Ahoj,prodělala jsem to samé letos v dubnu,nejdřív mě to měli dělat laparoskopicky ale začala jsem jim krvácet,dávali mě 2litry krve,tak mě museli říznout.Nechci tě v žádném případě strašit ale spíš ti říct,že já byla složitý případ a vše jsem to zvládla.Byla jsem zde v Praze v Úvn ve Střešovicích a bylo to tam skvělý.Po 10 dnech mě pustili domů a pak se to pomalu a jistě lepšilo.Dnes je vše naprosto v pohodě i *** je bezva.Neboj se a těš se ,že to budeš mít za sebou.Taky jsem se bála ale vždy to vypadá hůř než to ve skutečnosti je.Neberu ani žádný hormony a je mě OK.Držím ti palečky a uvidíš,že všechno dobře dopadne.Hlavně se vylež,protože nemocnou tě opravdu na operaci nevezmou.Zdraví Eva

Neboj, i kdyby Tě řízli břichem, není to žádná katastrofa, dá se to vydržet. Představ si ten krásný víkend (a ten se blíží), budeš mít bezva pocit, že to máš za sebou. Všechny jsme se bály. Držíme palečky

Ahoj kamarádky,tak zítra ráno to začne, mám už nástup do nemocnice a ve čtvrtek zákrok. Bohužel a nebo bohu dík,bude to pro mne překvapením až do probuzení,protože nevím jakou cestou mne zoperují.Slíbený začátek je laparoskopie,ale mám podepsán souhlas i na event.operací břichem a celá hysterektomie to ukončí. Takže nevím ani jak a s čím se probudím. Bulím a balím a klepu se strachy,ale věřím, že to uteče a já už budu jen odpočívat bez problémů.Holky tady tyto stránky jsou oprvadu hodně nápomocné všem čekatelkám a radou všem pacientkám. pa a myslete prosím na nás čekatelky

...po té narkóze mi to rychleji myslí než klape...pochopitelně mi vypadlo, že termín operace byl 25.11. - na ten jsem čekala od 3.9.....

Ahoj všem, jsem už také v klubu a všem čekatelkám chci říct, že nejdůležitější a taky nejtěžší je bojovat se strachem i časem. Od 3.září jsem čekala, 25. lehla na stůl(s obrovskou dělohou a několika myomy) a někdy touto dobou jsem se před týdnem probudila. Jistě, první den s 18centimentrovým řezem v podbřišku byl strašný - člověk pomalu zkouší co jde a co ne...v pátek mne pustili domů(volila jsem malou soukromou kliniku v Brně a po všech stránkách jsem byla navýsost spokojená), povaluju se a nechávám o sebe pečovat - kdy se mi to naposled podařilo? Odhadem tak před 30 lety . Naštěstí první dva dny navařila maminka(a byla ráda, že se může postarat - její maminka měla pohřeb před 14dny, táta nám umřel před rokem a půl). Nejdůkladněji ale péči zvládají v pohodě moji chlapi(48 + 19). Dokonce to místy přehánějí. Svého muže obdivuju, zvládá práci, domácnost i umírajícího vážně nemocného otce, který už se asi letošních Vánoc nedočká. A já? Celkem nic mne nebolí, jizva se hojí super, sedět u PC můžu, ale raději víc čtu a koukám na filmy. Myslím, že nejvíc jsem překvapila sama sebe, protože v 46 už člověk není v takové kondici, jako když mu bylo 20, že. Prostě se přidávám ke všem, které napsaly, že jistě, hysterektomie abdominální cestou není procházka růžovým sadem, ale po pár dnech se to dá skutečně zvládnout. Z jiných zkušeností zdřívějška vím, že nic se nemá přepálit. Pomaloučku zvykat tělo a s veselou myslí to jde o hodný kus lépe, než ve stresu. Takže pokud vás operace čeká - a to většinou už stejně jiná možnost není - neotálet a nemyslet na škaredé věci. A nechat se aspoň chvilku hýčkat někým, kdo nás má rád, to si zaslouží každá z nás, ne?

