Ahoj přesně jak píšeš v církvi se děli hrozné věci i vraždy,ale to nemělo nic společného z Bohem.Každý vystupujeme jako jedinec a nemůžeš odsuzovat tímto způsobem všechny věřící,neboť nikdo z nás nemůže za křivdy které kdy kdo spáchal na lidech,tak jako nemůžeš třeba v dnešní době říct o vládě,že je hrozná,špatná a myslí jenom na sebe.To zlo působí jedinci tak jako v minulosti i dnes.Kdyby nebyl Hitler taky by nebyla válka.Jeden jedinec dokáže ovlivnit spoustu národů a to je právě to hrozné zlo proti kterému Bůh bojuje.Dal nám všem svobodu určitá pravidla,aby člověk věděl co je správné a co ne,protože bez určitých pravidel to nefunguje nikde ani ve společnosti ani v rodině ani v práci.A myslet si,že má někdo schyzoferinii když mluví s Bohem to znamená,že zatím nejsi moc otevřený člověk který umí přijímat názor druhého,jak Křesťana jak vědce jak Budhysty nebo obyčejného člověka a o to Bohu jde,aby jsme si jeden druhého vážili milovali se nebrali vše jako samozřejmost,ale každého jako originál jako samostatnou bytost kterou si každou zvlášť vyvolil.Je zbytečné ti psát jak mi Bůh pomáhá,protože by jsi to nepochopila,jsi zatím na začátku a hledáš a to je dobře.Člověk by měl hledat svou identitu a nalézt se a nemělo by mu být vše jedno.Jsi na nejlepší cestě nalézt pravdu.Bůh nám nechává i v dnešní době poselství které,ale nevěřící lidé nevnímají neboť jim to bohužel není dáno, proste a bude vám dáno a budete spaseni,neboť Bůh má velký zájem na tom,aby nás zlo nestrhlo do pekelné propasti.To je z Bible.Přečti si klidně i o Budhysmu,ale jak se dočteš,že zeměkouli nesou 3 neviditelní sloni,myslím si,že budeš mít jasno.A zázraky se dějí denně,jenom člověk přestal vnímat Boha,přírodu, člověka a bere vše jako samozřejmost a ne jako zázrak.Vždyť už jenom když se narodí malý človíček je obrovský zázrak a ne jak píší vědci je to souhrn buněk a matka se rozhodne jestli si ty buňky nechá nebo si je nechá vysát vysavačem(potrat).Dnešní duch světa je hodně zlí vládne manon,chtíč po slávě,po moci,pohrdání.Vládne sebeláska nelítost krádeže spoustu lidí už nemá svědomí a právě na to je tu Bůh a ukazuje nám cestu sejít z této hrozné cesty a ukazuje nám směr.Je i dnes mezi námi spoustu apoštolů jako dřív,ale ty je zatím nevidíš,protože nevěříš až opravdu uvěříš uvidíš vše úplně jinak.Jak praví uvidí syna člověka přicházet ve slávě a uznají,že právě on je ten praví náš spasitel a vykupitel z našich hříchů a našeho trápení.Možná mi nebudeš věřit a ani se ti nedivím.Bůh mi několikrát zachránil dítě když leželo na smrtelné posteli,lékaři nevěděli co mu je,Bůh mi dal vnuknutí jakou nemoc dítě má.Sama bych na to niky nepřišla,protože jsem nevěděla,že taková nemoc vlastně je.Řekla jsem to lékařům a oni udělali testy na tuto nemoc.Nemoc se potvrdila a dítě mi zachránili.Vím,že mi nebudeš věřit,protože mi nevěří ani vlastní bratr a chápu to,ale právě to je ten velký zázrak od Boha,někdo to bere jako samozřejmost.Když někdo věří v Boha neznamená to,že se ti nic nemůže stát,to zatím Boha neznáš,proto tak mluvíš.Bůh se ti snaží především zachránit duši a klidně dopustí,aby jsi přežila havárku s jednou rukou a kvůli té havárii sis zachránila duši.Bůh má s každým plány a možná kdyby se člověku nestala ta havárka,možná by myslel jinak možná by si nevážil života,nebo by se jeho cesta nebo životní směr ubíral úplně někam jinam a třeba právě tím špatným směrem.Přes životní strasti a kříže se dostáváme blíž k nebi a Bohu a on se nám pak dává poznat a oplácí nám to svou láskou a různými dary které ty zatím neznáš.Znám jednoho Apoštola dnešní doby,ale někteří ho nevidí nebo nechtějí vidět,který nám v dnešní uspěchané době ukazuje cestu ke Kristu a ke spáse a spoustu lidí to bere jako samozřejmost.Tento člověk obětoval celý svůj život Bohu a hlavně lidem a těm nejposlednějším.Apoštol již zemřel a nechal nám tady odkaz ad Boha a návod jak se přiblížit Bohu,jestli máš zájem napiš mail a já ti pošlu Boží poselství lásky pokory a života,je to takový spot služebníka Božího.Byl populární,ale málo kdo si uvědomil,že to byl jeden z dalších vyvolených apoštolů.Až si to pustíš možná víc pochopíš Boha jeho smysl a význam a určitě jsi toho člověka dobře znala,možná pak pochopíš víc.Přeji klid a mír v duši tobě i vám všem.

