Manželka to prostě nechce, co s tím ??

Ach jo "ženo",

tak znovu a snad již naposledy:

Tato diskuse je o základním tématu "co dělat, když to v manželství ***uálně neklape". Co jste nám k tomuto tématu sdělila Vy, jakou radu či recept přinášíte ??? ....

Psát můžete samozřejmě cokoliv (každý si jistě udělá názor sám), včetně jakéhokoliv "hodnocení Mirka a jeho názorů a příspěvků". Snažil jsem se psát s nadsázkou (ne každý to pochopil) a trošku vyprovokovat pány i dámy k zamyšlení (to ale zjevně a hodně bolí), a tak se diskuse postupně proměňuje v osočování Mirka a v samozvanou "psychoanalýzu".

Moje primární motivace k psaní byla vždy dvojí. Jednak si při psaní utřídit vlastní myšlenky a zkušenosti, druhak je předložit ostatním v (možná bláhové) naději, že se budou vyvarovat některých "mých" chyb. Nebo dokonce někdo předloží nějaký "konkurenční" recept ??

Váš poslední příspěvek je do té míry "praštěně feministický", že už to víc ani nejde. Věřte či ne, ale svoje problémy už mám vyřešené, a je svým způsobem roztomilé, že jste se jako (správná potrefená) vyjevila a jistě ještě projevíte.

Všem pánům nejspíše při čtení Vašeho příspěvku zablikala ty pomyslná červená žárovička, že tudy cesta nevede.

Peace and howgh

Mirek

P.S. Kladně hodnotím to, že jste si "ženo" aspoň dodatečně přečetla všechny moje příspěvky, zkuste to ještě jednou a tentokrát - prosím - "promyslet", a ne jen vytrhovat z kontextu slovíčka, aby jejich původní autor vypadal jako "prase" (to umí každý, a obrana je prakticky nemožná)

P.S.S.
Holt odlišit polemiku o tématu od polemiky o člověku nebo formě, to není zrovna královská ženská (ale bohužel ani pánská) disciplína.

Jen jedna věc mi vrtá hlavou (ale ne zas moc, spíše to beru jako fór), a sice proč dáma, které to doma klape a je happy (=poklidné manželství), tráví čas čtením mých příspěvků ??? Že by na nich přeci jen něco bylo ???
Nebo je to snad zájem literární???

Ale to už je jedno. Svoje životní peripetie i s komentářem jsem dal všanc veřejně. Kdo chtěl, mohl si z toho odvodit nějaké ponaučení či recept a dál už by to bylo jen "mlácení prázdné slámy". Takže zabalíme s mojí novou kámoškou plavky, ručníky a limču a razíme v tomhle vedru k vodě.

Mirku, Mirku, nemýlila jsem se ve Vás.. Nebojte, vaše příspěvky jsem četla postupně, jen jsem nereagovala. Možná mi něco uniklo, ale přesně si pamatují na ty krávy, typická ženská, ženské myšlení.....ručník v ruce ženy.....moji rodiče se tvářili, že *** neexistuje......feministky......
Je zvláštní jak znáte každého, víte co komu chybí, kdo co potřebuje, jak ženy reaguji......V jednom mate pravdu, jsme ženy, mužem nikdy nebudeme. Pokud chcete vedle sebe muže, mate ho mít.
Vaše žena, byla Vaše volba, pokud to byla chyba kterou jste udělal, znamená to, že těch chyb v životě děláte víc. Určitě nejste dokonalý, ráda bych slyšela Vaši protistranu. Zajímalo by mě proč s Vámi *** zahodila. Buď jste se ji s protivil těmi svými urážkami, vybudoval jste si zeď přes kterou se nemohla dostat k Vám....neb jste vážně měl smůlu.
Taky mě pobavilo , že Vás nenapadlo že třeba návrat k ***u ( po informaci, že odejdete) byl důvod, že Vás třeba miluje a nechce Vás ztratit, ale hned jste věděl, že to bylo k vůli hmotnému zabezpečení.
Nemyslím si, že žena pokud má odchované děti, pokud pracuje v našem systému, musí být každopádně závislá na muži. To co si vydělala Vaše manželka ( mimochodem pracovala jsem mezi jiným i ve školství) ji úplně stačilo pro klidný spokojený život.
Nechci Vám Mirku ublížit, jste zahořklý, bolavý, pravděpodobně potřebujete vždy vyhrávat v životě v diskuzích. ....Pokud bojujete s jednou ženou, nebojujte s celým ženským pokolením. Jsou zde ženy, které je radno milovat, odpouštět, pečovat, tak jak zde jsou muži, kteří nás milují i s chybami.

Ahoj a děkuji za krásný příspěvek.

A ještě dovětek:

"Od pradávna zde bylo, že muž je živitel, .... "
Excelentní BLBOST!!!
Ano tzv. typické rozdělení "rolí" mezi muže a ženu v pravěké tlupě, se nějakým způsobem odráží i dnes, ALE snad jsme (= lidstvo nebo aspoň jeho civilizovaná část) od té pravěké jeskyně ušli pořádný kus cesty mimo jiné i směrem k rovnoprávnosti mezi pohlavími???
Vlastně jste zřejmě úplně nevědomky "kápla božskou. Typická ženská vlastně nehledá partnera, ale STARAČE (= živitele), a typický chlap by tedy měl hledat "bábu k plotně a dětem". Děkuji, nechci.

Nejkurióznější na to všem je, že jsem byl 25 let pro tu svoji a naše děti excelentním živitelem a staračem.

K té péči o děti "rodina se rozrůstá a starostí vlastně přibývá". ***!!! To je pro dnešní malé naprosto špatně. Dnešní kluci a holky a kluci cca. kolem 20 let to mají až příliš snadné. Maminky a tatínkové jim až do 30 uhlazují cestičku, "mama hotel", autíčko, telefonek, žádná "vojna", atd. Do života a do práce pak přicházejí naprosto rozcapené osoby, které se hroutí při sebemenším větříčku.
Takže žádné hlídání vnuků, žádné finanční podporování a řešení "problémů" mladých. nýbrž poskytnou vzdělání, pár dobrých rad a pak leť sokolíku a ukaž co umíš.

Kam to spějeme ??

