souhlasím, že si chci taky občas dopřát nějakou neřest, ale nebude to přece tak extrémní co v tom pořadu ukazují. Nebudu soudit ostatní, ale myslím, že na tom nejsem tak katastroficky jako jsou lidé v tom pořadu, takže si to dovolit můžu. Ikdyž jak psala Petrasan, je to jako u feťáků nebo alkoholiků, dáš si jednou a jedeš v té závislosti zase. Tohle jsem si vyzkoušela už od ledna, kdy jsem začala hubnout, ale to jsem vás ještě neznala, a vlastně mi ani nic z těch neřestí tolik nechybělo, horší jsou návštěvy u příbuzných. Před týdnem jsme byli u tchánovců, tam už jsem měla připravený talířek se zákuskama ..........hrůza...........a tchýně mi vynadala, že hubnout mám doma a ne u ní - pozn. tchýně je dost obézní. Nakonec jsem řekla, že mi stejně není dobře, takže opravdu nebudu. No ona se urazila, ale je to přece moje vůle co budu jíst nebo ne.

no konečně mám možnost reagovat. Asi dva dny jsem sem jen nakoukla a přečetla příspěvky, neuvěřitelně smutné, ale neměla jsem možnost hned psát. Je mi líto, toho co se tady a s námi děje. Všechno tady bylo samozřejmě již napsáno a já se připojuju "nevěšte hlavu, nevzdávejte to. Ten okamžik "nakopnutí" určitě dřív nebo později přijde. Moc by mě mrzelo kdybychom se rozešli. Mě to nakopnutí přišlo s novou pozicí, tak nějak jsem si to spojila a jedu......... zatím jím tak jak se má, ale bohužel cvičení se ještě ani jednou nekonalo, hlavně že mám doma samá cvičící DVD. Jak už jsem psala, tak u nás nemám moc možností jít někam cvičit. Zjistila jsem nově akorát spining, ale tam je na další 4 měsíce plno, paní mi řekla, že když někdo vypadne tak mi zavolá, ale to prý může být jednou za měsíc a to je mi jaksi k ničemu.
To hubnutí je boj, ale já ho nevzdám. Jsem mladá a nechci dopadnout jako většina mých kolegyň, které se nevejdou ani do židle a slupnou vše co jim přijde pod ruku.
Měla jsem v hlavě tolik myšlenek, ale teď mi slova dochází

Niki to napsala moc trefně, naše hubnutí se opravdu dá přirovnat k zamilovanosti, a ta bohužel uš přešla, ale myslím, že naše parta byla natolik dobrá, že nás první krize nesdolá a nebude z toho rozchod!!!!.
A Petrasan to taky spravně napsala, máme mít rády svoje tělíčka i dušičky, i když má někdy na sebe vztek, nebo zase příšernou chuť na něco nezdravého. Myslím, že jsem svou životosprávu hodně změnila, ale neodříkám se chvilkových úletů, ale opět se vrátím k zdravé stravě. Jak v posledním díle "Jste to co jíte" doktorka řekla tomu pánovi, že už nikdy nebude moci nic ze zakázaných věcí, tak bych asi reagovala stejně jako on. Ale to já nechci, něco si dopřeju, ale zato si jdu zacvičit, nebo si hned jako další jídlo dám zeleninku, šmakouna - teď se těším, že si udělám kroupy s houbami a úplně se na to těším. Takže prohřešek, že jsem ze zabijačky okusila jitrničku i tlačenku, neřeším.
A já myslím, že to je to důležité. Holky netrapte se a zůstaňte s námi, třeba si budeme povídat o něčem úplně jiném - vždyť život přináší tolik témat.... . pá vaše Laďka

jsem se změřila přes prsa a ne nad, tak to napravím, nad prsama mám 91

výška: 179
věk: 34
prsa: 92
pod prsama: 80
pas: 71
boky: 98
stehna: 55
a jdu do toho s mírama, hlavně doufám, že ještě dostanu dolů něco v pase a přes stehna

