Víš, celkově by to mělo být o ohleduplnosti. Já třeba vím, že mám hodného, vycvičeného psa, který si nechá strašnou spoustu věcí líbit, má rád lidi a velmi děti. Ale když jdu se Sárou na vodítku po chodníku a vidím, že maminka vede za ruku malé dítě, vezmu si Sáru k noze a pak ji dám volno, až přejdou. Vím, že mnoho maminek je značně přecitlivělých a bojí se, že pes dětem něco udělá. Já to respektuju a dávám jim tak najevo, že mám svého psa pod kontrolou a nedovolím mu v kontaktu s jejím dítětem.

Na druhou stranu si myslím, že by lidé neměli své fobie a strach přenášet na své děti. Jednou v létě jsem byla se Sárou u Odry. Nikdo tam nebyl, tak jsem ji pustila na volno, ona plavala, nosila mi z vody klacky, atd. Najednou se na břehu objevila mamina s malým dítětem a začla hystericky křičet, ať si toho psa vezmu, že ona tu malé dítě - přičemž ho demonstrativně zvedla do vzduchu - a oni, že se psů bojí. Za prvé nechápu, proč tam vůbec chodila, když viděla, že tam je pes a stačilo zavolat. "Jdu tady s děckem, chytněte si toho psa" a bylo vše ok. Jenže vřeštící matka a dítě ve vzduchu samozřejmě každého normálního psa upoutá, že. To si často lidé neuvědomují.

Pokud potkám psa na volno není nic lepšího, než být v klidu, moc se nehýbat a nemáchat rukama a nic nezvedat do vzduchu. Protože pokud jste byli do té doby psovi putna, teď se o vás rozhodně začne zajímat. Takže i tobě při tvém běhání doporučuju zastavit se, v žádném případě se na psa nedívat a už vůbec ne do očí a být naprosto lhostejná. Taky jak tady bylo napsáno, že když vidím psa, začnou se hned bát a představovat si, co budu dělat až na mě zaútočí je špatně. Pes strach vycítí na sto honů a bude jednat agresivně. Nejlepší je lhostejnost, klidně změnit směr, vůbec se na psa nedívat a snažit se být v klidu. Vím, že to je často těžké, ale lepší recept není.

Ještě, když se vrátím k té mamině s tím děckem-pak jsem si říkala, co z takového dítěte může vyrůst. Člověk, který se bezdůvodně bojí zvířat, nemá k nim úctu, neví, jak se k nim chvovat a v nejhroším případě může mít tak pochroumaný vztah k zvířatům, že je bude týrat. Rozhodně se své děti budu snažit naučit úctě ke zvířatům, budu je s nimi odmalička seznamovat-vysvětlím jim, že je třeba mít je rád, ale také pochopit, že jsou divocí a mohou mi ublížit.

Každopádně ti přeju, ať svoje trápení s běháním nějak vyřešíš, určitě by byla škoda s tím kvůli hloupým majitelům psů přestat

Lucajdo, nemusíš kočičky bránit, já jsem na ně nijak neútočila-mám je ráda Nechtěla jsem, aby to vyznělo tak, že lepší je vztah se psem a že kočka není schopná věrnosti. Spíš jsem to myslela tak, že kočka je prostě svobodnější, nenaučím ji žádným povelům, nenařídím jí, co má dělat-i pokud se jedná o její bezpečnost, apod. Kočka se nechá ráda nechá se podrbat, může mi i psychicky pomoct, být kamarádem, atd., ale asi se mnou nepůjde na výlet (a tahat kočky na vodítku mi nepřijde normální, už jen proto, že mám úctu před jejich svobodnou povahou), nepojede na kole, nesjede řeku, nebude mě chránit, neohlídá mi dům či můj majetek, apod. Je to trošku jiný druh vztahu, není tolik založený na společných zážitcích, který myslím velmi prohlubují vztah a na příslušnosti ke smečce, kterou psi potřebuju a jasně chtějí znát své místo a funkci. Kočičky nepotřebuju taky tolik jako psi, aby se jim člověk věnoval-opět nechci, ať to je pochopeno špatně, mám na mysli procházky, aktivitu, sporty, ať už agility, dogtreking, apod. Jsou prostě nezávislejší. Ale znovu opakuju, že si nemyslím, že jsou kočičky nějak horší. Ono se říká, že lidi se dělí na majitele koček a psů-něco na tom bude
Jinak jsem ráda, že jsi sama řekla, že jsou různé kočky. Stejně tak jsou i různí psi. Dobří a zlí.