Díky moc za slova podpory. Kystom je velká cysta na vaječníku. Mám to tam dlouho a teď se to zvětšilo. Na operaci už čekám měsíc. Mám jít do nemocnice v úterý a ve středu na sál. To bude pět týdnů od od doby, co mi dali termín. V práci se snažím držet, u mě výpověď není ještě úplně jistá, tak pracuju a modlím se, ať se mi udělá dobře.
Teď jsem z toho jelen, jestli tam nemám do nemocnice zavolat a odložit to, Asi ještě pár dnů počkám, jak se to bude vyvíjet. Když bys napsala jak to vše probíhalo a jaké jsi měla pocity budu moc ráda. Klepu se tu jak malej pes ...

Asti, s plným nosem, kašlem a horečkou ti operaci rozhodně nepovolí - po příjmu tě proklepne anesteziolog, kterej by měl na svědomí, kdyby ses mu začala při operaci dusit... asi by tě poslal domů.

ALE týden do operace je pro virová onemocnění, která teď kolem nás řádí, docela dlouhá doba, takže bys doléčení mohla stihnout. Zvýšenou teplotu kolem 37 st. doktoři neřeší. Hlavně abys neměla rýmu (plný nos) a kašel (ta jizva po operaci se s kašlem blbě kamarádí...)

Ono je to těžký. Ten tvůj nynější stav může mít na svědomí právě i psychika. Já trpěla PŘED i PO operaci také "škrábáním" v krku. Po 3 týdnech po operaci, kdy už nezabíralo nic, ani poctivé ležení, jsem navštívila ORL a tam mě moc příjemná paní doktorka vyšetřila a sdělila, že mi nic není a důvodem obtíží je psychická zátěž. A čáry máry fuk - jakmile mi toto řekla, bylo druhý den po škrábání... Nikdy před tím bych nevěřila, že se psychika taková potvora!

Když to s vaší firmou vypadá bledě, tak si zajdi raději na obvod pro neschopenku už teď a vylež se! Hlavně se vyvaruj míst, kde je hromada kýchajících lidí (obchody, busy a tak...)..
Přeju hodně štěstí a jsem si jistá, že to všechno zvládneš!!!

Ahoj a neboj, sice nevím, co je kystom, ale byla jsem na tom samém - totální hysterek. břišní cestou. Zítra jdu po 2 měsících do práce a už jsem zapomněla za různé nepříjemnosti. Věř, že to není tak zlé, ale každý potřebuje svůj čas. Mně se např. opravdu ulevilo tak po 7 týdnech. Tím nemyslím, že by to před tím bylo nějaké dramatické, ale dost mě bolelo v zádech a šlo to do břicha.Já jsem taky byla před operací nakřáplá, už v předoper. vyšetř. jsem měla trochu zvýšenou sedimku. Protože jsem čekala 3,5 měs. na operaci, představa, že mi nevezmou byla šílená. Vzala jsem si před operací nějaký den dovolené a cpala do sebe vitamíny a vše možné. Dnes si myslím, že to bylo hlavně psychické. Taky mě pořád škrábalo v krku a pokašlávání. Záleží, jak moc jsi nastydlá, nevím kdy jdeš, ale stojí za to zůstat pár dnů doma. Navíc jsem dostala 3 dny před oper. menzes, tak jsem si nasadila Noretisteron a vše dobře dopadlo, šla jsem normálně na operaci. Pokud budeš chtít, napiš zprávičku. Držím palečky všem co to čeká a děkuji těm, které mi pomáhaly. J

Ahojte všechny, jsem tu nová, ale diskusi již sleduji asi měsíc. Čeká mě toální hysterektomie přes břicho, protože mám velký kystom a myomy. Šíleně se bojím. A teď mám ještě k tomu problém. Na operaci mám jít příští týden, ale teď mám asi chřipku, bolí mě v krku kašlu, potím se. Máte s tím zkušenost ? Je to důvod k odložení operace ? Prosííím poraďte mi. Mám pocit, že se asi zblázním. To Vás ani nechci unavovat tím, že v den kdy mi řekli, že musím na operaci jsem se dozvědala, že firma krachuje a asi dostanu výpověď. Vždycky si říkám, to je zlý sen a vzbudím se, ale zjišťuju, že je to realita. Prosííím co mám dělat ?

