Stresovat dítě i sami sebe, aby byly ve škole samé jedničky, to je blbost...ptá se teď někdo tebe, jaké jsi měla ve škole známky? Podle mě by ti škola měla hlavně dát znalost jazyka a počítačů, to je dnes důelžité, ale pokud je dítě zvídavé, tak si buduje všeobecný přehled samo....a pokud v pozdějším věku zjistí, že by chtělo třeba stdovat VŠ a má o to opravdu zájem, tak se to dá přeci vždycky dostudovat třeba dálkově.Tím nechci říct, že by mělo dítě na školu úplně kašlat, ale taková ta honba za jedničkama je fakt k ničemu.

No a samozřejmě zdravím a vítám novou třicátnici!!!
Clarisso,
napiš něco o sobě. O nás si přečteš o pár stránek zpět.

Jo Jo Jo,
v tom se shodnem a myslím, že pokud ze svých představ neslevíš, bude z tebe moc fajn mamka!
Já jsem první dítko měla ve 22 letech, to jsem nějaké představy o tom, jak dítě vychovávat, neměla, dělala jsem to jaksi intuitivně. A vzásadě tak, jak píšeš.
Mé děti nemají samé jedničky, smířila jsem se (celkem lehce) s tím, že LMD a dyslexii se v běžném školství moc nelíbí...
Oba kluci sportovci, zatímco my rodiče muzikanti... Já nevím, kde jsme je "vzali". Někdy se to tak stane, že se rodičům narodí děti úplně jiné, než jsou sami. Ale je to obohacení. Jen občasné poznámky známých a kolegů: "Jak to, že na nic (hud. nástroj) kluci nehrají?To jste je měli k tomu vést!" nebo: "Oni nemají samé jedničky? To se s nimi asi málo učíš." mě prostě rozčilují, ikdyž si z nich nic nedělám. Vím své, a nebaví mě stále vysvětlovat.

Ta rovnováha se asi ani najít nedá, protože najít ten bod, kdy toho není ani málo ai moc je těžké. Občas myslím to, jak bych své děti vychovávala. Chtěla bych být hlavně pohodová matka a nijak děti nestresovat, prostě aby z nick vyrostli spokojení a vyrovnaní jedinci. Rozhodně bych je nestresovala tím, že musí mít samé jedničky nebo něco podobného. Chtěla bych po nich jen pár základních věcí -ani nekouřili, nebrali drogy a měli bezpečný ***. Taky bych je podporovala v tom, co je baví, v jejich koníčcích, aby měli nějaké zájmy, které se třeba v budoucnu mohou stát i jejich povoláním a vedla bych je ke sportu. Prostě hlavně je zabavit, aby neseděli doma a nekoukali jen na televizi -kdo si hraje nezlobí .

Ahoj Clarisso, vítám tě mezi náma . Úplně jsem se lekla toho tvého oka,ale já si zvyknu .

máš určitě pravdu v tom, že i máma potřebuje zůstat sama sebou, a mnohdy to vidí mnohem lépe právě ty, co ještě děti nemají. Jsou objektivnější. Milující matky jsou svázány představou, že tu musí být stále pro své dítě k dispozici. Zpočátku by to tak i skutečně mělo být. Ale kde najít tu správnou hranici, kdy jde ještě o normální obětavou lásku a kdy už o obětavost hraničící s masochismem...?
S tímhle tedy bojuji celé své mateřství, protože děti vždy budou chtít jít o krok dál, než jim dovolíme, a to ve všem. Asi je to dobře, vlastně bych nechtěla poslušné puťky, co se bojí projevit.
Je to pro mě úkol: najít rovnováhu, míru mezi MOC a MÁLO. A celkem mě to baví.

No tak jsem tu dnes poprvé a zjistila jsem, že to nefunguje, tak jak jsem předpokládala. No ale jinak zdravím třicátnice

Jo to je fakt, když mi je blbě, tak se cítím na sto

Vstávat a honem k počítačům Odložte snídaně, prachovky, utěrky, manžely, děti a honem si pojďte povídat .

Nebo když tě bude Jiřík zlobit, tak si říkej -už jenom 10 a půl roku a bude plnoletý a třeba odejde z domu .

Teda nevím, jestli to já jako bezdětná můžu nějak komentovat, ale jako macecha mi fakt nepřijdeš. Přeci odpočatá maminka je mnohem lepší než maminka vysátá, která je díky únavě protivná a nevrlá...takže více času pro všechny maminky, aby se mohly chvíli věnovat jen sobě...líbí se mi, když se třeba manželé domluví a chlap si vezme v domluvenou dobu děti na starosti, vypadnou někam z domu a ženská má čas si vydechnout. Takže ty bys vlastně možná potřebovala takovou dovolenou po dovolené, že?

Tak nevím,ale ti kloučci jsou všichni stejní,snacha se chuděrka taky nevyspí,protože malý má pořád bolení bříška.Jinak je to zlaté miminko,musíme to zkrátka vydržet ,brzy to přejde.Jak vydrží na bříšku tak snad to bude lepší.Tak ti držím palce ,at´tě i ti tvojí kloučci nechají pořádně vyspat.

