Povídání o Bohu.

Máš pravdu, nevím, jak si to v hlavě ujasnit a ani nemohu, proběhlo mezi vámi hodně soukromých zpráv a asi i v jiných diskusích, takže nemůžu vidět problém objektivně. Vaší diskusi tady jsem si přečetla od začátku až ted a byla jsem trochu zděšená tou palbou.
Zachovat si odstup je těžký, ale kdybych se do toho vmíchala, jen bych docílila toho, že by se tu hádaly ne dvě, ale tři osoby :). Takže ani ted se mi k tomu nechce vytvářet stanovisko a říkat co si myslím.
sama jsem jednou byla v situaci hádače a bylo to stejné, žádná dohoda, jen obvinování, beru si z toho příklad a raději mlčím, protože to bylo tenkrát hodně vysilující a drželo se to mezi námi spoustu let.

To máš asi těžký a dost zmatek v hlevě. Copak si můžeš zachovat odstup?
Upřímně řečeno, být na Tvém místě, vůbec bych nevěděla, co si myslet.
Jak to řešíš? Věříš oběma?

Chtěla jsem napsat OTRAVOVAT NEPŘESTANE (ne "nebude")

proběhlo několikrát, v osobních vzkazech, i tady na diskuzi o Bohu.
Je to jako o červené punčošce. Nikam to nevede.
Pokud jsem tak zlý člověk, prosím, neztrácejte se mnou čas!

Skutečnost je jinde. Řeči se mluví a voda plyne...

Nikdo už neví, kdo kdy začal, a kdo to ví, mlčí. Teď je důležité to, co z toho vyplynulo.
Kloa tvrdí, že ji otravuji já, vzápětí řekne, že mě ona nikdy otravovat nebude, dokud ji nedám odpověď na něco, na co jsem ji už mnohokrát odpovídala. A pak že já se mám jít léčit. To jsem z toho jelen. Dvanácterák.

Co to zase meleš? Omlouváš se ostatním, ale neuvěomuješ si, že ty jsi ta příčina. Ty to kazíš. Stačilo mi to jednoduše vysvětlit, ale ty ne, tak tady to máš. To kvůli tebe trpí diskuze.
Najednou zase prý vysvětlit to mimo hlavní frekventované diskuze, tak si nejdříve ujasni co chceš! Vážně, jdi se léčit.

Myško, mě to den nekazí, ale vám asi ano, to mě mrzí.

Přehnaná slova to nejsou. Tak přesně v mých očích ona vypadá. Neznáš ji, nevíš čeho je schopna. A je to pravda. Je vyčůraná mrcha. Dělá ze sebe svatouška. Ale jen pro oko ostatních.
A co mám dělat, nechat ze sebe udělat toho nejhoršího člověka. Teď vypadá, že za všechno můžu já. Nenechám se urážet, pomlouvat a nevím čeho všeho je ona schopna. Vždy to jen zamluví místo toho, aby to jednoduše utla a vysvětlila. Našla si mě jako oběť, tak teď ať si slíže smetanu. Chutná? Nenechám ji napokoji, stejně jako ona nenechala napokoji mě.

Je mi opravdu líto, že Ti to kazí den.
Ale už tím trpělo mnoho témat. Bude lepší, když se to vyřeší někde mimo hlavní frekventované diskuse.

A je už dobře? Nebo aspoň lépe?
To jsem ráda, ale vraťme se k tématu.

Protestante,
ty ses ptal na tu karmu, že Ti nikdo neodpověděl (teď jsem tu listovala, nemůžu to najít), ale já mám dojem, že jsem už o tom psala.
Karma jako souhrn příčin a následků. Žádné tresty, jen přirozené důsledky konání. Jako když sáhne dítě na rozpálená kamna. To, že se spálí, to ho nikdo (ani Bůh) netrestá. To je prostě přirozený důsledek jeho konání.
Filozofie karmy počítá s násobnými životy, jinak by to nemělo smysl.
Takže jestliže já si kupříkladu nevyřeším tuhle malichernost s Kloou, může mě pronásledovat do příštího života. Ale jelikož jsem zjistila, že to teď opravdu nejde (a mnohokrát jsem se snažila), tak to tak asi bude a za sto let se budu divit, proč je na mě někdo jedovatý, když jsem mu nic neudělala...

Samozřejmě to je velká nadsázka, jen příklad.

