Děkuju. A ty se taky šetři!!!!

Ahoj Yano. zdravím tě. Tak už to máš také za sebou, což je fajn. Přeji ti bezproblémovou rekonvalescenci. A šetři se... A dej o sobě vědět. h.

Ahojky holky,
jsem 9. den po operaci, zatím vše O.K., ale nechci nic zakřiknout, přece je to jen ještě brzy. Už jsem dokonce byla pro mini nákup, ale cestou domů jsem musela dost odpočívat. Pak jsem si lehla a pobolívalo mě břicho. Tak to radši nebudu přehánět. Člověk často přecení své síly.
Smutko, strašně čekám, že napíšeš něco pozitivního. Teploty máš pořád?Ach jo, nejhoríto čekání.
pro Bubáka: na LAVH jsem byla 1.9., 5.9. jsem byla propuštěna domů. Vaječníky byly zdravé, tak je nechali. Je mi 45. Přeju Ti hodně štěstí.

Dobré ranko spolubojovnice , děkuji za Vaše názory.Je pravda,že prsa mně před menzes také ještě bolí , no nechám to osudu , co má být - to bude.
Řeknu ať udělají to co tam uvidí a uznají za vhodné.
Čeho se z celého asi nejvíc bojím je 24hodin po laparoskopii.Byla jsem už takhle na žlučníku a ten den se nesmělo vstávat z lůžka a já myslela , že nevydržím se zádama.
Z čeho mám také strach je , jak vás tu několik píše z psych. problémů - prášky na nervy.Překvapuje mně co děvčat má takovéhle problémy.A to si kolikrát člověk říká - proč zrovna já , každý koho znám je celkem v pohodě.Jak se říká - zdání klame.
Víte , hodně jsem toho přečetla a slyšela z druhé strany - z alternat. léčby , od psychosomaterapeutů - a musím jim dát za pravdu.Jenže ikdyž člověk dostane radu jak se chovat aby ta nemoc nepřišla , nebo odešla , je často velice těžké své zlozvyky a dlouhodobé chování změnit.
Tady tomu našemu problému odpovídá jeden z názorů , že se nemáme tolik rády , obětujem se pro rodinu víc než je zdrávo , připadáme si cokoli - nehezké , staré , špatné atd atd.
Je pravda , že já spadám do skupiny přehnaně pro ostatní...Takže rada zní - mějte se víc rády a sebe postrčte na přední příčky své aktivity....Přeji všem kásný slunečný den .bubák

Zdravím Vás všechny ze severu Čech !
Božínku, ani nevím jak se tu stím zarába.....

Jsem také po hysterectomii ( už rok a půl ) a vzali mi úplně všechno. Rakovina byla zapouzdřená a postačující bylo odejmutí dělohy a vaječníků, vejcovodů z preventivních důvodů, takže žádná chemka, ozařování .

Měla bych na Vás fůru dotazů, poradíte mi?

V dřívějších příspěvcích se tu zmiňujete o Sarapisu, co to vlastně je a je to doplněk k sub.horm.léčbě, nebo lze aby byl i náhradou sub.horm.léčby??? Už jsem vyzkoušela Riselle ( návaly byly stále ), EstraHEXAL 50 a teď mi gyndař napsal nějakou mast Oestrogel. Vždy, když čtu vedlejší účinky, tak si říkám, zda se neobejít raději bez nich!!! Strašákem je pro mě rakovina prsů!!!

Chodíte na preventivní prohlídky jen ke gynekologovi, nebo i k onkologovi? Já jen k OG, ale mám obavy, zda je to dostačující?!

Díky moc za odpovědi a přeji Vám hezký večer

Ahoj děvčata. Před dvěma dny mi gynekolog doporučil hysterektomii pro narůstající počet myomů v děloze. Mám strach a nevím, jak na tu operaci připravit nejen sebe, ale i svého mužského - pooperační problémy, omezení a tak podobně.......
Poraďte!!!

rasinka

Děkuji za odpověď. Já užívám Mirzaten jeden na noc, neměla jsem nějaké deprese, ale spíš fyzické problémy, nemohla jsem dýchat, brněly mě ruce, nespala jsem. Nyní po 3/4 roce užívání je to lepší, ale ne úplně dobré. Občas se mi ten tlak na hrudi opakuje, motá se mi hlava. Tato nemoc mě ničí víc, jak celá gyn. operace. Ale snažím se pozitivně myslet, jak mi všichni kolem mě doporučují a snažím se s tím žít, jak se dá. Můžeš mi ještě popsat ten tvůj záchvat paniky?Jestli tedy o tom chceš tady a takto mluvit. Když ne, nevadí a přeji ti pevné nervy............a vše ať je OK. Žádný chlap za ty nervy nestojí, to je fakt, ale když se tím člověk musí stejně prokousat sám a to je moc těžké....