Přesně to mám v plánu. Chci si všechno nastudovat ze všech úhlů a pak uvidíme, co budu vnitřně cítit.
Teď vidím hlavně realitu a v rozporu s ní takové ty věci, jak někdo promlouvá s Bohem a jak tvrdí, že mu změnil život atd...To mi připadá jako vsugerace. Psychika člověka je moc složitá a dnes jsou známy nemoci jako je schyzofrenie, maniodepresivita aj....Neříkám, že věřící jsou psychicky nemocní, ale nikdo nemůže vědět, jak to kdy bylo s nějakými těmi zjeveními, s Ježíšem samotným apod....
Lidé věří čemu věřit chtějí a hlavně věří všemu, co jim nějak ulehčuje žití nebo co jim dává tzv. vnitřní klid, pocit bezpečí ( Bůh mě má rád, pomáhá mi, dnes se mi stalo to a to a určitě je to zařídil Bůh, zázračně jsem se vyléčila - Bůh mě vyléčil, Bůh mne hlídá, nic se mi nemůže stát nebo prostě jen ty modlitby, které člověka uklidní - má pocit, že ho Bůh vyslyšel a že se všechno vyřeší, díky němu......)
Vědci také v ledasčems nemají jasno: Darwinismus není potvrzen a hlavně dnes již spoustu nových výzkumů poukazuje na chybné úvahy, nedostatky.. a vyjádření vědců, k této teorii, není vůbec jednotné....
Jsou ale i jiné vědecké studie, z jejíchž výsledků vyplývá, že se opravdu vše, včetně nás, vyvíjelo a nebylo stvořeno ničím jen tak najednou ect....
Těžko se může tvrzení církve srovnávat s výzkumem jako takovým.
Vznik světa a lidí si sice nikdo nedokáže přesně vysvětlit, ale přecejen jsou důkazy, že svět nestvořil Bůh nebo jakákoliv osoba, zjev, ze svého umínění nebo rozhodnutí....
Jak se k tomu všemu postavit????
To už je opravdu o tom duchu, o tom, jak psala Dana, jak to člověk cítí ve svém duševnu.
Někomu se mohou předkládat důkazy jaké chtějí, ale on bude vnitřně cítit, že vše je vůle Boží a nikdy se neztotožní s jinou " možnou " skutečností . Může to být i tím, že by se ukázalo, že všechno čemu věřil a čemu věřili někteří lidé po tisíciletí, by postrádalo ten jejich smysl a to by takto přesvědčený člověk, žijící touto svou filosofií, těžko dokázal přijmout.
Vždyť církev se bránila vždy vědě a jakýmkoliv novým poznatkům, které by se jen trochu lišily od náboženského přesvědčení. ( pro obhajobu své věci neváhala zajít až k zabití člověka).

