Mamiko, tak to je mi moc líto, že je tvůj manžel tak nemocný.....vlastně jsem už kolikrát přemýšlela o zdraví a tak mám otázku - máte ve svém okolí nebo znáte osobně někoho, kdo je úplně zdravý? Já ne -každý má něco, tak zajímá, jestli v dnešním světě plném škodlivn vůbec může někdo takový být.

omlouvám se za dvojí vložení.Nejdřív se to nechtělo načíst, a když to zmáčknu podruhé, je to tu hned dvakrát.

Kdyby to šlo, vymažu to. Nejde.

Mamiko,

tak mladý a tak nemocný? To je hrůza! A takovou těžkou a nebezpečnou práci dělal.!

Můj otec před 3 lety prodělal velmi závažnou operaci slinivky, vlastně mu jí většinu vzali, taky žlučník a půl žaludku...

Měl na slinivce velký nádor. Taky šíleně zhubl, ale dnes už váží úplně
normálně. Mamka mu vařila jak kojenci, pětkrát denně, atd. Mysleli
jsme, že umře. Taky doktoři se divili, že přežil.

Dnes sice bere léky a má taky část. ID, ale vpodstatě jinak žije normální život.

V mládí sice docela pil a i dnes si to pivko dá (neměl by).

Ale tuhle nemoc nemají jen alkoholici.

On má vůbec problém se zažíváním-v mládí ho sebrali hrobníkovi z
lopaty, když mu praskl žaludeční vřed, pak ta slinivka a
dvanácterník (na který navazuje), dále střeva...to je furt něco. Jeho
bratr zemřel mladý na rakovinu žaludku.

My to vůbec máme v rodině. I ségra marodí se žaludkem, a mamka, ta už
ani normálně nemůže jíst, nepozře větší porci než 3 lžičky...

Jen já se jsem zdravá z celé rodiny. Uf. Ale při takové rodinné historii nevím jak dlouho..

Mamiko, a co dělá Tvůj muž za práci? S tou slinivkou jistě nemůže nic těžkého. Jak s financemi, dá se to zvládnout?

Můj muž se celý život léčil na žaludeční vředy,pracoval leta na uranu,tak nebylo divu.Jenže záchvaty byli horší a častější a jednou když měl takový záchvat,že zvracel i čistou vody,odlupovala se mu kůže ze rtů jak byl dehydrovaný,tak přijela rychlá,prý za minutu 12 a zjistili,že má zánět slinivky břišní.Ač manžel nikdy nepil(mimo občasnýho pivka u fotbalu )tak má nemoc,kterou trpí hlavně alkoholici.Zhubnul na 58 kg,při výšce 175 cm a že jde o chlapa to byla hrůza .Tetˇmá standartně 60-62 kg,bez prášků si nekousne ani rohlíku,bere jich denně hrst,má přísnou absolutně bez tukovou dietu.Dostal částečný inv.důchod a neví dne a hodiny kdy zase přijde záchvat a možná ten poslední.Třeba štamprle čehokoliv by ho zabila,nebo chleba se sádlem.Rychle se unaví a pořád má žízenˇ,jeho tělo je citlivé na sters a nezpracovává tuky a slinivkáři umírají v podstatě hlady a v ukrutných bolestech.To může přijít za týden,nebo za 10,15,20 let záleží na důslednosti dodržování diety a pravidel.Snažíme se na to nemyslet a funguje to,ale jaro a podzim vždycky záchvat přijde atˇdělá co dělá,jen není při dodržování diety až tak dramatický.Předloni to byli 1 vánoce,co s náma byl i přes noc doma,nevím proč,ale vždycky ho to chytlo na vánoce a doma byl do 16.00na propustku k vůli malý,jinak musím zaklepat drží se .Říká,že ho nejvíc drží nad vodou Terka ,kvůli ní je poctivý a zatím (musím zaklepat,až na ten 1 záchvat ),to prožívá vzhledem k situaci dobře.Mimo hubenosti je jako každý jiný chlap ,jen zobe jako dítě,mohl by jíst z víček od výživy.Stejně by jsme ho neměnili,je to nejlepší táta a manžel na světě.