Je to těžké rozhodnutí. Mně je odebrali kvůli věku /50/ i když jsem neměla žádné návaly,či jiné příznaky přechodu, naopak mě před měsíčkama hrozně bolely prsa a břicho, tak si myslím, že byly ještě plně funkční. Po operaci, když si tělo uvědomilo, že mu něco chybí, jsem měla příšerné návaly a tak to řeším hormonama, které zabraly okamžitě. Návaly nemám, ale mám problémy s váhou. Okamžitě jsem také přibrala, asi 3kg. Jestli jsi už měla nějaké příznaky přechodu a myslíš si, že vaječníky již přestávají fungovat, tak by to bylo při jedné operaci. Já jsem také nevěděla, jestli si je ponechat nebo ne, nakonec jsem dala na doktory. Ale jestli to bylo dobře nebo ne nevím..........

ahojky zase po dlouhé době,
po prosté LAVH 3.5., už je mi líp záda bolí jen někdy, svaly a klouby jen vyjímečně, hormony zabraly takže žádné návaly, jen v noci se stále probouzím, zkouším antidepresiva, bylo toho na mě trochu moc v posledních čtyř letech , tak je asi potřebuju a zdá se že i nervičky se dávají do pořádku,Cicatridina taky zabrala a při milování už je to taky jako dříve, toto ale trvaloOstatním přeji hezké uzdravování mějte se moc krásně

ahojky
je mi stejně jako tobě, vaječníky mi nechali, ale stejně do dvou měsíců jsem měla návaly a předepsali mi hormony, před tím jsem návaly neměla a závratě jen občas a taky mi hodně padaly vlasy, ale vůbec jsem si nemyslela, že jsou to už předzvěsti přechodu a tou operací se hodně uspíšil, takže si myslím, že to u tebe bude asi taky tak, ale každý člověk je jiný a můžeš to mít úplně jinak a je jen na tobě jak se rozhodneš.

Ahojky. Mě se taky před operací ptali, zda si chci ponechat vaječníky, či nikoliv. Řekla jsem, že pokud je něco v pořádku, proč to dávat pryč. S tím jsem usínala. Po probuzení mi však oznámili, že mi byly vaječníky také odoperovány. Nebyly ještě úpně špatné, ale do půl roku bych šla prý na novou operaci. Tak v tom případě jsem ráda, že to bylo při jednom. A návaly? Ano, byly, ale hormony by to měly zregulovat. Já je nesmím kvůli dalším jiným komplikacím, ale docela mi pomáhá přírodní produkt sarapis. (věk - 45).
Tak přeji hodně štěstí a správné rozhodnutí.

Dobrý den , předem chci poděkovat za tyto stránky , protože působí jako balzám na vyděšenou dušičku.
Dnes jsem se vrátila ze čtvrté kyretáže , a bylo rozhodnuto , že půjdu během asi čtyř , pěti týdnů na odebrání dělohy.Když jsem se zeptala i na vaječníky tak mi bylo řečeno , že jsem mladá \43\, že by to byl věčný hřích.
Když jsem se bavila se sestřičkama tak říkaly , že by to daly ven všechno , že i s doktorama když se o tom bokem baví se shodují , že je to při jenom zápřahu lepší.
Tak nevím.Mám dvě kamarádky jedné je nechaly,druhá všechno pryč a obě si to pochvalují.
Obvodní dr mi řekl , že stejně do dvou let atrofují , že by je dal pryč.
Honí se mi to vše hlavou co tedy dělat.Jsem bolestín a nerada bych šla brzy zas znova.
Když někomu z vás vzaly vaječníky - měly jste návaly a závratě? Já už je mám totiž občas i dnes....
Někteří doktoři jsou nepřístupní a nechtějí o tom diskutovat což si myslím , že je špatně u takovéhleho už velkého zákoku.Ach jo , ti pánové se mají s tím jejich camfrňousem .
Přeji všem , které to v nejbližší době čeká hodně sil a žádné komplikace.Bubák

Jsem ráda, že jsi to zvládla. Máš to za sebou. Tak se zdrav. Já to už nějak vydržím.