Ach jo "ženo" příspěvková,

věnovala jste hodně času sepsání příspěvku. Díky!!!
Škoda jen, že jste si předtím nepřečetla ostatní (nejen moje) příspěvky v diskusi. Našla byste tam všechny odpovědi na Vaše otázky na téma "jak to bylo u nás / Vás doma", a vše by Vám snad nylo jasné.
Takto je to jen rýpnutí naslepo.
Ale to NE, Vy si přečtete poslední příspěvek a šup "názor" je hotov.
Nevadí, i tohle je metoda, jak "analyzovat" problém. Kdybych si chtěl rýpnout zase já, tak bych řekl typicky ženská metoda = povrchní četba a vzápětí hotový "statement".
Poctivě jsem Váš příspěvek přečetl 3x a hledal jsem jakékoliv logické argumenty.
Našel jsem: - narážky na to jaký jsem měl vzor ve / od svých rodičů,
- Moji provokativní výzvu, aby se chlapi i ženy nad sebou zamysleli a pak odkázali dnešní přebujelý feminismus do patřičných mezí jste označila "za kňučení" a ve finále - po nezbytné ženské sebechvále (i ten kompot manžel dostal) jsme se dopracovali na konec čeho (= vlastně ničeho).

Snad jen zdvořilé upozornění, že prapůvodním tématem této diskuse je prostá otázka, totiž: "Co má/může/měl dělat nadržený chlap, když mu ta jeho prostě nedá .... ?

Ve všech svých příspěvcích jsem se snažil napsat radu:
a) Komunikujte
b) Zjistěte, jestli není nějaký zdravotní problém
c) Formulujte jasně vlastní potřeby a představu o kompromisu
d) Minimalizujte "collateral damages" zejména ve vztahu k dětem
e) Když nic nepomůže, najděte si jinou partnerku.

A co jsem se na toto téma dozvěděl od Vás, že jste vstala a zalila zahradu, ...

Hodně provokativní otázka:
A co Váš manžel. Nechtěl by třeba místo nedělního oběda něco úplně jiného?

Snad jsem neurazil o to mi nejde.

Zdraví

Mirek

Mirku, když Tě tak čtu, tak mě napadá otázka, jak to bylo u Vás doma. Co rodiče, matka, otec....jaký vzor Ti nastínili v čem Tě vychovali ? Z Tvých příspěvku po čase nabývám dojmu, že vlastně Tvoje žena to neměla s Tebou lehké a možná si za všechno můžeš sám. Promiň teď moji prostořekost, určitě se Ti to nebude líbit, ale to co popisuješ nač si stěžuješ je vlastně Tvůj stejný problém, který ženám vyčítáš.
Od pradávna zde bylo, že muž je živitel. Proč si stěžuješ, že musíš živit rodinu, manželku atd. Toto Tvé kňučení se rovna ženskému stěžování se na domácí práce.
Manželství je souhra dvou lidí, kteří se doplní. Ne všichni zvládáme na sto procent své role, úkoly a proto jsme na to dva, aby jsme se doplňovali. Vysokoškolský diplom na to nepotřebujeme, aby jsme pochopili zákony rodiny, roli ženy, muže a vzájemná úcta k sobě. Partnerský život nelze opisovat od souseda, je to Tvoje práce, kompozice.

Pokud si myslíš, že jsem Šárka a chci vést zde dívčí válku, tak jsi na omylu. Jsem obyčejná, žena, která dnes v šest vstávala, aby udělala kafe, snídaně, svačinu manželovi do práce. Zalila zahradu, vyprala jsem mu pracovní obléčení, vyžehlila, doma je uklízeno, uvařeno ( vepřové na zelenině s rajskou omáčkou, rýži, domácí kompot, který manžel miluje ) ................
Výchova a peče o děti neskonči v deseti ani v dvaceti, naopak starostí nám ještě přibylo. Rodiny se rozrůstají, děti přibývá, vnoučata přicházeji. Naši rodičové stárnou a někdo o ně musí pečovat......mohla bych pokračovat, ale proč? Muž který tyto práce nedělá 25 let i více od rána do večera, každý den stejné úkony,nepochopí co to obnáší.

A tady citát z jednoho článku.
"Zatímco pánská populace ve vyspělých kapitalistických zemích nemá problém s teplou večeří, ani s vykonáváním domácích prací, naši pánové z údernické generace považují studené večeře či pomoc s domácími pracemi za vadu na kráse partnerky. Byli totiž zvyklí na domácí servis včetně teplých večeří a už vůbec nebyli zvyklí, že by ženy po nich chtěly zajištění.
České dívky se totiž většinou vdávaly z lásky, společně se svými manželi zpočátku tloukli bídu a společně se dopracovávali k vlastnímu majetku. Samozřejmě, že i dříve existovaly zlatokopky vdávající se z lásky k penězům, zrovna tak jako matky a manželky, které si přílišnou starost s péčí o děti a domácnost nedělaly. Většina slečen se však vdávala z lásky, anebo tzv.“ se musely vdávat“ , protože se ocitly v požehnaném stavu, na peníze se nekoukalo. Když si matky odbyly mateřskou dovolenou, dávaly své děti do jeslí a od tří let do školky a šly pracovat, aby pomohly živiteli uživit rodinu. Po práci samozřejmě skákaly okolo dětí a manžela.............. "

Dobrý den Zuzano.

Děkuji za příspěvek z ženského tábora.

Už jsem psal na jiném místě, proč ženy statisticky vydělávají méně peněz. Je to prostě proto, že efektivně nepodávají stejný výkon a volí si lehčí zaměstnání.
Já vím, výše uvedená věta je v dnešním světě naprosto nekonformní, ale je to tak!!! Kdyby platilo, že statistická žena dokáže zastat práci statistického muže za nižší plat, tak by všichni zaměstnavatelé na volném pracovním trhu velmi rychle vyházeli chlapy na dlažbu a přijali ženský personál. Děje se spíše opak.
Podotýkám, že v dnešním hospodářství už o svaly a hrubou sílu vůbec nejde. Za "svaly" už zaměstnavatelé dávno neplatí, platí se za "hlavu a stresovou odolnost". Pro ženy nesmírně kruté zjištění, v podstatě si to žádná nechce připustit. Politicky rovněž naprosté tabu, neb ženy tvoří 50 % elektorátu.