Chci k tomu ještě dodat, že pro mě je velkým impulsem "nový muž", už jenom z toho důvodu nechci tloustnout. A vůbec obecně chci svoji vizáž spíš vylepšit, začala jsem nohou i když je to dlouhý a poměrně bolestivý. Určitě budu stále chodit na spinning, protože ten mi přináší i endorfiny a zlepšuje fyzičku, ale budu dál pokračovat i s jogou a hlídat se v jídle. Prakticky nic mi neříkají dortíky a různý sladkosti, když chci něco takovýho , tak momentálně sahnu po kandovaným zázvoru či po datlích. Je to sladký a fakt mi to stačí. Nebo si namažu na chleba krém z ořechů např. A nebo jím jabka či pomelo. Jak jsem psala mockrát , přestala jsem kupovat všechny ty čokolády apod. a mít je vůbec doma, je to nejhorší pokušení. Samozřejmě že už si semtam něco dám, ale není to ani 1krát týdně. V neděli jsem např. měla v rámci tchánových narozenin štrůdl, ale byl plnej jablek a ořechů, měla jsem 2 kousky, ale to je moje maximum. Jinak doma jsem všechny svody odstranila.

co mi to děláš, otevřu si po několika dnech vaše příspěvky a děsím se nebo se mi spíš chce brečet, ale pak si říkám, nesmíme se dát a poddat... Neexistuje, žádný depky, zkus si lupnout občas třeba Tryptofan, musím se raději ještě podívat , jestli se přesně takhle jmenuje, je to na přírodní bázi a je to vlasně antidepresivum, brala jsem to v září a asi opět začnu, protože je mi tu taky úzko, když tu jsem sama a po těch všech vyčerpávajících hovorech se svým partnerem. Asi vám napíšu , co se u mě děje... zanevřela jsem taky víceméně na hubnutí, ale myslím, že už to ani nepotřebuju, ovšem když tu čtu ty míry, tak jsem se rozhodla, že se k vám přidám a budu sledovat už jen cm, už se 3. týden válím doma, takže to zřejmě pak budu potřebovat, ještě mám sádru na 3 týdny a pak mě čeká rozcházení
Žanetko, bohužel není to snadný a je třeba se vždycky obrnit, práce máme všechny až nad hlavu ale měly bychom si najít nějaký čas i pro sebe a sledování si jídla je taky projevem úcty k nám samým, jak si sebe vážíme a svých těl, co nich "ládujeme"
Jinak se asi čím dál jasněji řítím k zásadnějšímu řešení a to že se odstěhuju, ale bude to nějaký čásek ještě trvat, protože nejdřív mi musí srůst noha, pak mě bude čekat práce a navíc jsem se rozhodla, že ji změním a půjdu někam, kde dostanu plat, z kterého už bude možné platit i nějaké slušné bydlení. Vypadá to, že nejsem skromná, protože i ve srovnání s tím , co tu občas píšete, mám i teď nadprůměrný plat, ale není to k tomu , abychom mohli žít sami a dobře bydlet a taky si občas něco dovolit jako dovolenou, různý sporty apod. Čeká mě i nákup auta, na to už našetřeno prakticky mám, ale ještě počkám, protože asi pak budu muset vybavovat i nějaký byt.
Stále si říkám, že život tu je jeden a je krátký a je třeba občas provést změnu k lepšímu, ke štěstí... Myslím, že svému současnému partnerovi neuvěřitelně sloužím a satisfakce je z toho minimální, pro něj je to pohodlné. Proč by měnil... Navíc mě s ním už vůbec nebaví *** a ani žádný prakticky není. Ten druhý se mi líbí, ale nepředstavuju si to tak, že po něm skočím a "uvážu ho k boudě". Chci ho fakt poznat a raději žít chvíli sama se synem. Intuice mi praví, že bude lepší než můj současný. V nejhorším to prostě nevyjde a budu hledat dál.
Každopádně se jdu změřit. Žanetko nevzdávej to a ani ty, Sonisku a další. Ke svému tělu bychom se neměly chovat tak macešsky a lhostejně.

