Ahoj děvčata, jsem tak trochu na tom stejně, mám dva měsíce po lahv. a taky jsem byla zvyklá posilovna, orbitrek, squosch, prostě sportovat. teď mám povislé svaly, ale doktor sport zakázal, jen cvičení na inkontinenci. A to je pouze posilování, trochu jsem začala cvičit na nohy, něco na velkém a malém baloně, ale břicho se bojím, může prý z toho být propad pochvy, vy jste ale celkem delší dobu po operacích, a to jsem si myslela, že po třech měsících se budu moct už hýbat víc. Mám teď kontrolu v březnu, a to budu už přes tři měsíce po operaci, tak jsem zvědavá, co řekne doktor. Vím, že takový squosch si nezahraji dost dlouho. Zatím jsem nepřibrala nic, jen se ale musím držet střídmě jídla.
Jinak já jsem nastoupila do práce již po pěti týdnech, taky pracuji v kuchyni, ale jako mistrová, všichni jsou ke mě ohleduplní, a nenechají mě nic těžkého tahat, někdy se sama až zapomenu, a chci zvednout těžší věc, ale snažím se hlídat.
Děvčata zdravím vás všechny, a díky za tuto diskuzi, vždycky se tady něco nového dozvím, a taky můžu i přidat své zkušenosti, tak se mějte pěkně. Vydržte tuto krutou zimu, na jaře nám bude líp. papa Claudie

Zdravím tě, jsem stejně jako ty 3 týden po operaci. Nejsem lékař, ale nezdá se mi že by bylo normální po takové době nehojení jizvy. Já jsem po císaři měla taky ošklivou jizvu a nehojila se mi optimálně, tak jsem ji masírovala a vlhká místa mazala fialkou z lékarny. Doporučuji ti ještě na lepší hojení homeopatika ARNICA MONTANA 15 CH 2x denně 5 kuliček cucat 20 min. před nebo po jídle je to na hojení řezných ran po operac, stojí okolo 70 Kč v lékarně. S těma střevama je to určitě dietní chybou někdy to trvá než se dají dopořádku, měla jsem to rozhozené 5 týdnů po laparoskopii a chtělo to protiprůjmovou přísnou dietu a pomohlo to. Přeji brzké uzdravení

Dekuju ti moc za odpoved. Jeste bych se rada zeptala, zda ty lazne musi maminka zadat u gynekolozky nebo u obvodacky, jestli by je mela zcela zdarma nebo by musela cast hradit a zda na to normalne dostane volno z prace - jako nemocenska nebo si na to musi vybrat svoji dovolenou??? Dekuji

Také bych chtěla přidat svůj zážitek z operace.Párkrát už jsem četla v diskuzi,že operace řezem je lepší,lépe se hojí a nejsou takové pooperační potíže.Mám jizvu od pupku dolu,jsem 3 neděle po operaci,brali mi všechno.Cítím se už docela dobře až na pár maličkostí.Z jizvy mi stále vytéká tekutina,prý je to normální,jizva se hojí.Od operace jsem neměla normální stolici spíš průjem.Kdybych to měla nazvat tak jak se to běžně říká,tak čůrám prde....Možná je to ale lepší než mít zácpu.Začala jsem užívat hormony-ESTROFEM.V noci nemohu spát,návaly se docela upravily.Nedovedu si představit,že bych měla jít za 14 dní do práce,to budu zhruba po šestinedělí.Pracuji ve skladu,ráno stávám v 5 do práce a s tou mou nespavostí-tak to nevím.Jinak to nějak zvlášť neprožívám.Jsem z toho válení už celá bolavá,záda mě bolej.Do práce se už těším,ale nebudu to zatim hrotit.Jediný co si přeji,aby se mi ta jizva už zahojila.Tak nevím co je lepší-řez nebo laparo.


Přeji všem ženám,aby jim po operaci bylo dobře a nelitovali toho.Já někdy lituji.Ale mám to za sebou,stejně by k tomu jednou došlo.Je mi 45 let,tak už nebylo o čem diskutovat.


Zdravim ty statečnější....

