TO Rimmerak:

Ahoj Michale,

tedy já rozhodně nejsem v pozici, že bych Vám mohl nějak radit. Sám jsem to po cca. 25 letech manželství dotáhl až k rozvodu a někdy mám pocit, že mi "to" leze snad i ušima ven, takže následující sdělení berte spíše jen jako úvahu "zvenčí".

1. Jste (na rozdíl od ostatních účastníků diskuse) v naprosto nejvýhodnější pozici. Nejste ženatý, nemáte děti a s partnerkou nejspíše nemáte ani společné dluhy (hypotéku atd.).
2. Máte tedy unikátní šanci neudělat chybu a nedostat se do situace většiny ostatních diskutujících, kteří si se svými manželkami nevyjasnili dostatečně včas, zda jsou "***uálně kompatibilní" (odporně technické ale výstižné slovní spojení), a jsou nuceni řešit tuhle věc až po letech a ohlížet se na děti, atd. atd.
3. V podstatě jde při výběru partnerky o 4 věci (a všechny jsou stejně důležité).
a) děti (chce, nechce a kolik)
b) prachy a kariéra (budete dělat kariéru Vy nebo ona, usilujete o vilu na Hanspaulce nebo je Vaším snem kozí farma na venkově)
c) intelektuální kompatibilita (abyste po pár letech neprocitnul, a nezjistil, že ona není schopna sestavit rozvitou větu, anebo naopak, abyste Vy na jejím podnikovém večírku nezjistil, že vtipy, které perfektně zabírají ve Vaší zednické partě, její kolegy z advokátní kanceláře vůbec neberou).
d) ***uální kompatibilita (jak často a jak se budete milovat, a zda to oběma vyhovuje).

Každá ze těchto 4 oblastí je stejně důležitá a žádná z nich nedokáže dlouhodobě nahradit jinou. V průběhu let se určitě dostanete do fáze, kdy ta či ona oblast bude dominovat, ale NIKDY to nesmí dojít tak daleko, že budete společně mít jenom děti, nebo jenom hromadit majetek, nebo mít jenom skvělý ***. Vždycky to musí být nějaký rozumný mix a žádná komponenta nesmí zcela chybět či být naprosto nevyhovující.

Celý háček je v tom, že většina lidí si výše uvedené vůbec nenechá projít hlavou (jednají převážně instinktivně, jako svého času já) a jen velmi malé procento párů si o těchto bodech dokáže otevřeně a důkladně promluvit. Následky jsou poté frustrující pro oba partnery i pro zástup případných dětí a vznikne mnohdy neřešitelný propletenec, kdy se partneři motají mezi povinnostmi k dětem, společným majetkem, ***uální frustrací, atd.

Tomuhle všemu se můžete VYHNOUT, když tu svoji pozvete na večeři a na rovinu si s ní promluvíte. Buďto se "dohodnete" nebo ne, ale v každém případě budete míti jasno.

Praktická rada také zní, choďte spolu před svatbou a před dětmi alespoň rok a žijte spolu alespoň několik měsíců (v podnájmu). To se velmi rychle ukáže, jestli to bude klapat. A pokud ne, tak si proboha najděte jinou slečnu!!! Jestli jste ***uálně frustrovaný už teď (ve fázi "chození"), co budete dělat s takovou paní za 10 či 20 let.

Četl jsem nedávno knížku od jednoho manželského poradce. Otázka správného výběru je naprosto zásadní a řídit se jenom hormony je ošidné.
Taky NENÍ pravda, že všechny dámy po nějaké době ochladnou a *** pro ně není důležitý a v podstatě ho nepotřebují. Prý je to 85 procent vůči 15 %.
Tedy 85 % mužů se cítí v manželství ***uálně neukojeno a naopak 15 % žen má stejný problém v opačném gardu. Z toho tedy ex post plyne že muži i ženy se každý INDIVIDUÁLNĚ nacházejí na jakési stupnici náruživosti od 0 do maxima, a jde o to najít si vhodný protějšek. Takže si - moc prosím . dejte práci s hledáním, ať má aspoň jeden z účastníků diskuze štěstí.

Hezký den

Mirek

TO martrak:

Pred casem jsem tady psal traktat, jak nas jsou miliony, ale uz jsem zapomnel NICK, tak jen abych nevyvolal zmatek.