Ahoj holky,už se mi to krátí,ve středu jdu ležet a ve čtvrtek bude řez! bojím se moc,ale nějak nemám tolik času na hloubání sebe,prtž navíc řeším právě teď partnerské problémy!v práci už mám také oznámeno,že až se vrátím tak nevím kam půjdu...prostě maras! a k tomu mikuláš a vánoce?tak to už fakt nejde vstřebat pro jednoho člověka. Ale sama sobě slibují,že až se probudím,v to doufám tak ohledy budu brát pouze na sebe a stanu se takovou bestií, že nějaké ohledy budou minulostí. Zlatíčka budu sprostá,ale pamatujte,že všechny nemoci,každá je z nervů,stresu a smutku,jen syfilis je z ..dupačky tož se podle toho řiďme. Holky myslete na mne a ve čtvrtek otlačte své kolena při modlitbě za mne. toto vše je už zoufalství,fakt se bojím.pa

Moc vám děkuji za slova útěchy, jsem asi padavka, bojím se a moc. Teď ještě honím vánoční úklid, dneska jsem ještě převlíkala, ale okna už umýt nestihnu, ono se to nepotento, protože do vánoc už toho asi moc neudělám, že?

Kamko, za týden to už budeš mít možná za sebou, mě brali v 9 ráno. Jsem necelé 3 měsíce po operaci a kdyby mě třeba nesvědila jizva v podbřišku, tak ani o ničem nevím. A možná to Tobě třeba vezmou laparoskopicky. Mi řekli u příjmu, že to musí vzít břišní cestou, protože myom byl velký. Tak Ti budu držet palečky a neboj, dobře to dopadne, měj se

neboj držíme ti palečky,uvidíš bude to dobré,zvládneš to..........jsme s tebou.....

Souhlasím s Kamikou. Opravdu není čeho se bát. Dneska, po 3 a 1/2 měsíce si už ani na ten strach nevzpomenu a ani na nepříjemnosti, které rozhodně každou operaci provázejí. Teď je všechno super a věřím, že i ty budeš brzy OK. Držím všechny palce a rozhodně se neboj, zvládneš to!

Ahoj, vůbec se neboj , i když je to normální, já jsem se taky klepala strachy. Já jsem měla operaci 18. 9.2008 a teď je mi super. Přesně tak, jak mi to holky tady říkaly. Užívám si jak můžu. Není menzes, bolesti, *** je supr. Je to prostě fanj. A tobě to taky dobře dopadne.

Ahoj holky,
nevím, jestli si na mě ještě vzpomenete, někdy v červnu jsem se tady vyptávala na operaci, ta se týkala mé maminky. Maminka je po ozářkách a po chemě, cítí se dobře a chystá se od ledna do práce.
Ale já jdu 8. 12. na hysterektomii. Maminku jsem uklidňovala, ale teď jsem na tom psychicky špatně já. Přečetla jsem vás od A do Z, vím, že se nemám bát, že to bude dobré, ale čím víc se termín operace blíží, tím je mi hůř a hůř. Myslím, že příští víkend budu úplně tragická. Nastupuji už v neděli a v pondělí jdu na sál....

tak já jsem už rok a půl po chemě a 21.12 budou dva roky co jsem po velké operaci.Sice ještě jsem byla 14.12 na laparo.Ale přišly špatné výsledky.Prodělala jsem rakovinu vaječníků.Měla jsem nádor 15cm na levém vaječníků.Jsem pořád v pořádku,chodím co tři měsíce na gynekologické kontroly a díky bohu jsem o.k.Ale bohužel musím užívat hormonální léčbu,nemůžu být bez toho.Lepím si náplastě,navaly horka byly strašné.Takže jsem pravidelně sledováná.A jednou za rok mi dělají další vyšetření.Ultrazvuk celého břicha,prsů,rentgen plíc a CT.Já jen vám všem co jste po operaci nebo na ni čekáte,chci popřát hodně zdravíčka a říct vám že vše se dá vydržet a holky odvahu.Mějte se moooc fajn a hlavu vzhůru.Jsme silné holky .Držte se... Majka.