Tak dnes se už jen zubím. Jsem 10. týden po operaci a jsem docela v pohodě. Občas mám ještě trochu žlutý výtok a hlavně pořádné hemeroidy, ale už to neřeším a pokud to přímo neobtěžuje, tak na to ani nemyslím. Byla jsem na kontrole a doktor mi našel granulaci. Byla jsem u něj celkem 3x na vypalování, vůbec to nebolí a je to prý šetrnější než v nemocnici tou lžičkou. Neměla jsem po tom ani žádné problémy, prostě to poleptal něčím a šla jsem. Už po prvním se ztratily prý skoro 3/4, druhé bylo na zbytek a třetí jen kdyby náhodou. Takže pohoda. Stěhujeme se a já už prakticky dělám naprosto všechno, kromě zvedání těžších věcí. Takže jak jsem z toho byla nejdřív špatná a nadávala jsem si, že jsem tam vůbec šla, tak teď si medím. Občas mě sice bolí ruce a nohy, jsem unavená, ale dám si půl šumivého vitamínu a to na mě zapůsobí jako placebo. Takže nevěšte hlavu, přes veškeré problémy, které se po operaci mohou vyskytnout, po jejich překonání máme o problém méně.

Ahoj Emanuelo. ty bolesti kyčlí a zad určitě s operací souvisí. Možná s polohou při operaci. Já jsem měla problémy se zády již před operací, ale snesitelné. pak po operaci jsem myslela, že je to nemočniční postelí, ale boleli i doma (a to mám ortopd. matraci). Když jsem se začala více pohybovat, zjistila jsem, že mě bolí hodně i kyčle. Vše se naštěstí tak po 3 až 4 měs. docela srovnalo. Koupila jsem si také ve spec. zdravotní prodejně polštář. Možná by to chtělo nějaké spec. cvičení na posílení zádových svalů. Myslím, že mi také hodně pomohlo plavání. V spnu jsem byla v Chorvatsku a snažila jsem se plavat několikrát denně. Určitě se vše časem zase vrátí k normálu. Musíme vydržet. Měj se moc krásně.
Zdraví tě h.

Ahoj Yano, vítám tě mezi absolventky a přeji rekonvalescenci bez problémů.h.

Ahoj Ajli. asi to nemáš momentálně lehké, ale myslím, že tady někde v diskusi už jsem o podobném problému (kdy museli odebrat po porodu dělohu) četla. Ale nevím, zda se ti dotyčná ozve. Už je asi uplně v pořádku a na tyto stránky už možná nechodí. Uřčitě se z toho brzy vyhrabeš, protože jsi mladá, ale teď v současné době je to asi s těmi dvěmi malými dětmi náročné. Hlavně se snaž je co nejméně zvedat. Hlavně to straší, které je již na tebe dost těžké. Vydž to alespon těch pár měsíců. Jedna z děvčat zde (již nevím která), měla též malé dítě a nosila ho na zádech.
Jinak zůstaň s námi na těchtzo stránkách a možná i to ti pomůže, alespoň psychicky. Drž se. Brzy bude líp. zdraví tě h.