Va Vašem příspěvku jste se "dopustila" standardní ženské argumentace ve smyslu. Změnila jsem se po svatbě, protože přišly děti, zůstala jsem na nějaký čas doma a starám se o domácnost (= nahrazuji tak část rodinných výdajů vlastní prací). ANO ANO ANO, v tomto bodě máte naprostou pravdu ALE ALE ALE pouze na těch několik málo (řekněme 5 či spíše 10) let, kdy jsou děti malé a zranitelné, takže logicky muž "dočasně" táhne ekonomickou káru a žena tu "domácnostní", ale manželství trvá i poté, kdy děti odrostou nebo už jsou samostatné !!! Pak byste se měla změnit zase zpátky !!! A v tom je ten problém, žena si za těch X let s dětmi doma zvykne na to že "ON to zařídí" (aby bylo dost na účtě, aby bylo čím jezdit, atd). Nedojde jí, že by teď mohla a měla naskočit zpět do ekonomické činnosti, a že má šanci (když bude makat) během několika let smazat platový a chcete-li i kariérní náskok manžela, a nebo mu prostě ekonomicky "odlehčila". Děje se přesný opak, manželka po odchodu dětí usoudí (ve velmi mnoha případech), že teď je konečně na čase. aby si trošku užila (= dovolená, auto, nějaký ten koníček, atd.). Takže sedřený maník, který právě doplatil hypotéku a v práci je přesně v bodu zlomu (už nepatří do kategorie "jung und dynamisch") s hrůzou zjišťuje, že "spotřeba peněz" odchodem dětí a splacením domu NEKLESÁ !!! a on tedy nemá šanci "zvolnit tempo".
!!! Nebrat osobně !!!
Jsem rozvedený a žluč mne "přešla" již během posledních několika let manželství. Řekněme, že mozek zvítězil a podařilo se mi najít rozumnou cestu ke svobodě, aniž bych ublížil dětem. Momentálně - a tak jsem zaznamenal poznatky od táboráku - jsem v pozici pozorovatele. Slyším a zapíšu, názor ať si udělá každý sám.

U toho táboráku se rozebírala i starost o domácnost. Byli tam pánové podstatně movitější než já, a z jejich úst zazněla velmi důležitá informace!!!
Totiž že celá péče o domácnost (úklidy, nákupy, vaření, praní, žehlení, atd.) je služba, která se dá naprosto běžně koupit ve vynikající kvalitě, nestojí to vůbec žádné horentní peníze a vykonávají ji pracovnice s nepříliš vysokou kvalifikací (jak decentně řečeno), a tudíž s nevalnými mzdovými nároky.
Nechci nikoho urazit, ale čistě z ekonomického hlediska ženy svoje domácí pracovní výkony velmi, velmi velmi přeceňují!!!
Několik pánů dokonce ve snaze svým "těžce domácími pracemi přetíženým" manželkám upřímně a bez postranních úmyslů nabídlo, že zaplatí hospodyni s plným domácím servisem, jen aby měli doma klid od toho věčného manželčina kňourání a večerního bolení hlavy, manželka by se tak konečně mohla pracovně realizovat a možná i večer (když odpadne výmluva na domácnost) manželovi v postýlce dala!!!
A co myslíte, že se ve 100 % stalo. Každá z ženušek placenou hospodyni odmítla (cizí ženská mi do domácnosti nepoleze = bylo by to zrcadlo jejich ubohého domácího výkonu, neboť hospodyně by vyleštila koupelnu do maximální kvality, za poloviční čas a hlavně BEZ KECů !!) a ještě manželovi (který to celé byl ochoten platit, aby jí se ulevilo) vyčetla "že si neváží její práce".
Dospěli jsme u táboráku k ekonomické rovnici cca. manžel 40 klacků, ženina domácí práce (= cena hospodyně) činí cca. 10 klacku (i s rezervou), takže manželka by měla do kasičky sypat (v době, kdy jsou děti odrostlé) cca. 30 klacků a bude to "rovnoprávné". Naprostá utopie že ??

A teď osobní postřeh. Celý život jsem si myslel, že manželství je o tom, dělat tomu druhému "dobře". Tedy pomáhat ze všech sil ve všech oblastech, citově, ekonomicky, ***uálně, atd. Jako chlap jsem si naivně myslel, že ženské to mají také tak, a že tedy si mi to v dobrém vrátí, a že i ona bude usilovat o to, aby bylo dobře i mně, a zase v oblastech citově, ekonomicky, ***uálně. Takový "rodinný socialismus" kdy se oba snaží přispívat ze všech sil a berou si dle svých potřeb. !!!!! OMYL OMYL OMYL!!! Tohle není standardní "ženské nastavení". Standardní žena si najde "starače" a pak ho s naprostým klídkem nechá "vyšťavit (pracovně, ***uálně, finančně)", neboť ho díky dětem a příležitostnému poskytnutí (... vagíny, ale fuj) má pevně pod kontrolou!!!

Chlapi PROBUĎTE SE !!! Nastal čas genderové rovnoprávnosti, ale tentokráte pro NÁS.

P.S. Nejsou všechny baby stejné!!!, ale jak najít to "normální" a ještě aby nevypadala jako Qasimodo???

Zdraví

Mirek

No já teda takových ženských znám dost.Zrovna jeden náš kamarád 40 let,prostě si musel vzít hypo na 4 mega protože Drahunka chce bydlet v domečku. Sice měli krásný byt v bytovce i s garáží a zahradou,ale zavelela a už staví. Takže teď posloucháme jak si musí brát práci domů a jak si Drahuna objednala dlaždice a že jí ještě s dětmi musí vzít na dovolenou,protože děti potřebují moře. Co mu na to mám říct? Když je blbej a nechá si to líbit? Přitom to býval fajn kluk

Možná je tahle diskuse už mrtvá, možná přeci jen nějaké čtenáře má, tak napíšu jeden zajímavý postřeh od letního táborového ohně.

Předesílám, že je mi za chvíli 50 a jsem relativně čerstvě rozvedený po cca. 25 letech manželství viz níže.

Mužské osazenstvo u táboráku (cca. 15 pánů) po nezjištěném počtu piv a bez partnerek, čili otevřená diskuze bez zábran, všechno vzdělaní pánové ověšení akademickými tituly a četnými podnikatelskými i životními úspěchy i neúspěchy.

Poznatek 1:
Mezi muži a ženami existuje zásadní rozdíl ve vnímání pojmu rovnoprávnost.
- Muž má ženu chránit (= ctnost), jinak má v jejích očích zásadní mínus.
- Žena chce být chráněna, a považuje ochranu od muže za svůj samozřejmý nárok (= svoji slabost žena nejen neskrývá, ale naopak zdůrazní = je to ctnost).

Pod pojmem "chránit" ovšem moderní žena nemyslí mužovy svaly v boji proti jiné grupě neandrtálců, nýbrž "ekonomické zabezpečení", čili prachy.

Že by v rovnoprávné společnosti mohlo či dokonce mělo být do rodinné kasičky sypáno z obou stran cca. stejně, to většinu žen ani nenapadne.