K tomu tvému běhání a pronásledování psy. Zjisti si, jaké jsou vyhlášky ve tvém městě-zda psí smí pobíhat na volno nebo ne. My v Ostravě máme zakázán volný pohyb psů vyjma přesně stanovených míst. Můžeš samozřejmě zavolat policii, která může uložit až 10000,- pokutu. To si ale asi uděláš velké nepřátele. Jak to tedy řešit.
Já mívám Sáru navolno většinou na prostranstvích v přírodě, kde není velký výskut psů ani lidí - např. u řeky Odry, kde jsou velké louky. Tam jí pouštím na volno. Často s ní také chodím po cyklistické stezce, kde mnoho lidí běhá i jezdí na kolečkových bruslích. Řeknu ti, jak tě vidí jako běžce můj pes: z pohledu mého psa jsi velmi zajímavý objekt, protože běžíš a on by se rád přidal k té zajímavě hře a alespoň si tě očuchal. Já o tomhle dobře vím, proto si - když vidím běžce nebo člověk na kole - beru Sáru k noze a dám ji volno, až když člověk odběhne. Vím, že je to těm lidem často nepříjmné, proto se snažím být ohleduplná. Věř mi, že 98% psů k tobě přiběhně opravdu jen proto, že mají radost, že vidí člověka, který běží-což je pro ně hra a výzva. Nemají špatné úmysly. Každopádně určitě to je pro tebe nepříjemné, ty nemůžeš vědět, jaké ten pes úmysly má.
Vyžadovala bych po majitelích, aby si ho vzali k noze nebo na vodítko, případně zmínila, že zde není povolen volný pohyb psů (pokud tomu tak je, to si musíš zjistit) a zdůvodnila bych to tím, že se jich bojíš a obtěžují tě. Žádný člověk nesmí být obtěžován cizími psy, ale někdy je třeba zase znát tu míru. Pokud by na mě volal někdo policajty proto, že můj pes, který leží v restauraci si k němu čichne, asi bych ho měla za pěkného vola. Je ale pravda, že pokud se lidé psů bojí nebo jim nerozumí, nevycítí s jakými úmysly k nim pes jde, proto by nad nimi měl mít majitel neustále dozor-zvlášť na tak frekventovaném místě, kde lidé běhají a sportují.
Takže bych fakt zkusila říct, že mi to vadí, upozornit, že je na volno mít nesmí, a bude-li to hodně zlé, pohrozit třeba i policií. Ale to už asi opravdu v té krajní mezi. Vždycky mě mrzí, když se takto někdo chová,protože pak to dopadá na všechny pejskaře...

Ahoj Lucajdo. Moc tvým myšlenkám rozumím
Taky jsem 9 let měla kočičího kamaráda a museli jsme ji před více než rokem nechat utratit. Moc se trápila Hned jsem věděla, že má nějaké problémy, pak jsme začali jednat, ale už bylo pozdě ...
A tak si dokážu představit jaký vztah jste spolu s kocourem měli. Tu naši kočku jsme i podezřívali z toho, že se bojí být sama, pořád vyhledávala společnost, v létě se se mnou dokonce ve svém kožichu opalovala na zahradě
Stejně tak rozumím tvé a kocourově komunikaci i tomu jaký dobíječ energie a optimismu takový tvor je.
Už máme novou kočku, přesto, že jsem žádnou další nechtěla, protože mi ta minulá moc chyběla a věděla jsem, že ji žádná další nenahradí, tak přesto jsem ráda, že tady ten chlupáč u nás je. Je to spíše mamčina kočka, ona se ji ujala, paní ji chtěla dát do útulku, protože ji více přemohly mateřské instinkty.
I tvé slova o nedůvěře ve psy by vystihla ta má. Ač je spousta krásných, i na první pohled mile vypadajících psů, vždy tam u mě bude nedůvěra, nikdy nevím co od nich mám čekat. A hned jsem dneska měla dvě takováto nemilá setkání. Nejdříve když jsem šla do školy. V Ostavě, na velmi rušné ulici v centru, plné lidí šel chlap a za ním pes, bez košíku, bez obojku ... Moc se v těch rasách nevyznám, ale nebyl tohle žádný drobek, vypadalo to na rotvíka. Hned jsem měla černé myšlenky a to, že na mě skočí. A už jsem začala uvažovat co bych asi tak dělala A pak večer když jsem se vracela domů. Naproti mě si to uhání po chodníku směrem ke mě dobrman. Naprosto sám ...
Já jsem chodila běhat do místního sportovně rekreačního areálu a ani od tama nemám dobrou zkušenost. Jednoho dne si tak běžím, vedle mě mamka na kole a říká mi ať zastavím, že kousek od nás je osamocený pes. Tak jsme to obešly. Další den to stejné, opět setkání s tím stejným psem. Po běhání sedím na houpačce (miluju houpačky ) a kolem mě tryskem proběhl onen pes - pitbul. Měl hlídat místní bufet, ale jaksi utekl. Od té doby tam běhat nechodím a vlastně už neběhám. Když můžu, tak se tam vydám na kole, to se mi zdá přece jen bezpečnější.