Ahojenky holky........................z příspěvků je mi opravdu moc smutno................já se vám přiznám..........já tu normálně brečím u počítače - opravdu, a nestydím se vám to říct. Jste totiž jako moje druhá rodina, já vás mám všecky tak moc ráda a už jsem si na vás zvykla. Jste součást mého života - jste moje virtuální kamarádky, kterým se můžu svěřit s každou svojí bolístkou, trápením, ale i s radůstkou, zkrátka vším, co mě potkává na mojí každodenní cestě životem. Já doufám, že se nerozpadnem, protože by mě to opravdu moc mrzelo. Mám ve vás oporu a vy zase ve mně. Už tolikrát jsme mi pomohly, poradily, nakoply mě tím správným směrem. Dozvěděla jsem se od vás řadu důležitých věcí, o kterých jsem dřív neměla ani páru. Jste moje sluníčka. Vím, že to naše hubnutí je čím dál těžší. Je to jako ve vztahu - ze začátku nastupuje krásná zamilovanost, jsme pobláznění, děláme všecko jen pro svojí lásku. Ale s postupem času tohle pobláznění ustupuje a my na vztah začneme nahlížet i z té racionální stránky. Začíná si všímat všech těch nejrůznějších malicherností, které se nám dřív zdály tak nepodstatné - neviděly jsme je, protože jsme byly zaslepené láskou. Naše motivace v hubnutí momentálně prochází taky velmi těžkým obdobím. Potřebujeme impuls, který nás nakopne, vyprovokuje, nabudí. Impuls, který nás opět motivuje. Já věřím, že brzo přijde a hubnutí se pro nás zase stane běžnou součástí našich životů. Mám vás holky všecky moc ráda. Jsem tu pro vás . Vaše Nikča.

ještě něco pro Tebe...

http://www.volneclanky.cz/…tivni-mysleni-36

na Tebe musím reagovat zvlášť...
Po přečtení Tvých vzpomínek na nás a vůbec na ty krásné časy,co jsme zde prožívali,jsi mě taky pěkně dostala Je mi z toho smutno u Hodně jsi mi Tvými pocity,ať už o tom ,jak se to tu změnilo,tak i o tom ,jak se cítíš,když jsi něco nabrala,jak jsi na sebe naštvaná...prostě vše mi mluví ze srdce.Jen mě trochu děsíš s tou Tvojí depkou .Už dříve jsi sem o tom několikrát psala,že jí dokážeš velice hodně propadnout a myslím,že to je hlavně ten zakopaný pes,proč se Ti nedaří s hubnutím bojovat.Ani se Ti nedivím,že jsi potom závislá na tom sladkém,některé to opravdu uklidňuje Zanetko,jsi pracující žena,která když se vrátí domů,nastupuje do dalšího pracovního kolotoče a je jasné,že jsi unavená a nemáš už chuť něco také udělat pro sebe.Netrap se tím,začni se mít ráda,taková jaká jsi i s těmi kilečky,uvidíš,že vše bude potom v pohodě Jsi suprová ženská,máš krásné děti,přítele(nebo manža?)který Tě má rád takovou,jaká jsi,tak proč řešit nějaká kila?Věř,že není nic důležitějšího v životě,než aby všichni byli zdraví a šťastní...Mám kamarádku,která je už hodně let se zdravíčkem na tom špatně a věř,že by dala cokoliv za to,aby raději byla tlustá,ale hlavně zdravá...Pokaždé,když si na ni vzpomenu,uvědomím si,že to jsou jen malichernosti,kterými se občas trápím...
Zlatíčko,doufám,že se nad tím trošku zamyslíš,co jsem zde napsala a začneš být v pohodě,trápí mě to,když tu čtu Tvé komentáře.Uvidíš,že to nakopnutí opět přijde,ale dokud se na sebe budeš ta depka nepřejde.Měj se ráda...a protože tu zaznělo,že jsem takové Vaše sluníčko,tak Ti posílám z mých hřejivých paprsků hodně síly a pozitivní energie do dalších dnů...
Měj se krásně,Zanetko...