Poznatek 2:
Většina žen se před sňatkem chovala ke svému budoucímu manželovi podstatně jinak, než po něm. Většina mužů tuto elementární skutečnost ovšem dlouhá léta nebo dokonce vůbec nerozpozná. Ženská "přetvářka" (mají to v genech = nemohou za to) je totiž pozvolná, rozložená do několika let, takže manžílek si jaksi NEstihne všimnout, že se z role obdivovaného "borce", dostal do role otroka, který plní nejrůznější ženina přání (= rodinné potřeby), a tu a tam mu ona utrousí nějakou tu radost ovšem vždy "vodcamdaď pocamcaď".

Takže když má žena pocit, že má toho svého moulu "jistého", tak s ním voře podle libosti a mimo jiné i v posteli na něj v podstatě kašle = souloží zásadně kdy a jak chce ona a on se musí rovnoprávně přizpůsobit jejímu nižšímu ***uálnímu apetytu. Ty chytřejší dokonce svůj vlastní ***uální apetyt nepřiznají a vnutí manželovi pocit, že i to málo, co jsou ochotny poskytnout, dělají jen z lásky k němu a se sebezapřením. Většina chlapů jim to žere i s navijákem.

Jakmile se objeví nebezpečí, že by mohl mužíček pláchnout k nějaké jiné, přepne ženuška do záchranného režimu = začne se najednou chovat jinak (vaří, peče, souloží podle vkusu každého soudruha). Ale jen do doby, než se ten její moula zase chytí do pasti.

Poznatek 3:
Ženiny požadavky nelze nikdy positivně a finálně uspokojit.
Dejte jí ojeté auto, a za pár let bude chtít nové. Koupíte jí nové a za pár let bude chtít větší, atd. atd. Dosaďte si byty, baráky, dovolené. Chytrá žena to ovšem nechce pro sebe, ale pro rodinu. Ovšem vydělat na to vše musí chlap (ona je na to příliš křehká), no a tak chlapíček maká a s každým "úspěchem" mu ženuška maličko zvedne laťku a on zase přidá plyn .... až do prvního infarktu, atd. Ve finále pak statistická ženuška přežije statistického mužíčka o celých 8 roků = ať žije rovnoprávnost.

Poznatek 4:
Body 1 až 3 mají ženy ve svých genech či chcete-li podprahově. Jen mizivá část z nich je ochotna o těchto věcech byť i jen na chvilku uvažovat. De facto za to ty ženské "nemůžou", mají to od přírody. Mužská ochrana proti tomuto "využívání" a ženskému pojetí "rovnoprávnosti" je velmi chabá. Spočívá pouze ve 2 strategiích:
A: Žena nesmí mít pocit, že má toho svého "moulu" dokonale jistého, a tudíž nemůže nikdy zcela přejít do režimu "mám svého otroka" a chová s k muži jako k partnerovi.
B: Důsledné dodržování pravidla fifty / fifty od první minuty vztahu. Tahle metoda = dnes platím večeři já, příště ty, dnes kino já, příště ty, chceš nové auto, tak si sjednej splátky na svůj plat, atd. je pro může nesmírně psychicky náročná. Chlap při ní vypadá jako buran, držgrešle a opak galantního gentlemana, ale když jednou jedinkrát ustoupí a "zatáhne to 2x za sebou" už se nevratně "veze" a není cesty zpět.

A teď praktická rada na závěr:
Dejte tenhle elaborát přečíst té svojí a počkejte si na reakci (zajistěte si ale předem ústupovou cestu, aby Vás nezasáhla válečkem na nudle nebo dokonce slzami = tohle jsem si Karle opravdu nezasloužila, ale zasloužila Máňo, ...... jen si to nechceš přiznat).

Všem dámám, které dočetly až sem a udržely se na uzdě GRATULUJI, smekám a Vašim mužů, tiše závidím.

Čau

Takhle to funguje i opačně. Par rychlých pohybu, bez citu s tím rozdílem, že muž se uspokojí i za tak krátkoudobu. Naopak, ženě nestačí se***, to znamená, že pust je pořád, ikdyž v kalendáři je vyznačen den radovánek.

Ahoj všichni.

Nepodařilo se mi napsat odpověď přímo na příspěvek od Miriny a Hnízda, tak píšu jako nový příspěvek.

Co jsem rozvodem získal:

1. Vnitřní klid (= nemusím se dnes a denně potkávat s člověkem, který lezl na nervy mně a já zase nejspíše jemu) !!! Tohle je hodnota, kterou oceníte, až když jste "venku". Pro někoho má velkou cenu, někdo ji naopak vůbec neocení.

2. Svobodu volby a to ve všech ohledech. Celé roky jsem v podstatě všechny své činy, čas, výdaje, atd. podřizoval potřebám rodiny resp. dětí a manželky. V té době (cca. 20 let) to jistě bylo i správně!!!. Nejsem sobec ani lakomec, ale krátce před 50 rokem věku už je načase začít myslet taky trošku na sebe.

3. Jsem chlap, takže když jsem se nastěhoval do samostatného vlastního bydlení, zorganizoval jsem si "domácí servis" jako každý normální mužský:
= pere a uklízí hospodyně (3 x týdně, úvazek několik hodin týdně, ona je happy, že má přivýdělek, a mně to stojí pakatel, tedy cca. =4.000,-- Kč měsíčně)

4. Rodinné vztahy: S mými rodiči bez problémů, s oběma syny a jejich slečnami bez problémů, návštěvy, občas nějaký společný výlet nebo u mně přespí (kolo, grilování, atd.). Mají už vlastní práci i životy. Kluci si zajdou občas pro radu (jakou ojetinu koupit či nekoupit, jaký podnájem či naopak vlastní bydlení s hypotékou, atd.) Vcelku pohoda.

5. Při jednom půlmaratónu jsem se nedávno seznámil s jednou milou, taky rozvedenou dámou. Děti má rovněž velké, a rozvedla se již před drahným časem, protože ten její chlastal (a chlastá dodnes i po léčení). Zaujala mne nejprve tím, že je štíhlá a sportuje, ale hlavně má přímo "chlapský" smysl pro recesi. Prostě křehká dívka mého věku, co se směje jako Uršula Kluková.
Neděláme z ničeho drama a prostě jsme spolu začali chodit.

6. Kolikrát mám do měsíce ***? Obden (dopočtěte podle počtu dnů v měsíci).
Teď jsme si vzájemně řekli, že by to možná mohlo být i něco víc, ale oba se nikal neženeme. Složili jsme se na spůlečnou 14 denní sportovní dovču, tak uvidíme, zda to klapne a snad taky občas vylezeme z postele a sedneme na kola (asi máme oba co dohánět a cyklistika to neni).

