A podle čeho jsi poznala, že je to ten pravý? Já vím, ono se to občas nedá slovy popsat. O těch špatných vlastnostech se teda bavit nemusíme....ale až někdy budeš mít náladu, tak by mě to zajímalo. S pořádkem, to máš tak -co by zase jiná za to dala . Ten můj na to moc není, sice se snaží, ale musím mu pořád opakovat, ať to nebo ono dává na své místo...jinak po něm v domácnosti ani nic nechci, stačím si sama, když nejsou děti. A co domácí práce u vás, máte to nějak rozdělené?

No to je prima, že internet zase funguje! Už jsem se bála, že jste všechny utekly!
Já jsem si asi po 3-měsíčním chození s budoucím mužem najednou z ničeho nic uvěmila, že TO JE TEN PRAVÝ!
Ne, že bychom se jen milovali a cukrovali spolu, někdy mám chuť ho zaškrtit! Manžel je extrémně pořádný a to občas dělá problémy.
Ale vzásadě mám pocit, že jsme si asi byli souzeni.
Můj muž umí být nesmírně pozorný a milý, taky je s ním fakt sranda, je vtipný a pohotový, což zase mi chybí. Ale já se jeho vtipům směji, což mu velmi imponuje, neboť je jako každý chlap dost ješitný.
Bohužel má i horší vlastnosti, ale o těch se mi momentálně nějak psát nechce, každý máme něco.

Kalimo, můj pejsek ti děkuje, že ti připadá jako nejhezčí ze všech ras a třepe ti packou Psy miluju, kdybych mohla, tak mám aspoň tři, k tomu kočky, koně a klidně celou zoo....ale zvířata jsou velká zodpovědnost, ale aspoń chodím do zoo a hladím všechny kočky, co mi přijdo pod ruku

Tak nám dneska vůbec nejel internet a mě to přišlo mnohem horší než kdyby nám třeba netekla voda . Pořád jsem to zkoušela, jestli to už půjde a dočkala jsem se až teď a spěchám sem. Tak to seznámení proběhlo klasicky. Poznali jsme se na společné akci -ale stalo se mi, že jsem hned od prvního rozhovoru s ním věděla, že se jednou vezmeme, nevím,jak jsem to mohla vědět, předtím se mi to nikdy nestalo, ale byla jsem si hned jistá - a taky se tak stalo . Vyzařovala z něj pohodovost a takové zvláštní bezpečí, nevím, jak to popsat....napište taky něco o vašich manželech, jací jsou, jestli s nima mátě nějaké trápení a tak....

Jo, Dany je taky uštěkaný, ale teď už je to dědeček, tak se víc šetří.
Nevím, jestli je to tou rasou, o kníračích se taky říká, že je ostrý, a my měly kníračky-zlatíčka.
Kluci milují zvířátka, Dokonce i danyho, pod dohledem ho můžou pohlůadit, ale když jemu se to nelíbí, tak to moc nemá cenu.
Jiřík miluje kočky. Ale STRAŠNĚ!!!
Kde nějakou odchytí, už ji mazlí. On jak je jinak divoký, tak při styku s kočičkou se z něj stane jemné citlivé dítko! Nikdy by jim neublížil. Má doma plyšové kočky a tahá je všude s sebou. živou nemáme, ale plánujeme...
Jareček (ten starší) má rád koně nejvíc. Těch já se spíš bojím. Jinak oba hoši mají rádi cokoliv chlupatého i nechlupatého. U našich morčátka, u tety kžečka... Na chatě se musíme pohybovat poze po hospodách, kde jsou kočky (což není takový problém, tam jsou snad všude!).
Můj muž tíhne k velkým psům. Čím větší, tím lepší. Nebojí se jich, sahá na ně, jeho zvířata milují (stejně jako Jirku,(to já jsem opatrnější).
Já bych nejradši tu kočku. I Petr (manžel) má kočky v poslední době hodně rád. Jenže on je extrémně pořádný, kevšemu naše světlá sedačka a koberec v obýváku by jistě nebyly moc pro kočku vhodné...
Asi kotě koupíme našim, to jsou zvířecí maniaci a nedávno jim umřelo poslední morče...

Myško, taky bych Maxe k dětem nepřipustila, kdyby byl na ně agresivní.A co se stalo, že je na ně takový?Nějaké špatné zážitky? Nebo to bude asi rasou, oni takoví bývají.Teta od manžela měla taky takového pejska-slečnu, ale ta byla moc uštěkaná (ale to byla hrůza),měla jsem vždycky strach, že taky zaútočí.
Když se aler na to podívám jinak, tak jsme pro ni byli cizí a ona si jen hlídala své teritorium a své "lidi". mají kluci nějaké zvířátko doma?Dankovi se zalíbil králíček a moke (morče).Viděl je toti zase u mé tety, ale brzy na to zapomněl.Nemám strach, že my bez zvířátek zůstaneme.

