mi řekla doktorka, operace vyřešila i tuhle časovanou bombu o které se zatím nevědělo. Prvních čtrnáct dnů jsem byla hodně slabá. Spala jsem dopoledne, odpoledne i celou noc jak mimino. Dělávalo se mi také hodně často na omdlení, ale to bylo asi také jak nízkým tlakem, tak tím, že jsem zhubla 7 kg. Hrozně málo jsem jedla, nějak jsem nedokázala nic pořádně sníst. Také mě při vstávání hodně bolelo břicho, takové tahání na jedné straně až se mi z toho dělalo zle. Teď jsem se přinutila víc jíst a tenhle týden nevolnosti zmizely, stejně jako ty velké bolesti při změně polohy. Ještě mě břicho bolí, ale ne jizva, trochu uvnitř ale nejvíc povrch břicha. To jsem konzultovala se svojí gynekoložkou a ta mi řekla, že jak se břicho otvíralo, jsou tam hematomy ve svalu a to je ono - je fakt že mám i modráka. Také jsem se ptala, kdy můžu začít něco cvičit, alespoň cviky na pánevní dno.Doktorka řekla, že šest týdnů po operaci jen to, co mi ukázala rehabilitační v nemocnici, jinak zatím šetřit a šetřit. Pravda je, že když jsem měla pocit, že musím něco doma začít dělat, tělo mi hezky důrazně připomělo, že takhle teda ne. Takže teď se držím hesla, že je sice doma binec, ale zdraví je prostě přednější. Máte holky nějaké typy jak se dát co nejdříve do pořádku?