Steličko,mám tam bráchu lékaře a jeho žena je také lékařka a ve FM bydlí,nezlob se sem na portál to psát nebudu,zná ho tam každý je tam mnoho let a je to hrozně hodný člověk a dobrý lékař.Když tak lidně na soukromý,ale sem ne

Steličko tedy oni tam i bydlí a jsou doktoři oba,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

Steličko mám tam bráchu v nemocnici

Steličko,,,,,,,,,,,,,snad jsi nečekala,že budou stát při Tobě,to fakt ne,já když jsem viděla ,jak to funguje bylo mi na nic.

Ještě dotaz ty jsi ležela ve Frýdku Místku před tím?

Můj popis je možná trochu chaotický, protože je to kopírováno ze Skypového rozhovoru s kámoškou, koukla jsem, že občas i pravopisná chyba - tak mě neberte za takového hlupáka, četla jsem to po sobě až teď. Na vykreslení situace to snad ale snad stačí.

ale tohle jsme té vrchní sestře řekly - že si to možná neuvědomují - myslím, že tohle zkusí řešit
V závěru "koberečku" sestře řekla, že mohou čekat ještě jeden mail - od Jany - té spolubojovnice - zdrav. sestry.
Vrchní tedy za ní šla, přísně, že si to můžou vyříkat u primáře.
s ní jednala ale jinak - jako se zdrav. sestrou...
Jana jí ale řekla, že nic řešit nechce v této chvíli, že jí není dobře a pokud se vyjádří vyjádří se až z domu

něco si vyříkaly,Jana ale taky měla víc problémů - z flexily zánět žíly, zánět močáku.

Já osobně si myslím, že Jana nakonec mail nenapíše, ale spokojená tedy nebyla vůbec.
Já jsem zvědavá, co mi nakonec napíší z vedení nemocnice, jak se z toho na oddělení vylžou. Svého gynekologa se určitě zeptám, jestli je možné, že jsem fakt v noci krvácela, jestli to dodatečně zjistí.
Nemám zájem, aby z toho měl někdo nějaký kádrový postih, ale aby se zamysleli a péči zlepšili. Možná to ani není v silách sester, pokud jich tam je málo, tak ať se k tomu postaví vedení, posílí stavy. Ale vyjádřit jsem se nějak chtěla, musela...

Teda Steličko to ti povím to je jak z hororu. Tak to je jen velké štěstí, že se nic nepokazilo
To, že jsi si stěžovala je fajn, aspon se třeba trochu chytí za nos a třeba si to ohlídají. Oni proti sobě nepůjdou, jeden bude hájit druhého, ale jsi dobrá, že jsi to udělala a určitě aspon trošku to pomůže dalším pacientkám,..
Moc díky i za další na této klinice,...

Ale to, že jsem neměla zvonek, hrazdu - to fakt sestra zanedbala. vrchní pořád říkala - nemusela jste si nalévat čaj sam, stačilo zazvonit a já neustále opakovala - na co asi tak... prý jsem si o zvonek měla říct - tak jsem se jí ptala, jestli si fakt myslí, že pacient dvě hodiny po operaci má povinnost a schopnost si zkontrolovat, jestli má zvonek a hrazdu.
Já si vše uvědomila až druhý den, noc jsem řešila jak jsem uměla.

jo, ještě perlička - tomu jsme se poslední večer už tak hrozně smály, že jsme si málem potrhaly stehy
prostě tam nikdo (skoro nikdo) z personálu nezhasl a nezavřel po sobě dveře
ráno nebo k večeru, dokud se ještě "nespalo"
každá jsme měli světýlka nad postelí, takže jsme třeba netoužili po velkém světle, když nechali otevřeno, byl průvan, na chodbě byla televize a hluční chlapi....
takže jsme většinou vstaly, zavřely, zhasly - víš jak to první, druhý den bylo těžké
poslední večer to udělala sestra během 10 minut dvakrát - to jsme fakt vybuchly smíchy