Ahojky všem,
už jsem zpátky a ráda bych se s Vámi podělila o první dojmy.
Do nemocnice jsem nastoupila 31.8. (LAVH - velký myom 10 cm) ráno v 9 hod. Ten den mi akorát vzali krev a 2x klyzma ve 14 a v 19 hod. Operace 1.9., šla jsem na řadu jako třetí, takže asi tak v 11 hod. Až na sále za mnou přišla doktorka, řekla, že mě bude operovat, že to nejprve zkusí laparoskopicky a pak vaginálně a když to nepůjde, tak budou pokračovat řezem. V případě, že budou vaječníky zdravé, tak je ponechají. (Je mi 45). S tím jsem tedy usínala. Všichni, včetně sester, byli moc hodní. Po operadi jsem se ještě cestou na JIP probudila. Nebylo mi vůbec dobře, motala se mi hlava a bylo mi zle od žaludku - to bylo díky narkóze. Břicho bolelo taky, ale dalo se to vydržet. První co jsem udělala bylo, že jsem se podívala pod prostěradlo a k mému úžasu jsem neviděla žádnou jizvu! Ale vůbec žádnou. Až po chvíli jsem se všimla malé ťupky těsně pod pupíkem. Pak přišla doktorka, řekla, že vše proběhlo OK, vaječníky zůstaly. Že pouze otvůrkem pod pupíkem zavedla plyn a pak optiku a vše ostatní pak šlo vaginálně. A to přitom myom byl velký a bylo tam ještě několik menších. Druhý den mě převezli na pokoj. Pouze tyto dva dny byly krušné, ale bylo to hlavně kvůli stavu po narkoze - nucení na zvracení a motání hlavy. Pak se už vše jenom zlepšovalo. Třetí den mi vyndali hadičky (cévku a drén z pupíku).Na noc mi vždy dávali injekci na bolest. V noci jsem se často budila, ale bylo to spíš prostředím a postelí, než bolestí. Byla jsem bez teplot (pouze jednou 37,5), tlak v pořádku, akorát jsem měla nižší krevní obraz - to kvůli menší krevní ztrátě (400 ml) při operaci, a tak mě 4.den po operaci!!!!!!!!!!!! ráno propustili domů. To bylo včera. Nedostala jsem žádné léky. V noci mě trošku bolelo břicho, tak jsem si vzala jediný prášek na bolest, který jsem doma našla Nalgesin. Kromě jednoho probuzení jsem spala celou noc. Ráno vše v pohodě, tak jsem vám šla hned napsat a poděkovat za vaši pomoc. Na vyndání toho mého jediného stehu (je to spíš vlasec než nit) mám jít do nemocnice 8.9. Jo a taky jsem si koupila na radu některé z vás Wobenzym, který jsem začala brát tředí den po operaci. Tak to jsou moje první dojmy, zatím nad očekávání, ale nechci nic zakřiknout, je to ještě moc brzy a všechno se může ještě změnit.
Smutko, je mi moc líto, že se ti vše zase posunulo, ale neměj tak velký strach. Podívej na mě, jak jsem se strašně bála................ Shodou okolností jsme se setkali v nemocnici se švagrovou, ta byla zatím jen na objednání. Našli jí na vaječníku cystu, která během 5ti měsíců vyrostla o 5 cm. Má doma prcka rok a půl. Cysta je velká 7x6cm, řekli, že rozhodně musí ven, ale že se budou snažit zachovat vaječník, protože chce mít ještě jedno dítě. A když to nepůjde, tak jí řekli, že i s jedním se dá otěhotnět, i když hůř. Taky se bojí. U Tebe je nejhorší, že se ti ten termín stále posunuje a pořád na to musíš myslet. Moc ti držím palce!!!!!!!!!!!!!
Děkuju Vám všem a budu psát jak pokračuje moje rekonvalescence.
Eva

Vítej na diskusi, ale obávám se, že zatím tady nikdo s takovým problémem nebyl.
Můžu Ti jen doporučit číst naše příspěvky, třeba něco z toho pomůže i Tobě. A psát samozřejmě taky.
Já osobně si to nedovedu ani představit, ale máš 2 krásné děti a to je velké plus.
Přeji hodně sil.
Eva

To čekání je šílené, ale vydrž!
Hlavně ať jsi v pořádku a bez teplot. Já jsem před operací do sebe prala vitaminy abych neonemocněla a hormony zase, abych to nedostala. Čekání na další termín bych totiž psychicky nezvládla.
Musíš být silná, držím Ti palce! Pak se nám ozvi.
Eva

Ahoj, neboj, drž se a vydrž. Zvládneš to a bude Ti pak hej!
Až se vrátíš z nemocnice, budeme na Tebe čekat tady na diskusi.
Všechny Ti držíme palce.
Eva

Přeji Ti vše nejlepší k narozeninám!
Taky mě to pozítří čeká...

Pokud jde o antidepresiva, měla jsem brát Asentru 50 - 1 večer a Lexaurin 3 při záchvatu paniky.
Zkusila jsem 1/2 Asentry, prospala celý víkend a byla smutná.
Rozešla jsem se totiž s přítelem po 10 letech...
Doktorka snížila dávku na 1/4, ale momentálně užívám pouze 1/4 Vasocardinu SR 200 ráno na tlak. Nic víc.
O operaci už ani nevím, akorát pořád nějak zlobí hemoroidy. Faktu čípky to jistí.
Záda jsou po rehabilitaci v pořádku, snažím se cvičit a občas zajdu na masáž.
Takže až na ty nervy by to bylo fajn. Ale říkám si, že žádný chlap za to nestojí a ten lepší život po operaci určitě nastane...
Eva

LAVH:15.4.2009
jsem na tom podobně jako Ty. Taky mi připadá, jako kdybych na žádné operaci nebyla. Menzes mi fakt nechybí! Ani jsem neměla žádné pooperační problémy. Mohu říct, že i milování je stejně hezký, jako předtím. Ale co mě teď nejvíc trápí, jsou neustálé bolesti zad a přidaly se i kyčle, nejvíc to pociťuji při sezení. A spát na zádech se mi taky nedaří. Myslíš si, že to souvisí s tou prodělanou operací ? V srpnu jsme zvolili dovolenou na horách, nějaké ty tůry do 12 km (což bylo pro mě maximum), zádům se trochu ulevilo, nicméně teď už zase bolí. Snažím se trochu cvičit aspoň s tím balónem nebo chodit plavat. Na kolo se ještě necítím. Asi chce všechno svůj čas.
Zdraví Ema...