A teď už k dotazu.
Jak jsem ve svym životě poznala blíž spoustu koček a skoro žádný psy, začala jsem psy vnímat z kočičího pohledu - "ajajaj, blíží se velkej pes, musim zdrhnout." Byla jsem svědkem toho, kdy jednou Tomovi, když byl ještě koťátko, málem překousl páteř nějakej agresivní vlčák. Hrála jsem si s kocourkem v parku u naší zahrady, když se to šílený zvíře přiřítilo a popadlo Toma do tlamy. Přítomnost vlčákova pána vůbec nepomohla - pán mohl křičet "fuj" a "pusť to" jak chtěl, pes byl jako smyslů zbavenej a neposlouchal. Musela jsem psa ránou vylekat, aby Toma pustil a ten mu díky bohu zdrhnul. Už tehdy začala moje nedůvěra vůči psům, resp. podezření, že velká část pejskařů toho svýho "mazlíčka" prostě vycvičenýho nemá. Psy neznám, nepoznám z jejich výrazu, co mají za lubem a proto se psů bez vodítka bojim.

Bydlim na kraji Prahy, kolem jsou pole, kde se staví nový domečky a skoro všichni mají na zahradě velkýho psa. Moc ráda běhám, bohužel, téměř vždycky, když vyběhnu, mi zkazí moje záměry střet s venčícími se psy. Skoro všichni tam venčí svoje psy navolno. Nejen, že mi to přijde riskantní, protože na tamních polích a v lesích tu žije spoustu zajíců, bažantů a srnek, navíc se jedná o cesty, kam chodí lidé běhat a jezdí tam na kole..... skoro vždycky, když vyběhnu, potkám minimálně jednou psa bez vodítka, leckdy i bez pána (lidi pustí psa ven, ať se proběhne sám ). Ale i když je pes s pánem, je to, jako by byl sám - páníček je někde o 200 metrů vzadu a kouká všude možně. Pes, když vidí běžícího člověka, ožije a většinou mě začne "honit". Já se psů prostě bojim a nepoznám, jestli ke mě běží agresivně, nebo jestli zvědavě a chce mě jen očuchat. Proto radši zastavim - nechci psa během zbtečně dráždit. Pes na mě občas vyskočí, opře se o mě, nebo mě jen očuchá, a když zjistí, že na mě neni nic zajimavýho, běží zpátky. Často ale začne vrčet, páníček volá kdesi v dáli něco ve smyslu "Rexi, proboha,zpátky", což ale většina psů ignoruje.

Tyhle skutečnosti mi běhání dost otravují a já se dokonce tohohle oblíbenýho sportu kvůli psům vzdala. Letos jsem se ale rozhodla, že se už nechci nechat omezovat okolím, a snažím se přijít na řešení. Co podle vás pejskařů mám dělat? Co si myslet o psovi, kterej když běžíte, běží za mnou? Jak mám poznat, jestli je to hravý velký štěně, nebo agresivní pes, co mě chce ulovit? Je potřeba, abych kvůli řítícímu se psovi zastavovala, nebo ho mám radši ignorovat a běžet dál? Případně, když na mě pes začne vrčet, jak ho mám uklidnit? Jak tyto situace řešíte vy, když potkáte běžce? Fakt nikdy nevim, jak se zachovat, většinou prostě zastavim a jdu, což mě ale ve sportování omezuje.

Děkuju za každej názor nebo tip, co při běhu dělat/nedělat.
Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, ale strach a neznalost psů je bohužel můj velkej problém, kterej často řešim.

Ahojte, obracim se do téhle diskuse, protože bych uvítala radu od zkušených pejskařů, kteří tady, koukám, jsou . Pročetla jsem si tady několik posledních stránek, kde jste na otázku odpovědnosti pána za svého psa už narazily.