Ahoj Sauli, já pracovala brigádně taky v kuchyni. Není to dobrá práce pro ženu po takové operaci.Já odešla.A to jsem pracovala na zkrácenou a nenosila nic nad tři kila.Gynekolog mně uschopnil po 6ti týdnech. I po těch 4 hodinách v kuchyni jsem někdy doslova plakala bolestí . Doteď cítím někdy pobolívání uvnitř břicha a jsem rok po oper.Maminka by taky mohla požádat o lázně.Má na ně nárok. Hlavně se ale musí šetřit.Nic těžkého.Snaž se jí co nejvíce pomáhat.Vím, že je to v dnešní době opravdu problém, ale snad by mohla najít jinou práci.To by bylo nejlepší. Osobně bych šla asi k obvodnímu lékaři a trvala bych na tom, že mám bolesti a necítím se ještě fit.Měj se hezky a maminka taky.Dej vědět, jak to dopadlo. Ikina

Jak vidím, co doktor, to jiný názor. Mně řekl na kontrole 6 týdnů po operaci, že můžu pomalu začít, ne hned 50 sklapovaček.
Na operaci jsem byla v listopadu 08, od ledna jsem začla chodit do fitka, nejdřív jen nohy, ruce, záda, bříško jsem přidala asi po měsíci. Fakt je, že nejsem žádná kulturistka, jen se tak protahuju a zpevňuju, ale ten pooperační rosol je pryč.

Dobrý den,

chtěla jsem se zeptat, zda je mozny, aby mamku poslala doktorka uz do prace, kdyz na operaci byla ze zacatku prosince. Od pondelka uz musi chodit do prace a pritom jeji gynekolozka moc dobre vi, ze mamka nesedi nikde za pocitacem, ale pracuje v kuchyni, kde musi tahat tezky veci. Samozrejme ji kolegyne moc pomahaji, ale to preci neni reseni. Mama si stezuje, ze ji porad pri pohybu bricho boli - ne jizva, ale bricho. Muzete mi, prosim, rict, kdy vy jste sly do prace, po jake dobe? Dekuji

Všechny zdravím,
průběžně diskuzi sleduju už od léta, teď se s vámi
podělím s průběhem mé operace a léčení, abych povzbudila ty, co to mají před sebou. Předpokládám, že tak proběhne většina operací, je to pro gynekology asi dost častá operace...
Na operaci (laparoskopické odnětí dělohy) jsem byla 20.10.09 v Gyncentru Hloubětín. Je mi 45, můj gynekolog mě k tomu přemlouval 3 roky pro rostoucí myomy. Největší myom měl nakonec skoro 8 cm, tak už hrozilo, že to nepůjde laparoskopicky. Ani jsem žádné problémy neměla, jen trochu silnější menses první dva dny, tak jsem dlouho váhala. Přece jen je to větší operace a taky mi vadilo, že budu asi měsíc v neschopnosti a tři měsíce bez sportu...
Nakonec šlo vše ukázkově, jak řekl pan doktor. A v nemocnici byli všichni milí.
Pondělí odpoledne nástup, klistýr.
Úterý ráno operace, den na jip, jen po probuzení z narkózy jsem měla zimnici, pak už jsem pospávala, mohla jsem se s těmi všemi hadičkami otáčet na bok, i tak mě bolela záda víc než břicho.
Středa ráno sprcha a hezky po svých zpátky na pokoj, hodně pít a trochu chodit, aby se ty plyny po laparoskopickém nafouknutí uvolnily. K jídlu jen piškoty. Injekci proti bolesti jsem si nechala dát jednou na noc spíš jen preventivně, cítila jsem to jen malinko.
Čtvrtek, pátek postupně konečně něco k jídlu - kaše, polévky, ... Jo a žádné výplachy pochvy, jak jsem tady taky četla.
Sobota domů, pít, chodit, nenosit víc než 2 kg.
V neschopnosti jsem byla 5 týdnů, trochu jsem špinila asi 3-4 týdny, poslední kontrola 8 týdnů po operaci, vše v pořádku, až na malou granulaci té vnitřní jizvy (pokud nezmizí sama, tak za rok mi ji při další kontrole ambulantně "seškrábne").
*** a sport (pozvolna) mi doporučil radši až po 10 týdnech, pak už omezení žádné.
Tak jsem vydržela a vše je v pohodě, *** stejný, sportuju jako dřív - volejbal, kondiční cvičení, lyže, těším se na kolo, už nemusím sledovat, kdy budu mít menzes a užívám si to, možná jsem se měla nechat přemluvit dřív .
Tak se všechny držte!

