No to víš, ono to jinak nejde. kdyby byla jedna, tak po té to uklidíš a nemáš problém. ale když je vás doma 5 a celé odpoledne by jsi zabila jen mytím nádobí, tak se holt holky musely naučit. když chtěly aby jim máma přečetla pohádku, aby s nimi malovala atd atd. Teď už naštěstí máme myčku, ale i to zvládají v pohodě. Je docela legrace je poslouchat, jaká je to pohoda, že už ji máme, že je to nádobí nebavilo a teď že mají víc času. Prádlo přeberou a dají vyprat, takže příjdu domů a jen to pověsím. No prostě pohoda a levná pracovní síla.

tak to smekám,ta moje Terka má pocit,když chci aby si uklidila svůj pokoj,svůj bordel,že po ní snad chci aby táhla celou domáctnost.To je řečí a výmluv a nakonec jsou i slzy a pak to uklidí za 10 minut,ale hodinu o tom diskutuje.Každopádně opakuju-jsi frajerka,to beze sporu.Jak je vidět umíš to výborně,máš holčičky šikovný a pomáhají.Jsem asi moc měkká,nebo spíše byla jsem,nemůžu vidět,jak ta cácora bulí.Dobře to mrška ví a dobře toho využívá.Naštěstí už s menším a menším úspěchem.

No já v podstatě taková trojčata měla. Naše starší se narodila jen o 14 měsíců dřív než dvojčata. A nevím jak to chodí s trojčaty, ale připadne mi lepší mít 3 děti stejně staré, které mají stejní nároky, než jedno jen o kousek starší, které začíná mluvit a potřebuješ se mu věnovat a k tomu máš dvě mimina, která tě potřebují taky. Teď už je jim 7,5, takže jsme ¨"za vodou". Relativně. Holky jsou šikovné a samostatné. Mají rozdělené domací práce a za ty dostávají odměny. Takže třeba nádobí, zametání, koš, pořádek v botníku a úklid wc vůbec neznám. Teda poslední dva roky.

Ahojky, díky za přivítání. Ta ikonka bude, až se můj Benjamínek vrátí ze školního výletu z Prahy a budu se snažit o něco veselého. Co se týče počítače, tak v tomhle směru jsem teprve v předškolním věku No a když to zprůměruju se svým skutečným věkem, tak mi je něco kolem třiceti Jinak mám dceru třicátnici, ale ještě studuje a není "zahnízděná" (v jejím věku jsem už byla někde úplně jinde), pak mám Míšu - tomu je 26 a vypadá to u něj na věčnou pubertu a nejmladšímu je 19 - jím jsem si prodloužila mládí. Říkáme mu Vokes (zkomolenina Vojtěcha). Dcera se jmenuje Anežka po mé mamince, o kterou jsem přišla už v dětství. Tehdy to bylo docela neobvyklé jméno a v její pubertě mi to vyčítala snad každý den. No a jedno vám chci, děvčátka, říct : Užívejte si svých dětí pokud to jde. Ono to tak rychle uletí a ať je na co vzpomínat. Děti jsou naše zlatíčka. V jedné pohádce se říká, že láska je kořením života a já takto vnímám i děti. Tak se mějte hezky! Já teď promluvila asi jako stařenka, ale tak daleko zase nejsem

No je mi jasný ,že to musí být neskutečný zápřah.A třeba trojčata,tak ty už pro mě vůbec jsou záhadou,jak je chudák máma asi krmí,když mají všichni najednou hlad a křičí.Vždydˇprsa má snad každá jen dvě,tak to jedno jen křičí a kouká jak se bráškové cpou?A jak asi mamina vybere toho kdo si počká?Kojenecký a batolecí dobu si neumím moc představit ani s dvojčátky,ale když jim je 4-5 tak zase nikdy nejsou sami a nenudí se a vystačí si ne?Já nevím tak si to myslím.Ale jsi pašák ty jsi to zmákla,dneska už je to o moc lepší ne?Pokud nedej bože obě neomarodí,to musí být síla,člověk má plný ruce práce s jedním natož když ti zvrací a mají horečku dvě.Jinak děkuji za přání k miminku.Už moc času nemám.