Předtím bych ale chtěla reagovat na tvrzení angelwoman,
že jenom pes dokáže s člověkem navázat tak hlubokej vztah a dokáže být
člověku věrnym parťákem, že kočky jsou daleko nezávislejší a nikdy
člověka tolik nepřijmou. S tím fakt nemůžu souhlasit a musim kočky bránit Stejně jako se liší
povahy psů, liší se i povahy koček a všech ostatních zvířat s
vyprofilovanějšim charakterem.

Já jsem nikdy žádnýho psa neměla, ne, že by mě nějaký druhy pejsků neokouzlily (např. labradoři ), ale neměla bych na psího kamaráda čas, a navíc jsem jako malá vyrůstala s babiččinejma kočkama, kočkám tudíž líp rozumim a jsou mi svojí duší bližší. 10 let jsem měla svýho kocourka Toma, kerýho jsem musela nechat kvůli zhoubnýmu nádoru bohužel před rokem a půl utratit.

Např. Tom byl kocour, kterej se nikdy nemusel s ostatníma kočkama, nejšťastnější byl, když mohl být někde (na zahradě, v obýváku, kdekoli) s naší, resp. se svojí lidskou rodinou. 10 let našeho vztahu umožnilo, že jsem si s nim pak dokonale rozuměla - koukali jsme si do očí a výrazem očí (samozřejmě i dalšíma gestama apod.) jsme si dokázali sdělit spoustu věcí. Tom ze mě vždy vycítil, když mi bylo fyzicky nebo psychicky špatně a přišel za mnou, abych se s nim o trápení podělila a aby mi předal svojí energii. Kočky jsou mimochodem skvělej dobíječ energie - posílají vám energii, když potřebujete, ale na oplátku si pro energii přijdou k vám, když mají namále.
Poslední Tomův rok byl špatnej, neustále jsme trávili čas na veterině, doma jsem mu musela dávat kapačky apod. Tom se nikdy nebránil, koukal na mě a "říkal", že je mu to sice nepříjemný a že je mu špatně, ale že mi věří, že to s nim myslim dobře a věděl, že to děláme pro jeho dobro. To, jak jsme na sebe byly napojený, bylo někdy až neskutečný. Nikdy předtim bych nevěřila, že jsou kočky takovýho vztahu schopný, ale opravdu jsem si to vyzkoušela na vlastní kůži a teď ani nechci mít jinýho domácího mazlíčka, protože Toma už nikdo nenahradí.
Takže tak, kočka rozhodně může být nejlepším přítelem a věrnym parťákem člověka, stejně tak jako pes i kůň (a možná i některá další zvířata). Tvrzení, že jen pes je věrnýho a intenzivního přátelství schopen je jen stereotyp - vždy záleží jen na vztahu člověka k tomu kterýmu zvířeti a na charakteru konkrétního zvířete. Mrzí mě, že lidi často kritizují kočky pro svojí nestálost, aniž by kočce ve svym životě věnovali tolik času a energie.

Tak koukám, že jsme na tom podobně Koukám, že Sára je oblíbené psí jméno A co máš za pejska-.myslím plemeno? Sára sníh úplně zbožňuje, pořád se v něm válí, žere ho, dělá si tunely, schovává se v něm, atd Fakt ho zbožňuje, stejně jako vodu

Ahoj, já taky vodu měním, a to asi třikrát denně, nejdřív ráno, pak odpoledne, protože ta ranní během dne zmrzne a nakonec jetě večer, aby měla naše fenka (mimochodem, taky Sára ), co pít i v noci. Jinak sníh žere taky a pořád se v něm klouže a válí

Zajímalo by mě, jak to vy, kteří máte pejsky na zahradě děláte v zimě s vodou? Taky ji pořád měníte? Já celý den nedělám nic jiného, než že Sáře z misky vyndávám zmrzlou vodu a dávám ji tam čerstvou V tomhle počasí jí zmrzne voda opravdu rychle. Fakt je ten, že se normálně nažere sněhu (její velmi oblíbená činnost ), takže by tu vodu ani nepotřebovala, ale papá granule a kdyby je nazapila, tak se s tím může i udusit. Takže čerstvá voda je třeba. Už aby ty mrazíky přestaly
Ale zase má Sára novou hru-tu zmrzlou vodu, co jí vyndám z misky, honí packou po celé zahradě, protože jí klouže a když jí konečně chytne, odnese si ji v tlamičce na svoje oblíbené místo, tam si ji chytne mezi packy a olizuje ji jako lízátko

holky občas zajdou na pokec ,ale Tys tam scházela

pojď na naši diskusi, život v inavliditě není nuda..

kampak jsi mi zase utekla ,tady jsem

teď jsem zrovna doma a učím se na zkoušku Ale říkala jsem si, že konečně navštívím Viktorku, už jsem tu dlouho nebyla a nic o vás nevím
Co je nového?