A PŘECE SE TOČÍ !!!!!!!!!!!!!!!!!!

Dnes je doba svobodého rozhodutí a vyznání. Každý si může věřit čemu chce.
Pokud by se ale dnes ukázala jakákoliv skutečnost, jak se vše událo a bylo by to třeba dle církve, věda by jistě nešla přes mrtvoly. Vše je otevřené každému novému poznatku. Pokud by se vyskytl jakýkoliv důkaz toho, že svět něco nebo někdo stvořil, vědci by se tím horoucně zabývali. Většině vědců jde, v dnešní době, hlavně o prokázání věci. Dnešní doba se ničemu nebrání.
Přeji dobrou noc.

konečně jsem se odvážila vstoupit do Vaší debaty. Moc krásně se čtou Vaše příspěvky. Hodně se ztožňuji s Miky. Také mi některé věci už mala vrtají hlavou. Třeba se mi vždycky zdálo podivné, že pocházíme z opice. Prostě jsem tomu, samozřejmě sama pro sebe, nevěřila. Trochu jsem o tom mluvila s mou babičkou. Ta byla nevěřící. Já samozřejmě věřím, v tu sílu, kterou někdo nazývá bůch, jiný aláh...
Teď, když už jsem v důchodu, mám na tyto věci čas a sama vidím, když o tom přemýšlím, jak i já jsem se změnila. Vychází hodně knih, které také napomohou trochu víc se orientovat ve věcech o kterých píšete. V poslední době jsem četla: James Redfield "Celestýnské proroctví", Zecharia Sitchin " Dvanáctá planeta" a "Patenty faraonů". Neříkám, že to všechno bylo přesně tak , jak se píše v těchto knihách. Ale každopádně jsou moc zajímavé. A navíc vědci nám také vždy neříkali všechno. Ale názor si musí udělat každý sám. Proto je dobré si přečíst jak bibli, tak i třeba tyto knihy.
Děvčata, těším na Vaše další články.

Víš ono to v Bibli musí být nějak srozumitelně napsané pro lidi.Že Bůh vzal hlínu a uhnětl člověka taky může znamenat vývoj od hlíny přes organismy až po nás.Víš Bibli četli lidé již od pradávna a kdyby tam Bůh napsal že je člověk z buněk atomů atd.tak by tomu v dávných dobách nikdo nerozuměl a mysleli by si,že je to blábol,protože v té době nikdo o nějakém atomu nic nevěděl.Vše je jak má být na svém správném místě.Je to jedno možné vysvětlení.Je určitě také možné,že první lidé vypadali jinak třeba hruběji.Určitě měli těžší život,najít nebo ulovit si potravu.Žili v drsnějších podmínkách.Víš ono je to celkem jedno jak jsme vznikli,hlavně,že tu jsme a že se podařilo vytvořit něco tak krásného jako je člověk.Některé věci nejdou úplně vysvětlit,ale na těch se výra nestaví a ty nám snad budou vysvětleny tam na hoře.Víra je něco úplně jiného a ne,že všechno víš jako ve škole.Až to poznáš,zjistíš,že ti víra hodně dává a nezáleží na tom kolik toho víš o minulosti a lidstvu samotném.Tady se jedná o stav mysli a duše ne o hmotu.Proto by se člověk neměl zajímat více o hmotu než o duševno.Až se ti dá Bůh zjevit tak jako mě a budeš sním žít v blízkosti jako já a možná zažiješ zázraky ano opravdu zázraky ne běžné jak se tady o nich psalo předtím,že můžeš být ráda,že máš rodinu,ale skutečné a viditelné jako v bibli,budeš prostoupena Bohem jako já a šťastná.Nevím jestli je to dar od Boha,ale Bůh s námi bydlí radí mi a odpovídá na otázky,tak jako v Bibli třeba Jákobovy,možná mi nebudeš věřit,ale pokud má člověk opravdovou víru a pochopí smysl života je tohle možné,neboť u Boha není nic nemožné.Cesta k Bohu je možná různými způsoby,ale cíl je jen jeden.Pokoj v duši a v srdci přeji tobě i vám všem.