- k vrchní sestře: v noci prý za námi chodili - přitom spolupacientka tvrdí - že fakt nemohla spát, nikoho neviděla, já měla bolesti - světla a třeba - navíc - před operací se řešilo, že bych měla jít na ARO - asi kvůli trombóze - ale asi neměli místo, tak si myslím, že hlídaná jsem měla být přece jen více.
- tlak se prý neměří, jen na příkaz doktora ( ve Frýdku mi měřili celou noc i po operaci ruky), měla jsem celou noc kapák.
-největší výmluva vrchní sestry byla asi ta, že prý ke mně chodili v noci speciálně, že se dívala do papíru, že jsem krvácela z drenu, že ho v noci vylívali a blablabal
- přitom na ranní vizitě - si vzpomíná i ta druhá paní - Jana - se doktor ptal, od kdy je tam ta krev - u obou řekli od sálu.
- když se na mě přišel ve čt podívat gynekolog-operatér, tak říkal - o vás nic neslyšíme, vy jste zcela bezproblémový průběh - o nějakém masívním krvácení by z papíru musel vědět. Takže papíry dopsány po mé stížnosti...

Z vedení nemocnice mi během 20 minut přišel velmi slušný mail - že děkují za podnět, že mají zájem o spokojenost pacientů, že to důsledně prověří.
No a za chvíli si pro mě přišla hlavní sestra - nabroušená - pozvala mě na "kobereček" a začal kolotoč vytáček, snad i obviňování - že jsem porušila nějaký kodex, když se zajímám o zdrav. stav jiné pacientky a tak.
Paní si to sice možná mohla a měla hlídat sama, ale myslím, že když to neudělala, tak na tom, že jsem se slušně zeptala nic není. a je vidět, že něco zanedbáno bylo - když do té doby - 5 hodin - jí nikdo do prstu píchat nepřišel a pak najednou takový kolotoč.

Ahoj holky, tak vám trochu popíšu, jak to bylo s tou stížností. Nechce se mi vše psát znovu, tak budu kopírovat, co jsem psala kámošce, kdyby tam občas byla nějaká vsuvka, které si nevšimnu, tak si to proberte:

V nemocnici: po poradě se spolupacientkou - stejná diagn.- zdrav. sestra - jsem ráno napsala mail na vedení nemocnice s vylíčením "péče" některých zdravotníků
Dotkla jsem se zejména tří problémů:
1. že na dospávacím pokoji byli sice milé, upovídané sestry, což mi před operací vůbec nevadilo, ale že jsem netušila, jak je to nepříjemné po operaci - daly si tam dýchánek asi 4 zdr. pracovnice a nahlas, se smíchem řešily nákup spodního prádla přes internet. Nedovedeš si představit, jak jsem toužila po klidu, tichu, tmě...
2. že jsem po operaci na pokoji měla pocit nedostatečné péče. Mám za to, že sestra byla u nás - dvě pacientky po operaci - naposledy kolem 11 večer. píchnout injekci na ředění krve a atb. Já neměla k dispozici zvonek, hrazdička byla omotaná vysoko nade mnou, čaj mi nalila jen jednou, že mám na nočním stolku brčko jsem zjistila až druhý den - po operaci jsem fakt nebyla schopna něco řešit. Nikdo mi neměřil od 19 hodin tlak, puls.
3. že ve středu kolem 11 hodin přivezli na pokoj paní po operaci žlučníku, 72 let, diabetičku na inzulínu
paní se nás ptala, jestli jsme dostaly oběd, že ona jedla naposledy v neděli. my dostaly suchary, ona nic. Kolem 16 hodin, když se tam objevila ošetřovatelka, tak jsem se jí slušně zeptala, jestli na paní nezapomněli s nějakým jídlem (paní byla skromná, neptala se).
Ošetřovatelka odešla, za chvíli přišla zpět, mě zpražila: "Paní Vojtková, já nevím, proč se staráte, paní ..... se snad umí zeptat sama. Samozřejmě jsme na ní nezapomněli, má v nočním stolku suchary."
Jenže - paní to nikdo neřekl. pak nastal fofr, přišla sestra (ta byla ale prima) a začaly odběry krve z prstu, rychle kapák, zase odběry. Mám za to, že měla nějaký glukemický problém z hladu.