,KONEČNĚ JSEM TĚ NAŠLA,COPAK POŘÁD DĚLÁŠ??Kocourek si teď meje na gauči kožich

ahoj
Co dělá kocourek?

Prosím, odpusť si tyto poznámky a nech mě už svobodně žít. O tvých schopnostech se raději rozepisovat nebudu.

klidně v téhle diskuzi setrvej,proč by ses měla stydět za svoje názory..............,tahle diskuze vypadala moc dobře a byla mi i blízká,mám zvířátka moc ráda,přece to neskončí kvůli tomu,že máš jiný názor

No, nic, opět se objevila tvá naprostá neschopnost normálně komunikovat, opět je zde osočování, atd. Já mizím. Už nemám zapotřebí tohle snášet. Přestává to být normální.

Prosím tebe, miluj si psy, i toho svého, ale neber mi můj názor a nepřesvědčuj mě o něčem o čem přesvědčená nejsem. Napsala jsem zde názor a ty pořád musíš přicházet s argumenty jak mi ho vymluvit.
Jistě je tvůj pes nejlepší na světě, to snad už všichni víme.
Bohužel jsou psi, kteří zaútočí bez jakéhokoliv důvodu - povelu nebo toho, že by jim bylo nějak ubližováno, křičeno či cítili alkohol. Prostě se tak jednoho dne rozhodli zachovat a udělali to, stává se to jak u týraných, necvičených, psychicky labilních psů, i těch, do kterých by to nikdy nikdo neřekl. Není to výplod mé hlavy, ale holá realita.
Chápu tvou touhu pošpinit kočky, můj názor je však zcela jiný a s kočkou jako vypočítavou útočící mrchou jsem se ještě nesetkala. Používáš velmi silná slova.
Asi by ses divila jaký vztah lze s kočkou navázat.
Prosím, nechej mě už být a nereaguj na mě.

Pokud tě pohryže pes, žádný "fajn parťák" to není a nevšimla jsem si, že bych něco takového tvrdila Pes nezaútočí nikdy bez důvodu-jenže psi jsou zvířata s divokými instinkty, takže jejich důvody, jako třeba rychlý nečekaný pohyb, divný zvuk nebo třeba jen pach alkoholu z dané osoby, můžeme těžko dopátrat a určit. Ale jsou psi týraní, nevycvičení, psychicky labilní nebo bojácní, kteří prostě zaútočí, protože to nemají v hlavě v pořádku.

Stejně jako jsou některé kočky vypočítavé útočící mrchy a někteří koně, kteří to nemají v hlavě v pořádku a útočí na lidi, jsou i psi, kteří jsou agresivní. Tak je to v každém živočišném druhu. A lidi by myslím mohli být nejlepším případem-vždyť jejich agrese ničí je samotné navzájem.

Kočka je velmi nezávislé zvíře a ať člověk chce nebo ne, stejně bude pořád velmi svobodná s vlastní hlavou a nikdy člověka tak úplně nepřijme. Mezi člověkem a kočkou nemůžu nikdy vzniknout tak oddaný a věrný vztah jako mezi člověk a psem-to vyplývá už se samotného založení kočičí povahy. Pes je prostě právoplatnou součástí smečky (rodiny), má v ní své místo a funkci, chrání svou rodinu, tráví s ní čas, je součástí rodinných událostí (výlety, dovolené, procházky, volný čas), je jí oddaný, často by pro ni nasadil vlastní život. A to už vůbec nemluvím o niterném vztahu psa a jeho "pána", kdy si navzájem čtete myšlenkou, známe navzájem svou mimiku, nálady, pomáháte si-jste prostě parťáci. I když je určitě hrozně fajn drbat vrnící kočku na klíně, tohoto všeho co jsem vyjmenovala kočka prostě schopná není. Jsou to dva diametrálně odlišné vztahy, které může člověk navázat se psem a s kočkou. Neříkám, který je lepší nebo horší, prostě jsou jiné a ať si každý najde, co mu vyhovuje.Každé zvíře je prostě jiné, tak si každý nechme to, které máme rádi (a v tvém případě se ho nebojíme).

Jak tě může smrtelně zranit pes, může to udělat i kůň-další velký přítel lidí, apod. A jak si ubližují lidé navzájem-a mnohem víc rafinovaně a promyšleně-a přesto mezi nimi žiješ a přijmula si to jako fakt. Já myslím, že pokud je člověk od své povahy milovník zvířat, nebojí se jich a chápe to, že stejně jako mezi lidmi, jsou zvířata hodná a zlá. Z velké míry však za jejich poruchy chování může právě člověk.