Ale k veci:

Mate naprostou pravdu. Je skutecne udivujici, kolik zen se smiri s tim, ze pan "nemuze" (pokud ovsem ma dostatecne naditou prkenici, barak nebo podobne). Obraceny pripad, totiz zena "bez ni", skutecne nemuze ani pomyslet na to, ze by s ni normalni zdravy chlap chtel vubec neco mit.
Pikantni je, ze my jsme "prasata (protoze rikame na rovinu, co (mimo jine) chceme) a ony jsou "ctnostne damy (nebot skryvaji o co jim jde).

A dostavame se zase o kus dal. Vrele doporucuji stahnout si z netu knizky Hausmann: Zaklady muzskeho sovinismu" a "Ester Villarova: Muz na voditku". Me tyhle knizky (bohuzel jsem je objevil az ve 45 letech) hodne otevrely oci. V obou pripadech se jedna o knizky plne nadsazky a humoru, ale garantuji Vam, ze kdyz se nad nimi zamyslite a promitnete si zpetne nektere situace z vlastniho manzelskeho zivota, tak Vas opravdu zamrazi na zadech. Proste tyhle knihy neni mozno chapat jako dogmata, nejsou vsechny zeny jen vypocitave mrchy a furie a manipulatorky, ale taky to nejsou bezbranne zinky, ktere musime s vdecnosti zivit, satit, ubytovavat, financne dotovat a ony nam za to mozna nekdy uvari a kdyz budeme dostacne panackovat, tak nam prileziitostne dovoli, abychom jim to v postylce "udelali".

Navic tyhle knihy jsou perfektni test Vasi manzelky. Dejte jim je precist. Kdyz se zasmeji a popovidaji si s Vami, tak mate doma POKLAD a drzte se ho vsemi 10.
V drtive vetsine pripadu se dozvite, ze jste prase, jako ostatne kazdy chlap. Aspon budete vedet, na cem jste.
A vubec nejhorsi reakci utrpite (vlastni zkusenost), kdyz knihy opakovane nabidnete, a kdyz se po mesici opatre zeptate, co ona na to, tak se dozvite, ze nemela cas, protoze resila neco straaaasne duleziteho s kamaradkou spoludrbnou.


Takze POZOR. Ona ta pohruzka u Vas zatim zabrala, protoze dotycna ma strach ze samoty a financni nejistoty. Klesne-li Vas financni vykon, okamzite si najde zalozniho chlapa. Bude mu samozrejme aspon na zacatku predvadet postelovou dracici (tak jako ted Vam).

Hledam prakticke reseni pro vlastni situaci. Psychologove a docenti nejruznejsich vyznani radi vytrvat, jit k odbornikovi a hlavne komunikovat, bla bla bla. Jsou to naproste kecy, vetsina jejich autoru je x-krat sama rozvedena, atd.

Muj nazor je nasledujici:

Ve strednim veku se lide v podstave NEMENI, jejich zazite vzorce chovani, podprahove mysleni a pristup k zivotu jsou v zasade jiz dany. Zmenit je muze - a i to jen v ojedinelych pripadech - nejaky vyslovene drasticky zazitek.
S postupujicim vekem taky klesa schopnost pretvarovat se, takze nekde mezi 40 a 50 rokem si vsimnete, ze dotycna uz neni krasavice bez jedine vrasky (to by tak nevadilo, ja uz taky nevypadam jako Alan Delon), ale vyloupne se na povrch sekyrujici babice, do ktere byste to nikdy nerekli (protoze jste v mladi byli pitomi a nekoukli jste se na tchyni = asi nejcastejsi chyba vubec). Proste po 40 uz Vy mate tolik zivotnich zkusenosti, ze poznate "vnitrek" toho druheho a ten druhy uz nema pozlatko nevinneho mladi, ktere leccos zakryje.

A odtud je jen kousek k reseni. 53 % manzelstvi se rozvadi. Z toho 1/3 se rozvadi po 20 letech spolecneho souziti. Mravokarci biji na poplach. Ja ne !!!
Lide dnes ziji podstatne dele, nez treba pred sto lety a v v 50 neni nikdo z nas (pokud nejsem debil zniceny chlastem a kourenim) na konci zivota, nybrz "na vrcholu" financnim, pracovnim, atd..