Evunko ahoj,tak jsme dvě...Předpokládám, že zatím. Já jsem si právě teď přinesla z masáží CD,,Cvičení podle Mojžíšové".Snad prý tam něco najdu.Jdu si to projít, pokud narazím na řešení ,,našeho" problému, ihned se Ti ozvu.Ikina

Ahoj,taky mám po LAVH třičtvrtě roku,celý život jsem pracidelně cvičila,jsem zvyklá mít štíhlou a vypracovanou postavu.Po operaci se bojím posilovat břišní svaly a břicho mám hrozné.Moje gynekoložka mě varovala před posilováním.Tak jen chodím ,plavu a v létě přidám mírně kolo,to ale nezpevní břišní svaly.Poradí někdo kvalifikovaně?

Když ti to nejde, tak se nehol. Sestřičky ti to udělaj
, nemusíš z toho mít mindrák maji to jako rutinu.
Hlavně klid !

Dekuji za povzbuzeni,je mi 41 let,holky uz ma dospele.Dneska jsem byla na konzultaci u primare a 15.2.jdu na kyretaz a 1.3. na operaci,laparoskopicky a pry jenom delohu.To je pro me jeste horsi,ze budu muset prodelavat ten strach dvakrat.

Ahoj holky, jsem rok po LAHV a kolpoperineoplastice.Jeden vaječník ponechán.Cítím se skvěle, hormony neberu.Mám ale menší problém..Celá léta jsem cvičila, jsem po čtyřech porodech. Nikdy jsem neměla povolené svalstvo, ani na břiše ne. Po operaci jsem samozřejmě cvičit přestala. Taky jsem přibrala 3-4 kilča, ale to mi nevadí.Vadí mi povolené svaly na břiše a stehnech. Nevím jestli můžu cvičit a jaké cviky. Bojím se, abych si nezpůsobila nějaký problém uvnitř, třeba nepřiměřenou námahou.Najde se někdo,kdo mi poradí?Jinak čekatelkám držím palce, nebojte se a myslete na to, jak se Vám po operaci uleví od všech těch problémů,kterými procházíte.A těm, co to mají za sebou,úspěšnou rekonvalescenci a šťastný start do opravdu lepšího života.Aspoň já si to tak užívám.Ikina

Jdu rovnou na věc - musím být vyholená z domova? Myslím, že to nezvládnu, podstoupila jsem to v životě dvakrát při porodu a vždy to dělaly sestry.

ahoj, před 10 dny jsem také podstoupila hysterektomii a sice laparo s ponecháním obou vaječníků. Důvodem byl rostoucí myom a krvácení. Teprve dnes jsem však narazila na tuto úžasnou diskusi a byla jsem překvapená kolik žen se potýkalo nebo potýká se stejným problémem. Škoda, že jsem vás nenašla dřív. Měla jsem strach a bylo mi trapné o tom s někým mluvit celé dlouhé 2 měsíce před operací. Jsem totiž dost uzavřený člověk a navíc jsem obklopena samými muži včetně mého gynekologa. Takže se hlásím do klubu až teď a všechny vás moc zdravím a přeji skvělý život a pevné zdraví.
Ahojky