Držím palečky, ať už to máš v pohodě za sebou. Já, když jsem už přelehávala z postele na operační stůl, jsem si říkala, že ještě mohu utéct, ale v sobě jsem už měla uklidňující tabletku Dormicum a to Ti pak navodí, že je Ti to celkem jedno a pak Ti ještě už pod světly na operačním sále dávají dýchat kyslík a pak se probudíš a máš všechno za sebou. Neboj

Mag., snad nemyslíš, že budeš 8 týdnů nemožná?Já byla týden v nemocnici, pak 14 dnů doma bez vycházek, to se dáváš pomalu dohromady, no a třetí týden vyrazíš na vycházky. Samozřejmě jsou kratší, zezačátku. A ty kozačky si kup, pokud se Ti líbí, pak je třeba už nemusejí mít a ono je taky zkoušet po operaci(ohýbání a tak) je trochu horší. Aspoň budeš mít dobrý pocit, když půjdeš ke svému dr na první kontrolu v nových kozačkách. Já samozřejmě měla taky z operace strach, byla to má pátá. Ale, co se týká bolestí, žlučník(i když to nebyl takový velký zásah do organisku) byl horší. Alespoň v naší nemocnici mi stále nabízeli léky od bolesti, injekce, tablety. Měj se

Holky čekatelky, sama čekám na hysterek. a dnes už z vlastní zkušeností mohu jen doporučit konzultovat svou diagnozu a její řešení pokud jen trochu to jde s více lékaři.Budete se divit jak moc mohou být rozdílné názory. Kdybych to neměla ověřené nedovolila bych si to napsat.Nechci Vás ale rozhodit,pouze doporučují. Bohužel dnes už vím,že u každé další nemoci vážné budu toto praktikovat. Přejí všem hodně štěstíčka,já ho budu potřebovat 3.12. jdu na to...

Klídek, já měla kozačkové duševní pochody ještě horší. Taky jsem nekoupila, ale že počkám až jestli se proberu z narkozy. No a teď jsem 3 týdny po, cítím se skvěle a zítra vyrážím nakupovat. Držte mi palce, ať mají nějaký pěkný

Tyhle duševní pochody znám, byla jsem na tom obdobně. Udělejte si radost, kupte si kozačky a všechno zase bude růžovější. Za měsíc se tomu společně zasmějeme. Já už zase skáču přes kaluže a trošku jsem všechno přehodnotila. Hlavně zdraví! Držím pěsti ať je termín co možná nejdřív. Zjistila jsem, že nejhorší je to čekání. Určitě se ozvěte!

Ahoj holky, díky všem za rady a informace, jsem moc ráda, že si to můžu přečíst. Jste zlatíčka. Já se v tom pořád plácám a už mi ze všeho jde hlava kolem. Prostě blbnu Dneska jsem v obchoďáku viděla hezké kozačky, zkoušela jsem si je - a pak jsem je nekoupila, protože jsem si řekla, že 8 neděl ze zimy budu nemožná a na to že mi ty staré stačí. A už jsem zase bulela a musela jsem z obchodu pryč Jsem normální??? Než se dočkám operace, zblázním se. Vůbec nejsem schopná o tom mluvit, hned mám oči plné slz a flekatý obličej. V úterý jdu do nemocnice domluvit si termín operace - já ze sebe nevymáčknu souvislou větu. Pošlou mě asi na psychiatrii...

Ahojky, jsem už doma. Na sále jsem byla půl hoďky. Vše vyčistili a bude to OK. Nemůžu moc sedět, ale dá se to vydržet. Přeji všem krásné a pohodové dny

... a ještě 2 malé, ale pro mne významné rady pro holčiny, které operace teprve čeká:

1. Kamarádka mi týden před operací volala: "Koukej si pořádně navařita nakoupit do mrazáku, dokud jsi v kondici. Pak jako když to, holka, najdeš...!"
Měla pravdu. A k nezaplacení!!!! Jak jsem jí byla za tuhle radu vděčná, když mi únava nedovolila uvařit a nakrmit čekající hladové krky... Takže pro někoho samozřejmost, pro někoho připomenutí a pro někoho dobrá rada.