Mě taky padaly vlasy, hrozně moc....jsou to as 3-4 roky...snad i to byl ten impuls proč jsem začala t žít zdravě....normální šampony vůbec nepoužívám, někde tu je článek v rubrice Kosmetika o tom, co ty klasické obsahují -takže jen od Hádka, je to spíš takový mycí olej, taže nepění a dýl trvá,než si vlasy umyju -ale od té doby, co ho používám, tak nevím, co jsou lupy, svědění hlavy a tak podobně. I to padání ustalo, vidím to v kombinaci zdravého jídla plus přírodní kosmetika. Sice nepadají,ale hustota nic moc....taky si je nebarvím, jen tam šedina je,ale moc to není vidět, takže to ted neřeším. Barvy jsou taky pěkná chemie, takže raději šedivá než plešatá

Já měla taky plno předsevzetí, jak budu studovat VŠ, a i se mnou
profesor na konzervatoři počítal, že budu dělat zkoušky. Jenže já se
zamilovala. A to byl problém. VŠ v mém oboru byla tehdy jen v Brně a v
Praze. CHtěla jsem do Brna. Musela bych ale na kolej. To znamená vidět
mého milého jen párkrát do měsíce... To bych nesnesla. Dnes už je
VŠ tohoto oboru i u nás v Ostravě, to by bylo vše jednodušší.

A tak místo přijímaček byla svatba a místo studia děti. Nelituji.

Jsem spokojená.

Ale mám nutkání si udělat VŠ-pajdák. Na konzervatoři jsem získala sice
pedagogické minimum, taky jsem 4 roky učila děti v hudebce... Ale
chtěla bych dělat speciální pedagogiku

Taky (ale nejen) proto, že mám děti dyslektiky.

Moc mě to k dětem přitahuje. I třeba práce v MŠ by se mi líbila...

Ale to už jsou je hezké sny...

Nooo...

Byla jsem jen dvakrát. Přiznávám se bez mučení. Stále mám plno výmluv.
Ale nechci se zaměřovat jen na jeden druh pohybu. Jak jsem psala,
chodím (někdy) pěšky do práce (půl hodiny svižné chůze), občas také s
mužem na kolo. A moc ráda plavu.

Ale nejvíc cvičím prstíky. U PC a v hraní na hoboj...

No jo, no jo, já vím...

Ale nevzdám se, a zas si jednou dám do těla a pak budu opět nadávat, že
sport už nikdy více, že mě všechno bolí, když jsem netrénovaná...

To jsem celá já.

To je jako ten vtip, jak vidí blondýna na zemi slupku od banánu a říká:

"Ach jo, to zase spadnu...!"

Tak je to i se mnou. Přesně vím, co bude.

Ale fakt nejsem blondýna!

Ikdyž bych radši byla, protože mám už některé šedivé vlasy. Barvila
jsem si je, ale teď mi začaly hooodně vypadávat-potvory-a tak už
používám jen smývací barvicí šampón, a až odroste chci melír! Jo. Tak
to udělám.

Myšičko, nechci prudit ,ale jen tak pro zajímavost -jak to vypadá s tvým běháním?

Mamiko, už párkrát jsi psala, že máš nemocného manžela..nechceš se svěřit, co mu je? Nemoci a stáří, tak to jsem dvě věci , ze kterých mám vážně strach, jinak jsem celkem holka odvážná

Ahoj Renčo....přidávám se k obdivu tvé osoby ...já maturitu mám, ale mockrát jsem si říkala ,že bych si mohla dálkově udělat nějakou VŠ....jenže mi přijde, že mi od střední školy nějak zakrněla pamět a že z tohoto důvodu by to pro mě bylo trápení....máš nějakou studjní metodu,jak dostat do hlavy všechno to učení?