Klo, nejsou ta slova přehnaná?? Já se do vaší diskuse nechtěla míchat, myslím si své, ale musím říct aspon to, že je mi nesmírně líto, že je mezi váma taková zloba ... vím, že nedojde ke shodě, proto ... nebylo by lepší to utnout ... víc psát a vměšovat se nechci, ale není zbytečné kazit si den? Prosím vás...

Tak proto sis tehdy ulevila na mě. Chtěla ses zbavit zdravotních problémů. Ale od toho jsou doktoři atd. Ale ulevuj si prosím na někom jiném.
Jo, je to pořád dokolečka, ale pořád jsi neřekla to podstatné - nevysvětlilas to proč jsi mě tak obvinila a nedám ti pokoj dokud to nevysvětlíš.
Jak by ve mě neměla být zloba. Vždyť jsi tak falešný a sprostý člověk. Prostě ***. Nechtěla jsem to psát, ale to tě vystihuje. Mám tě dost ty mrcho.

Jen si ulev. Nebude to poprvé. Někdy člověku pomůže se vykřičet. Zvlášť když je v něm nahromaděná zloba. Věř, že si zlostí jen zaděláváš na zdravotní problémy. A za to Ti přece nestojím.

Udivuju se nad tím jak můžeš být tak trapná. Nechápu proč věci překrucuješ. Asi jsi to nepochopila Nepotřebuju nějaké tvé odpuštění, ale vysvětlení. To je rozdíl. A podstatný! Odpouští se tomu, kdo ublížil, a to ty jsi ten kdo mi neustále křivdí.
Jak ti to může být fuk?! Někomu ublížíš, děláš ze sebe nevinného, ba naopak házíš vinu na druhého. Takovým lidem se nějak říká, ale nechci být sprostá.

Děkuji za příběh. Beru to sice jako legendu, podobenství, přirovnání, ale dobrý.
Já si myslím, že spousta věcí, co je v Bibli (přiznám se, nikdy jsem ji celou nečetla, jen úryvky) je něco jako legendy. Je to napsáno tak, aby to lidé pochopili, ale ve skutečnosti to bylo mnohem složitější. Dnes by se to třeba interpretovalo jinak. Jako symboly to může hovořit ale stále.

Moje prababička zemřela ještě než jsem se narodila. Znám ji jen z vyprávění. Ona zažila ještě nástup televizorů do domácností v 70. letech. Viděla tam ty obrázky, jak se pohybují, a pořád říkala: "Takové ďábelstvo, takové ďábelstvo!"
Co by asi dnes říkala na virtuální realitu, že?

Tím jsem chtěla říct, že v Bibli možná lidé popisovali to, jak to oni chápali, jak to viděli, jak oni tomu tenkrát rozuměli.

Co se týče odpuštění, tak s Kloou nemám problém, neudělala mi nic tak hrozného, co by se nedalo odpustit.
Ale myslím, že o mé odpuštění nestojí. Nevadí. je mi to celkem fuk.

Nepronásleduju tě, tak si tyto poznámky odpusť. Kde jsi na pronásledování přišla jsem se už taky dotazovala - bez odpovědi.
Oproti tobě jsem trpělivý člověk a dokud nedosáhnu konce, nenechám to být. Můžeš si za to sama. Několikrát jsem urgovala, že mi máš vše vysvětlit, nejsi toho schopna a to asi proto, že vysvětlení nemáš, jen jsi mě sprostě nařkla.
Pokud by měl někdo odpouštět, tak já, ulevila sis pouze svému špatnému svědomí.
Už se ptáš na cestu do pekla? Ať víš do čeho jdeš

Protestante, toto nezpůsobily pouze dvě věty, je to hlubší než tušíš. Reagovala jsem na tvou schopnost uznat chybu, protože je pravdou, že toho mysicka není schopna.
Ano, máš naprostou pravdu!, aby z toho nevznikla hořkost a zášť je třeba věc vyjasnit, vysvětlit, o což se (marně) snažím, ale ona mi věc vyjasnit, vysvětlit nechce. Nemíním ji proto odpouštět. A svým přístupem ji nejspíše škodím, když ji to obtěžuje.
Je zcela pochopitelné, že pokud se nám vyjasnění nedostane, že vznikne zášť, pokud je člověku ublíženo, chce ublížit, nejsem terč jejích problémů.

Že vznikl problém jinde, to jsem pochopil a pokud to s tím odpuštěním myslíš vážně, tak super

Okolo pekla, ďábla a démonů panuje spousta dezinformací. A ďábel to rád přiživuje - přecijen je to otec lži a lhaní - to mu jde opravdu dobře.