To, že tě obtěžují pejskaři, za to psi vcelku nijak nemůžou, za to může člověk. I za to, že nějaký psychicky vyšinutý a narušený pes napadne bez důvodu člověka může zase jen člověk-jeho majitel. I když se pes utratí, problematický člověk tady zůstane.

Základ všeho je, aby člověk měl všechna svá zvířata pod kontrolou. Třeba jedna paní sousedka není nijak unešená, že se jí po pozemku, kde má malé dítě vyskytují kočky od souseda a neustále se kolem toho malého děcka motají. Vzhledem k tomu, že jsem kočky jedny z nejhorších přenašečů nemocí a zvlášť mezi malými dětmi, obavy té maminky velmi chápu. Sama držím jakékoliv kočky pryč od Sáry-nikdy nevím, co můžou mít za nemoc. Zvláště, když není vůbec jisté, zda má ten člověk ty kočky náležitě očkované(ale když se potulují po venku, nikdy není jistota). Tu ženu to obtěžuje, ale co může dělat? Soused jí řekne, že kočka je svobodné zvíře a nemůže ji držet na svém pozemku jako psa. Proto si myslím, že základem všeho je, být zodpovědný za zvíře, které chovám a nikoho tím neobtěžovat. Kdyby to tak dělal každý, je skoro vyhráno.

Jistě, že majitel má na psa velký vliv, ale kolik bylo už situací, kdy pes byl vzorný, majitel se mu věnoval, dal by za psa ruku do ohně a stejně se stala tragédie. Kdybych měla pitbulem znetvořený obličej jako jistá francouzka, tak by mě tvá slova o tom jak je to jinak fajn parťák určitě neutěší.
Nej domácím zvířetem je pro mě kočka. To jsou opravdová zlatíčka.
Právě, že ostatní nemajitelé psů by neměli být pejskaři obtěžováni, ale stejně se to děje dnes a denně.

Já vím, já ten zákon znám. Ale už jsem si to s rodinou promysleli a necháme to tak. Ta paní si očividně na Lysé hoře dala nějaký alkohol, takže pak by možná ty psy nepustila...Každopádně-kromě pár pohmožděnin, boulí, atd. se zase tak nic hrozného nestalo. Jako stát se něco horšího, určitě bych to řešila, ale takto..stejně na ni máme jen telefonní číslo...Ale pro příště jsme si říkali, bez legrace požadujem občanku a pokud ji nedá, voláme policii. To já si zase na hlavu srát nenechám, neboj.

Tak já myslím, že se shodnem na tom, že za chování psa odpovídá především jeho majitel. A pokud je pes agesivní, útočí, atd. není to jeho vina, ale vina toho člověka. A jsme zase u nás lidí-myslím, že my jsme nejagresivnější a nejnebezpečnější druh na této zemi I tzv. bojová plemena vyšlechtili zase jen lidé.
Každopádně díky bohu, že psi jsou-kočky, králící, morčata-jsou možná fajn, ale neexistuje věrnější kámoš,s krásnější duší, co by za nás položil život, než je pes. To žádné jiné zvíře neudělá a ani necítí
Každopádně-rozhodně nemusí psy každý milovat Já svého psa nikomu nenutím, nikoho neohrožuju, respektuju nařízení a zákony, atd. Ostatní nemajitelé psů by nemělí být pejskaři obtěžování. Ale platí to i naopak.

http://www.sagit.cz/…es/sbirkatxt.asp?…
To je odkaz na ten zákon

(1)
Za týrání se považuje

a) nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho
fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly,

b) podrobit zvíře výcviku nebo veřejnému
vystoupení anebo obdobnému účelu, je-li toto pro zvíře spojeno s bolestí,
utrpením, zraněním nebo jiným poškozením, jakož i vychovávat, cvičit nebo účelově
používat zvíře k agresivnímu chování vůči člověku nebo jiným zvířatům,

c) z jiných než zdravotních důvodů

1. omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení,
nestanoví-li zvláštní předpis jinak, 1f)

2. podávat zvířeti potravu obsahující příměsi
nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení nebo jej jinak poškozují,