právě jsem dorazila z práce a musím se přiznat,že jsem trošku s obavami začala číst Vaší reakci na mě.A co mě čekalo? přesně takto jsem asi vypadala po přečtení.Holky normálně jste mě fakt mě to dostalo.Ne,že bych o Vás pochybovala,že by jste mě zavrhli,ale toto jsem nečekala.Moc krásně jste o mě psali,já Vám za to mooooc děkuji.V žádném případě se s Vámi neloučím,,jen v té tabulce zatím ne...Věřím,že po tom co jsem zde četla,mě to zase brzy nakopne,ale zatím to opravdu nejde.Myslím,že ten největší zvrat nastal v létě,kdy hodně z nás sem z časových důvodů nechodilo a tím jsme se pomalu začali rizpadávat.Škoda,myslím,že by to bývalo pokračovalo stále v tom správném hubnoucím směru.Tak hlavně,že to tady neskončilo úplně


Tak holky,pořádně těm kilčům a nebojte,neodcházím...Jen co mě to přejde,máte mě tu zpátky v tabulce

Krásný týden všem...

je mi líto, že odcházíš... ... já budu doufat, že po vánocích příjdeš zase a začneš "znovu" ... většinu lidí to tak nějak po těch vánocích znovu chytne... já se s tebou neloučím, protože věřím, že příjdeš... tak jen prozatím ...papa... měj se krásně a semtam napiš jak se ti daří a pošli tvé krásné upečené dortíčky ju? páá

Domasovanda... vím jak ti je s tím časem... taky jsem tu byla denně, když jsem nechodila do práce... taky se měj krásně a občas písni, jak se ti daří... co nového doma s rodiči a v práci, jestli se ti daří dál hubnout atd...páá

Petrasan... tobě děvenko držím palečky a ať už to dopadne jakkoliv... pamatuj, dělej vše ať jsi šťastná...přeji hodně lásky ...vím, že ty nikam neodcházíš, taky se neloučím ...teda snad neodcházíš... a brzy se uzdrav

a to vám všem přeji hodně lásky... to jsem se zase rozepsala... prvně měsíc nic a pak hotové romány ... tak páááá berušky.... já už tady usínám i u pc.... jsem ráda, že jsem se vám opět mohla svěřit, zas mi to aspoň trošku pomohlo...

Adel... děkuji...malá má 2 a půl roku... pořád si říkám, že jsem mohla ještě zůstat do tří let doma... je mi to docela líto... ale člověk je rád, že má tu práci, vybírat si nemůžu a penízky potřebuju.. kdo né že?... musím asi jen trošku vydržet, než z malé přestane být závisláčka na mamince, abych taky konečně měla i čas na sebe, protože ten opravdu nemám... a nemám místo kde si ho udělat...pááá

Moc mě mrzí, že nás některé opouštíte, ale doufám, že o sobě budete dávat vědět.
Jinak já mám prosbu, ráda bych zůstala v tabulce kg, ale měřit se nebudu, jestli to nebude vadit. Já se totiž s těma svýma mírama na ten net "nevejdu" . Krásný večer. Adél