To jsi Renčo frajerka,já obdivuji každého kdo při práci a dětech dokáže dodělat školu.Bohužel mám pocit,že mám úplně dutou hlavu z té stereotypní práce,asi by mi tam nic nevlezlo.Moc starostí s domem,zahradou,dítětem,nemocným manželem a taky ty peníze co to stojí,nejsou nejmenší.Kamarádka dodělávala školu 4 roky a každý rok jí stál 14 000,-a z práce jí nechtěli uvolnit na 1 den v týdnu do školy.Tenkrát mě moc přemlouvala abych šla s ní a věř mi už jsem byla na 80% rozhodnutá,že ano.Jenomže pak se to zkomplikovalo manželovou nemocí .No kamarádka má už rok maturu za sebou a já můžu jen tiše závidět.A vím dobře ,že každým dalším rokem se tomu vzdaluju a vzdaluju.Držím ti palce abys uspěla avšechno zvládla .Opravdu!!!!

ahojky holky,
ja jsem taky jen vyučená,ale od zaří chodím do školy a maturu si chci každopádně dodělat,maturovat budu se svou dcerou,aspon tak to mam v plánu.nechceš to zkusit taky?Renča

No to není náš případ.Ona se zaplatˇpánbůh nepomamila a učení jí baví,nebo spíše něco jí baví,ale všechno jí zatím jde .Má pořád samé jedničky a já jsem na ní patřičně hrdá.Jen když brblá,že se jí nechtějí dělat úkoly,tak musíme přitlačit a Terka si musí vyslechnout,jak je škola dneska důležitá atd.Neposlouchá to ráda ,ale vždycky si dá nakonec říct.Doma se zatím učit nemusí,stačí jí co pochytí ve škole.Není to typický šprt(nic proti nim,já je obdivuji,že se dokáží přinutit učit se i doma)Terka je éro ,co nechybí u žádnýho maléru,ale pálí jí to,mám pocit že za to ani nemůže.Mě doma zase neuměli přitáhnout,bylo jim fuk jestli se učím nebo ne.Já taková rozhodně nebudu!Každá máma chce aby se její děti měli líp,nemám pravdu?tak Myšičko a i vy ostatní,dobrou noc,jdu chrnět.

Máš určitě pravdu v tom, že dnes je maturita základ a bez ní tak leda
zametat. Jenže to došlo tak, jako v Americe, že tam má každý průměrně
inteligentní člověk vysokou školu.

U nás už každý učňák má maturitu, a ta úroveň se nedá srovnat s maturitou na gymplu!

Kolegyně syn šel teď do 1. ročníku SŠ, a brali tam i děti, co neudělaly
přijímací zkoušky! Snad je to tím, jak bylo teď (několik
desetiletí) míň dětí. V posl. době narůstá počet dětí, školky praskají
ve švech, a až tyhle dorostou, bude na školy pěkný nával.

Moje mamka na mě se ségrou vždycky tlačila, ať se dobře učíme, i
nás za známky bila. Braly jsme to jako velkou křivdu, protože po nás
chtěla něco, co sama neměla. Tvrdila, že nemá střední školu proto, že
neměla na studium podmínky doma (což ale byla pravda). Chtěla, abychom
se měli lépe než ona, tak jak to chce každá máma. Jen to dítě to může
vnímat jako že je tlačeno do něčeho, aby splnilo sen rodičů...Ale možná
to moc dramatizuji a toto není váš případ.

To je mi líto, jestli Tě práce nebaví.

Já jsem se už několikrát přistihla, jak se dokonce do práce těším!!!
Ale to jsem nesměla nikomu říct, protože by mě měl za blázna. Ono se
totiž i u nás v orchestru "nosí" žehrání na platy a podmínky.... Nelíbí
se mi to. Opravdu si nemají na co stěžovat, je to nádherná práce.

Co se týče Terky, pokud ji učení jde, tak samozřejmě ji je třeba pošťouchnout, aby si to udržela.