Ahoj Emo , je to známá věc co jsi už asi tisíckrát slyšela , možná i zkoušela.
Jím 5000 Kjoulů denně , poslední jídlo v 17 , ráno na lačno tabletu , nebo lžíci jablečného octa zapít půl litrem vlažné vody.
K tomu pohybu - dokud mně nezačne bolet kostrč /mně bolí brzy / tak jedu v tepové redukční frekvenci 120 na rotopedu a potom si zacvičím s dvd pilátes , které mi dělá náramně dobře na záda a na stehna.
To je asi tak vše co dělám.
Vím , že je ten pohyb také dost důležitý , ale nejvíc je to na tom jídle.
Jsme rozežraná rodina , nejvíc nám chutná večer , ráda a dobře peču , no , co ti budu povídat.
Už kdysi jsem držela podobně jídlo a k tomu jsem denně chodila rychlou chůzí 6-9km a shodila jsem tenkrát za 3 měsíce 27kg.
Držely to se mnou dvě kamarádky a jedna shodila 20 a druhá 21kg - a nechodily to co já.Takže pohyb k tomu je fajn , ale když se začne hlídat co se vůbec strká do pusy tak to asi funguje.
Ale nechci to zakřiknout , já jsem totiž hop nebo trop.
Držím palce ať se nastartuješ a jde to .
Mně se sešly asi 4 motivace ve dvou dnech.
První byla , že jsem byla na obstřiku s bederní a dr mi řekl , že by to chtělo zhubnout.
Záhy jsem vlezla do potravin kde pracuje jedné kandidátky co jí také brali vnitřek ve stejnou dobu jako mně máma a ta se na celý krám rozeřvala -Jé vy jste po té operaci nezhubla??????To naše Dáša strašně./baba/ . třetí bylo , že jsem potkala kdysi hodně silnou - hlavně ***atou holku a moc jí to slušelo v novém kožichu s novým účesem.Ptala jsem se jí jak to provedla a ona , že jí 5000kj a už 6let to drží .No a za čtvrté - mám někdy před létem nejspíš sraz po matuře po 25letec-a takhle bych tam nejela.
To jsem se tu rozepsala.........................Tak děvčata mnějte se krásně a kdo to potřebuje tak pojďte do toho se mnou.
Ahoj bubák

ahojky, prosím Tě můžeš mi prozradit, jakou dietu držíš a jaký pohyb preferuješ, že se ti za 3 týdny podařilo zhubnout 7 kg ? Já jsem po operaci od 15.4.2009 a podařilo se mi přibrat 10 kg ! Jsem už z toho zoufalá, že to půjde dál ! Nijak se nepřejídám, ale je fakt, že tomu pohybu moc nedám. Už se necítím dobře, připadám si taková neohrabaná a začíná mi být všechno těsné !
Jinak po zdravotní stránce všechno OK, žádné návaly, pocení nebo inkontinence nemám, pooperační problémy taky žádné nebyly. Hormony neberu, to bych měla hrůzu, že budu přibírat ještě víc. Vlastně mi je doktorka ani nenabídla. Tak prosím poraď ohledně té váhy. Dík Ema

Milá Cicinko,
to rozhodování je u tebe možná horší než celá operace.
Sama jsem byla ve stejné situaci a plně ti rozumím.
Při tom ať se rozhodneš tak nebo onak, každá varianta má své klady a zápory. Pokud se rozhodneš pro operaci, s největší pravděpodobností vše dobře dopadne, tak jako většině děvčat.
Já jsem byla o 10 let starší, což byla částečně výhoda, ale zase jsem nevěděla, jak se rozhodnout o preventivním odebrání vaječníků. Nakonec jsem vážila, jaké ev. problémy a výhody přináší to které řešení a jakým problémům - pokud vůbec nastanou - jsem ochotna a více připravena čelit. Každým rozhodnutím můžeš něco získat a něco ztratit. Držím ti palce. Někdy se prostě musí člověk rozhodnout a "skočit"

Ahoj Nadko!
Sama vidíš, že nás je tady hodně co tuhle operaci podstoupili. Pro mě to byla daleko méně bolestivá operace než císařský řez.Holky v nemocni to snášeli každá jinak, ale osobně si myslím že to bylo spojený s dodržením jidelníčku a pohybem. Než se znovu po takové operaci rozběhnou střeva chce to dodržet nařízenou dietu a pohyb, jinak to docela potrápí.Necpala jsem se řízkama ani čokoládou 3 dny po operaci jako jiní, trochu jsem pošmajdávala po chodbě a problémy nebyli.Neboj se všechno dobře dopadne !!!
Dej vědět jak se pokračuješ v přípravě .