Podstatné je popřemýšlet si o vlastním životě a NEBÁT se změny.

Ale tohle není český přístup. Čech s řídí "lepším vrabec v hrsti" a prožije tak celý život ...... ???

Cau Míra

Miro a co jsi tím získal? *** máš kolikrát do měsíce ? Kdo Ti pere, vaří, uklízí? Jakou teď máš rodinu? A co děti ?

Ahoj všichni.

Zaplať pánbůh, že jsem se po tolika letech a spoustě hodin přemýšlení konečně rozhoupal a rozvedl.

V manželství je to tak trošku jako na vojně (ti starší si to ještě pamatují). Prostě se "velitel / chlap nebo holka, to nehraje roli" musí rozhodnout i resp. právě a skoro vždy v situaci, kdy nemá úplně všechny informace (jak to dopadne), a kdy žádná z možných cest není úplně ideální neřkuli bez rizika.

Platí jednoduché pravidlo, totiž že "nerozdodnutí" je obvykle ta nejhorší možnost, mnohdy dokonce škodlivější než "hloupé ale rychlé" rozhodnutí.

Každý máme jen jeden život, a strávit jej nebo jeho podstatnou část bez lásky, bez ***u, bez dětí, atd,. atd. je HLOUPOST.

Oboustranně uspokojivý *** v manželském páru je dokonalým zrcadlem vztahu a NUTNOU základní podmínkou jeho existence!!! To je příroda, kterou nemůže nikdo dlouhodobě obelstít !!!
Všech ostatní (děti, prachy, životní styl, náboženství, světový názor, ...) patří v tomto smyslu do "nadstavby".

Žít tedy se ženou "jako bratr a sestra" je od prvopočátku nesmysl, byť byste si namlouvali, že všechno ostatní je OK.

Co je to ***uální soulad (=jak a jak často) nechť si každý určí individuálně!!!

Jestliže žijete s partnerkou roky a máte s ní *** 2x za uherský měsíc a tato skutečnost Vás dlouhodobě trápí ..... MUSÍTE konečně dospět
a jít vlastní cestou !!!!

Drsná rada na úplný závěr:
"Chcete-li koule pravidelně používat, tak musíte nejprve ukázat, že je máte, a konečně se rozhoupat k nějakému činu !!!!"

Peace

Mirek

Jsme spolu skoro šest let, z toho čtyři vdaní a pořád poslouchám důvody proč nechce mít dítě....naposledy to bylo, protože v práci nemají za ni náhradu a ona by nebyla loajální ke svému zaměstnavateli...

Moravák. Řikal jsem jí to několikrát, ale s ní to nehne. Mám pocit, že než by měla mít *** řekněme aspoň jednou týdně, tak to by se raději rozvedla....rozumíme si (kromě ***u), mám ji rád, ale žijeme spolu jako bratr a sestra...

To Laco: vypadá to, že tvoje manželka už našla co hledala a tak víc nedostaneš. Pokud nemáte děti, řekni jí do očí co tě trápí a pokud se to nezmění alespoň na jedenkrát za měsíc, jdi o dům dál. Nebo dopadneš jako zoufalci v tomto fóru včetně mě. Teda s vyjímkou Míry, ten měl koule....

Mám bohaté zkušenosti. Jsem ženatý čtyři roky, moje žena má 31 let. Letos se mnou mela styk dvakrát. Je to bída. Je ochotná mi poskynout orál, ale plnohodnotný *** ne. Podotýkám, že orál bez polknutí Nechce děti, nechce ***. Veškeré projevy ***uality bere jako útok. Ptal jsem se jí, jestli nemela nejaký špatný zážitek, řekla mi, že ne....co s tím?

Teď když to čtu po sobě, tak to vypadá že je manžel nějaký despota tak to není. Jen prostě to fungování v domácnosti máme jinak nastavené.Když má čas tak samozřejmě také pomáhá, ale nemá to jako povinnost že by musel.Vy všichni co si stěžuje té kvůli nedostatku ***u tak makáte doma jak divý

TO Mirka
Ano před dítětem bylo vše v pořádku dokonce i v těhotenství. Vycházel jsem jí vstříc samozřejmě že mytí schodů a oken a podobné věci jsme dělal já. Pomáhal jsem jí a stále se snažím. Už několikrát jsme se i našem vztahu bavili, ale skončilo to asi u tohoto scénáře:
Já položil otázku ona se urazí, pak naštvaně oponuje a nakonec jsem já sobec a nejhorší a pak zjistím, že všechno dělá sama. Když jdeme na procházku s kočárem a potkáme někoho známého neslyším nic jiného, než že dře od rána do večera a já se válím na gauči.
Zrovna včera se mi sesypala, když jsem jí nekoupil cigára, když jsme byl se psem venku. Jo pes.... to je další problém, když jsme spolu začali byly mu už 3 roky rostl si jako dříví v lese, dělal co chtěl snažím se ho usměrnit, ale nemůžu mu dát ani ostrý povel, aby se uklidnil, aby se ho nezastala. Neokřikla mě, že na něj křičím a že jsme agresivní. Jak jsem psal snažím se jí dát prostor pro sebe a dokonce jsme přemlouval i její kamarádky, aby ji někam vytáhly ale ona prostě nechce. Ještě mi poví co bych to byla za matku, kdybych tu dítě nechala samotné. SAMOTNÉ.... jako bych tu nebyl.
Docela mě pobavilo, když jsem se s ní bavil o nějakých sedáncích s přáteli, dohodli jsme se, že budu chodit jednou za 14 dní, dopadlo to tak, že jsme byl dvakrát a po půl hodinách jsem dostával smsky, kdy už konečně přijdu domu. Ona má pocit, že jakmile přijdu do baru tak tam do sebe musim vyklopit všechen alkohol a že zákonitě musím být celý víkend nepoužitelný.
K těm gynekologickým problémům, měla je v šestinedělí, pak se to vytratilo a už o ničem nevím, tedy pokud mi něco netají (k doktorovi ji také musim přemlouvat a nebo k tomu postrčit její matku, aby jí domluvila). Přijde mi, že se z ní stává asociál, který nemá zájem o nic jiného, než je dítě a cigareta. BTW po porodu začala kouřit jako komín zhruba krabičku denně. To je také častý důvod našich sporů. Kouří ikdyž je na balkoně vyprané prádlo, což o to, kdyby tam byly moje spodky neřeknu ani popel, je mi to jedno, ale pokud ji vidím, jak skládá dupačky a u toho v jedné ruce drží cigáro vaří se mi krev. Její odpověď Co je ti do toho mě odzbrojila.
Její rodiče mají chalupu, chtěl jsme tam kolikrát jet na víkend, nebo aspoň na jeden den na výlet, má tam známé a je tam klid a pohoda. Nikdy nechtěl, vždy mi vypověděla seznam tisíce důvodů, proč tam nemůžem jet a proč to nejde, ale ani jeden důvod proč ano. Před dvěma týdny ji to navrhla její matka a druhý den hned jeli. Já měl aspon klid, ale mrzí mě to.

