Ahoj, pokud bydlíš někde u Bílé hory, tak to je od nás sice kousek, ale pěšky bych to zatím jít nechtěla. Jezdí ale od nás autobus , který má konečnou na Bílé hoře, tak bychom se někdy mohly domluvit.
Jinak moc díky za podporu a povzbuzení.
Moc mi pomohly.
Zdravím
Jarka

Se zájmem a účastí si pročítám tuto diskuzi. Všem vám přeju co nejlepší průběh operace i rekonvalescence. Sama jsem byla nedávno na hystereskopii (proti hysterektomii je to skoro nic) a teď očekávám s obavami výsledky hystologie. Jsem fakt vděčná za tuto diskuzi, člověk jednak ví, že v tom není sám a že se to dá přežít a jednak se dozví spoustu užitečných informací. Mimo jiné to, jak se kde chovají k pacientům a jak respektují jeho právo na stud. To je podle mně stejně důležité jako odborné schopnosti lékařů. Ovlivní to výrazně psychické rozpoložení pacientů a psychika hraje určitě významnou roli v tom, jak se pak člověk vyrovnává s různými nepříjemnými fyzickými potížemi souvisejícími s léčbou. Gyncentrum v Hloubětíně tady myslím bylo zmíněno jen jednou a jestli si to dobře pamatuji tak celkem neutrálně. Strávila jsem tam necelé 2 dny a co se samotného zákroku týče myslím, že to bylo opravdu precizní. Co mně docela rozhodilo bylo to, že neberou v úvahu, že by člověk mohl mít nějaký stud. Na zákrok mne vezli po chodbě, kam mohl vlízt kdokoliv, zabalenou jen v prostěradle, který jsem měla omotaný kolem těla jen pod ramena. Do oné choulostivé pozice mně pak na sále upevňovali už úplně odhalenou a při otevřených dveřích na chodbu, kde chodilo docela dost lidí. Předpokládám, že to byl zdravotnický perzonál, ale stejně se mi to vůbec nelíbilo. Chápu, že pro ně to musel být všední pohled, ale pro mně to bylo fakt ponižující. Takže v Gyncentru v Hloubětíně si už určitě žádný zákrok dělat nenechám. Jestli budu muset jít na hysterektomii, budu uvažovat o Homolce, o té se tu psalo velmi příznivě. Jinak prostředí Gyncentra je moc hezké, většina sester byla milá, z doktorů jsem toho moc neviděla, to celkem nehodnotím, byla jsem tam krátce. Vlastně jsem neviděla ani toho, který mi dělal zákrok, přišel až když jsem byla v narkóze. To taky považuju za nedostatek, ale zas až tak moc mne to netrápí.

Ahoj Alenko,
díky za přivítání. Já se doma cítím skvěle - možná občas na mne padne spaní. Omlouvám se, že jsem Ti včera hned neodpověděla. Syn se po příchodu ze školy (je na vysoké, kde nemají školu celý den) trochu rýpal v PC a nějakou dobu mu to trvalo, takže jsem neodpověděla na všechny příspěvky, na které jsem chtěla.
Zítra jdu k paní doktorce na stehy, takže uvidím, co mi řekne ohledně vycházek. Zatím to není ještě 14 dní, takže uvidím. Včera jsem si udělala jen krátkou procházku od nás na Průhon. Šla jsem pomaličku a bylo to nádherné. Tak uvidíme.
Když tak mi napiš mail.
Zdravím a díky za podporu
Jarka

Ahoj,
já měla z Apolináře stejný pocit před cca 20 lety. Také mne tam nějaký hoch připravoval k drobnému výkonu ne zcela důstojně. Nyní se mi naštěstí nic takového nepřihodilo. Všichni byly ve Vojenské strašně ohleduplní a hlavně pořád optimisticky naladění.
Ten optimismus nám pacientkám doslova nalévali do žil.
To je asi hrozně důležité. Vidím, že i ten nejmenší kamínek v celém řetězu zdravotního personálu hraje důležitou roli na celkovém názoru i vztahu pacienta k danému zařízení.
Zdravím
Jarka