Ahoj Nadko , nepíšeš tu kolik je Ti let. Mně je 43 a před 3 a půl měsíci mi kvůli tříletému ustavičnému krvácení vzali U Apolináře laparo dělohu.
Před operací jsem prodělala 3 kyretáže , které nic neřešily , ohledně nálezu - nikdy nic jen zvětšená děloha a vysoká děložní sliznice.
Před operací už jsem byla tak unavená , vyčerpaná , otrávená , měla jsem stavy jako mívaj ženy v přechodu.
Doktoři řekli , že není na co čekat , děti už mám téměř dospělé , další nechci - tak co.
6.října jsem šla a nelituji , stavy zmizely , křeče do slabin také pryč , krvácení , vložky -všechno je pryč a je mi dobře jak dlouho ne.
Chápu děvčata , která svého rozhodnutí litují , protože se u nich něco zvrtlo , ale velká většina je spokojená a poví ti , že to opravdu nic nebylo.
Já dohromady s kyretážema mněla už 8 narkozu a kdyby mně nebolela záda v leže na jip tak nemohu říct , že by mně něco bolelo.
Jo , únava to ano , slabost atd to je jasné , ale nějaké bolesti - to ne.
To jsou v životě určitě horší věci.
Co maj říkat lidi když jim operují mozek , srdce atd , tohle mi připadlo srovnatelné se žlučníkem.
Takže se opravdu nemáš čeho bát.
Nezapomeň se doma oholit , vem si s sebou vlhčené hygienické ubrousky , neperlivou vodu a to je asi vše co potřebuješ.
Dost tu děvčata diskutují o inkontinenci.
Víš , já měla před 18ti lety cystu mezi pochvou a močovou trubicí a museli mi to řezat , tenkrát daleko víc hrozilo , že stačí milimetr jinak a budu mít celý život problém , tohle proti tomu není tak závažné - a ani teď ani tenkrát se nic hrozného nestalo , nepočůrávám se.
A to mohu říci , že jsem dost silná , mám špeky na břiše / a všude/ povolené břišní svaly z nesportování atd - takže když se mi při silném kašli něco podobného někdy přihodilo - jsem přesvědčená , že to bylo sádlem / jak tam hopsalo / a ne inkontinencí.
Teď od 4.1 držím dietu , shodila jsem zatím 7kg a už i tento problém s kašlem zmizel------
Takže chápu , že se ti honí všelijaké myšlenky , řekni si , že co se má stát to se stejně stane , zkus trochu pozitivnější přístup , že konečně budeš mít pokoj a budeš se v létě už moci bez problémů koupat atd a neboj , bude to OK.
Zdravím všechny staré známé i ty nové , ahooooooj bubák

Ahoj, chtěla jsem Ti je říct, že do narkozy je důležité být zdráv, ne být nastydlý a mít rýmu, ten průběh pak není nejlepš,í tak se honem dej do kupy, ať můžeš zákrok podstoupit a máš to za sebou.Myslím,že pokud nemáš čípek Ok tak není moc o čem přemýšlet. V pátek Ti budu držet palečky,zvládneš to neboj

Ahojky Kačko, tedy pokud tě tak smím oslovovat. Moc děkuji za rychlou odpověď a přeji ti hooodně zdraví. Že jsi byla vystrašená z toho krvácení se nedivím, já bych asi hned hnala někam na pohotovost...Operace ti trvala 2,5 hod, což je poměrně hodně, takže rána bude asi větší a tak dělá neplechu...Zelenku znám, u toho jsem byla na předoperační konzultaci, byl opravdu moc fajn. Taky mi operaci doporučil , že prý nemám na co čekat. Dost jsem o tom o víkendu přemýšlala a nakonec si řekla, že půjdu. Ale pak zase do diskuse psala Evunka, že taky měla na vybranou a rozhodla se pro operaci, což jí přineslo komplikace, které před tím neměla...To mě vrátlo zase na startovní čáru rozhodování..U mě je ještě problém, že nemám úplně OK děložní čípek a ten by se s tou operací také odstranil a byl by pokoj..Mám nástup ve čtvrtek a operaci v pátek ale nějak začínám posmrkávat a necítím se nejlépe, tak uvidím...Mám na to ještě 3 dny, na operaci chci být úplně fit, kvůli lepšímu průběhu...Hezky odpočívej a dávej se dohromady...Pa a díky

Ahoj,na homolce mne operoval pan doktor Chod byl velice příjemný po operaci zamnou hned přišel a řekl co mi dělal.Operoval mne 2,5h. Ještě tam jsou přimář Popelka a zástupce Zelenka oba moc příjemný a v nomocnici jsem se dozvěděla že Homolka je na gyndu vyhlášená.Kdo tě bude operovat a v kolik hodin ti řeknou den před operací.Je mi dobře ,ale jde to všechno pomalu.Nemužu vubec nic dělat a jsem z toho už otrávená.V sobotu jsem začla hodně krvácet ,ale naštěstí to v neděli ustoupila. B yla jsem docela vystrašená. A v noci nemužu vůbec spát.
A co ty už jsi se rozhodla? Nastoupíš? Přeji hodně síly při rozhodování a pevné zdraví. Ahoj Kačkin