K dítěti, ona o dalším dítěti mluví, ale já se do toho moc nehrnu. Náš synek nebyl plánovaný, ale to neznamená, že si můžeme hnedka udělat další. Nikdy jsem jí to takhle neřekl, podal jsem pádné důvody, proč ještě počkat, antikoncepci bere ikdyž z toho má rozhozenou menstruaci. Několikrát jsem jí říkal, aby si zašla k doktorce pro jinou, ale nechce.
Nevím co s tím. Bouchnout do stolu jsem zkoušel její odpověď tak jdi Já nikoho nepotřebuju a jsem nezávislá hovoří za vše. Ale kdo pak bude platit její tři úvěry? to mi není známo. Tři.... zdůraznuji to, protože ani jeden si nezařídila se mnou. Já je jen platím a k tomu všechno ostatní.
V tuto chvíli si nedovedu představit mít další dítě, jak fyzicky (kdyby ano moje určitě není, pokud teda nejsem duch svatý), tak psychicky. Oba dva jsme na prášky a z větší části si to děláme sami....

Froste a před dítětem to bylo vše OK?Nemá třeba od porodu nějaký gynekologický problém? Máte vyřešenou antikoncepci?Možná se bojí že zase otěhotní.Na takový problémy v ***u jste fakt ještě mladý.

Náhodou jsem přečetla tuto diskuzi a musím jen napsat,že vás teda chlapi vážně lituji a obdivují vaši trpělivost. Prostě ty vaše ženský dělají že ***u
moc velkou vědu.Jako jasně že třeba pokaždé se mi taky nějak extra nechce,ale aby se mě chlap musel doprošovat o ***?To fakt ne.Vždycky se to dá alespoň nějak na rychlovku.Holt ví že vás mají jisté no.Mirka 40 let vdaná 15 let

Ahoj Všem,

včera jsem sportoval a dne mne bolí celý člověk, tož něco napíšu.

Příspěvek od frosta mne zaujal. Zkusím tedy napsat, jak by to mělo ideálně být a od toho se odpíchnout dále.

1. Chlap si dokončí vzdělání, projde několika úvodními zaměstnáními a zakotví ve stálém zaměstnání, které mu náplní, prostředím, finančně a možností kariérního růstu vyhovuje přinejmenším na několik dalších let.
2. Chlap už ví kde a za kolik bude "makat", takže se poohlédne po nějakém stálém bydlení. Tady někde končí období bydlení u rodičů, podnájmy, svobodárny a podobně.
3. Chlap si položí otázku, zda ta jeho dívčina je opravdu ženská na celý život (vlastnosti, názory, vztah k dětem, majetku, ***u, jak vypadá tchyně, ale taky věkový soulad a IQ atd.). Tady končí taková ta vztahová volnost, už to není jenom o "vona dá a je s ní docela prča, ale jinak o nic nejde".
4. Chlap s některou z "vážných" kandidátek zkusí žít alespoň několik měsíců.
5. Ona a ona naplánují nebo alespoň načrtnou společnou budoucnost (děti, finance, kdo a kdy bude dělat kariéru, ***, atd.)
6. On a ona se vezmou a vyrobí první děcko, atd.

Vypadá to jako síťový graf z toho filmu o Básnících, ale tak to není.

Pořadí bodů 1 až 6 je logické a dle mých zkušeností a zkušeností kámošů skoro nezbytné, pokud nechcete riskovat zásadní chybu. Jasně, některé z bodů lze přehodit, vynechat dočasně, nebo i úplně, ale riziko, že nad dětskou postýlkou se pak ocitnou On a Ona s diametrálně odlišnými přístupy k životu se tím neúměrně zvyšuje.

Tak jsem se hezky vykecal a teď prakticky.

Frost nemůže vrátit čas do bodu 1 a začít znova, neb mají 9 měsíční děcko.
Takže jinak:

1. Bylo to děcko plánované?
2. Máte vůbec něco společně naplánované (budoucnost alias ......)
3. Partnerka starší než partner je VŽDYCKY potenciální problém. Ideální je baba o 3 až 5 let mladší než on a ne NAOPAK. Holky "stárnou" rychleji, takže pokud je ona starší, bude se rozdíl nikoliv stírat, nýbrž pomyslně zvětšovat!!!

Rada:
A) Výše jest materiál k promyšlení.
B) Děcko šoupnout na jeden (ideálně sobotní večer) k babičce a s partnerkou vyrazit do neutrálního prostředí (na večeři) a slušně, ale naprosto nekompromisně a otevřeně s ní všechno probrat. Kdo bude co dělat, o co se starat, jak bude vypadat denní rozvrh, týdenní rozvrh, co kdo chce a očekává od partnera, atd.
Celý rozhovor však musí mít jasnou strukturu. Žádné otázky typu: Miláčku, jak si to představuješ dál", nýbrž jasně a stručně: Já - coby chlap - jsem o věci hodně přemýšlel, a navrhuji konkrétně toto a toto (doplň si finance, bydlení, rozvrh péče o dítě, ***, volný čas, atd.). Co ty "buchto na to", souhlasíš nebo máš snad jiný vlastní a konkrétní návrh ??? Cílem je dobrat se - nejspíše v několika kolech - k oboustranně snesitelnému kompromisu.
Na začátku asi nebude možné přeplánovat celý životní rytmus mladé rodiny.
Takže doporučuji v prvním kole "naplánovat" alespoń 1 až 2x týdně společné chvilky (= děda nebo babka povozí na 2 hoďky dítě) a vy na to zatím "skočíte".
Dalším krokem bude "čas každý pro sebe" (= jeden večer hlídá ON, a ona si skočí na kafes s kámoškama nebo na aeraobik / jeden den týdnu má zase on možnost jít na fotbal nebo na kulečník).

Touto cestou byste snad mohli najít nějaký oboustranně příjemný společný rytmus v nové konfiguraci s děckem.