Moc bych ti přála aby vám to s mimčem vyšlo. Ale přece jen, každá by chtěla dvojčata, ale já teda můžu za sebe říct - víckrát už ne!!! Je to sice hezké,ale moc moc práce. Kolikrát jsem se třeba dva dny ani nestihla najíst.

Mojí Terce je 9 let a je to vážně éro.Já si holčičku moc přála,ale měl to být asi kluk a vyšší moc si to asi na poslední chvíli rozmyslela(chtěla mi udělat radost)pindíka jí sebrala,ale duši kluka nechala.Ale ženskou přeci jen nezapře,ta když začne mluvit,tak jí chvílema můj mozek nestíhá vůbec snímat.Chtěla by moc sourozence,já bych taky ještě mimnko brala,ale nějak se nedaří.Vážně uvažuji o tom ,že zase zkusím to umělí.Že by pak ty dvojčátka???No nám by se to s Terkou libilo.Uvidíme.

Já jsem hrozná, už jsem se rozloučila, že jdu něco vyřizovat, ale než jsem si to sbalila , tak mi to nedalo a ještě jsem tady jukla a už zase píšu . Bacha, je to tady vážně návykové . Kolikrát si na pár dní zakážu počítač, protože mi přijde, že bych měla dělat něco víc užitečného, ale ty abstinenční příznaky jsou hrozné No,ale už vážně mažu pryč, jen se dívám, že tyhle smajlíky koček tu dali určitě jen kvůli nám

Ahoj, já jsem si vždycky myslela, že je velký rozdíl mezi tím mít holku nebo kluka. Ale s příchodem dětí jsem přišla na to, že do věku takových osmi let je to úplně jedno jestli máte doma holku a nebo kluka. Kolik je té tvé holce?

ahoj kočky,nebudete mi to věřit,ale hádejte moje civilní jméno?Míša,a jak myslíte že mi všichni říkají?....Jasně -Miško!Takže vydím,že jsem naprosto na správným místě.Kde jsou kočky ,tak myši a Mišky být musí atˇs měkkým nebo tvrdým I-Y.Jinak se přidávám,i já vždycky toužila po dvojčátkách a měla jsem k tomu mo,moc blízko,protože jsem byla na umělím oplodnění.Bohužel tenkrát neůspěšným ,nakonec mi příroda,bez pomoci lékařů těsně před 3 pokusem um.oplodnění ,nadělila holčičku.Je jedna ,ale věřte vydá za tři a kluky k tomu.Moje holčička totiž není cukrová panenka v růžových šatičkách,ale drak s věčně odřenými koleny a neskutečně prořízlou papulou,ale je to moje zlato!!!Já taky jukla na vysmátou kočičku a je fakt vysmátá,když na ní déle koukám,tak jí na mou duši i slyším!!!Směje se jak blázen. Taky jednu přidám

Kočka je fakt super. Já mám náladu dobrou, mě ji hned tak někdo nepoklazí. Naučila jsem se mít ráda. Tak ať všechno zvládneš a někdy tady zase ahoj.

Jdu teď vyřizovat nějaké papíry, ale zase brzy přijdu, sem tu jako doma ...posílám jednu fotku vysmáté kočky pro dobrou náladu...snad se mi to podaří, jestě jsem tu fotky nevkládala.

No to máš úplnou pravdu s tou anonymitou tady. Občas je to dobrý a občas ne. A s tou samotou - člověk si zvykne na všechno. Dřív jsme si byli vzácnější a teď už mi to začíná být tak nějak jedno.

Tak to je pro tebe internet ideální -tady získáš přátele hned a stavíš se jen tehdy, když máš čas - navíc nemusíš nikam chodit, ale kecáš z domova Navíc díky anonymitě se můžeš vyzpovídat ze všeho, co bys normálně nikomu kdo tě zná osobně neřekla. A jak to vůbec doma máš? Říkám si, jestli si občas nepřipadáš na všechno trochu sama, myslím domácnost a děti, když manžel je ve světě. Ale zase jste si aspoň vzácnější, ne?