2. Pokud Vám při indikaci (vyšetření před operací) operatér navrhne termín operace, který se vám zdá příliš "za dlouho", tak doporučuji operatérovi sdělit, že celou situaci VELMI ŠPATNĚ SNÁŠÍTE ! jste psychicky "na dně" a pokud to bude jen trochu možné, ocenily byste dřívější termín.
Mně to vyšlo - posunul mi terním o 14 dní dříve (10 dní po indikaci). To se dalo vydržet. Nelhala jsem mu. Opravdu jsem si přála jediné - mít to co nejrychleji za sebou.

Především Mag přeju hodně štěstí a neboj se OZVAT SE!

to jsi napsala moc hezky.. Urcite jsi Mag a ostatni, ktere cekeji na operaci dala hodne energie a snad i trochu ulevy s uklidnovackou. Cekani na operaci je asi to nejhorsi.... tedy nevim to z vlastni zkusenosti, ale kdyz se divam zpetne, vim ze bych 100% panikarila kdybych vedela co me ceka. V mem pripade to bylo tak, ze jsme mela hrozne bolesti v podbrisku a v noci musela do nemocnice na pohotovost, kde meli podezreni na slepak a ouha az kdyz jsme se probudila z narkozy, tak mi rekli, ze museli vzit vajecnik a vejcovod. Takze ja resila pooperacni sok....ale kdyby mi rekli jaka operace na me ceka dopredu, tak bych na tom byla stejne jako Mag nebo kterakoliv jina zena, ktera na operaci teprve ceka.
Meg preji ti aby cekani nebylo dlouhe. jesteze mame tyto stranky na vzajemnou podporu..

undefined

undefined

… také přesně vím, jak se cítíš a je mi jasné, že uklidňování
od přátel a rodiny typu: „ to bude dobrý, o nic nejde, to zvládneš…“ moc
nefungují. Psychika je mocná „sviňka“ a já osobně jsem trpěla před a po operaci
spíš psychicky než fyzicky. Fyzicky vlastně vůbec!!! Asi nejvíc mi pomohla
uklidňovačka od přítele, že není úlevy bez utrpení. A věř, že úleva přijde.
Dřív nebo později, ale přijde.

Ke mně úleva dorazila přesně až po 3 měsících (v srpnu mi
bylo sděleno, že mám karcinom in situ v děložním čípku). Byl sice neinvazivní,
ale to mi doktoři mohli stokrát říkat, že po provedené konizaci jsem zcela zdráva
…. Dali mi vybrat, zda-li budu souhlasit s hysterektomií. Pouze ji
doporučili. Vzhledem k tomu, že je mi 44 let a další děti jsem
neplánovala, tak jsem kývla. A dneska jsem moc ráda, že jsem se rozhodla !!! (z
histologického nálezu bylo navíc patrné, že by dřív nebo později musela stejně
ven – soudím podle 3 tučných odstavců „nálezu“ - začínající myomy, endometrioza a pod...). Vlastní operace je pro doktory
v dnešní době „běžný zákrok“ a navíc laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie
je „zahojená“ raz dva…Dnes se cítím skvěle.

Moc mi pomohly tyto stránky diskuse – pročítala jsem si je
celé tam a zase zpátky několikrát. A také diskuse k mému problému (CIS) na
http://www.onkogyn.cz/…oradny/index.php
(MUDr. Slámy). - odkaz, kdyby někdo měl podobný problém.

Takže moje uklidňovačka:


1. Věř,
že úleva přijde dřív nebo později


2. Všechno
špatné je k něčemu dobré (například já přestala kouřit ze dne na den!
a každý nový den je pro mne úžasný i když prší)

3. Radovat
se můžeme, ale ne moc dlouho a pokud možno „potichu“, abychom to štěstí
nevyplašily…

Jsem sice už 2,5 měsíce po operaci , ale ještě se občas ozývá břicho a zároveň s ním i dost silné bolesti v zádech, nejdřív jsem myslela, že mám plotýnky, ale je to vždy v souvislosti s bolestí břicha. A v práci, když jsem doma, žádné potíže nemám, vlastně jen ještě trochu potíže při močení.