Minulý příspěvek se mi podařilo odeslat anonymně, omylem. Doufám, že se mi to už nestane, jsem popleta.A jestli se mi to ještě stane, tak to prostě ještě neumím.Zlata

Konečně jsem se zase probojovala k internetu. Vy takové problémy nemáte? Žiju na vesnici a tady často vypadává signál. Ještě je to v dolině. Znáš Wendy Zlatníky, jako opavačka? Tak to je ono.
Líbíla se mi diskuze, jak to máme všechny stejné s těmi chlapy. Oni umí být hrozně zlí. Můj dnes už bývalý muž byl taky chladný. Je fakt, že jsme spolu byli 15 let?!?Někdy jsem měla pocit, že jsem malinké zvířátko, které je vděčné za každé pohlazení...ach jo, nechápu jak jsem to mohla přežít. Teď žiju sama s dětma a jsem na tom vlastně stejně. Přítele mám , ale zatím se oťukáváme. No snad to nakonec přežiju, ale někdy je to moc těžké!S chlapama je někdy zle, holky ,ale bez nich taky!
Jinak moc ti děkuju Wendy za zprávičku. Třeba někdy ke mě příjdeš do krámku na vínečko(doufám, že ho piješ?) a probereme to pořádně!
Další co máme všechny stejné, jsou ty neustále nemoci. Taky mám dceru nahromadě od října do dubna. Hrůůůůza. A taky babička funguje na sto procent(bývalý nefunguje vůbec, jen když se mu to hodí)
Jsem ráda, že jsem zase mohla na chvíli přijít, a snad už mi to vyjde častěji.Prostě si ten čas udělám, a hotovo. Mějte se všechny hezky a pozor! Pozítří už bude březen, pak dvycátý první březen a pak už bude teplo!!!!

Jo obětavé babičky - to je opravdový poklad . Mám už také maminku v důchodu a kdykoli protřebuju, tak mi s Pavlínkou pomůže, Vyzvedne ji z kroužků nebo si ji vezme k sobě když je nemocná , abych nemusela tak často na paragraf. Také nevím, jak bych to bez ní všechno zvládala ...
Jo ty nemoci dětí to je smutný příběh, zvlášť když se pořád vrací, to je člověk potom úplně bezradný. Chci nechat Pavlínku naočkovat proti klíšťové encefalitýdě, ale na to musí být 14 dní super zdravá - no od prosince se nám to ještě nepovedlo, pořád bojuje s rýmou nebo kašlem .

Tak to čumím, že si opravář nic nevzal.
Asi měl dobrý den!

Dnes je krásný den, jen dopoledne u nás na SM trochu pršelo.
Dopoledne jsem strávila s dětmi u doktora-Jiřík opět nemocný (tuto zimu už pošesté!!!), má jen virózu. Naštěstí.
A Jardík má zase dýchací problémy. Dlouho jsem to připisovala jeho tikům, ale tentokrát jsem si skoro jistá, že má to astma, o kterém nám povídala alergoložka, která ho vyšetřovala pře 4-mi lety naposledy...nevěřila jsem jí, chvíli bral Jarda "dýchací lék", a já jsem pořád říkala, že plaší (doktorka), ale dnes musím za ní. Je mi to líto, asi měla pravdu...

Zítra jdu do práce! A rovnou dvakrát.
Holky, není nad babičky v důchodě (ikdyž v případě mé mamky v invalidním) jinak nevím, jak bych to řešila při tak časté nemocnosti u letos u Jiříka...
Oficiálně mám nárok na "paragraf" 9 dní v měsíci.
Neměla jsem paragraf asi dva roky. Ale spíš víc.
Kdybych neměla svou maminku (v invalidním důchodě) nevím, jak bych to řešila!!!!


Holky, přeji vám zdravé děti!
Ahojky

Ahoj holky tak kde jste dneska všechny ?
Počasí se u nás konečně umoudřilo, přestalo pršet a vysvitlo sluníčko - hned to vypadá veseleji .
Teplá voda už nám zase teče byla to jen drobná oprava a opravář, světe div se, si za to ani nic nevzal .