No co to je, toto???Kde jste?
jsem tu sama, nebo co?
Chtěla jsem se podělit o svou zkušenost.
Na dovolené se mole menší mláďátko Jirka rozhodlo, že nebude "zlobit" (jak nazýváme jeho hyperaktivitu) a že maminku přímo vysaje. Nikdy předtím jsem nic podobného nezažila. Jirka se na mě prostě pověsil a vysával mi energii. Miluji tohle mé sluníčko, ale pud sebezáchova přesto stále funguje a nenechám se zničit!
Jiřík po celou dobu dovolené mě chtěl držet za ruku, mazlit se, lezl po mně (má 7,5 let a choval se jak dvouletý závisláček!), dával ruku kolem krku, chtěl mě mít jen pro sebe, lezl se mnou i na záchod... no prostě dělal věci, které už dávno nedělal. Vždy byl tak trochu "mamánek", ale tohle? To už bylo trochu moc. Po dvou dnech jsem si svou neskutečnou únavu, kdy jsem jen stěží udržela oči otevřené, spojila s jeho chováním. Normálně mě vysával. Byla jsem tak hotová, jako už dlouho ne. Musela jse se obrnit a byla za "macechu", ale přece se nenechám zneužívat!
Jiříkovi jsme věnovali každou volnou chvíli, ale všeho moc škodí. Máme i staršího syna Jarečka, a tak Jirku musíme holt nechat se chvíli nudit. Odmítám už mít výčitky svědomí typu "co by jiná za to dala", protože tohle už je z jeho strany fakt vydírání, ikdyž nevědomé.

Tak jsem se vrátila z kratičké dovolené.
Zdravím všechny včetně naší nové třicátnice Adiny.
My jsme byli celá rodinka den v Praze, kvůli dětem, co stále básní o metru a myslí si, že Praha je něco extra. No, už si to nemyslí, je tam tisíce lidí a skoro nikdo nemluví česky... Ale užili jsme si to.
Pak jsme se přesunuli na Šumavu do Kašperských hor (tam jsem byla poprvé) a každý den dělali výlety do okolí na hrady, zámky, muzea... Měli jsme to jako výlet z práce, za pár korun. Ale uratili jsme samozřejmě několikanásobně tolik, a-uff-přibylo mi zase jedno kilo za těch pár dní. Ikdyž jsme furt chodili, taky jsme se stravovali v restauracích, a to teda bylo mňam a bez práce, jenže, člověk si dá i víc(je to škoda vrátit, tak to dojí... ) a nekontroluje se. A já už jsem ve věku, kdy si musím hlídat každé sousto.
Takže pá!
Zase se ozvu a těším na vás, děvčátka.

Ahoj ranní ptáče , teď musím vypadat jako ospalec, když jsem tu až o půl deváté Dneska je tu zajímavý článek o pracích prášcích...hned jsem si vzpomněla, jak jsem dostala vzorek nějakého pracícho prášku, vyprala jsem v něm dvě pračky, v té první byly roláky...hned jak jsem si ho po uschnutí oblékla, tak se mi vyrazil přes celý krk pás vyrážek, no hrůzy, vypadala jsem jako bych měla lepru, tak jsem hned utíkala na kožní a tam mi řekli, že to mám z toho...nejhorší bylo si vzpomnenout, jaké oblečení přesně bylo v těch dvou pračkách,abych to mohla hned vyprat znova. Tak zatím pa, jdu vyřizovat manželovi nějaké papíry, ale přijdu.

Dobré ráno holky, at se vám dneska daří a ať máte stálý úsměv na rtech.

Tak tě pěkně vítám Severko.Ty ses přišla omladit a zatím nám nevyšlo se sem stavit.
Píšu tak brzy, neboť mě probudil synátor, který je už vyspinkaný.
Já mám 2 děti, dva kluky jako buky.
Jednomu budou teď ve středu 3 roky a ten druhý bude mít 31. 7 měsíců, takže taky ještě miminko.
Vy ale máte přímo miminečko, takže ať je zdravý, šťastný a dělá vám jenom radost.
A ať v noci krásně spinká, ať se mamča vyspí. Já ten případ neznám ani u jednoho, takže si kolikrát připadám ráno ne jak svěží ranní ptáče, ale jako pytlem praštěná.
Ale jinak to jsou moje zlatíčka.
Tak moje chvilka skončila, neboť se právě probudil i ten malinkej.
Takže ahojky a přeji krásný a pohodový den.