Ahoj holky, zdravím vás už ze své postele. Odpoledne samé návštěvy, tak nebyl čas na psaní. Ale návštěvy přijímám poctivě u postele. Naordinovala jsem si to - většinou jste šly domů tak 6. den po operaci, že? A já třetí, takže jsem vlastě ještě "hospitalizovaná".
Zítra vám popíšu, jak jsem si písemně mailem stěžovala u vedení nemocnice a jaký kolotoč lží a obran to vyvovalo .

Holky můj pobyt v nemocnici a známé byl také dost hrozný,napsala jsem dlouhý dopis na onu kliniku ,ale pak ho neposlala i když nevím,asi to byla chyba.Nebudu raději celý svůj pobyt popisovat,sestry,specielně jedna ta byla na to jí vzít paličkou a pan,dr........opěvovaný,tam na mě poslední den zařval na celou chodbu,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,nechci se k tomu vracet a nebudu,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,na to,že to byla závažná operace a na to ,že jsem z lékařské rodiny a naši lékaři v rodině jsou hodní až moc,jsem se skoro styděla ,kde je přísaha,kterou skládali,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,možná je to ted jiné,víte ,že už nejsme pacienti ,ale klienti´?a víte ,kdo je nejhorší pacient lékař,a plně chápu svého švagra,který v Rakousku dostal zauzlení střev a operovali ho tam,že odmítl převoz do ČECH

Holky můj pobyt v nemocnici a známé byl také dost hrozný,napsala jsem dlouhý dopis na onu kliniku ,ale pak ho neposlala i když nevím,asi to byla chyba.Nebudu raději celý svůj pobyt popisovat,sestry,specielně jedna ta byla na to jí vzít paličkou a pan,dr........opěvovaný,tam na mě poslední den zařval na celou chodbu,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,nechci se k tomu vracet a nebudu,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,na to,že to byla závažná operace a na to ,že jsem z lékařské rodiny a naši lékaři v rodině jsou hodní až moc,jsem se skoro styděla ,kde je přísaha,kterou skládali,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,možná je to ted jiné,víte ,že už nejsme pacienti ,ale klienti´?a víte ,kdo je nejhorší pacient lékař,a plně chápu svého švagra,který v Rakousku dostal zauzlení střev a operovali ho tam,že odmítl převoz do ČECH

Teda ja tam preklepu pisu pres tel.tak se omlouvam snad to prelustite

Pospalenko,ono hodně záleží jak moc velký je ten únik moči a jak moc ti to vadí.Můj bývalý gynekolog mi taky tvrdil,že by to neřešil,že jsem mladá a že se to spraví cvičením.Nic z toho,ale nefungovalo.Gynekolog ke kterému chodím od hysterektomie mně doporučil do inkontinenční poradny,tam jsem podstoupila cystoskopii a urodynamický test,který únik moči potvrdil a navíc mi diagnostikovali hyperaktivní močový měchýř.Pan doktor na uro mě tomto vyšetření hned objednal na operaci páskou a jsem moc spokojená.Mně se inkontinence hodně zhoršila po hysterektomii,když jsem nastoupila do práce,kde jsem bohužel musela tahat těžký materiál,hold nikdo za mně práci neudělal.Moc ti přeju,aby ti hysterektomie pomohla,ale i kdyby došlo na operaci páskou je to fakt malý zákrok,i když v narkoze.

3.den PO:
Balím, jedu domů. Kolem desáté. To je rychlokvašná léčba,co?
Včera odpoledne se tu náhle zjevil gynekolog-operatér, srandoval, trošku mi vysvětlil ztrátu toho vejcovodu (prý byl ucpaný, tlustý jako prst, zřejmě nějaký starý zánět). Tím bych si docela i vysvětlila to, že i bez antikoncepce jsem naštěstí dlouho neplánovaně neotěhotněla.
Zvažuji, zda se někde nějak vyjádřím k zdejší péši - týká se sester a ošetřovatelek.
Jinak včera večer mě potrápily asi větry, seděly v nadbřišku, rozháněla jsem to teplou sprchou. Zatím stolice ani náznak, tak si tu lahůdku vychutnám až doma. A taky nešpiním. Na cestu si sice vezmu slipovku, do kdyby....
Tak pa, ozvu se asi až pak z domu.
Co myslíte, mám si stěžovat?