Ahoj, ty vycházky Ti závidím.
Já jsem zatím 8. den po operaci a k paní doktorce jdu zítra na stehy, takže vycházky napsané dosud nemám. Co jsem ale slyšela, tak dávají jen dvě hodiny dopoledne a dvě odpoledne. To nestihnu ani dojet do práce, protože bydlím na sídlišti na jednom konci Prahy a do práce musím do centra. To mi trvá 40 minut.
Pokud jde o chuť k jídlu, ta se mi bohužel vrátila také. Snažím se jíst málo, ale několikrát - třeba i 6x denně. Moje dcera takto musela držet dietu v těhotenství a opravdu se jí dařilo netloustnout. Dokonce jí sice břicho a mimčo rostlo, ale sama zhubla. Koláčům se ale vyhýbám. Mám je sice strašně ráda, ale byla bych za chvíli jak kulička. Před operací jsem hodně cvičila, ale nyní mi řekli, že až po šestinedělí budu moci malinko začít - jedn dva jednoduché cviky. Tak to zatím chce jediné - držet se zptátky před lákadly sladkých jídel.
Tak se měj moc dobře

Ještě jednou pro tebe Alenko, konečná TRAM č.22 je na Bílé Hoře.
Chtěla jsem se ještě zeptat, už to tady jednou padlo a nevím vůbec o co jde. Co je to ta "granulace u jizvy"? To nějak souvisí s nevypadlými stehy? h.

Ahoj, ta bolest hlavy může být z nezvyklé postele. Mně to trochu trápilo v nemocnici také. Bolela mne záda i hlava, ale řekla jsem si o lék a bylo to lepší.
Uvidíš, po návratu domů Tě bolest hlavy přejde.
Měj se moc krásně
Jarka

Ahoj, tak Tě také vítám mezi absolventkami.
Vzpomínala jsem na Tebe, protože jsme měly přibližně stejný termín. Souhlasím s Tebou, že se to dá všechno zvládnout. Já měla docela strach, jak zvládnu po operaci ty cévky a drén s odvodovými nádobkami, ale ani jsem o tom nevěděla. S výjimkou sprchování, kdy si to člověk musel držet nebo někde pověsit. Ale trvalo to jen jeden den a když to vyndají, cítí se člověk téměř dokonale.
Trochu nepříjemné bylo vyndání drénu, kterým se z rány odváděla krev, ale i to je jen mžik a když přitom pan doktor vypráví srandičky, tak se nakonec všichni zasmějeme.
Nyní i doma se snažím hodně pít, to mi také říkali v nemocnici, že je moc důležité.
Každá nemocnice má svá pravidla. Já dostala klystýr jen jeden odpoledne před operací. Ten den před jsme také měly k obědu jen polévku. Ale to jsou opravdu detaily.
Myslím, že se opravdu není čeho bát.
Tak se také opatruj a odpočívej
Jarka

Ahoj Alenko, mladých mediků jsem si také užila u Apolináře a chápu, že zkušenosti někde nasbírat musí, ikdyž to není pro nás zrovna příjené Jednou totiž budeme při zdravotních potížích odkázány na ně, až z nich budou lékaři. Ale myslím, že kromě lékařů a budoucích lékařů by by na gynekologíích měly být pouze osoby ženské pohlaví. Já mám nepříjený zážitek od Apolináře, kdy mě na kyretáž připravoval nějaký mladý kluk, který pak i ženy odvážel po výkonu ze sálu. Zákrok proběhl bez problémů, byly tam hodné sestřičky a moc hodná ošetřující paní doktorka. Ovšem z jinocha s naušnicemí (nebo naušnicí, už nevím přesně) na sálé u mých roztažených nohou nemám dobrý pocit dodnes. Já vím, že takových bab tam vidí denně nespočet a že na mě nikdo není zvědav, ale mě to přišlo dost ponižující. zatím p pa h.