Křečovitým řešením typu "opustit holku s 9 měsíčním děckem" bych se snažil vyhnout. To není fair řešení. Jestli má ona v 31 první děcko, tak je to docela "pozdě" (i když dneska je to takto moderní), a tudíž to možná moc vědecky prožívá a nezvládá. Za mého mládí už holky v tomto věku chodily na rodičák cca. do 4 třídy ??? Čím pozdější věk matky při prvním dítěti, tím úzkostnější, přecitlivější a nervóznější jsou a nezvládají to. Je to paradox, člověk by řekl, že starší to bude zvládat rozumněji a s větším přehledem, ale je to přesně NAOPAK !!!

Takže rada pro konkrétní případ byla vyřčena, správný postup pro borce, kteří jsou na začátku a tudíž mají ještě šanci se chybám vyhnout jsem taky napsal.

Tož hodně štěstí

Míra

To Honza:
Můžu Vás ujistit, že se to tady opravdu čte a že někteří hltají všechno co se objeví v diskuzi. Osobně si velmi této diskuze vážím a také Míry, který z nás "zoufalců" ukázal, že má koule a dotáh to k jeho spokojenosti.
To ALL:
Od mého posledního příspěvku už také uběhlo pár měsíců. Za tu dobu se v kalendáři objevil pouze jeden puntík a proběhlo spoustu přemýšlení o Mírově komentáři mého příspěvku. Ale nevymyslel jsem nic. Na druhou stranu strávil jsem hezký pracovní týden na super wellness hotelu (reklama je asi zakázaná, tekže nejmenuju, ale ono to ani není důležité), kde jsem se snažil mezi prací si setřídit myšlenky. Přiznám se, že jsem si báječně odpočinul, ale nic nevymyslel. Nějak to nešlo.
Objevil jsem ale, že naše oblíbené téma nabívá vskutku mezinárodních rozměrů a není lokalizováno jen na CZ (SK). Rozebíral jsem to tam s nějakou francouzkou v sauně, že které se později vyklubala psychoanalytička. Přiznávám, že tyto rozhovory mě hodně povzbudily a dodaly jakousi motivaci a další snahu nějak z této "blbé" situace vystoupit.
Na druhou stranu mě přišlo šílené, že po večerech v sauně dva cizí nazí lidé rozebírají svůj ***uální život a pohledy na svět a objednávají si šampus s brusinkama. Jak jsem psal, hodně mě to pomohlo, ale nic jsem nevymyslel, alespoň zatím. Přišel jsem ale na spousu věcí o sobě. (teda kromě toho, že se mě líbí francouzky což jsem coteď nevěděl. Neeeee, všechno proběhlo ve vší slušnosti bez puntíku...... což je možná škoda, že Zjistil jsem (mimo jiné) jednu pro mě podstatnou věc. Jsem schopen o problému mluvit. Čekám tedy opět na nějakou příležitost si o našem životě promluvit s mojí bydlenkou. Ono asi ale není moc dobře, když je to o čekání.
Napadla mě písnička od Fleretu, která by to mohla vystihnout:

Tož tá moja, to je roba, tá sa hneď tak nevidí,
gdyž z ňú idu po náměstí, starosta mi závidí!
každý říká: tá sa nese, psiska přestanú aj štěkat,
enom to mi na ní vadí, že mosím furt na ňu čekat.

Idem na trh vybrat kozu, s každú pár slov vymjéní,
trvá i to najméň půldňa, gdyž má umyt náčení,
než na pelech večér vleze, začne v síni muchy lépat,
já už zatým dávno chrním, nemožu furt enom čekat.

Negdy hledím tak jak tela, co si fšecko nazmýšlá,
lesti ju mám za odměnu nebo za trest přemýšlám,
co je šak už dneska isté, nemosím sa toho lekat,
že až dójde tá s tú kosú, vezne mňa – zas budu čekat.


Ale když počkáte, napíšu update, jak to pokračuje ....

Mám s přítelkyní stejný problém. Je mi 25 a přítelkyni 31.U porodu jsem byl, snažím se jak jen můžu starat se o našeho chlapečka, kterému je téměř 9 měsíců, do toho ještě dokončuji vysokou a při tom všem pracuji na plný úvazek. Z práce chodím kolem páté hodiny, od té doby se věnuji malému vykoupu, přebalím, už nám leze a začíná capkat, tak spolu chodíme po bytě a tak, pak připravím večerní krmení a uspávám. I když nedělám nijak fyzicky náročnou práci jsem v kanceláři, tak chodím domů vyčerpaný ne fyzicky, ale psychicky. Mám starosti celkově o rodinu, aby nestrádala, aby přítelkyně měla vždy peníze na co bude chtít, ke koupi oblečení ji musím donutit, protože drtivou většinu peněz utratí za "hlouposti" malý má vše, chodítko, téměř všechno oblečení nové, už druhý kočárek, který opravdu nebyl levný, ale prostě to stále nestačí. Můj sociální život se zdrcl na práci, nákup (každý den, aby bylo stále čerstvé pečivo zelenina atd) starání se o malého a učení. Spát chodím po jedenácté hodině a vstávám v 5 do práce. Před porodem jsem byl minimálně ob týden s kamarády a známými, v šestinedělí to bylo sice méně, ale stačilo to, pak se to snížilo na měsíc a pak na neurčito.... Moje přítelkyně nikam nechce chodit, ani kino, divadlo dokonce ani doktor prostě nikam. Já si každý den připadám jako čím dál tím větší troska.
*** jsme spolu od porodu měli 3x. Nejdřív to bylo, protože jí nebylo dobře to jsem pochopil, pak protože byla unavená prosím to jsem také chápal, ale poslední asi 3 měsíce se náš veškerý intimní život zmenšil na pusu před spaním a pusu po příchodu z práce. Tvrdí mi, jak doma pracuje od rána do večera, ale téměř každý den ji navštěvuje maminka (její) která neumí sedět na zadku a musí stále něco dělat. Já pak poslouchám, jak nejedla a že nevaří protože na to nemá čas. Já kupuji obědy v práci a nosím jí je, aby měla co jíst, ale ona to stejně nejí a dává to mě. Já jednou zjistil, že si kupuje pomazánky saláty a podobně jen aby nemusela jíst věci ze závodky. O víkendech vařím já. O víkendech vstáváme s malým v půl šesté ráno, je jako budík. Někdy jsem popudlivý to přiznávám, ale ona cokoliv jí řeknu bere jako osobní útok. Jako třeba když jsme jí řekl, že se mi nelíbí, když kouří u skládání vypraného prádla pro malého její odpověď Co je ti do toho mě opravdu odzbrojila.
Naše komunikace se pohybuje na co dělali na plavání a jak jí je špatne popřípadě, jak je špatně její matce nebo sestře. Má kamarádku s dcerkou asi o 14 dní mladší než je náš chlapeček, která bydlí sama a stále ji zve, aby přišla, nebo aby s ní a dětmi odjely na chalupu a podobně, ale prostě ona nechce a vždy se vymluví. Jednou jsem dokonce domlouval, aby jí naše známá vytáhla večer, aby vylezla z bytu, ale z toho se také vymluvila.
Dokonce už o víkendech chodí spát jakmile usne malý takže kolem půl deváté, deváté hodiny. Nemůžu ani nikam jít, aby se nenaštvala nebo neurazila.
Jsem zoufalý, nevím, co dělat a opustit, jak mi radil jeden kamarád se mi ji opravdu nechce. Oba je miluji, ale mám strach, že to takhle dlouho nevydržím.
Zoufale prosím o pomoc.....