jsem vám holky vděčná za vaše rady... proto zde i zůstanu dál, ikdyž nevím jak často se sem dostanu...spoustu jsem se tady toho naučila... vím co, kdy kolik a a jak jíst... naučili jste mě jíst šmakouna, kuskus, cizrnu,... teď jsem si koupila cizrnovou mouku a hledám receptíky na vaření z ní ... díky petrasan... už jím jen ty dobré jogurty, ne žádné reklamní šmejdy a dávám je i dětem, naučila jsem starší dcerku na kyšky (ikdyž zatím jen ochucené) místo mléka... to teď omezuju doma hodně... zjistila jsem, co je to teriyaki a používám ho... jím 3 až 4 krát týdně ryby... vím co je to čaj lapacho a piju taky... učím se to všechno od vás postupně, ikdyž pomalu a jsem vám za to všechno moooooooc vděčná..... DĚKUJI

ještě chci spoutu věcí vyzkoušet a dozvědět se, jako třeba sójové nebo rýžové mléko... řasy... nějaké články od petrasan mám zkopírované... na něco se postupně budu ptát znovu... páč jsem stejně hlava děravá a pokud to jsou rady na které se zrovna nesoustředím, tak nějak to vypustím nechtíc a hledat to v tom davu příspěvku... na to teda nemám...

Tak děvčátka snad jste na mě nezanevřeli a prosím kvůli těm kilům a cenťákům navíc na mě nebudte zlé ...protože když od vás uslyším...teda uvidím ...tytyty... jen mi to bude líto a nebudu chtít pokračovat... mě totíž když mi někdo za něco nadá...to mě nepovzbudí...spíše mě to deprimuje a maximálně skončím někdo s čokoládou a slzama v koutě...
Chci to všechno co jsem si provedla hodit za hlavu a začít s novým štítem... ponaučení mám... jen musím začít sama od sebe...

nebuď smutná, zase se nám určitě podaří nastartovat.Jestli si dobře vzpomínám, tak jsi se nedávno vrátila po mateřské do práce, a to je pěkný záhul. Jinak já jsem taky závislá na čokoládě, a jsou to kvanta.Pokud vystuduju, tak jen díky ní .

je mi moc líto, že holky tady končí... hlavně Sonisek... ale vůbec všechny... já se tak těšila na vaše příspěvky ... postupně když jsem dočítala, tak jsem si říkala, jestli má vůbec cenu po tom měsíci ještě tady dál být ... hoooodně to tu prořídlo, na lidičky, na které jsem si zvykla už odešli nebo nepíšou... člověk už se tak vžil do těch ostatních, že jsem třeba na vás myslela, ikdyž jsem nebyla u pc... že třeba bobik odlítala do rodné země a já myslela na to, že zrovna teď letí v letadle... nebo jak je janičce po operaci, nebo od Soniska maminka, jestli má ještě problémy s braním si léků, jak asi Domasovanda zrovna říká své ANO... člověk si tak ty lidičky nějak oblíbil a oni postupně mizí.....
Tak jsem si říkala, že taky to tady zabalím, to ještě dřív než jsem došla k těm loučícím se příspěvkům....protože mi přišlo líto, že se to tu hodně změnilo, nové dušičky se tu většinou ani neohřejou a když tak jen na chvilku.. opravdu to tady bylo takové domáčtější ...
Když jsem si přečetla ty loučící se příspěvky, je mi teď nějak smutno a je mi to líto... ale nedivím se těm děvčátkům.... motivace tady odsud vymizela .... jsem na tom stejně jako Sonisek.... ne a ne se nastartovat na to zhazování kileček... taky mi to vůůůbec a už dlouho nejde spíš naopak...a mám z toho pořádnou depku... proto jsem chtěla skončit... mě to prostě nejde... nemám pevnou vůli... neříkám si za týden nebo od zítřka, ale hned teď... a stejně mi to nejde... ani motivaci nemám... a když je, tak není silnější než čokoška...