Lidé ti to říkají proto, že se tomu právě snaží nějak porozumět. Je to pro ně nepochopitelné. Myslím třeba ten postupný vývoj = evoluce versus stvoření Bohem. Přece jsou kosterní nálezy, které dokazují, že jsme se vyvíjeli a neměli jsme hned dnešní podobu. Jsou další a další nálezy, které evoluci potvrzují. Nejde to jenom tak zavrhnout a říct, že to tak nebylo. Brácha v tom neplave, jen si to odůvodnil po svém. To je jako s tím oplodněním Marie. Každý věřící si to určitě nějak odůvodňuje, ale hlavní je, že tomu věří. Nikdo přece neví, jak to bylo doopravdy, ani početí Ježíše, ani stvoření světa. Důležité je, že v to člověk věří a né přece to, jak si to sám pro sebe vysvětlí. Já tomuhle nedokážu uvěřit. Hrozně bych chtěla, ale neumím to, nejde to.... Pokud ale tomuhle neuvěřím, neposunu se nikam a poznávat něco dalšího, v tomhle směru, nebude mít smysl. Já věřím, že Ježíš existoval, i tomu, že dokázal léčit lidi. Jestli vstal z mrtvých je pro mne velký otazník. A jeho zjevení apod..to si přece mohli ti lidé vymyslet. Jak jsi psal o tom, že by všichni jeho přívrženci museli být pomatenci, kdyby se pro něj nechali jen tak týrat a kamenovat...A proč by tohle nebylo možné? Vždyť víme, co dokáže náklonnost k nějakému vůdci, autoritě apod...Pokud je člověk zfanatizovaný a něčemu tolik věří, proč by pro své přesvědčení nedokázal zemřít? Tohle pro mne není důkaz. Tak vidíš, zase jsem na druhé straně. Já jsem ztracený případ.Jsem asi moc velká realistka, než abych dokázala uvěřit něčemu tak zvláštnímu. Jsem ale dobrý člověk, nejsem přece špatná proto, že nedokáážu věřit v Boha. Možná ještě není ten správný čas.
Blbne mi klávesnnnice, tak omluvte mé případné mezery či vícečetné stejné hlásky. Dobrou všem.

Ahoj nechci se do vás míchat,ale nelíbí se mi jak píšeš o lidech věřících v Boha jiného vyznání.Nemáš náhodou v sobě hodně pýchy,že ty jsi zrovna ten pravý vyvolený.Podívej se jak byl Ježíš skromný a přijal I Marii Magdalénu s ponurou minulostí a nezáleželo mu jestli je hříšná jestli je Jehovista, Evangelička, atd.Bůh miluje bezmeznou láskou člověka takového jakého ho stvořil i s jeho chybami.Každý kdo miluje Boha ať Jehovista ať Pravoslavný ať Evangelik nebo Křesťan,mohu ti říct,že Bohu je to jedno, miluje člověka ať je takový nebo makový.Vždyť jsme jeho děti a to jenom člověk ne Bůh dal mezi sebe překážky a rozlišení.Proto nesuď,to přenechej Bohu a pamatuj si Bůh pravil kdo z písma svatého vezme jenom jedno slovo tomu bude na věčnosti ubráno a kdo přidá zbytečné slovo tomu bude zbytečné přidáno.Je to slovo boží a nelze ho zpochybňovat.Každý si v písmu najde to svoje tu svou odpověď kterou od Boha potřebuje.Víra je dar postoj náš život.Věřím v milosrdenství Boží,že budou vyvolení i spravedliví nevěřící neboť Bůh nás miluje a má velký zájem,aby se nás tam sešlo co nejvíce.Samozřejmě nelze na to spoléhat.Dobré skutky je potřeba konat neboť to je ovoce naší víry.K čemu je krásný strom který neplodí.Přečti si o fíkovníku.Ukaž mi svou víru bez skutků a já ti ukážu na svých skutcích víru lásky.Každý z nás je krásná,ale prázdná nádoba a je potřeba ji naplnit a starat se o ni.Přečti si o hřivnách.Bůh neříká to je špatně ty jsi takový,ale pojďte ke mně všichni kdo jste obtížení já vás zahřeji svou láskou.Hledejte ve víře jednoduchost ne složitost a Bůh se vám bude každý den nechávat více poznávat.Pokoj s vámi.