Teď už čas docela mám. Holky už jsou větší a tak doma pomáhají. Sice trošku zápasíme se školou, ale není to taková hrůza. Lenošení mám ráda, občas se mi podaří prolenošit i celou sobotu. Občas si přečtu dobrou knížku. Kouknu na bednu a taky pletu páté přes deváté . Chtěla bych začít chodit cvičit a plavat. Ale na to nezbývá jaksi čas. Ne kvůli holkám, ale spíš kvůli manželovi. On dělá servisního technika a hjezdí po celém světě. Jeden den je doma a druhý už ne. Nikdy neví kdy někam pojde. Taky kvůli tomu jsem přišla o spoustu kamošek. . Když si něco domluvím, tak do toho příjde jeho odjezd a musím to zrušit - prostě na mě není spolehnutí. Nesnáším to, ale nemůžu s tím nic dělat.

Tak jsem si uvědomila, že máš na ikonce černou kočku a v přezdívce číslo 13...teda tebe potkat v pátek, tak se asi pokřižuju Záhul to teda musí být, to je pravda, taky nechápu, proč se mateřské dovolené říká dovolená. Tak mě napadá, máš ještě nějaký ten čas pro sebe? Myslím na nějaké své koníčky, nebo třeba jen tak chvilku na své třeba malé zalenošení si?

Myšička to nějka přežije.. Jaká je péče o dvojčata? No jedním slovem náročná. navíc když k tomu máš ještě 14-ti měsíční mimčo, tak je to fakt záhul. Ale dá se to zvládnou. Když začaly holky chodit, tak to bylo celkem v pohodě. Utíkaly každá na jinou stranu. Ještě že nemám čtyři děti, to už bych asi nedoběhla. Ba ne, ony začaly chodit každá jindy, tak to bylo v klidu.
Já jsem si taky vždycky přála dvojčata, ale napoprvé abych to měla za sebou jedním vrzem.Na podruhé už to taková sranda nebyla

Ahoj Janulo....vidím, že máš taky ikonku kočky, to už Myšička nerozchodí, ona se děsně bojí koček Konečně někdo, kdo má dvojčátka....mě se totiž mockrát ve snu zdálo, že jsem porodila dvojčátka, já vím, že je to jen sen, ale třeba to jednou bude skutečnost? Jaká je péče o dvojčata? Kdysi jsem četla, že je nejhorší, že když začnou chodit, tak zásadně každé utíká na opačnou stranu a těžce se chytají.

Ahoj holky, já bych se k vám taky ráda přidala. Je mi 35 a mám tři holky. Starší chodí do 3.tř a dvojčata do druhé.

To je teda strašně, jen začne pracovní den, hned mám na stole tolik úředničiny -samé nové žádost o přijetí Takže ti slavnostně oznamuju, že jsi taky přijata ...čím víc třicítek, tím líp ...jinak mezi třicátnice se samozřejmě počítej, přeci třicítka je každá, která nepřekročila čtyřicítku, ne? Navíc určitě všechny skvěle vypadáme, víc jak dvacet by nám nikdo nehádal, ne?

Ahoj Datlíku...žádost potvrzena a jednoznačně schávlena, jsi přijata Akorát na to jdeš špatně, ty nesmíš říkát, že tady nechceš moc zavazet, právě naopak, pokud tu budeš málo, tak tvoje členství propadá . Tak nám něco o sobě pověz....kdo jsi, co jsi a tak . A určitě si dej nějakou ikonku, ať je to tady veselejší.

Ahojky,chtěla bych se také přidat.Narazila jsem na vás na chlup stejně jako datlik,před dvěma dny.Jsem vdaná mám 1 dítko ,chodící do 4 třídy.Je mi 34 let.Počítá se to ještě mezi třicátnice???Jestli ne ,tak to jsem v pytli,protože jsem měla velký problém zvyknout si na to že třicátnice jsem .Přišla na mě tehdy ,v den 30 narozenin taková depka!Jako že si přesně pamatuju,kdy jsem ve škole hlásila já paní(tehdy soudružce)učitelce,že mojí mamince je 30 let a tetˇjsem v tom taky.....Přešlo mě to během 2 dnů.Zjistila jsem ,že je to totiž fuk.Někdy si připadám jak 15-ti letá pubertˇačka a někdy jak 70-ti letá babička,to většinou když jdu v pátek z odpolední.Člověk je tak starý jak se cítí...neslyšela jsem to už někde?A jo to říkala babička,kruci že bych vážně stárla?