Toz tak. Jeden syn v kvetnu odmaturoval a uz ma vlastni zamestnani a stoji de facto na vlastnich nohach. Druhemu je 16 a nekolik malo let se k te mature taky dopracuje. Hypoteka na barak je splacena. Dluhy nemame. Jsme vsichni zdravi. Tak nechapu, proc bych ja mel zit v celibatu a naopak ona se k necemu nutit. Proste "dotahneme" i druheho potomka k mature, splnime tak rodicovske i financni povinnosti a pak muzeme s cistym stolem udelat malou zivotni inventuru a rici si, jak dal a zda vubec spolu dal.

Mne to vychazi tak, ze rozvod je idealni reseni. Dotycna konecne rozvine sve nevsedni vlohy (= nejspise premeni svuj byt v rejdiste smradlavych kocek a jeste smradlavejsich psu) a bude mit pokoj od chlapa (pry se tesi, az mne to prejde, a ano bude mit konecne pokoj- Rad ji tohle prani splnim, Bude totiz posledni !!!).
A ja budu konecne dychat cerstvy vzduch, nebudu rano prekracovat kocici zachody ani poslouchat kdy a jak casto mam koho vyvencit a v kolik hodin krmit. Ta roztomila zviratka maji jidelni rozvrh stanoveny na minuty. Kdy a co vecerim ja, to damu nezajima. Sponzorovat jeji nicnedelani taky nebudu a ta uleva az mi nikdo nebude nadavat, ze jsem si pri prani svych veci (abych vubec mel v cem jit do rachoty) dovolil omylem vyprat i jeji bluzu a co kdyby pustila barvu (= sprdak uz je na za "kdyby", az to triko opravdu prebarvim, tak mne asi zabije ...).

Jen je trena neudelat zadnu chybu, a ze jich hrozi cela rada:
1. Najdete si milenku, a protoze zoufale hledate klid a pohlazeni, tak uvidite milenku ruzovymi ocima, a ona se po rozvodu zmeni ve furii c. 2.

2. Najdete si podstatne mladsi partnerku, na ktere ovsem pel mladi zakryje vsechno to, co z ni poleze ve 40.

3. Rozvedete se zbrkle a skoncite jako zebrak ocejchovany okolim za zpustlika, ktery opustil chudaka zenu po tolika letech.

Rozvod je treba pripravit po pravni i ekonomicke strance perfektne dopredu.
Kde budete bydlet, hjak dlouho to bude trvat, kolik to bude stat, jak to oznamite detem, atd.
Je treba zvolit ferovou variantu. Ja napriklad planuji, ze skutecne dam manzelne idealni pulku baraku a pozemku, presne pulku hotovych penez a dam ji vybrat, ktere z nasich 2 autaku chce. To je naprosto ferova nabidka.
TAk ji nebudu nutit aby mne vyplatila nebo se odstahovala. Naopak, ja se odstahuji dobrovolne a rad, a svoji pulku baraku a pozemku daruji rovnam dilem nasim dvema synum.
Odejdu tedy s nekolika sty ticici korunami v kapse a jasnou mysli zacnu jinak a znova. Zadny med to nebude, ale protoze makat a vydelavat umim, tak nebude zadny existencni problem.

To ze budu nekolik let "relativne chudy" a svobodny bude skvela vec. Jednak si odpocinu od toho vecnyho sekyrovani a pripadne nove adeptky se velmi rychle "vytridi" samy, kdyz uvidi podnajem a 10 let starou ojetinu, tak zustanou opravdu je ty, ktere za to a o to stoji.

Preji Vam vsem hodne stesti a omlouvam se za pravopis a absenci hacku. Pisu na tom malem pristroji a blbe na tio vidim.

Ahoj

Mirek

Přidám se take do klubu. V pravidelných intervalech o tom máme diskusi, která končí slzami. V současnosti se sice žena snaží, ale je to bez vasne a bez fantazie - prostě pochopila že nedostatkem ***u trpim nejen ja, ale jsem nevrrly i na deti, tak mi podrží. Jenže to mi nestačí. To je snad příjemnější když si to udělám sám. Další podobnost je v tom že se štítí všech tělesných sekretů, o ejakulátu vůbec nemluvě. Stejně jako u ostatních vše ostatní funguje. Všichni nám závidi nášvhsrmonický vztah. Do postele však nevidí. Jestli to není právě tím že jsme na naše ženy tak hodní
Kdyby mel nekdo zkušenost jak tento problém vyřešit bez rozbití rodiny, udělá nejen mě stastnym.