Víkend jako obvykle utekl rychle jako voda, sobota byla pracovní, úklid a vaření a dnes jsme vyrazili zase s dětmi na lyže do Beskyd. Zdá se že to bylo úplně poslední lyžovaní, pokud tedy ještě něco nenapadne, ale vypadá to že už asi ne. Podmínky na lyžování jsou nic moc, na sjezdovce už byly úplně vyježděné místa až na trávu a sníh byl namrzlý. No ale děti byly i přesto spokojené.
Jo doma máme menší kalamitu, od včerejška nám neteče teplá voda, asi nějaká závada na bojleru - acho jo, ale opravář příjde snad už zítra, jen jsem zvědavá jak hluboku budu muset zase sáhnout do peněženky .
Hezký večer a dobrou noc !

Děvčátka, tak co je?
Víkendová pauza? To vám schvaluji.
U nás je dnes už skoro jaro a děti jezdí kolem baráku na kole.
Mám po dlohé době úplně volný víkend!
Zítra (v pondělí) jsem měla mít taky volno, ale musím odpoledne s Jiříkem do PPP (ped. psych. poradny) ,
a taky ráno s Jardou k doktorce. Začal sípat. On má slabší astma (aspoň před 4 lety měl), po léčbě byl celkem klid, ale teď mi tu už týden sípe, myslela jsem, že je to zase nějaký jeho tik. Ale nevypadá to. Ach jo, zas dostane "dmýchadlo".
Ale možná se to zase pak trochu zlepší. Snad.

Tak papa a napište, jak jste prožily víkend!

Jé tak koukám, že jsem získala první hvězdičku , nevím sice za co se přidělují, jestli za počet příspěvků, nebo za určitou dobu, co už na Victorku chodím, ale udělalo mi to radost

Tak si ten víkend udělej něčím zvláštní, naplánuj si něco co ti udělá radost, a na uklízení se pro jednou vykašli, a někam si třeba vyraz , tak jako Lenka. On se svět nezboří ! A máš velké děti tak zapoj do úklidu je !
Nesmutni určitě bude zase líp !

Myšičko, přesně tak, manžel se po svatbě strašně změnil, do svatby, o to jsme už spolu dokonce i nějakou dobu bydleli, to bylo všechno v pořádku, ale ono to asi bylo v rámci takové té počáteční zamilovanosti. Po svatbě byly jeho tělesné citové projevy vůči mě čím dál vzácnější a po narození Pavlínky byly už úplně na nule. Když jsme to spolu probírali, tak vždy říkal, že už není zamilovaný puberťák, aby se se mnou musel vodit za ruku, objímat se atd. Řekla bych skoro, že veškeré doteky a tělesné projevy citů mu byly až nepříjemné, což mě jako ženskou děsně deptalo, už ani tak neoplívám žádným extra velkým sebevědomím, a jeho chování mé sebevědomí rozhodně nezvedalo.
Ale to už je naštěstí všechno pryč, současný partner mi ty roky citového strádání vynahrazuje v plné míře

Děláme novou koupelnu,kuchyň a předsíň-všechno-od hrubejch prací až po finální zařízení.Doma máme bordel a zmatek,ale já pevně doufám,že to za to bude stát a že se na všechny útrapy zapomenem.Sice budem pekelně zruinovaný-co dneska nestojí peníze,že jo-ale je to napořád nebo aspoň na hodně dlouho.Bourali jsme a zase stavěli,nová elektrika,štuky-prostě totální reforma.Už máme téměř hotovou koupelnu-nové obklady,vana-prostě vše.Nejvíc mě deprimuje ten chaos a binec,jak tu nemá nic své místo.1.týden jsem musela chodit k sousedům na WC-hrozný.To už naštěstí máme.Ale kuchyň bude až tak za měsíc.Nevěděli jsme do poslední chvíle,jak to bude s tou přetsavbou,takže se šechno posunulo.Doufám,že trpělivost opravdu růže přináší