Jedna z největších lží, kterou šíří, má za cíl, aby lidi zapomněli na to, co se stalo na Golgotě a hlavně potom. Byl by rád, kdyby se na tuto (pro něj poněkud trapnou) příhodu zapomnělo. Ono to není zrovna příjemné (ani pro člověka), když váš největší nepřítel, kterého necháte zabít tou nejpotupnější smrtí - ukřižováním - vstane z mrtvých a ještě vám sebere klíče od "baráku" a všechnu moc, co jste zatím měli.... Přesně to se ďáblovi stalo, apoň tak je to v Bibli psáno. Ježíš sestoupil do pekel a sebral ďáblovi klíče od pekla.
Ježíš ho prostě porazil a odzbrojil !

Navíc je psáno, že Bůh připravil ohnivé jezero, kde skončí jak ďábel, tak jeho démoni, tak smrt i peklo. Je však psáno, že tam skončí i ti, kdo nepřijmou Ježíše, jako svého pána a spasitele, prostě ti, kdo se nesmíří s Bohem...

No, a už 2000 let se ďábel snaží malovat lidem obrázek, jak on je "spravedlivý" vládce pekla, jak on má na starost potrestání hříšníků... viz pohádky.
Poslední dobou se "pekelná propaganda" snaží (zdá se že úspěšně) lidem vnutit, že žádný ďábel neexistuje...

Osobně nemám moc rád, když se při hlásání Evangelia příliš mluví o ďáblovi. Je dobré zmínit, že je tu nepřítel a že jsme ve válce, ale Ježíš je důležitější a od něj se můžeme naučit i strategii, jak ďábla porazit.

Mimochodem, odpuštění je jedna z těch "nejtěžších zbraní" v tomto boji... Je to, jako bys nepříteli vyrazila zbraň z ruky.

Ten problém nevznikl tady, ale na jiné diskusi. Nezpůsobily to Tvé (ani ničí) dvě věty.
Kam se vrtnu, tam jsem pronásledována. Je to docela dlouhá doba, tak už mi dochází trpělivost.
Nemám pocit zášti, pouze mě to obtěžuje. Ráda tento balvan odevzdám.
Kloo, odpouštím Ti.
Je to tak správně?

Tak jak je to s tím ďáblem? Proč není šéfík pekla?

To by jeden neřek, co můžou způsobit pouhé dvě věty.
Málem jsem si nad tou vaší diskuzí ukroutil hlavu údivem.

Nějak jsem sice nepochytil, co bylo základní příčinou vašeho vzájemného osočování a urážení, ale takovou porci hořkosti mezi dvěma lidmi jsem už dlouho neviděl.

Hořkost, neodpuštění a zášť - tak to si dámy zaděláváte na slušné zdravotní problémy, víte to?
Pokud mi někdo (třeba nevědomky) ublíží a já to s ním nebudu řešit tak, aby se věc vyjasnila a došlo k odpuštění - tak z toho neodpuštění vyroste hořkost a zášť. Potíž je v tom, že takovým přístupem škodím nejvíc sobě (!) a ne tomu, kdo mi ublížil.
Odpuštěním nedělám úsluhu tomu, kdo mi ublížil, ale sobě. Jistě, pokud je člověk křesťan a je smířen s Bohem, tak to má jednodušší. Je jednodušší odpouštět ostatním drobnosti, když vám bylo odpuštěno tak moc...

Přál bych vám dvěma, aby jste se dokázali co nejdřív dobrat toho, že si navzájem dokážete odpustit (ať už to začal kdokoli) - budete z toho mít prospěch obě....

Tak proč mi to nechceš normálně vysvětlit? Že by sis uvědomila, že jsi udělala chybu? Že by sis uvědomila, že to bylo neoprávněné a teď nevíš jak z toho ven, tak ze sebe uděláš opravdu toho paranoidního člověka atd.
A když to nechceš řešit veřejně, tak proč to nepíšeš ve zprávě?
Ale v podstatě máš pravdu, popsala ses přesně.

Tak jen specielně pro Tebe:
Jsem taková, jak mě vidíš, jsem paranoidní, měla bych se léčit, jsem trapná a vyžaduji soucit, dělám ze sebe nevinného anděla, ve skutečnosti jsem zlá a sarkastická, směju se Ti , a obracím vše proti Tobě. Sama sis na to už přece odpověděla.
Doufám, že toto vysvětlení stačí a už mi dáš pokoj.