Ahoj 4m, měly jsme stejný termín operace, vzpomínáš?
Mě už je také docela dobře. Na kontrolu jdu až v pondělí, protože tam můj pan doktor nebyl. Tak jsem zvědavá, co mi řekne.
S tím jídlem máš, bohužel, pravdu. Zhubla jsem také jen necelé 3 kg (počítala jsem z větším úbytkem, tak 5kg). Ale každé kilo dobré. Když mi bylo zle, neměla jsem vůbec na jídlo pomyšlení až teď se dostavila obrovská chuť na všechno. A hlavně pořád. Snažím se ovládat. Bylo to tak těžké zhubou v poslední době i jedno jediné kilo... Také bych si to chtěla udržet. Rozhodla jsem se, že alespoň po páté hod. opol. se ovládnu.. Tak snad budeme úspěšné. Hodně zdravíčka a pohody ti přeje h.

Aho Keri, vím, že ti momentálně délá starosti tvoje "obživa". Vím jak je dnes těžké sehnat práci a uživit se, ale pokud bys tahala těžké věci, ublížíš si a pak bys musela na operaci znovu se stejnými omezeními po. A byl by to začarovaný kuh. Měla bys říci doktorovi o své těžké práci. Myslím, že s prodloužením neschopenky v tomto tvém případě by neměl problém. Hysterektomie patří mezi velké operace s velkými omezeními po. Bohužel, pro nás pro všechny nepříjemně dlouhými. Ale ono to uteče. Musíme myslet na své zdraví. To je na prvním místě. Tak ti přeju, abys to zdarně vyřešila a ozvi se. h.

Ahoj milý bubaceku, to je moc fajn, že to máš za sebou. Je to velká úleva, viď.
Já když si vzpomenu, jak jsem to dlouho "valila" před sebou, protože jsem neměla žádné problémy, tak jsem to stále odkládala a odkládala a myom rostl a rostl. Měla jsem jít už na podzim pak najaře a vždycky jsem se nějak vymluvila. Když jsem nakonec dostala termín na duben, žase jsem zpočátku začala uvažovat o tom, že bych to posunula na září. Ale teď jsem ráda, že jsem to neudělala. Také jsem uvažovala o jakési sklerotizaci myomu (jak se tady v této diskusi také někdo zmínil) Jsem však nyní jsem ráda, že už mám dělohu pryč a že už se nemusím zabyvat tím, že si tam zase nechtěně vypěstuju něco o co vůbec nestojím. Řešila jsem to rok a půl. Nemohla jsem nic dlouhodobě plánovat, protože jsem musela stále myslet na to, že bych měla jít na operaci. Teď je to obrovská úleva. Tak doufám, že nám to všem dobře udělali, že se dobře vyhojíme a že už teď budeme mít o jeden problém méně.
Já jsem taky moc a moc ráda, že jsem narazila tuto diskuzi.. Je skvělé, když se dokážou ženský takhle vzájemně podpořit. Pomohlo mi to stejně jako tobě.
Tak pa pa. Měj se moc krásně a zase někdy. h.

Tak mám za sebou první kontrolu po 14ti dnech po operaci. Dopadla dobře, vše je jak má být. Doktor mě upozorňoval na to, že už do konce života nemohu dělat žádnou těžkou fyzickou práci a zvedat jen do 5ti kg. To mě docela zarazilo, prý by se pochva utrhla. Budu si to muset pořád připomínat, abych něco nezvedala těžkého.Také mě upozornil, že ze mě budou padat vnitřní stehy, abych se toho nezalekla, a že můžu špinit.Nosím slipovku, ale krev jako taková ze mě nejde, spíš takový hnědavý výtok. Cítím se docela dobře, akorát mě to při močení neustále pálí, tak hodně piju, pak je to lepší. A samozřejmě ta únava. Hodně spím. Po obědě klidně i 2 hodiny -jako miminko. Pomalu se snažím něco dělat, ale ono to fakt moc nejde, uvařím, umyju nádobí, ale nevytírám, neluxuji a nevěším prádlo. Na to se ještě necítím. Dostala jsem už vycházky a to skělé od 9-12 a od 14-18. Zítra se tedy zastavím v práci a něco tam budu muset zlikvidovat - nikdo to za mě nedělá- tak toho bude hodně. /Dělám kancelářskou práci./ Jinak odpočívám a raduji se z toho nic nedělání. Zatím si to dost užívám, těším se na ***ší počasí. Dnes je stále chladno, abych si mohla sednout na zahradu a kochat se kytičkama.
Teď jdu upéct rebarborový koláč, aby rodina netrpěla. Já mám neuvěřitelnou chuť k jídlu, ale snažím se držet zpátky. Zhubla jsem asi 2 kg a chtěla bych si to udržet.Vím ale, že to bude těžké...........