Kalimo,
já měla v dětství postupně dvě kníračky-slečny, trpasličí. Moc krásné dětství jsem s nimi měla. Když jsem poznala svého muže, měl německého středního špice, bylo štěně. Jmenuje se Dany a už mu bude 15 let.
Jenže Dany děti nemiluje, na ty naše příšerně žárlí a museli jsme psa přestěhovat ke tchyni (bydlí jen přes ulici).Dany nebyl nikdy mazlivý, je dost nevypočitatelný a reaguje agresivně, ikdyž (dle mého názoru) nemá důvod. Když zaútořil na našeho Jarřdíka, který tenkrát byl ještě ležící miminko, pochopil i můj muž, že tohle nejde.
Se psem se ale děti vidí na chatě, kde manžel Danyho vždy bere s sebou. Dany kluky víckrát pokousal. S mužem jsme se kvůli psovi nesčetněkrát hádali...
Miluji pejsky, ale děti mi nikdo kousat nebude!!!

Jakou rasu máte pejsky, jak jsou staří a je to pes či fena? Jak se jmenuje?
Chtěli jste tu rasu pejska či jinou?
My máme zlatého retrívra, který se jmenuje Maxmilián, zkráceně Max.Jsou mu 4 roky a dostala jsem ho od manžela ke 30-tým narozeninám.Nevěděla jsem o tom, že ho dostanu, ale v plánu jsem měla, že si jednou pořídím bígla, malamuta nebi huskyho. Jako nejhezčího psa považuju německého ovčáka, ale stejně bych Maxe nevyměnila.
Je to náš mazlík, i když je někdy dost tvrdohlavý.Je milý a přítulný, takže ho nemám strach pouštět k Dankovi (k Jirkovi ještě ne, sice ho respektuje, ale ještě ho moc nezná), ale stále hlídám.Člověk nikdy neví, co mu malý může provést a on ho může kousnout.(přestože si Max nechá dělat ze sebou cokoli.)

V prvé řadě, ahoj holky,
tak vidím, že zapomínání je celkem časté u všech.Já si myslela, že je to můj problém a koukám, že je nás víc.
S tím pejskem je to opravdu dobré.Klíče, peněženku, kartu tak to je moje klasika zapomínání.
Já jednou zapomněla vystoupit z autobusu,to jsem opravdu už nad sebou kroutila hlavou.
Teď si už dávám pozor.

Mockrát děkuji za Danečka za přání.

CHÁ, TAK TO TAKY S TÍM PEJSKEM ZNÁM, TO DĚLAL MŮJ TATÍK, KDYŽ JSME MĚLI PSA!

S manželem jsme se seznámili ještě když já byla na konzervatoři (on tam učil bicí, ale ne mě ). Chodila s ním moje kamarádka, pak se rozešli a byla jsem nejblíž po ruce...chi. Bylo mi 17, jemu 27.
Manžel hraje v jiném orchestru (ale ve stejném divadle). Stejně často hrajeme spolu, chodí k nám na kšefty.

A jak jste se seznámili vy???

Tak ty hraješ na hoboj? To je vážně neiobvyklé povolání. A jak ses k tomu vůbec dostala? To jste se asi s manželem seznámili v tom divadle, že?

S tím zapomínáním je to fakt hrůza, asi před dvěma měsíci šel manžel vyvenčit psa a když se venku procházel asi deset minut, tak zjistil, že zapomněl psa doma .

Jo, hraji na hoboj. Ne neboj, není to sprosté slovo.
Dřevěný dechový nástroj, ten nejkrásnější ze všech- jak jinak!
V divadle, když hrajem balet nebo operetu, sedíme dole v orchestřišti a hrajeme. Nejradši mám muzikály.

Jo, a s tím zapomínáním opravdu nejsi sama!
Však asi víš, jak se jmenuje ten pán, co nám pořád schovává ty věci, ne?
Alzheimer!

Já kolikrát něco slíbím a pak na to zapomenu, a je mi děsně, když je mi to připomenuto.... Mamka mě pozve na oběd a já prostě nepřijdu, protože se mi to vykouří z hlavy pod tíhou jiných informací... Oni už mě znají. Já si vše důležité píšu. Věčně nevím kde mám klíče, jestli jsem zamkla byt, hledám peněženku, atd.
Jen se děsím, abych někde nenechala hoboj, mám ho půjčený z divadla a čtvrt milionu bych splácela asi hodně dlouho....

My se vždycky ráno na Viktorce tak hezky křížíme ....a na jaký nástroj hraješ? a když hraješ v divadle to znamená, že hudebně doprovázíte nějaké představení? A víš, že jsi první hudebnice, kterou znám? S těmi prázdninami to máš dobré, že máš volno. Jenom doufám že až ti začne práce, že si uděláš čas i tady na naše diskuze .