Ahojky, mám takovou otázku, kdo tě na Homolce operoval? Je tam nějaký vyhlášený operatér, nebo je to jedno? Dopředu prý člověk neví, kdo ho bude operovat, rozpisy se dělají den dopředu...A jak ti je? Doufám, že jsi OK a vše se hojí, jak má. Díky za odpověď...

Ahoj evunko, to zvedání břemen do 5 kg nemůže platit pro všechny, nejspíš jen pro ty, které mají nějaké potíže, protože znám hodně žen, které mají operaci za sebou a přesto zvedají víc jak 5 kg (prodavačky, sestřičky) a jsou po operaci samozřejmě několik roků. Já sama budu v dubnu po operaci 2 roky (laparoskopicky vaginálně děloha a vejcovody) a zvedám zatím bez problémů a doufejme, že to tak zůstane svou třináctikilovou vnučku. V tvém případě byla operace skutečně velký omyl, ale jinak většině na této diskuzi (myslím i na děvčata, která byla v začátcích těchto stránek) pomohla a vyřešila problémy. Zdravím Milena

Ahoj,operace mně přinesla inkontinenci,která se nezlepšuje ani při pravidelném procvičování svalů pánevního dna,taky mně dost vadí že se po operaci nesmí doživotně zvedat víc než 5kg-hrozí prolaps pochvy.Samozřejmě to nedodržuju,to totiž nejde,musela bych mít sluhu.Dočetla jsem se,že při operaci řezem je menší pravděpodobnost jak inkontinence tak prolapsu.Já jsem taky šla hned,jak mně doktor doporučil operaci /byla jsem úplně bez potíží,jen tam ten myom 5cm byl už 8let/ ,protože jsem se bála že by to pak už laparoskopicky nešlo a taky jsem to chtěla mít za sebou.I moje nová gynekoložka se divila.proč mně doporučili operaci,když to ještě může zmizet.Nespěchej,jestli skončíš na operaci,je úplně jedno jak je myom velký.Operace řezem má lepší výsledek.Zdravím

Neboj se a přečti si několik stránek dopředu, kde se toho hodně píše. Nech si poradit při konzultaci,ale určitě pokud by to mělo Tvůj problém vyřešit se neboj. Dá se to vydržet . Já ještě sice nejsem po operaci ani týden,ale fakt ten strach za to nestál. Když budeš chtít se na něco zeptat klidně jsem jedno velké ucho.

Ahoj,dotazy mi vůbec nevadí, od toho ta diskuze probíhá,aby každá z nás mohla čerpat informace, které potřebuje. I já měla ohromný strach, ale to je přirozené. Taky jsem zde hledala informace a v duchu se utěšovala, že to bude dobré. Nijak extra jsem se nepřipravovala ani mě nic nenapadlo. Nebylo rozhodnuté, zda půjdu řezem či laparo, neboť jsem měla srůsty dělohy s jizvou z dětství, tak mi doktor řekl,že se rozhodne až na sále,podle toho jak to bude v břiše vypadat,ale nakonec to šlo laparo. Tak všem přeji HODNĚ ZDRAVÍ !

Ahojky,v utery jdu k primari na konzultaci a objednat si termin operace.Budou mi brat delohu,kvuli neustalemu krvaceni.Strasne se bojim.Muze me prosim nekdo,kdo uz ma skusenosti s operaci,aspon malinko uklidnit.

Ahojky,tak to je fain,že jsi byla spokojená ,mám úplně stejné pocity jako ty. Také mě operoval stejný pan doktor a je opravdu šikovný,asistovala mu paní primářka a výborná anestezioložka a všichni se na mě přišli podívat na JIPKU jak se mě daří.Dokonce mě přinesla sestřička na JIP z pokoje můj mobil abych si mohla zavolat domů.Přeji ti aby jsi byla v pohodě a opravdu nic nedělej ono se to nezblázní. Měj se pěkně a odpočívej. Eva