Už jsem chtěl jít domů, ale ještě ti napíšu nějakou tu odpověď.
Vezmu to "od spoda"

Téma: Společnost Svědků Jehovových - zkráceně SJ nebo Jehovisté
V zájmu mém i tvém bych tě prosil, aby sis raději přečetla v této diskusi od strany 4 (začíná to příspěvkem s názvem "Paradoxy") po stranu 7 tu krátkou "přestřelku", kterou jsem tu měl s paní od SJ. Mluví se tam i o té krvi. Příde mi zbytečné, abych to sem opisoval.

Téma: Argumenty tvého manžela
Tak to prostě nezvládám. To jsem se prostě musel začít smát. Ne tvému manželovi, ale tomu, že za posledních 10 let mi přesně ty samé otázky položilo už tolik lidí, že to snad od sebe opisují, či co (včetně mého otce)
Dobře, i tak má právo na odpověď.

Početí z Ducha svatého.
Jako člověk vzdělaný v oboru medicíny jistě víš, že žena ve vajíčkua a muž ve spermii mají každý jen polovinu řetězce DNA. Ani vajíčko, ani spermie v podstatě nejsou buňky v pravém slova smyslu. Navíc se spermie ve vajíčku "rozpustí" a jediné co zbyde, je pouze ta genetická informace. Pokud se tedy na oplodnění podíváme jako jakousi "dodávku chybějící informace" kdy do vajíčka je spermií dodána informace (polovina DNA), která umožní vznik života, pak se otázka nadpřirozeného početí stává poměrně jednoduchou. Proč by Bůh, stvořitel vesmíru prostě nedoplnil správnou informaci do vajíčka i bez spermie?

Vzkříšení Ježíše.
Tak to je opravdu pro obyčejného člověka těžko zpracovatelná informace. Někdo je mrtvý, umře na velkou ztrátu krve, celkový šok organismu, pak mu ještě pronikne oštěp bokem krz plíce až do srdce a tak ho položí do hrobu. Určitě jste se bavili o tom, že v Izraeli se pohřbívalo do hrobů vytesaných ve skále a pak se před vchod navalil takový obrovský kámen. No, a třetí den ráno byl ten hrob prázdný a Ježíš se pak dalších 40 dní setkával se svými učedníky v okolí Jerozaléma a poslední den ho vidělo víc jak 500 lidí současně. Normálně s nimi mluvil, jedl, oni se ho dotýkali,... prostě živý člověk. Tak nějak to bylo s tím vzkříšením ( dočteš se to v evangeliích a v prvních kapitolách knihy skutků).
Argumenty proti:
Krádež těla - tak to by asi nešlo. Židovská velerada ani Pilát nebyli tak hloupí, aby tohle dovolili. Proto hrob Ježíše hlídala římská vojenská jednotka. Cvičení žoldáci proti rybářům....Kdo by asi vyhrál? Navíc si historku o krádeži těla vymysleli a zašli šířit přímo členové velerady potom, co k nim přišli ti vojáci a vyprávěli, jak se kámen odvali a Ježíš vyšel ven.
Celé je to vymyšlené - no, tak to teda křesťanství založila skupinka pomatených duševně chorých indiviuí, kteří byli ochotni se za ty svoje výmysly nechat kamenovat, křižovat, nechat si useknout hlavu, nechat se bičovat, zavírat, zabíjet... Ne, tomu přece nejde věřit. Ti lidé by to pro nějaké výmysly nedělali. Přečti si první kapitoly knihy skutků - kamenování Štěpána a hlavně dramatické obrácení Saula (později nazývaného Pavel)...