Nějak jsme včera zapomněli na toho vašeho malého oslavence, takže dodatečně:
VŠECHNO NEJLEPŠÍÍÍ
Atˇje šťastný a spokojený, a hlavně zdravý, ať ho máte rádi!!!

Tak se tak dnesk ráno vzbudím a jsem přesvědčená, že je středa a říkám si, že se mi aninechce moc vstávat, protože musím na nějaké úřady- je totiž středa čili úřední den. Tak si jdu přečíst noviny a zjistím, že středa jaksi byla včera...ach jo, jsem nějak mimo, asi stárnu, když už ani nevím, co je za den...to už se mi teda dlouho nestalo.Taky jsem ztratila jedno důležité lejstro a klíče...i když ty klíče jsou sporné, házíme to s manželem jeden na druhého . Asi bych měla luštit víc křížovky a trénovat si tak buňky ,nebo jednou zapomenu i jak se jmenuju Máte taky nějaké problémy s pamětí, ať v tom nejsem sama?

Lenko, ptala ses mě, co dělám v divadle.
Jsem hudebník, hraji v orchestru, hrajeme operety, muzikály, balety. Moc hezké.
Teď máme prázdrniny (jako děti), ale už se nám to krátí a za pár dní nastupuji.
Prac. dobu máme nepravidelnou, většinou ráno zkouška, večer představení, ale není to denně. Zato se nerespektují svátky atd, tak hrajem i na Vánoce, na Silvestra...

Já vlastně nevím,co ti mám poradit...přemýšlím nad tím co ti napsat, ale přijde mi špatná varianta, abys zůstala i abys se rozvedla. Akorát jedno vím jistě, že bych na něj měla strašlivýýýý obrovskýýý vztek- vztek na to, že díky němu už můj život nebude takový jako býval a že mě dostal do takové situace, ve které se tolik trápím. A ještě jedna věc mě napadá, kdyby to bylo jen kvůli ***u, byl by to podle mě *** na jednu noc a ne na půl roku -to bych se divila, když si vždycky řekli jen v kolik se sejdou, rychle to beze slova udělali a nic víc. Musela tam být komunikace a určitě nějaký vztah, přeci kdyby to bylo jen kvůli ***u, po pár milování by se jí nabažil, po půl roce už to přeci muselo upadat co se žhavosti týče.

díky za vyslechnutí ale loučím se ahoj za týden a něco

No mě v životě nenapadlo, že se mi to stane, teda nám. Vše bylo v naprosté pohodě. Nevím teď čemu věřit. Přeci když s někým spíš, občas ho vezmeš na pivo, tak k tomu člověku něco cítíš, máš ho alespoň rád. Manžel tvrdí, že to bylo bez citu jen na ***. No to nevím. Každopládně brečel a teď se snaží, ale jak mu věřit...........

nikdy jsem neměla potřebu se svěřovat internetu, ale našla jsem si tu diskuzi babinet, tam mi docela holky mluvily do duše.........jako že se v podstatě mám, že chtěl jen ***,........je pravda spousta holek tam řešila, že jim manža nedává peníze, že chodí spát k milence, že se kvůli ní šlechtí a jim jako manželkám nadává, že jsou neschopná, že nedává peníze na děti, a že vůbec neví jakou má vyplatu, že nikdy neviděli jeho pásku a že chodí s mobilem na záchod a kdoví co ještě........můj manžel z toho vyšel jako anděl peníze mám, doma spí, miluje mě, akorát teda šukal jinde a to mu mám odpustit, vždyť mílit se je lidské

komunikujeme spolu v pohodě, i když já se musím přemáhat, abych mu to nevmetla do tváře , pořád přemýšlím, proč co a jak, vždyť já si tohle nezasloužila, tvrdí, že jsem na něj příliš upnutá, mám ho jako koníčka a on potřeboval být sám. Což teda není pravda, on má svůj svět (sporty a kamarády), já mám svůj svět a pak máme ten společný. Možná, že za pár let bude zase říkat, že jsem na něj přestala být upnutá, začala být víc s kámoškama a proto potřeboval někoho. Co já vím......

výsledek je ten, že rozvádět se nebudeme, budeme se snažit spolu žít, on to ukončí, já to přežiji a život jde dál...........ale teď je to čerstvý je to 14 dní. A tak mám v kebuli zmatek

Tak to je mi líto -a myslím to fakt vážně. Chodím na diskuze ráda, ale nějak mi to tu bere iluze, jak to tak čtu, všude kolem nás jsou samí nevěrníci a spousta partnerů podvádí. Já jsem to zatím neřešila a doufám, že nebudu muset, i když to sis asi předtím říkala taky...