Zase ze sebe děláš něco co nejsi, ty žes přestala komunikovat? Ale jen do doby než tě něco popadlo a napsala jsi mi osobní vzkaz s takovým nařčením.
A já to mám všechno přecházet, nevracet se k tomu. Ještě jsi to nevysvětlila, kde jsi na takový blud přišla. Kdybys mě nechala na pokoji, tak máš klid. Tak nechápu co tě vedlo k tomu mě nařknout z něčeho takového - že tě pomlouvám.
Ne ty, ale já jsem tvá oběť.
Co tě tak žere kam to píšu? Když na osobní vzkazy nereaguješ a dnešní připomínka na tomto tématu o uznávání chyb se hodila. Má reakce na tvé téma Drogy byla v souvislosti s tím jak ses ke mě zachovala v jiné diskuzi. Stále ti cukají koutky?
Nepřetvařuju se, jsem tady za sebe a toto jsem už psala v Klubu třicátnic, asi to bude tvá parketa, když ze sebe děláš anděla.
Až mi odpovíš na to, co po tobě chci celou tu dobu vědět, tak budeš mít klid (nejspíše ale jen na nějakou dobu, než příjdeš s další paranoidní myšlenkou).

A Ty budeš pořád a pořád obtěžovat. Opakované os. vzkazy, a když neodpovídám, tak napíšeš do nějaké diskuse, lhostejno, o co jde. Jako s těmi "Drogami", nebo teď tady.
Asi jsem pro tebe přijatelná oběť.
Kdybych já se měla chytat každého Tvého příspěvku, kde se tak krásně přetvařuješ, tak nedělám nic jiného. Že Tě to baví.
Musíš se docela nudit, že se takto bavíš.

V diskuzi o Bohu se probírala schopnost uznat chybu, reagovala jsem. A asi bude pravda, že chybu uznat neumíš, když tak soptíš.
Nehci se hádat, chci mít už nadobro klid od tebe, ale pokud se nevyléčíš z té své paranoi, tak mě budeš neustále pronásledovat a vymýšlet si všelijaké bludy.
Nechodím za tebou jako ocásek, kde jsi na toto zase přišla. Těžko se ti vyhnout, když jsi v každé diskuzi. Slušně jsem se bavila i s tebou než jsi mě začala urážet (na jiné diskuzi).

že jsme v diskusi o Bohu.
Pokud se chceš hádat, založ si diskusi svou, třeba o hádání s Myšičkou, a piš tam k tématu. Chdíš za mnou kam se vrtnu, po všech diskusích, jako ocásek, a opruzuješ. Mám toho dost.Nevšímej si mě, pokud se neumíš bavit slušně.

Tu zášť jsi vyvolala ty.
A ty svou zášť necpeš všude?
Nedělej ze sebe chudáčka, na kterého jsem si zasedla, protože je to právě naopak, to ty sis zasedla na mě. Udělala jsi chybu, nechceš to přiznat.

No jo, to je borec, můj krajan, tak mu rozumím o to víc.
Jeho písničky a jejich hluboké poselství, to je na další obšírné téma...
Tak nám pověz, proč ďábel není šéf pekla?

Ty taky tu svou zášť musíš vecpat všude, co?

Mysicka se tak udivuje nad tvou schopností uznat chybu, protože ono to nedokáže. Takže nejen malé děti a puberťáci odmítají uznat chybu. A ještě si hraje na ublíženou.

Opravdu není proč si na něco hrát - a když něco udělám špatně, tak to přiznám. To patří k dospělosti, ne? Uznat chybu, omluvit se a příště se takových chyb vyvarovat - to je způsob, jakým roste člověk jako osobnost.
Jen malé děti (a puberťáci) odmítají uznat svou chybu.

O "tlamě pekelné" také může někdy "hodit řeč". Vědělas, že ďábel není vládcem pekla?

Jo, letošní zima tolik nebolela Hlavně moje záda měla z toho velkou radost Loni jsem souhlasně přikyvoval na "Ladovskou zimu" od Nohavici :

" Večer to odhážu,
namažu záda,
ráno se vzbudím,
a zas k.... padá"

naprosto geniálně vystihl pocit všech, co musí odklízet sníh z chodníků A tak mě letošní zima v podstatě potěšila. Spíš to připomínalo jaro, než zimu. Teď ještě vyhlížejme léto - snad nebude tak podivné, jako zima. Koupání v bazénu mám docela rád....