Děkuji za povzbuzení!
Eva

ahoj mmmm, děkuji za zprávu. Já jsem oslavu 50. nar. vynechala a měla jsem klid.
Já už také dělám vše. Už jsem skoro zapoměla, že jsem na nějaké operaci byla. A nemít menzes je fakt skvělý, jak už jsem tady psala. Co se týká zad, tak mě také hodně bolely, ale už to trochu přešlo. Bolely mě i kyčle, myslela jsem, že už mi to tak zůstane, že budu muset mít nějaké hole, protože jsem nemohla ani pořádně chodit ani stát. Ale naštěstí i to se zlepšilo.
Můj váhový přírůstek je plus minus 2 kg. Co jsem po operaci shodila, už jsem zase nabrala. Také s tím bojuji, i když mi vaječníky zůstaly (zatím, protože mám na jednom cystu a nevím, jak se to bude dále vyvíjet).
Přeju vše nej k Tvým narozeninám a dej o sobě vědět. h.

LAVH 28.4.09
Milá Hello, moc tě zdravím.Je to moc milé, když mi někdo odpoví. Včera jsem byla na gyndě, dostala tabletky na výtok na zavádění, za měsíc mám zase přijít. Mám takový dojem, že na tom budu asi jako Ty a výtok budu mít pořád. Já na to trpěla už před operací a tak nevím...... Teď momentálně jsem v jednom kole, chystám oslavu mých padesátin/ brrr.........../ To brrrr je nad těmi léty, ne nad oslavou.A tak peču cukroví- už celý týden, o víkendu se chystám trochu poklidit doma a příští týden v sobotu se sejdeme celá rodina. Bude nás asi 20. Můj zdravotní stav je snad dobrý. Už se vůbec nešetřím, dělám naprosto všechno.Snad největší problém mám se zádama, ty mě teda ukrutně bolej. jsem jakoby zlomená vejpůl. Budí mě to, snažím se cvičit- opatrně, jen takové protahování.Ale moc to nepomáhá.Zrovna dnes se mě ptala kolegyně v práci, jestli se na těch 50 cítím, a já jsem jí řekla, že fakt jo. Ale říkám: bude hůř a tak se snažím s tím žít jak to jde.Můj váhový přírustek se ustálil na 3 kg, tak doufám, že to tak zůstane. Hormony beru, bez nich to nejde.

LAVH 28.4. (vaječníky ponechány)
Neboj se, nic hrozného to není, žádné velké bolesti nepocítiš a ve středu už ti bude docela dobře. Já jsem šla také na operaci v úterý, ale nebylo mi úplně dobře před operací (nějaká viroza, kterou jsem zamlčela ze strachu, aby se operace neodložila), tak ani po operaci jsem se necítila nejlépe, ale moje spoluležící, která byla operována zaroveň se mnou, už šla ve středu opoledne na cigaretu pred nemocnici.
Drž se a měj se krásně. Za pár měsíců se z toho vyhrabeš tak, že ani nebudeš vědět, že jsi na nějaké operaci byla. Já jsem sice měla nějaké menší problémy behem rekonvalecence, ale dnes musím uznat, ža nemít dělohu je fajn. Škoda, že mi to někdo nenabídl tak o 5 až 10 dříve. Co jsem se natrápila se silným menzesem a považovala jsem to za normální. Menzes jsem měla 7 až 10 dní , někdy i po 21 dnech. Každou dovolenou jsem více jak půlku promestruovala (někdy celou). Ale měla jsem pocit, že to patří k údělu každé ženy. Krevní obraz jsem měla v pořádku (kupodivu), tak jsem to neřešila. Dnes to ale vidím jinak, když už mě bylo přes 40 a děti jsem už nechtěla, tak to trápení bylo zbytečné.
Když budeš mít velké nervy, přečti si příspěvky ostatních děvčat v této diskusi a uvidíš, že ti moc pomůže, tak jako to pomohlo i nám, které už to máme za sebou.
Držím palce. h.

Neboj se, není to zase tak hrozné. Určitě jsou i daleko horší věci. Nejhorší je ten strach. Uvidíš, že to zvládneš, tak jak jsme to zvládly všechny, které to máme už za sebou, a když to tady čteš, tak vidíš, že nás není rozhodně málo. Držím ti palečky a pak se ozvi!!!

ahojky,strašně se bojím,v pondělí mám nástup,úterý operace LAHV,ach jo