Ahoj,po dlouhatánské době tě zdravim.Chci reagovat na to domácí násilí.Mám kamarádku,mou nejmilejší,a zrovna její manžel je jeden z těch,kterým občas přeskočí a uštědří jí ránu.Nechápu to.Je to jinak "dobrej" kluk,ale tohle prostě nelze omlouvat:Jeho rodiče jsou radši slepí,ví o tom,ale dělají jakoby nic, a mám dojem,že z toho viní ji.Promlouvala jsem mu do duše,ale podle mě by se měl léčit.Je hodně majetnický,egoistický a myslim,že je,jak bych to řekla,že má nějaký komplex méněcennosti.Nedokáže se prodat.A pak to dává sežrat jí,ona je naopak ambiciozní,v práci jde za svými sny a daří se jí.No a on profesně zaostává a žere ho,že vydělává víc ona.Že to neni domácí putina.Maji krásné 2 děti,dům,zahradu,prostě všechno-ale v tomhle případě to neni všechno.

Renu, ta by jste se pustili d rekonstrukce? a co všechno budete dělat? Popiš to trochu víc, já miluju zařizování a přestavy a vůbec všechno okolo toho. Já vím, že přestavba samotná je hrůza, všude binec a hlavně ten prach, ale výsledek stojí za to.

S tím úklidem ti teda naprosto rozumím...před páru dny jsem dělala opravdu velký úklid a dneska koukám, že můžu zase začít znovu.Nejlepší je mít co nejmíň krámů, aby nebylo tolik věcí k úklízení. Jsou různé statastiky, jako kolik člověk za život času prospí, kolik projí, atd....tak by mě zajímala statistika, kolik toho prouklízí, to by byla čísla. Původně jsem chtěla napsat na tvou otázku co budu dělat o víkendu, že budu uklízet, ale teď jak to tady píšu a přemýšlím o tom, tak jsem se naštvala a kašlu na nějaký úklid. Pojedeme na výlet a basta.

Taky bych si chtěla o víkendu uklidit,nicméně, bude to trvat asi ještě několik sobot a nedělí, než dáme byt do relativního pořádku.Přestavba mi dává zabrat,byla jsem plna optimismu,ale teď,co máme z bytu skládku,jsem skeptická a mám depku.Nebere to konce a zatim nic nemá finální podobu,takže prostě smutnim a peru se s beznadějí.Máťu máme střídavě u jednich nebo druhých rodičů.Chce zpátky svůj uklizený a voňavý byteček.Z pokojíčku má základnu, v obýváku je skladiště a kuchyň,v ložnici spíme.Nikomu tohle nepřeju a fakt nevim,jak ze všeho dostanu ten vlezlý prach.Přikrytý nepřikrytý-je všude-hajzl.
Ale budeme to tu mít nové a hezčí-teda snad.A možná,že někdy konečně zase uklizené-cha?!?
Jinak jsem vás už moooc dlouho nečetla,a tak vás všechny zdravím a přeju kráásný víkend,užijte si ho i za mě.Papa

AHOJ HOLKY,KDE VŠICHNI JSTE?????
Opět se blíží víkend a mě chytá depka,protože to bude zase stejný. V pátek odpoledne jsem úplně vyřízená,v sobotu uklízím a v neděli dodělávám ,to co nestihnu v sobotu.Někdy mám pocit,že člověk dělá všechno dokola a že to vůbec není vidět.
Tenhle týden byl docela hektický a asoi bych potřebovala někam odjet a od všeho a všech si odpočinout.
Možná jde na mě jarní únava,ale vůbec nic mě nebaví a nemám do ničeho chuť.
Tak jsem si řekla,že odpoledne vyrazím do knihkupectví a koupím si nějakou knížku,protože nic zajímavého už doma nemám.
Mám hrozně ráda knihkupectví,protože mi to tam strašně voní....
Co plánujete na víkend???

tak to si vůbec ani neumím představit, že bych žila vedle někoho, kdo nemá potřebu doteků. Mnoho probrečených nocí, to si Tvá citlivá dušička musela tedy "užít", božátko.
To se manžel změnil až po svatbě?