Téma: Stvoření světa.
My jsme tu všichni to teorií evoluce tak zblblí, že nejsme schopni jednoduše přijmout jinou teorii. Tvrdilo se nám celá léta, že s tou evolucí je to jisté... no, ono je spíš jisté, že to s ní není zas tak jisté. Mezičlánky se pořád hledají (a pořád nic), zvířata se dál "vyvíjejí" pouze v rámci svého druhu, biologové přišli s teorií že buňka je sama o sobě tak složitá a obsahuje tolik spolupracujících částí, že je nemožné, aby to vzniklo postupně.... a tak dál. ALE JE TO TEORIE, KTERÁ NEPOTŘEBUJE BOHA
A najednou se člověk setká s názorem, že to všechno kolem nevzniklo náhodou, ale že to stvořil milující Bůh doslova z ničeho a to proto, aby se člověk měl dobře.
No, to je pořádná "rána do hlavy". Po tom dlouholetém vymívání mozku teorií Evoluce najednou Specielní stvoření! I tvůj bratr v tom poněkud plave. Bůh nemohl a nemůže používat ke stvoření evoluci tak, jak ji evolucionisté popisují. Proč by tak nechutným způsobem používal ke stvoření života tak obrovské množství smrti a mrtvých zvířat, když jako všemohoucí Bůh může stvořit rovnou hotového tvora?
Pokud budou mít tvůj manžel a tvůj bratr zájem, mohu ti poslat nějaké publikace o Ježíši a o Stvoření mailem - jsou to dokumenty ve Wordu.

A nazávěr ten klid na čtení No, to jsme se hezky míjeli v pojmu "Klid" Tys myslela klid ve smyslu času, kdy tě nikdo a nic neruší a já myslel klid ve smyslu "pokoj na duši" Tak hlavně, že se to vysvětlilo

A s tím psaním jsem to myslel vážně. Rozvíjej to a třeba tě to bude jednou živit.


BTŽ

PS: Údaje o dětech - strana 16 dole..