3. omezovat bez nutnosti svobodu pohybu nutnou
pro zvíře určitého druhu, pokud by omezování způsobilo utrpení zvířete,

d) vydat slabé, nevyléčitelně nemocné, vyčerpané
nebo staré zvíře, pro které je další přežívání spojeno s trvalou bolestí nebo
utrpením, k jinému účelu než neodkladnému a bezbolestnému usmrcení,

e) podávat zvířeti dopingové látky a jiné látky
poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled,

f) cvičit nebo zkoušet zvíře na jiném živém zvířeti,
s výjimkou výcviku loveckého dravce 1e), používat jiných živých zvířat jako
lákadel nebo nástrah, aniž by to vyžadoval lov 1d), štvát zvířata proti sobě,
aniž by to vyžadoval lov, výcvik nebo použití ovčáckého nebo pasteveckého psa,
příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody nebo k činnosti uvedené v §
14 odst. 8,

g) provádět chirurgické zákroky za účelem změny
vzhledu nebo jiných vlastností zvířete, a to i v případě, že by uvedené zákroky
byly provedeny za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění,
prostředků snižujících bolest nebo jiných metod, nejde-li o případy uvedené v §
7 odst. 3 a 4, zejména

1. kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat
jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než
zdravotních důvodů amputovat drápy, zuby, jedové nebo pachové žlázy,

2. z jiných než zdravotních důvodů řezat paroží
nebo jeho části ve vývojové fázi živé tkáně,

3. poškozovat kosti, svaly nebo nervy křídel ptáků
starších 3 dnů tak, aby bylo zabráněno jejich létání,

h) používat podnětů, předmětů nebo bolest
vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné
dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy
nebo jiných orgánových systémů zvířat,

i) podávat zvířeti bez souhlasu veterinárního
lékaře 1f) veterinární léčiva a přípravky 2) s výjimkou těch, které jsou volně
v prodeji, provádět krvavé zákroky, pokud nejsou prováděny osobou odborně způsobilou;
1f) za tyto zákroky se nepovažují paznehtářské a podkovářské úkony,

j) vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení
stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy,

k) chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo
tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení,

l) zasahovat do průběhu porodu způsobem, který
neodpovídá obtížnosti porodu, zvyšuje bolest anebo poškozuje zdraví matky i
mláděte,

m) zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo je
pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození
zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání,

n) používat k vázání nebo k jinému omezení pohybu
zvířete prostředky, které zvířeti způsobují anebo lze předpokládat, že budou způsobovat,
poranění, bolest nebo jiné poškození zdraví,

o) usmrtit zvíře způsobem působícím nepřiměřenou
bolest nebo utrpení,

p) překrmovat nebo krmit zvíře násilným způsobem,
nejde-li o zákrok nezbytný k záchraně jeho života nebo zachování jeho zdraví,

r) používat živá zvířata ke krmení těch druhů zvířat,
u nichž z biologických důvodů není takový způsob výživy nutný,

s) opustit zvíře s výjimkou zvířete volně
žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat,

t) při manipulaci s živými rybami zbavovat ryby
šupin nebo ploutví, vsouvat rybám prsty pod skřele do žáber nebo jim vtlačovat
prsty do očnic anebo násilně vytlačovat jikry nebo mlíčí, pokud se nejedná o
výzkum a umělý chov ryb a nejde-li o postup stanovený zákonem o rybářství a
zákonem o ochraně přírody a krajiny 1g)

u) označovat zvíře vymrazováním s výjimkou ryb, a
označovat zvíře výžehem, s výjimkou koní, stanoví-li tak zvláštní právní předpis
1h),

v) chovat zvíře způsobem nebo v prostorech, které
jsou v rozporu se zvláštními právními předpisy, 1i)

w) používat elektrický proud k omezení pohybu končetin
nebo těla zvířete mimo použití elektrických ohradníků nebo přístrojů pro
elektrické omračování a usmrcování zvířat anebo odchyt ryb podle zvláštního
právního předpisu, 1d)

x) jiné jednání, v jehož důsledku dojde k utrpení
zvířete.

Proti majitelce psů podej trestní oznámení, porušila povinnosti majitele zvířete podle zákona na ochranu zvířat, hrozí jí pokuta ve výší až 20 000 Kč.