My jsme naštěstí oba s mužem (a děti přirozeně taky) vysloveně taktilní (dotekové) typy. Ale můj muž má vůli, kterou dokáže ovládnout své city. Já ne.
Můj mužíček má docela přísnou maminku, prý se s ní jako malé dítě mazlil. Ale byl hodně malý. Že by v deseti letech přišel za mamkou, tak jako chodí Jardík za mnou, a spontánně se přitulil, to už ne. Taťku nemá od 6 let. Navíc je jedináček.
Ale je to srdečný Lvíček, který umí dávat i brát lásku, projevy lásky v partnerském vztahu u něj nikdy nebyly problém.
Proto každou změnu velmi ostře pociťuji. Je mi jasné, že po 13-ti letém manželství to nabude jako na začátku. Ale já mám naopak pocit, že leccos je mnohem lepší, lépe se známe. Víme co můžem čekat, taky jsme v lecčem ztratili iluze o tom druhém...ale to patří k tomu...

Myšičko buď ráda, že tvůj manžel tu ledovou královnu jen hrál, a že se mu po tělesné blízkosti také stýskalo. Já jsem s ledovou královnou, teda spíš s ledový králem žila několik let a bylo to vážně k zbáznění, hrozně mi všechny ty tělesné projevy lásky, jako pohlazení, pusa, obětí chyběly (o ***u nemluvě ). Probrečené noc bych asi nespočítala... Nějvětší problém byl v tom, že manželovi to nechybělo vůbec, nikdy to neviděl u svých rodičů a tak nechápal co to po něm vlastně chci.
Tak ať vám to znovuzamilované období vydrží co nejdéle

Díky za odpověd - věřím, že se změna stravy i na mém zdraví také časem projeví . Ale první své ovoce už to přineslo, zhubla jsem o 2 kg a to jsem se vůbec netrápila hlady, spíše naopak, jen jsem některé potraviny vyřadila a některé naopak do jídelníčku přidala. A navíc mě to zdravé vaření moc baví a po těch nezdravých jídlech se mi vůbec nestýská .

jsi fakt dobrá, že jsi vytrvala a dodržuješ stále zdravý životní styl!
Je zjevné, jak strava souvisí se zdravím.

Jinak doma u nás nebyla bouře, to my se krátce rafnem, ale pak ty dny a mnohdy i týdny (teď to bylo skoro 14 dní) stojí za to.
Tentokrát to nebylo mlčení, normálně jsme spolu komunikovali, ale bylo tam zjevné jisté ochlazení. Žádné doteky, žádná pusa, jen chlad. O milování ani nemluvím, to je jasné. Manžel se choval mile, ale chladně a odměřeně. Neskutečně mě to ubíjelo. Kdyby nebyl tak vedle mě, snesla bych to líp.
Po těch dvou týdnech jsem se rozbrečela. Brečela jsem snad celou noc a ještě dopoledne. Manža ležel v posteli (byl na nemocenské) a čekal.
Řekla jsem mu, že je mi smutno, a znovu jsem bulela, nešlo to zastavit. Fakt jsem až byla na sebe zlá, jak se mu podařilo mě vydusit.
Manža mě objal, a utěšoval. Vyříkali jsme si vše, tentokrát v klidu. Šílene se mi ulevilo.
Teď jsme zase na nějakou dobu jako dva zamilovaní, a tělesnou blízkost si vynyhrazujem dvojnásob. ..ale říkám si, jestli to stojí za to, to předtím.
Manželovi bylo taky smutno, ale ten padouch hrál ledovou královnu a nedal na sobě nic znát, a čekal, až přijdu já.
Myslela jsem, že to snesu. Ale mám ho bohužel moc ráda a když hraje chladného (rád mě tím trápí, sám řekl, že mě chtěl vytrestat!), je to k zešílení!!!
Strašný chlap.

Tož tak, no...

Promiň, já jsem od toho nechtěla utéct, akorát jsem na to zapomněla No j předtím, než jsem začala jíst zdravě, bývala hodně nemocná - žaludek, žlučník, hlavně nachlazení a pořád zduřelý krční mandle - chtěli mi je trhat, před mnoha lety jsem měla taky hodně těžkou mononukleozu. Teď mě kromě těch měsíčků a občas zad netrápí vůbec nic. Nespravilo se to ze dne za den, všechno chce čas...já to vidím podobně, jako je to u kuřáků...trvá několik let po skončení kouření než si tělo vůbec všimne, že jeho majitel přestal kouřit. Čili i u zdravého jídla se vše startuje v těle postupně a pomalu se uzdravuje a očišťuje.