Ale pozor, aby neměla pocit, že musí splnit mamince její přání.

no já mám nudný a obyčejný zaměstnání.Šiju potahy do aut.Sice bych měla být spíše v laboratoři,ale jsem tím jen vyučená a dnes bez maturity není možné toto místo nikde dostat.Raději chnˇapnou po nevyučený s maturitou a zaučí si jí na laborantku.To ty máš asponˇpráci která tě určitě baví,myslím si že muzika se nedá dělat pořádně pokud nebaví.To je fajn ne?No jo hlavně ,že si vydělám na ty hrůzy co musím každý měsíc platit.Mě by bavili kytičky ,zahrádka,práce s dětma(malinkýma,na veliký bych neměla nerva),ale i ta laborka mě bavila,proto jsem se tím vyučila.Proto hustím do Terky aby se učila ,aby nedopadla jako mamka u práce která ničí zdraví a strašně nebaví.

V divadle hraji na hoboj, prosím.Operety, muzikály, balety.

Je to fajn práce, ale vyloženě relaxovat tam zas nechodím.

A co vlastně děláš Ty, jakou práci?

tak s tím orchestrem jsi mě zase dostala ty.To by mě vážně nenapadlo.A na co tam hraješ?To by zajímalo tu mojí žábu.Nevím proč jsem si myslela ,že to divadlo hraješ.Tak jo no.Tetˇuž se nespletu,slibuju!!!Pa pa

To jsem se hned třikrát zasmála u Tvého příspěvku!

Poprvé jak jsi psala o těch Vánocích, žes je ve vzteku Terce zakázala... To mě fakt dostalo!

Podruhé jak jsi psala, že mám hezkého koníčka, u kterého můžu
relaxovat. Hmm, když ale já chodím do divadla do práce. Hraji tam v
orchestru, víš. Chá.

A potřetí u toho přiloženého obrázku-hranolka s housenkou...

No švanda, to jsi dneska veselá kopa.

Bacha, už jsem se vrhla do Tvých dat!!!!

no Myšičko tohle dobře znám,občas taky vystartuju a pak mě to mrzí.Terka vždycky na mě upře ty svoje modrý očička a řekne...já ti jen chtěla říct ,že tě mám ráda...nevím jestli s tím opravdu jde ke mě ,nebo je tak vyčůraná a ví že po tom co tohle řekne vždycky zjihnu a omlouvám se,ale bývá mi pak hrozně.Já neumím pořádně zlupat zadek,ale ječím jak siréna a dávám nesmyslný zákazy jednou jsem jí ve vzteku zakázala i vánoce,to jsme se ale obě pak smály až jsme brečeli.Ona moc nezlobí,spíš lumpačí,ovšem když už zlobit začne ,tak to stojí za to.Hele atˇsi zlobí,hlavně že je máme a jsou zdraví.Ty hraješ divadlo?To mě bavilo .Na škole jsme taky hrály,pohádky pro malé děti.Nevím proč zbývali na mě čarodějnice,ale ty jsem si zase náležitě vychutnávala.Je to hezký,že ti to vydrželo i v dospělosti.Máš alesponˇprima relax a odreagování od všedních starostí.Tak se zatím mějte hezky ,jdu vydloubávat Jiřiny na zahradu.

Já se mám výborně, opět máme před premiérou sice krásné operety
(Cikánský Baron), ale hodně náročné. Nevadí, jsem ve svém živlu, že si
zahraju.

Takže zkoušky denně a občas představení. Tož tak.

A děti? Jareček už má nové komono a domluvili jsme se, že ho koupíme
napůl, přece jen , ať to nemá úplně zadarmo (původně jsem mu ho chtěla
nechat zaplatit celé, ale to by chudák ke svému 10. jubileu nedostal
vůbec nic než kimono).

Včera ráno jsem psala na PC, přidusal Jardík ke mně a já ho seřvala, že
zas chodí jako slon a že ti lidi v paneláku zas budou ječet, jak jsme
hluční, a že to není možné, aby se ještě za tu dobu nenaučil chodit
normálně....