Ahoj všichni.

Jenom poznámka k těm domácím pracím.
Pokusil jsem se najít "korelaci" mezi schopností postarat se o domácnost a
užít si manželský ***. Byla to spíše řečnická / provokativní otázka.

Osobně mne neuvěřitelně "sejří" ten mediálně šířený blábol o "druhé směně", kterou žena / matka každodenně musí vytrpět. Úplným vrcholem jsou pak tzv. "gender studies" rozuměj "my ženy jsme na tom špatně a musíme se brát za naše práva". To snad mělo (v civilizovaném euro-americkém prostoru) opodstatnění před 100 lety, ale dnes je to překmitnutí do druhého extrému !!!
Totiž vykreslování mužů jako nositelů bezpráví a výhod, umožňuje mnohým ženuškám pohodlné lenošení v závětří (už vidím, jak mne baby kamenují ... au au do hlavy ne).

A) V době největšího náporu je žena s dětmi celodenně doma a je podporována manželem i společností, a to v rozsahu, který nikdy v minulosti takto značný nebyl !!!

B) Počet dětí v rodině se dramaticky snížil. Věk matek se zvyšuje. Už dávno se nerodí jak na bežícím pásu.

C) Technologické vybavení domácností je někde úplně jinde. Ústřední topení, pračky, myčky, sušičky, papírové pleny, ale taky internet, mobil, auto - to všechno dneska holky doma mají, a k tomu většinou 1 dítě s mateřskou a sociálně/zdravotní péči, o které se našim babičkám ani nesnilo, a přesto to mnohé "nezvládají" a bijí na poplach v nejrůznějších feministických žvástech !!! ???

D) Nechci roli žen při starosti o malé děti zlehčovat, ale moc bych prosil, nedělejte ze sebe světice, když strávíte několik let doma s malými dětmi, obzvláště když Váš chlap po celou dobu dře jako kůň, aby to všechno utáhnul z jednoho platu !!!

A jednoho dne děti dorostou, odejdou za svým štěstím a najednou se ukáže v plné nahotě Who is Who. Už se nepůjde schovat za děti a lenošit si v závětří, pravda vyjde najevo !!! a mnohé dámy to bude bolet ... představte si tu hrůzu ... ono se ve fabrice zase musí makat (od 06:00), a třeba i na směny a dokonce musíte poslouchat nadřízené (nedá se tam komandovat ??? ).

To jenom na margo těch nejrůznějších "genderových kvót" z Bruselu a podobných žvástů. Před moha a mnoha lety jsem se ještě ve škole jedné feministické babice dotazoval, jak to myslí s těmi nižšími výdělky žen v zaměstnání. Tehdy před mnoha vydělával v Ostravě horník na předku 8.000 hrubého a učitelka ve školce 1.800 Kč. Podle té feministické baby jasná ukázka diskriminace??? Tahle nějak vznikají ty statistiky o nižším výdělku žen za "stejnou" práci. Nehaním zde jednu ani druhou profesi. Prostě jen tvrdím, že chlapi většinově volí náročnější a rizikovější povolání a tudíž dostávají více zaplaceno. Pokud stejný job zvolí žena, dostane stejné prachy, ale ona si statistiky vybere "lehčí job" za méně peněz, třeba aby se mohla lépe start o děcka. Je to logické, přirozené a je to správně, ale proč si tedy stěžovat a zavádět kvóty ???

Asi to nepatří úplně do této diskuse, ale snad to neuškodí.

Jinak jsem už finálně rozvedený a odstěhovaný a začínám nový živit. Zajímavá věc, bývalka má strašný zájem na opětovném "sblížení". Znám ji moc dobře, takže jí to "nežeru". Až se v podobné situaci ocitnete, dejte si velký pozor.

Poznatek: Rozvedených dam po 40 je neuvěřitelné množství, o chlapy je rvačka jako kdysi v tanečních. Tam bylo taky přebuchtíno.

Takže nikam nespechám a koukám se po světe svobodnýma očima a řeknu Vám, je to paráda !!!!

Hezkou dobrou

Míra

Mirku,

se zájmem jsem přečetl Vaše příspěvky.
Musím uznat, že jste dal dohromady čtivou formou myšlenky muže, který na život nezatrpknul, ale je schopný se ohlédnout...
Poznávám v tom i svoje "poznatky", ale takto pěkně bych to nedovedl sepsat.

Nejsem sice ještě ve Vašem věku, ale s tím poučením (neplést s poučováním ;) syna, jste to přesně trefil. Teda zatím jsem chtěl spíš upozornit mladší kluky, a až přijde čas, tak i syny.

Ano, pokud Vám to s partnerkou neklape v ***u už před svatbou, po svatbě to lepší nebude! Nenechal jsem si poradit od zkušenějších, dobře mi tak. Čekal jsem a čekám vlastně do dneška... až nebudou rodiče doma, až budeme bydlet spolu, až nebudou sousedi doma, až budou děti spát, až budou děti větší, ...

Na druhou stranu si myslím, že to zdůrazňování domacích prací, které manželka neplní, to bych sem nezatahoval. To už je jen obraz nefungujícího vztahu, odraz nefungujícího ***uálního života, něco ve smlyslu "... ona blbě š..ká a blbě i žehlí košile...".
Ono, ruku na srdce, s dnešní technikou není ta starost o domácnost zas takový problém - někdy říkám ze srandy "Já tady myju nádobí a k tomu nahoře stíhám prát a žehlit", (máme sušičkou s fcí žehlení)... a přitom dělám úplně něco jiného...

A o tom, jak ten nedostatek intimností řeším já, o tom zas někdy jindy... jestli to tu někdo bude číst ;)