Zlata se mi zatím neozvala takže o ní nic bližšího nevím, ale v profilu má, že je z malé vesnice u Opavy takže sousedky určitě nebudeme .
Leni ty jsi tady nedávno nakousla téma nemoci a zdraví, a pak jsi utekla.... Jak to tedy máš - od tvých zdravotních problémů ti pomohla změna jídleníčku a životního stylu ? Zajímá mě to

Myšičko, co doma? Už je klid po bouři? A kvůli čemu jste se vlastně nepohodli? Včera jsem se dívala Na vlastní oči na domácí násilí- teda e že by t s tebou nějak souviselo , je to hrůza, jaké jsou na světě osudy. Jen jsem moc nechápala, když ta holka věděla, jaký ten chlap je, jak si s ním mohla ještě pořídit dítě .Domácí násilí prý patří k nejčastějším kriminálním činům u nás - setkaly jste se s ním některá osobně nebo třeba ve vašem okolí?

Tak vidím, že se nám tu selšy dvě Opavačky - holky neplánujete, že se třeba časem setkáte? Třeba ještě ke všemu zjistíte, že jste sousedky ze stejného domu

ahojky tak to je moc fajn že jsi na Victorku narazila, je to velká náhoda, že jsme stejně staré, ze stejného města, ve stejném znamení a obě máme 8-letou dceru .
Diskuze tady v Klubu třicátnic jsou moc fajn, když má člověk nějaké trápení tak se může svěřit a nebo se podělit o nějakou radost, a nebo prostě jen tak pokecat.
Takže bude fajn když se k nám přidáš !
Písla jsem ti soukromý vzkazík

Ahoj Wendy, jsem tady poprvé a asi to bylo nějaké znamení, že jsem to zkusila. Jsem taky z Opavy, Býk, taky mi trhali osmičky(naštěstí bez problémů), mám osmiletou dceru,a ještě kluka 15. Jsem skoro rozvedená a trápí mě co bude dál. Četla jsem, že žiješ s přítelem a jste velká rodina. Můžeš mi prosímtě říct, jaké to je být s dcerkou s jiným taťkou a jeho kluky?Doufám, že nejsem moc osobní, ale tohle mě už rok trápí!Mám už taky přítele a neumím si představit, že by s námi žil, víš?A cítím, že sama to prostě neutáhnu. Všechno moc řeším, to je moje trápení.
Jinak diskuse tady v klubu třicátnic jsou dost zajímavé a je jasně vidět, že všechny řešíme stejné nebo alespoň hodně podobné problémy.
Kdyby jste holky i jiná mi uměla poradit, budu ráda .Každý máme nějaké trápení a každý si myslíme, že to naše je největší. Ach jo, děkuju předem za radu!

Právě se Slunkem diskutuji na vedlejší "lince".
Slunko je duchovní človíček a vyzařuje to z ní.
Jí to motto naprosto věřím.

Je mi líto, budu muset jít za chvíli dělat úkoly s dětmi a pak jdeme k homeopatce, ale v noci po práci se zastavím!!!
Pa všechny!

V profilu to má "Slunko" - už jsem jí za krásné motto chválila

Ano, to jsem taky četla.
Někdo to má v profilu. Už ale nevím kdo.
Přiznejte se!
Nicméně je to velká pravda!

Jo jo jarní únava na mě také nějak doléhá, do ničeho se mi nechce a každé ráno se doslova nutím abych vylezla z postele, a v práci pak zívám a zívám.
Já taky pořád všechno moc řeším, když mám nějaký problém tak na to pořád myslím a špatně se soustředím na jiné věci. Také to mám takhle dáno, ale myslím, že když na tom člověk pracuje tak se to dá trochu ovlivňovat. Zrovna včera jsem si tady na Victorce přečetla jedno pěkné motto, kterým bych se také ráda řídila - "Žít v souladu s přírodou a zabývat se tím, co je opravdu důležité", protože člověk se někdy zbytečně trápí pro hlouposti....