Jája trpělivě vyslechl můj monolog a čekal. Tak jsem se ho zeptala, co vlastně chtěl, a on odpověděl:

"Maminko, když dnes spolu skoro nebudem, chtěl bych se s tebou pomazlit."

Měla jsem chuť si nafackat! Přijde za mnou dítě, chce se pomazlit a já mu vynadám, no to jsem tomu dala!

Samozřejmě jsem hned zjihla a toho svého velkého kluka vzala na klín
a tulili jsme se. Ale zlobím se na sebe. Nemá to se mnou, kluk
taky jednoduché. Pořád něco po něm chceme, povětšinou to, co není
schopen splnit (protože za to prostě nemůže-viz jeho způsob chození).

Ach jo.

A Jiříček? Ten měl včera u úkolů zase parádní záchvat zuřivosti. Měl
opsat 4 věty. Nasekal v nich 18 chyb (to nekecám-zapomíná
písmenka, háčky a čárky, tečky a otazníky...)a navíc to měl
naškrábané-chtěl stihnout hrát na PC než půjdem do juda. Navíc to
odmítal opravit, že to prý NESMÍ. To říká furt.

Tak jsem mu s klidem oznámila, že to přepíše, bylo to tak poškrkané, že
to byl hnus. Zkusil hulákat, drzounek. Ale já mám hlas silnější a tak
jsme byli jak u cigošů. Práskla jsem dveřmi, šla do obchodu, ať to
kouká opsat správně, než příjdu. Zavřela jsem ho do kuchyně, myslela
jsem, že ji přestaví. Řval, dupal, třískal do stolu, brečel i
nadával.Chtěl i zvbracet. To už se mu naštěstí nepovedlo.

Přišla jsem domů z obchodu, Jirka jak milius, nově napsaný úkol, se stjnými chybami, tak jsme ještě dopisovali čárky háčky atd.

No prostě "moc fajné děťátko".Užívám si. Manžel toto nezná, ten by
Jirku zabil. Já chápu, že Jiřík má zlost a musí ji dostat ven. Když to
neudělá (resp. zakáže se mu to), začne mít fyzické problémy. Ale to je
na jinou debatu.

Tož tak u nás.

A co u vás nového, Lenko (a ostatní, samozřejmě)!?

Ahoj Myšičko, nějak dlouho jsme si nepovídaly, co je doma nového, tak se ptám, co je u tebe doma nového? Co manžel, kluci...a jak to vůbec dopadlo s tím kimonem, už máte nové? A už od té doby nic neztratil? Já letím dělat večeři a pak se chci dívat na Markízu na Záměnu manželek a pak na Chůvu v akci, vždyckymě baví lézt přes obrazovku do cizích domácností

Je fakt, že na dětech člověk nejvíc pozná,ja ten čas letí....sice žádné nemám, ale když třeba delší dobu nevidím nějako svou kamarádku, co má dítě, tak se pak nestačím divit, jak vyrostlo. Nebo stačí nevidět dítě od sousedů dva měsíce přes prázdniny a pak přijede úplně dospělák. Ale na čem vůbec nejvíc poznám, že čas letí je pravidelná zubařská prohlídka ...vždycky mi přijde pozvánka a já jen kroutím hlavou, že není možné, že je další půlrok pryč. Jo a nebo ještě Vánoce...nějak mi přijde, že jsou vícekrát do roka....ještě nedávno jsme spílali na ta letní vedra a teď už abysme nakupovali dárky.Je tak mimochodem, už máte vymyšleno, co komu koupíte?

Děkuji, strávila jsem nad tím fůru nočního času (ale krásně ), a uložila jsem si odkazy.

Moc pěkné, fakt děkuji! Docela jsem se i nasmála, některé animace jsou legrační!

http://www.coolwallpapers.org/index.php
nebo http://wallpapers.screensavers.cz/main_page.php
nebo http://www.gify.nou.cz/
Užij si to

A tak píšu jen tak.