Chtěla jsem zkončit, protože se stydím sama za sebe a jsem na sebe naštvaná.... v létě jsem se dušovala, že nedovolím, abych to nabrala zpátky... a holky já během 3 měsíců přibrala 7 kilo....... nechtěla jsem to tu psát... nechtěla jsem se přiznávat... jím sice zdravě pořád, ovoce, zelenina, cereálie na snídani, cottage, šmakoun, rybičky, jednou týdně kuřecí nebo krůtí maso, zapečené lilky a brokolice a cukety a cizrnu a kuskus a místo příloh buď nic jen tu zeleninu nebo přikusuju knackebroty.... ALE mezi tím vším je hooodně sladkostí a nepravidelná strava... někdy bez oběda, páč nestíhám, večerní žravosti, pití max 2 litry když se zadaří... a piju pouze vodu nebo bylinkové čajíčky...a nemám pohyb... protože jsem od půl páté každé ráno vzhůru, autíčkem přesunu svůj zadeček do práce k počítači, pak ho zase přesunu domů, sice pak jsou lítačky doma vařit, uklízet, kroužky, nákupy,malá si chce pořád se mnou jen hrát... no bodejď, když ji odkládám k babičce kvůli práci, tak mi pak celé odpoledne dělá ocásek, ta starší mě taky potřebuje, abych se ji věnovala a když večer holky dostanu do postele, jsem zničená a jestli neusnu při uspávání holek, tak usnu i při čištění zubů... prostě nemám sílu na cvičení, k vám se dostávám málokdy... jednou za 14 dní mi výjde čas na masáž...
tak je to furt dokola... ta čokoláda mi dodává energii, lepší náladu...jo a to se mi ještě v noci pořád budí malá...

Do vaší tabulky kde jsou míry já nechci... když jsem se změřila, tak jsem se rozbrečela... opravdu...
mám depku ... prosím raději mi neříkejte, že jsem závislačka...já to vím... je to moje droga, já se ji nedokážu vzdát ikdyž mi napíšete, že obsahuje nevím co, že způsobuje záněty atd... bohužel je mi to jedno... nedokážu čokošku nahradit sladkým ovocem nebo sušeným ... raději mi prosím na téma čokoláda nic nepište, protože já to všechno vím ale nic s tím neudělám, posledně jsem z těch reakcí měla ještě větší depku a koupila jsem si Marlenku.

Při dalším vážení nahlásím váhu, teď nechci ...

jsem tady asi po měsíci a omlouvám se za to... neodešla jsem bez rozloučení.... to nedělám..... tři týdny jsme byli bez netu.... nakonec se to muselo řešit stylem tytyty na kabelovce, páč oni nemají čas, pak v daný den na opravu nepřišli, pak se vymluvili, že volali a nikdo to nebral a pak že něco mají akutního.... no hrůza... po třech týdnech konečně dorazili.... byli tu 10 min... a hotovo... samozřejmě byli od nás výhružky, že s nima končíme smlouvu a dali si žádost na snížení platby za net na tento měsíc.... no ale konečně to je... už týden to máme dobré, jen jsem se tu zas časově nedostala a když, tak jsem si vás tu po zpátku dočítala...

jsem tady asi po měsíci a omlouvám se za to... neodešla jsem bez rozloučení.... to nedělám..... tři týdny jsme byli bez netu.... nakonec se to muselo řešit stylem tytyty na kabelovce, páč oni nemají čas, pak v daný den na opravu nepřišli, pak se vymluvili, že volali a nikdo to nebral a pak že něco mají akutního.... no hrůza... po třech týdnech konečně dorazili.... byli tu 10 min... a hotovo... samozřejmě byli od nás výhružky, že s nima končíme smlouvu a dali si žádost na snížení platby za net na tento měsíc.... no ale konečně to je... už týden to máme dobré, jen jsem se tu zas časově nedostala a když, tak jsem si vás tu po zpátku dočítala...

Já myslím, že důvody pro odchod holek jsou pochopitelné, ale myslím, že je nás tu ještě celkem dost, co máme vážné úsilí. Já se chci udržet a doufám, že zde nezůstanu sama. Pokud ano, nedá se nic dělat a budu hubnout sama, ale škoda, tady to je fajn.