Ahojky
Děkuji za přivítání.No to víš že jsem ráda,že už to mám za sebou .
Nebylo to až tak hrozné jak jsem čekala.Ale každý se bojí toho co nezná.
Co se práce týče jsem taky zvědavá,kdy budu moct jít a hlavně abych to mohla dělat.Budu mít strach abych si tam ve vnitř něco neudělala.
Ty se měj zatím taky moc hezky a opatruj se.

Ahojky,tolik jsem se toho bála a je to za mnou.Stejně jsem to zvládla jenom kvůli týhle diskuzi.Chci ti moc poděkovat.Je mi fajn tak děkuju a zatím

Ahojky, vítej doma!!! Vzpomínala jsem na tebe a říkala si, kdy se ozveš. To je super pocit mít to za sebou viď? Já už jen vzpomínám, dnes jsem 6týdnů po operaci. Za 14dní jdu na kontrolu. Uvidím jak to bude s prací. Když to tady čtu půl roku nic těžkého netahat, tak jsem zvědavá, jak to bude u mě. Psala jsem tady o své těžké a hlavně " tahací " práci. Měj se hezky a dobré hojení tobě, ale i vám všem co jste čerstvě po operaci. Keri

Zítra by mě měli pustit domů.Je mi dobře akorát mě bolí hlava občas.Ale jinak za vše děkujiZatím Petra

líbilo se mi ve Vojenské nemocnici, že tam, dokud je žena při vědomí, leží přikrytá, žádné roztažené nohy nahoře.. podle způsobu operace jí nohy buď připnou k sobě (operace přes břicho) nebo dají na každou nohu "botku" (vaginální cestou).. pozici nohou si pak upraví až když jste v limbu.. to mi přijde důstojné.. já už se v nemocnici nestydím, beru to, že tam je zdravotnický personál a nahatých bab tam viděli už spoustu.. už jsem docela otrlá poté, co jsem zažila v Motole po porodu jednu vizitu, kdy nastoupil doktor, pravil: Dámy, roztáhnout nohy a ukázat.. a za ním horda mediků.. tenkrát jsme byly rudé až za ušima, ale pak nám to přišlo k smíchu.. někde se mladí doktoři učit musí Teda né, že by mi bylo extra příjemné, když mě prošmatává mladý doktor, kterýmu bych mohla být skoro za mámu, ale je to doktor, tak co

napíšu Vám hromadně..
Hello, ano bydlíme s mirjana v Ř. , dokonce ne moc daleko od sebe, chodíme ke stejné paní doktorce, už jsme se domluvily, že půjdeme někdy na kafčo, až se Jarka doma trochu aklimatizuje, ty taky samozřejmě..
Konečná 22, to je na Vypichu, že?
Četla jsem tu o tom, že hodně ženských je na tom stejně jako my a nikdo to o nich neví.. to můžu potvrdit, když jsem kamarádkám řekla, že jdu na tuto operaci, víc než polovina mi napsala "No já už to mám taky za sebou". A žijou dál, cítí se mnohem líp a jsou plné života.. To můžu potvrdit, že když se člověk zbaví zdravotních problémů, hned je veseleji.. Mě tedy nikdo neřekl, že bez dělohy nebudu ženská, spíš mi přáli, abych byla brzy v pořádku.. to by totiž mohl říct jen blbec..
Opatrujte se, děvčata, šetřete, tělo se potřebuje dát do kupy, tím že budete tělo namáhat dřív než máte, můžete si taky uškodit..
Jinak jdu v červenci na kontrolu ke gynekoložce, prý aby se mi neutvořila granulace u jizvy uvnitř, to prý se pak musí seškrábnout.. jeden kousek nitě ještě paní doktorka nahmátla, ale je prý ještě dost času, aby se nitě samy rozpadly.. Nijak se to prý nemůže ovlivnit, nijak zavinit.. tak to prostě je.. tak doufám, že do července se to ztratí a už do nemocnice nepůjdu (i když to tam bylo super).
Krásný den všem Alena