Tak já svůj vztah ke psům nikomu nenutím, jen jsem psala svůj názor, na základě mých zkušeností.
Prostě to tak je, že jsem si psy díky tomu co jsem s nimi zažila, nikdy neoblíbila. Když zažiješ třeba několik bouraček v autě, z nichž budeš mít trvalé následky, asi budeš mít z jízdy autem taky respekt. Stejně jako se budeš vyhýbat chození v ulicích v noci, poté, co tě někdo přepadne. Proto psy nevyhledávám. Naprosto ze stejného důvodu. Nic mě k těmto stvořením netáhne
Psi jsou pro mě nevypočitatelní tvorové a díky svým tělesným možnostem i nebezpeční. To co dokáže pes ve chvíli, kdy si uvědomí své divoké instinkty je děsivé. Proto mé označení agresivní a často to není daleko od pravdy. Nesnáším jak psi agresivně štěkají, jen co člověk projde po chodníku kolem plotu. Až budu zloděj, který se dere přes jejich plot, tak pak ať štěká.
Bratra napadli dva vlčáci a to jim nic neudělal, stejně jako vy, a chtěli z něj servat kůži.
Jednou jsem i viděla jak pes napadl v tramvaji revizora.
Prostě to co psi dokáže jen málokteré domácí zvíře. Jistě, nejde to paušalizovat, ale ještě jsem neviděla, že by kočka nebo králík zabil člověka
Taky je to hodně o jejích majitelích, věřím, že všichni zde jste vzorní pejskaři, ale ne každý je takový, ne každý věnuje psu, kterého se rozhodne pořídit dostatek času a péče a pak to dopadá tragicky. Stejně bych mohla psát o vzornosti při nošení košíku a psích výkalech ...
Věřím, že je ti Sára zvířecím přítelem, každý (asi téměř) má toho svého Ale sama ses setkala s případem, že pes neznamená mazel
A když už nic, tak se díky mě pohla tato diskuze

Ale soused s ní chodí jen občas ven, pořád u nohy na 10 cm vodítku, pořád po ní řve-evidentně ji neovládá, na volno se jí bojí pustit, protože ví, že lidi se takových psů bojí a ony si taky dogy s menšími psy někdy moc hrát neumí-zažila jsem to sama, jak měla Sára asi 5 měsíců. Někdy to není jejich vina, prostě jsou hrozně těžkopádní. Pak si někdy říkám, proč si člověk takového psa pořídí?? Opravdu mi někdy připadá, že to je v určitých případech je jako doladění image nebo proto, že je ten pes módní. Sama miluju velké psy-Novofundlandské, Bersnké salašnické, Kolie, atd. - ale z většiny z nich cítím, že jsou to dobráci od kosti a neublížili by mouše. Ale s některými molosovitými psy typu Cane corso, atd. mám trochu problém-prostě jim nevěřím. Chytám v tu chvíli svého psa a dávám si bacha. A teď asi po té špatné zkušenosti o to větší. Holt, to co z našich psů bude máme ve svých rukou

Právě, že ti Cane corso byli asi ještě mladí, protože se honili a tak...ale takové psy pustit takto na volno bych si opravdu na triko nevzala. Maximálně být v pozoru, mít ho u nohy nebo mít prostě přehled. Ale pustit takové 2 psy na volno v prostranství, kde je spousta psů je velmi nezodpovědné Paradox je, že já jsem toho svého milého a hodného psa měla na vodítku a bylo mi to hov.o platné Musím říct, že jak psy miluju, to byla první situace, kdy jsem nějakého nakopla..jinak to fakt nešlo, držel Sáru za zadek a druhý jí šel po krku-musím říct, že na mladé psy velmi chytrý způsob, jak druhého psa rychle a s jistotou zabít To mě asi překvapilo nejvíc..Už jsem zažila hodně psů, co se rafali, ale vždy to bylo stylem, že jeden umravňoval druhého a ukazoval mu svou pozici, ale tohle byl naprosto jasný a promyšlený útok s jediným cílem-ublížit nebo nejlíp zabít. Proto si myslím, že ti psi nebyli v pořádku-to normální zdravý pes nedělá, aby šel druhému bezdůvodně po krku Ale být ti psi dospělí nebo jen krapet dominantnější to mohlo dopadnout mnohem hůř
Víš, se velkými psy (třeba dogy, mastif, atd.) je trochu problém. Můj soused má dogu. Když zaštěká mám fakt srdce v kalhotách-jde s ní strach. Ale věřím, že doma je miláček-to jsou moc hodní psi. Ale soused s ní chodí jen občas ven, pořád na

Náš velký pes - fenka, má 80 kilo a ona vypadá strašidelně. Ale když člověka zná ,tak by mu neublížila, ale musíme udělat představení. Třeba když přijde nový člověk, tak je představím, řeknu jí , to je třeba Pepa- poplácám ho po zádech a už to je její kamarád. V létě s námi byla stanovat v kempu a bylo nás tam třicet lidí a měla z toho ohromnou radost, ona je ráda ve velké společnosti lidí.