Holky spustila se tady loučící lavina
moc mně to mrzí, uvidíme jak dlouho to nás pár ještě bude byvit, že by do roka a do dne byl konec....

Milé Viktorky,já se s Vámi skoro po roce taky rozloučím,co jsem změnila práci opravdu ten čas na počítač doma nemám a v práci přístup k internetu nemám.
Vždy mě mrzí když nestíhám hlásit váhu včas,kolikrát mi to trvá i 5dní než se sem dostanu.Hubnout budu dál,vše si píšu doma.Třeba se to po novém roce zklidní a budu mít času víc,uvidím.Ale pro teď mě Ladi prosím vymaž z tabulky.......
Sledovat vás budu dál,přeji vám všem hodně štěstí nejen v hubnutí,ale i v životě.Mějte se viktorky mooooooc hezky a díky za vše Jannika

já se přidávám k Soničce,Ladi do tabulky už mě prosím nedávej,nějak teď poslední dobou nemám čas a s tím,že jsem nastoupila do práce toho času ještě ubylo,než dojedu domů(a to jezdím autem je 5 odpoledne,vyzvednu malou u tety,neco tady podělám a jdeme se koupat a spát,protože ráno vztávám ve čtvrt na 7,abych ze sebe udělala člověka(a mohla mezi lidi),pak s malou do školky a na 8 do práce.Ale nebojte se v práci budu mít volný přístup na internet,takže Vás určitě budu číst a sem tam Vám napíši.

Jinak se mějte všechny moc fajn a držím Vám pěsti,protože Vy jste všechny šikulky a máte za sebou spoustu úspěšně schozených kg

V té tabulce je přesně vidět, kdo je jaký typ, někdo má problém s dolní částí, někdo s horní. zase mě to nakoplo k větší píli.
Sonisku, budeme rády, když tu s námi zůstaneš, přeci jsme ještě nikdy nikoho nevyhodily, když přestal hubnout. Jsi sluníčko této diskuse, každá z nás Tě tu ráda vidí, takže se netrap, že to hubnutí teď nejde, víme dobře, že máš vysvětlení, takže to chápeme. A hlavně nás neopouštěj, jestli je Ti tu s námi alespoň trochu dobře :).

Niky, já Lecithin také doporučuji, brala jsem ho vždycky o zkouškovém a pociťovala výrazné zlepšení soustředění a usazování znalostí v mozku :). Beru ho občas i v práci ve velkém náporu, kdy potřebuju napsat kvalitní práci v krátkém čase. Takže doporučuji, hla¨vně, není to ani chemie.

Nadicek: Já chodívala do práce také s kamarádkou ještě před pár týdny, ale ona ted začala studovat a všechno má na minutu, že už pěšky nechodí, a sama se ve tmě bojím, je to necelá půlhodina. Ale možná to znovu zkusím, protože vím, že to bylo dobré rozehřátí. Díky za nakopnutí

Tak jak je vidět, opravdu tu to ubývá, Sonisku můžeš přece s námi zůstat i když tě vypustím z tabulky. Myslím, že se nikdo zlobit nebude a pokud se někdy, třeba po novém roce, rozhodneš hubnou opět - tak použiji nějakou starší tabulku a opět budež mezi námi.
Vím, že když se naše hubnutí táhne bezmála rok, tak elán odezní. Přes léto to většina z nás neukočítovala - a přibyla. Já si taky už párkrát řekla, tak co za pár měsíců mi bude 50 a já řeším jestli mám o nějaké kilčo nebo cm více...ale když se mi podaří shodit aspoň to nabité kilo tak mám ze sebe radost. Cvičení mně začalo bavit a nechci se ho vzdát.
Lucko a tobě přeju ať ti cm a váha klesá, uvidíš - budeš v naši tabulce zářit, až tam uvidíš výsledky. A ty už přece nějaké máš, sama jsi psala, že jsi měla 96 a teď máš o 5 kilo méně - vždyď to už je úspěch - gratuluju.
Tak se mrkněte opět na tabulku, jsou tam jen holky co míry hlásily - opozdilce tam klidně doplním. A rozhodněte se jak často se chcete měřit.
undefinedundefined