Ahojky, jsem ráda, že už to máš za sebou taky. Já už včera byla na kontrole v nemocnici po šestinedělí a pomalu už půjdu do práce. Těším se už, i když asi po po 7 týdnech válení doma, to bude asi horší zapojit se plně do pracovního procesu. Ale mám hodnou kolegynku, tak snad to spolu zvládneme.
Ty se ale opravdu šestři, nemá to cenu něco moc dělat. Dala jsem na rady ostatních taky, takže 14 dní jsem chodila na procházky, které jsem postupně prodlužovala, pak po 14 dnech přidala i nějaké domácí práce a v sobotu už jsem umyla i dvě okna. Už se cítím dobře. Ale jak mi pravil můj obvodní gynekolog, tělo si řekne, kdy má dost a měl pravdu . Včera jsem dělala na zahradě a najednou začalo v podbříšku trošku bolet a táhnout a tak jsem si sedla do křesílka před barák a dala si kafčo a vzala noviny a odpočívala. Už mi povolil doktor i jízdu na kole a trošku sportování, ale s mírou jak pravil ....
Tak se měj hezky, dneska to vypadá na hezké počasí zatím, tak pěkný den příjemnou procházku a nepřehánět to.
Věra

Zdravím
Tak jsem zpět.Také tobě chci ještě zvláštˇ poděkovat za palečky a za podporu.Moc mi to pomohlo.Také ti přeji brzské uzdravení a už jenom to dobré,aby bylo vše v pořádku.
Zatimpa pa.

Také tebe vítám zpět
Tak vydíš jak jsme to zvládly.Měla jsem to také LAVH.Mám 4 vpichy,ale docela pěkné.Problémy s větry jsem si doufám odbyla již v nemoc. Ted zatím dobré.Měla jsem trochu problém se stolicí,ale myslím že i to už zvládám .
S tou ženskou neženskou bez dělohy bych se vůbec nezabývala.Toto kdo vypustí z úst je u mě totální hovado a
nemám k němu více slov.Já se stále cítím jako plnohodnotná žena a tou zůstane každá z nás.I když se některé nepodařilo mít dítě,tak přece i to se dá řešit.Je spousta dětí co potřebují lásku.
Tak zatím a hlavne se opatruj a rychlé hojení.

Ahojky
Děkuji ti za držení palečků.Doma to zvladli stejně jako já.Ted se jenom hlídat.Není to tak jednoduché. Ale vzhledem k tomu,že mi ještě není tak dobře,tak to není tak těžké.Už se těším až půjdu ven na procházku.
Zatím pa pa a opatruj se.