Odpoledne mám zkoušku (=jdu do práce) a dnes jsem si uvědomila, že před
10 lety (je to takové malé kulaté jubileum), jsem byla v porodnici s
mým prvním chlapečkem Jarečkem. Včera v noci oslavil 10-té
narozeniny a já si uvědomila, jak už je to dlouhá doba a co se
vše událo...

Skoro je mi z toho smutno. Čas tolik letí a já už nikdy nebudu svírat v
ruce ten náááádherný voňavý uzlíček, už nikdy nezažiju ten pocit, že
jsem "konečně máma". Ikdyž mi tenkrát bylo teprve 22let, MOC
dobře jsem to vnímala.

Jareček je moje sluníčko, je to obrovský dar, já si ani větší nedokážu
představit. Jsem neskutečně vděčná za to, že ho mám, a že mám
právě jeho. Ikdyž není úplně takový, jak by si matka
představovala své dítě, má spoustu problémů (LMD, dyslexie, různé tiky
a fóbie), ale on je prostě strašně zlatý kluk. Má nádhernou dušičku .

Jen jsem prostě chtěla vyjádřit svou lásku a nostalgii nad tím, jak ubíhá čas...

to : TO JE FUJ

patřilo do jiné části textu! Nějak se mi při odstavdích věty přehodily nahoru.

Omlouvám se! To nebylo na Lenku!

To je fuj.

Lenko,

ptala ses na horoskop,jak to vypadá. Každý to dělá trochu jinak. Svůj
první horoskop jsem před lety dostala od profes. astroložky. Stál 1000
Kč a měl přes 30 stran. Jenže v tomto rozsahu to už nebylo vůbec
stravitelné, a mně připadalo, že píše o několika různých lidech. Nebyla
jsem spokojená, taky proto, že to bylo neosobní, a spoustu odstavců jen
okopírovala z předem postaveného programu. Taky tam měla faktické
chyby, na což jsem ji upozornila, a omluvila se, opravila se, ale mou
důvěru už ztratila. Dnes si holt každý může psát horoskopy a brát za to
peníze...

Já dělám horoskop obvykle na pár stran A4 (2-6 stran)-je to hodně
zestručněné- formou povídání, jak to vidím já, snažím se co nejmíň
používat odborné termíny, ikdyž zcela se jim nevyhnu. Není to
důležité. Můj pohled může být (a určitě je) velmi subjektivní, ale je v
tom MŮJ pohled, není to opsaná poučka z knihy. Neberu za to peníze,
obvykle mi dá každý co uzná za vhodné. Protože vynaložená energie-trvá
mi několik hodin, než to nějak sepíšu-by neměla vyjít vniveč. Nemůžu
jen dávat a nic si nevzít. Musí být zachována, alespoň symbolicky,
rovnováha.

Přes maily to řeším tak, že jako odměnu chci upřímné vyjádření nositele
horoskopu, jak to na něj sedí a co nesedí vůbec a zjistila jsem, že
tahle zpětná vazba je je velmi výhodná. Přesto někomu nestojím ani za
to a neuvědomují si, že jsem jim věnovala několik hodin svého času a
oni neřeknou ani děkuji. Je to asi třetina lidí, co jim nestojím ani za
odpověď.

Tak zatím papa, jdu vypravit dětičky do školičky.

Tak to napíšu sem.

Potřebuji znát nejen datum a čas, ale i MÍSTO narození.

A co se týče Tvého muže, tam bez přes. času to bude jen hodně přibližné, ale samozřejmě můžu se pokusit, jen zhruba.

Myšičko,asi se někde stala chybka,ale mě od tebe nic nedorazilo.Žádná odpovědˇs doplnujícíma otázkama.Někde se nám to asi zauzlovalo a ztratilo.Nebo že by to bylo teprve na cestě?Tak uvidíme,zatím čusík a dobrou noc!