undefined

JMÉNO

Výška

Pás

Prsa

Boky

Stehna

pod

nad

7.XI

7.XI

7.XI

7.XI

7.XI

TCPETULA

160

69

71

78

87

53

Slunko

171

66

74

81

99

57

Nadicek

164

67

76

82

96

54

Ilona

164

78

85

90

97

55

Laďka

160

77

75

87

98

54

nika2411

166

62

77

81

93

54

Lucka
25

170

95

90

93

113

70

holky přeji krásné pondělí.Ikdyž tady je to děs. Jo a taky sem měla řízek a bramb.salát.Tak mě káárejte,ale je to děs!!!

co mě to prosímtě děláš? To co jsi popisovala mám taky tak ůplně přesně.Ale zase si říkám,že jak stadyto odejdu,tak už se to poveze.Taky mě ted chybí nějaké to nakopnutí.Ne a ne do toho všeho vplout.A ted ty do toho všeho.......ach jo! No nic,přeji Ti at se brzo vrátíš.To už tu opravdu s těch starych neostal skoro nikdo.

SONÍŠEK
:Hodně štěstíčka naše Viktorko


Btw: váhu prosím zapsat o kilečko víc ach juuuuu
Holky já to nechápu, myslím, že jím zdravě, mrkněte na můj dnešní jídelníček, kde je chyba?

Snídaně(7:00): Kafíčko, džus ze 3 mrkví, 36gr fitness plus activia přírodní
Svačinka (9:30): Jablko
Oběd (13:00): 80gr bio špaldové těstoviny, 120gr hrášku, 5 zelených oliv, tuňák Rio mare na těstoviny, 5gr pesta
Večeře: (v 19-19:30): 100gr celozrnný bio chléb, sojová svačinka, okurka, paprika

Pohyb: celkem 1 hodinka rychlým pěškobusem

Prostě si začínám myslet, že ten kdo večeří tak pozdě, fakt asi nezhubne jenže jak už jsem tady písala, kvůli práci se k tomu dostanu nejřív takhle pozdě, hladová a pak naštvaná

Jinak přeji krásný začátek týdneeeeeeeeeejá valím do práce..pěšky s deštníkem

Milé Viktorky,

již delší dobu přemýšlím o tom,jestli sem ještě vůbec mám patřit.Má vůle o hubnutí je již dlouho na bodu mrazu a cítím,že i nadále tomu tak bude.Nedokážu se přinutit něco proto udělat,znám se,musí mě něco hodně velkého motivovat,jinak s tím nehnu.Vím,že ten den s velkým *D* opět přijde a já se zase do toho znovu pustím,ale zatím to tak necítím.Nebudeme si nic nalhávat,ale již delší dobu to tu není jako dříve.Hodně děvčat nás opustilo,některá zmizela bez rozloučení,škoda,byla jsme tu suprová parta a Ti co tu zůstali,stále jste.Vždy budete pro mě ty * NEJ...VIKTORKY,KAMARÁDKY *,jsem moc ráda,že jsem Vás všechny poznala,vděčím Vám za hodně...
Věřte,že se mi to nepíše lehce,mám Vás všechny mocinky ráda a tak to zůstane.Stále tu budu s Vámi,ale nebudu se účastnit hubnutí.Pokud mě tu po tom co jsem napsala,nezavrhnete...
Přeji Vám v dalším boji hodně zdaru a věřím,že to dokážete.
Mějte se moc pěkně
SONISEK

ahoj nadi, nic mi neprislo...