Tak se přiznám,chodím sem se trochu omladit a čtu ,co nového u vás.Vidím,že dnes jste měli pořád co dělat.Kalimo,jak starý dítko máš?Zajímá mě to,protože u nás je taky miminko,tedˇměl 17 jeden měsíc a tak se těším až ho zase ve středu pochovám.Zatím se mi daří ho asponˇjednou za týden pochovat,bydlí od nás 60km.Tak jsem vděčná aspon za to.Mějte se pěkně

Tak ty sis užívala, to ti schvaluju. Dát si vínko s manželem, proč ne. (přej a bude ti přáno )
Já bych si taky dala, ale kojím, takže malého nebudu "kazit".
Já už od rána žehlím a zašívám .Nic záživného, ale je to potřeba.
Co budeme dělat dnes ještě nevím, odpoledne se staví tchán, tak pak asi vyrazíme zase ven.
Tak večer ahoj.

předloni jsem tam byla v Auparku na nákupech (teda doufám, že mám ten název dobře) a v restauraci U Robinsona, tam mi moc chutnalo. Taky jsme chtěli jít do té vyhlídkové restaurace, co je hned vedle u Dunaje,ale asi to tam už léta nefunguje, že? Nevíš, jestli to někdy zprovozní?

K těm knížkám....já čtu hodně o zdraví a nebo detektivky od Dicka F rancise. Dřív jsem taky ležela hodně v časopisech, takových těm klasických - ne internetových pro ženy, ale pak mě to přestalo bavit, protože mi přijdou všechny stejné a o ničem. Tak chodím jen tady, tady si aspoň počtu, protože je t tu taky o zdraví, přír. kosmetice a alter. medicině, což jsou ty témata, co mě dost zajímají.

Večer jsem nemohla přijít, protože jsme si s manželem otevřeli láhev vína a lehce se ovínili, takže by se mi rozmazávali na Viktorce písmenka před očima Ale neboj ,nejsme žádní alkoholici, dáme si jen občas a víceméně jen málo na chuť Tak mě mrzí, žes tu byla sama, já jsem tu zase byla sama odpoledne Dneska jdema ke známým, buď po obědě nebo k večeru, takže hlásím možnou nepřítomnost

Ahojte dievčatá zdravím Vás z Bratislavy . Rada sa sem pozriem a predstavujem si tie "fofry" keď som mala 30 rokov.Ja som v tom čase mala druhú dcerku a bola som ešte mladá mamička.Ani som si to neuvedomovala aká som šťastná a prepotrebná pre dieťa. Až dnes s odstupom času si to človek uvedomuje.

Psala jsem to sice u nás-ale najdu si na Internetu jméno a jsou tam nějaké obrázky.něco jsem si stáhla.A taky jdu spát-je dost hodin-sice nemusím ráno vstávat-ale už se mi klíží víka-tak ahoj a hezkou neděli.

Tak asi dnešek byl vyčerpávající.
I mne to bere, takže si pěkně odpočiň, aŤ si zítra v plné síle.
Dobrou noc.

Čekám, čekám a nikdo nikde.
Šla jsi už do hajan?
Já všechny uspala , abych mohla na Victorku a zatím....

Ty hvězdičky jsou za zásluhy,ale já se snažím , fakt.Jsem tu teprve týden, takže si myslím, že mě to ještě jen tak brzo nečeká.Nebo se mýlím?Všichni co je máte, tak už nějakou tu dobu tady jste.

Samoopalováky taky nemusím, takže budu bílá jako křída. Ale ne, slabý film hnědé barvy přece jenom mám, ale ty nohy, ty asi neopálím nikdy a to v kalhotech nechodím.Teda chodím, ale když je horko, tak chodím v sukni nebo v kraťasech.

Taky máme pejska, ale je zatím u tchána, je v důchodu, takže má čas s ním chodit ven a taky ze zdravotních důvodů, jinak by se nedonutil.
A mi to momentálně pomůže, protože děti mi zdatně vyplňují veškerý čas.

U těch 40, jsem taky lákala k nám, ale asi zatím bezvýsledně.Uvidíme, možná se časem někdo přidá.

Máš nějakou super knížku, kterou by si mi mohla doporučit?
Já teď čtu Dana Browna - Andělé a démoni. Četla si ji?
Brown po té Šifře Mistra Leonarda teď letí.Tu jsem četla taky a mám pocit že Andělé začínají stejně, takže mám trošičku strach, ať to není jako Šifra, ale v bleděmodrém.

Zahrnula si mě dotazama, takže k nim.
Oslavu máme naplánovanou na příští sobotu.Příjdou mí rodiče a manželův otec.Jeho maminka bydlí až v Přibrami a byla tady v červenci.
Koupili jsme mu jeho vysněné popeláře z Lega, přilbu na kolo a dostane ještě stavebnici a 2 knížky pošťáka Pata (něco podobného jako je Bořek stavitel, pokud ti to něco říká.Já totiž dokud neměla děti, tak tyto a jiné postavičky byly pro mne neznámé).
Mám v úmyslu mu ještě koupit pyžamko a boty,ale to by asi jako dárek nepovažoval.Hračky jsou hračky.
Dnešní den jsme si užili přímo královsky.Děti jsou utahané a já doufám, že neusnu taky.

Tak vidím, že Kalima ještě někde popíjí na zahradě kávičku . No měla bys pospíšit na Viktorku, vidím, že u nicku ještě nemáš ani jednu hvězdičku, což znamená, že jsi málo pilná, měla bys to dohonit .

Nezapomeň se pochválit, co jste koupili za dárky....a budete dělat nějako oslavu s dortem, příbuznýma a tak podobně?