Ahoj Viktorky! Jsou to dva dny, co jsem objevila tyto stránky a hned jsem věděla, že se chci stát Viktorkou taky. Nebudu tady moc zavázet, ale občas bych se chtěla ozvat. Tak jo? Ráda si si vámi poklábosím, byť už dávno nejsem tak málo letitá jako většina z vás

Kupovat dítěti značkové oblečení jsou podle mě fakt vyhozené peníze, protože z toho za chvíli vyroste....prosím tě, co to bylo za značku, že stála 3 tisíce? To se mi zdá moc peněz i na značkové oblečení, asi měla pozlacené rukávy Navíc značka neznamená hned kvalitu....koupila jsem si značkové boty na běhání už dvakrát, ty první stály taky kolem 3 tisíc a za chvíli se mi protrhly, tak jsem koupila jinou značku a ty se mi zdály docela dobré, tak jsem v nich chodila běhat, ale při běhu mě hrozně bolala jedna noha v kotníku, myslela jsem,že je to nějaká blbost, že to rozběhám, pak se to zhoršovala až jsem chtěla jít k doktorovi, pak jsem si náhodou vzala jiné boty a bylo to bez problémů, takže jsem ty značkové přestala nosit a noha byla hned ok.

Děti chodí do školy teprv pár dní a už nám zase začalo zapomínání.
Jirka ztratil pouzdro. Tvrdil, že ho určitě donesl domů, ale v celém bytě prostě NENÍ. Leda že bych ho dala do mražáku a přišla na to třeba za měsíc. Takže nové pouzdro.
Krom toho šel včera z družiny v papučích, boty nechal tam. Klasika. Na konci min. šk. roku se kluci zase zbláznili se ztrácením papučí, jarmilek, cvič. úborů...bylo to jak epidemie. Jeden den přišel jeden že nemá tohle, druhý den zase druhý...už se to nikdy nenašlo.
No, ještě že klukům nekupuji drahé oblečení, člověka to tolik nemrzí. Vloni jsme přišli o čepici, bundu, dvoje papuče, jarmilky, cvič. úbor,tisíc tužek a plnicích per, pravítko, nůžky...prostě cokoliv se dá ztratit, to oni ztratí.
Minule se na tř. schůzce řešilo, že jedna Jájova spolužačka ve třídě (9 letá) zapomněla mikinu. Maminka z toho byla dost nešťastná, protože byla značková (ta mikina) a stála přes 3 tisíce!!!! Tož to bych klukům do školy nedala.

To jsem se ale sekla,
chtěla jsem napsat, že bratranec platí 10 tisíc ROČNĚ, nikoliv měsíčně. Takže 1000 Kč na měsíc.

Ahoj Lenko, děkuji za zájem o mou práci. Z paličkování bolí spíš záda a hlavně krk - je to klasické sedavé zaměstnání. Taky občas bříška prstů rozpíchané od špendlíků. Jinak ještě ráda drátkuju, hlavně kraslice, taky batice se nevyhýbám. Vyučuji a předvádím pouze paličkování.
A ty máš talent určitě na něco jiného, ne?

Myšičko, o učení i když s jedním dítětem vím své. S dcerou jsem se učila až do sedmé třídy, pak to vzala do svých rukou a šlo to. Všichni obdivují děti s výborným prospěchem, ale já si myslím, že děti , které se musí učit si zaslouží obdiv daleko větší. Co nás obě stálo usílí dostat alespoň 3 z diktátu. Já s bráchou jsme se učit nemuseli, dospělí plesali nad našimi výsledky, ale ten úspěch byl téměř zadarmo.
Tak přeji hodně síly do celého školního roku a věř, že se to s léty vylepší.

některá jste chtěla něco o Zoufalých manželkách http://www.zoufale-manzelky.cz/ , snad to tam najdete

Tak to je hodně individuální, každá škola chce něco trochu jiného,.
Já platím na zač. šk. roku kolem 300 Kč za každého hošíka, a k tomu je příspěvek na "SRPŠ" (dnes se to jmenuje jinak) asi 100 Kč, no a to nepočítám papuče, pouzdro, atd...
Ale jde to, jinak by děti nechodily do školy...
Kdo pracuje, má na to celkem vpohodě.
Horší je, když se platí školné, můj bratranec má postižené dítě a školné má 10 tis. měsíčně, na spec. škole... To je síla.