Ahojky děvčata
Tak vás všechny zase zdravím. Mám to za sebou, úžasný pocit .Pustili mě uz včera.Dnes 6 den po oper. Nebylo mi moc dobře,tak že napíšu až dnes.Ale ráno se mi sekl počitač a tak jsem čekala na manžela.Tak konečně můžu psát.
Jak už tady bylo psáno,po nástupu do nem.,už mi bylo vše jedno.Ten den se ale neuvěřitelně táhnul.Dostala jsem oběd a ješte i večeri.Což jsem nečekala.Kolem 19.30. jsem dostala klistýr. Ráno kolem 5.00. druhý.Pak mě zavedli kanylu a kapali mi antibiotika jako prevenci.Dostala jsem injekci do břicha na srážlivost krve a injekci na uklidnění. Pak jsem dostala slušiví obleček a v 8.00 už jsem jela.
Na sále jsem byla něco přes hodinu a půl. Probuzení po narkoze teda nic moc. Měla jsem děsnou zimnici a zvracela jsem.Vím že to bolelo,ale hned mi píchli na bolest.Pak když jsem se prospala bylo lépe.Na kapačkách jsem byla do druhého dne.Pak když všechno odpojili,tak už to šlo.Pomalinku umýt a hlavně hodně pít.To je důležité!
Pak už bylo den ode dne líp.
Možná to vypadá děsivě,ale vy ,,čekatelky" opravdu nebojte se ..
Jsem moc ráda,že už jsem doma.Sice jsem pořád dost unavená a polehávám,ale to se poddá.Chtěla jsem hlavně poděkovat všem za podporu a umírnění strachu,který ve mě byl.Diky vašim příspěvkům jsem jej překonala. Ještě jednou diky a zatím pa pa.Budu s vámi i nadále.

Ahoj Alenko, zdravím tě. Už je mi o dost lépe a platí pro tebe totéž, co jsem psala Mirjaně na této straně o něco výše. Hlavně s tím setkáním. Pa pah.

Já jsem taky ráda, že už jsem na tom lépe. Měla jsem malé zpoždění už od samého začátku. Děvčata po převezení z JIP na pokoj už běhala svěže po chodbě, dokonce i ven na cigaretu a já jseště 2 dny ležela, protože jsem měla teplotu a fakt mi bylo celkově dost zle. Bylo to nejspíše tím, že mi už nebylo úplně nejlépe před operací, ale já to nechtěla odkládat. Mě sezení moc nevadí. Skoro nic mě nebolí, ale se brzy unavím.
Já bydlím blízko konečné TRAM č.22, což do Ř. není daleko, ale pešky bych nyní došla sotva na tu konečnou. Tak snad později. Budu se těšit, alespoň nám to uteče.pa h.

Ahoj, zkusila jsi čaj ze šlavěje- neboli babské ucho? Já trpěla na pocení hodně a ten čaj mi trochu pomohl.
Zdravím
Jarka

Ahoj, netrap se tím, co někdo říká za nesmysly, že bez dělohy už nebudeš sama sebou.
Jak napsla Geminia, mužský sice mohou mít všechno na svém místě a stejně stojí za ...
To co z nás dělá ženskou, je skryto přece úplně někde jinde a ne vkousku pitomé sliznice.
Samotnou mne překvapilo, kolik ženských denska dělohu nemá. V nemocnici mi říkala setřička na příjmu, že ji nemá a cítí se skvěle. Pak před anestezí mi také povídala jedna paní v roušce, že na stejné operaci byla před nedávnem. Prostě nikdo z nás to nemá napsané na čele. A je nás hodně. Přitom zůstáváme stále samy sebou a jsme ženské. Držím palce a věř, že nejhorší jsou ty chvíle před tím a pak už je člověk šťastný, že to má za sebou a je mu stále lépe a lépe.
Věřím, že to pozná a ocení i Tvůj přítel
Měj se krásně
Jarka

Ahoj,
tak Ti jako nedávná absoloventka přeji, aby Tě už čekala jen "samá pozitiva a sociální jistoty" , jak bylo řečeno jistým klasikem.

Rychle se uzdravuj.
Jarka

Ahoj, jsem z Řep - uhodla jsi správně.
Jsem moc ráda, že Ti je už líp. Já jsem se dneska byla asi dvacet minut projít - jen od domu Průhonu. Bylo to nádherné. Nejvíc mi zatím vadí sezení, kdy si břicho mačkám. Pokud bydlíš někde v blízkosti, tak bychom se mohly sejít i na vycházce. Měj se moc hezky
Zdravím
Jarka