No pátrání?? Jsme spolu 5 let, vždy bylo vše v pohodě, žádné problémy, ve všem jsme si vyšli vstříc, ***uální život uspokojivý a častý. V listopadu 2005 jsme zjistili, že manžel má 1% dobrých spermií a tudíž není možné oplodnění přirozeně, ale uměle. No ale v podstatě jsem se s tím poprali, já mu nevyčítala, nechtěla jsem nikoho jiného než jeho. No a život šel dál. Letos v dubnu měnil zaměstnání. Najednou byl i takovej jinej, myslela jsem, že je to tím zaměstnáním. Začal mít takový divný řeči, a stále neměl kredit v telefonu, začal pozdě chodit z práce, prý je teď v tom novým tak se učí. Doma fungoval normálně, pomáhal, spal doma, peníze nemizely, žádný věci navíc. Taky najednou začal víc chodit s kámošema do hospody, bylo mi to divný ale tolerovala jsem to. No začalo se stávat, že mu v posteli prostě nestál na 100% to už mi bylo divný, i když jsme to vždy dotáhli do konce, bylo spoustu oživovacích akcí. A najednou nové změny poloh a jak mám jinak kouřit, to mi začalo být divný. No pátrat jsem začala stylem, že jsem mu hlídala mobil. No a našla jsem tam dvě jména teda nebyli to jména ale pouze první dvě písmena a od jednoho z nich smsky, žádné miluji Tě broučku, nic takového. Jenom kdy se má stavit, a jestli by to dneska šlo, a že u ní něco zapoměl. Po prvních sms jsem si říkala omyl mohl mu dojít omyl, bohužel až jich bylo víc jsem uvěřila i telefonáty měl. Ale nikdy předemnou žádné zvýšené množství sms, hovorů. Bohužel moc jsem toho nezachytila odjakživa si vždy smsky a hovory mazal nesnášel plnej mobil. Tohle jsem našla když třeba došel z hospody a ovíněnej to nevymazal. No a tak jsem uhodila. Přiznal se, řekl, že ji nemiluje, že miluje mě, že to byl jenom o ***u, což nechápu měli jsme to docela často, nikdy jsem se nezdráhala. Že to okamžitě končí. Druhý den ale zmizely z mobilu obě čísla, myslím, že měl dvě, ale jistě vím jen o jedné. No abych to zkrátila po 14 dny breku, obviňování, přemýšlení kde je chyba atd, jak si to představuje, proč to udělal, proč se to stalo, však můj příběh si můžeš přečíst na babinet.cz to dopadlo tak, že on to snad ukončil lituje toho, miluje jenom mě a já se snažím zapomenout, začít mu věřit, odpustit atd. atd. Mimochodem ten vztah pro *** trval půl roku. Takže teď procházíme takovou malou krizí

Myšáku, ty musíš mít ty zuby už tak vykartáčované, že už budeš mít za chvíli obroušenou zubní sklovinu

Tak to děláš správně, že hlásíš tu dovolenou. Tady se musí nahlašovat takové akce, jinak si ostatní dělají starosti, že tu někdo není

S tou nevěrou je to teda blbé...jak probíhalo to důkladné pátrání? a co ti na to řekl manžel? A jak spolu teď vycházíte?

díky za radu, až budu mít někdy více času zkusím to. Ale dneska je můj poslední den v práci a pak až 4.9.2006 mám totiž dovču

nevím jak se dává obrázek a ještě to jako husa pošlu dvakrát, ale zasekl se mi počítač tak se omlouvám

Mandlová se nejmenuji a bohužel se nejmenuji ani Adina, to je jen internetová přezdívka, jméno bych nerada používala, moc nás toho jména není ve svém životě jsem se setkala s jednou holkou která se jmenuje jako já a pokud by třeba manžel pátral na netu, tak mě hned pozná a to bych nerada,

To je jednoduchý. Vybereš si nějaký obrázek, co se ti líbí, uložíš si ho na plochu počítače, pak se přihlásíš do diskuzí a nahoře vedle svého jména klineš na Upravit údaje a pak jen klikneš na Vaše ikonka a nahraješ ji tam. Určitě si to udělej, s ikonkama je to tu živější a hezčí

to je jasný jednou jsme na všechno dva, tak proč mít oddělené finance. Ale taky to není dobrý. Já jsem si díky tomu začala všímat, že manžel stále potřebuje peníze na kredit a po důkladnějším pátrání jsem zjistila, že je mi nevěrnej.

obrázek bych si dala ale nevím jak se to dělá

to je jasný jednou jsme na všechno dva, tak proč mít oddělené finance. Ale taky to není dobrý. Já jsem si díky tomu začala všímat, že manžel stále potřebuje peníze na kredit a po důkladnějším pátrání jsem zjistila, že je mi nevěrnej.

obrázek bych si dala ale nevím jak se to dělá