Ahoj, tak jsem tady. Jak jsi psal ten příběh o pomoci od Boha atd...to znám jako vtip Ale vážně - je na tom opravdu víc, než se zdá.
S tou knihou jsem se usmála, protože totéž mi říkala moje mamka. Od mala jsem pořád něco psala - různé myšlenky, příběhy, básně o životě, o lásce....A že chybuji? No, to víš, chybička se také občas vloudí. Hlavně nemám na nic klid, víš. U všeho, co dělám, mám děti a různě odbíhám a věnuji se jim. Potom se mi taky třeba přetrhne myšlenka a jak dopisuji příspěvek, je to mnohdy chaos.Jak jsi psal o čtení Bible, tak nevím, jestli jsi mne správně pochopil. Já na to potřebuji klid, abych vůbec pobrala, co čtu a nečetla jsem jen prázdné řádky a co si budeme povídat, nad Biblí se uvažovat prostě musí.
Popíšu ti např. dnešní ráno.
Nachystala jsem malé hračky a pohrála jsem si s ní. Potom jsem odešla do kuchyně, abych si přečetla dalších pár stránek. Během 2 minut byla malinká u mne, volala "mami, mami", tahala mne za nohu atd atd....V tomhle se opravdu soustředit nedá, víš. No a po večerech pracuji na počítači, ( při té příležitosti pročtu příspěvky apod...) . I to dělám útržkovitě. Souvislý čas ( když je opravdu klid), mám cca 0,5 hodiny. Rostou nám zoubky, a tak nespinkáme, pláčeme nebo prostě chce jen pohladit. Zkrátka tím vnitřním klidem jsem myslela to, abych se mohla soustředit jen na čtení a né na dalších 5 věcí. Snažím se ale i tak číst.
Mohla bych vědět, jestli máš děti?
Včera jsme s bráchou probírali život Ježíše, od jeho početí po ukřižování. Manžel se tvářil děsně a podával daleko složitější argumenty, než kdokoli tady, že ani brácha nevěděl, jak mu na ledacos odpovědět. Popravdě manžel není rád, že se o víru zajímám. Tím ale nechci říct, že se o ni zajímat přestanu. Hlavní téma bylo vůbec to, jak vstoupil do Marie Duch svatý a potom Ježíšovo procitnutí. To se ale ani nijak vysvětlit nedá. Nebo jak by jsi toto vysvětlil člověku, který mluví jen o splynutí spermie s vajíčkem a ve druhém případě o krádeži těla Ježíše a bujné fantazii lidí, kteří z něj chtěli udělat mučedníka, a tak si vymýšleli různá zjevení apod??? Jeho argumenty byly rozsáhlejší, ale zhruba šlo o tento základ. Dále jsme diskutovali o tom, jak vznikl svět. Vědecky podloženou evoluci bratr nezavrhl - ale většina věřících o tom nechce ani slyšet. Bratr si toto vyložil tak, že to takto zařídil Bůh, ale ano, evoluce byla a je stále.Jak toto vnímáš ty? Určitě se nedá odpovědět pár řádky, ale zajímal by mne takový tvůj základní pohled ne věc.
Co by jsi řekl o Jehovistech? Není to spíš už fanatismus? Jak mohou odmítat podání transfůze, když jde o záchranu života? Tuhle problematiku jsme probírali ve škole. Např. lékař má povinnost udělat vše pro záchranu života člověka. Pokud by nepodal krevní deriváty a člověk by tímto následkem zemřel, pochybil a nesl by následky - Bez ohledu na jakýkoliv důvod svého rozhodování, včetně víry nemocného atd....
Příklad ze života: Lékař zachránil dítě. Musela mu ale být podána transfůze. Jeho rodiče se s lékařem soudili. Není to paradox? Oni by snad byli radši, že by jejich dítě zemřelo, hlavně, že by nedostalo cizí krev? Pokud bys měl aspoň malé vysvětlení k tomuto, byla bych ráda.
A naposled: Jak se staví církev k eutanázii?
Zdravím a přeji krásný den.

Nemám momentálně moc času, jen jsem přečetla odpověď a v rychlosti bych zareagovala na část, kde jsi mne citoval. Že jsem spokojeně vdaná jsi psal jako rozpor k předchozímu. Myslel jsi to tak nebo je to jen tak podáno? Ano, lásku kolem sebe mám, ale vždy to tak není a nebylo. Řekla bych to tak, že to, jak se ke mně lidé chovají a jaké mám přátelé, je pouze a jen mým přístupem a chováním k nim. Chovám se slušně a upřímně a oni ke mně stejně atd... Neubližuji, oni mi neubližují. Né, vždy jsou ale lidé jako já a váží si toho. Neměla jsem lehký život a staly se mi i velké křivdy, ale já sama jsem si věřila a věděla jsem, jak se věci mají, a tak jsem se s tím pokaždé poprala po svém. Chtěla bych ještě říct, že na to kolik mi je let, se mi stalo už hodně zlého. To jen, aby to tady nevypadalo, když o tom nemluvím, že mám takové štěstí na všechny lidi, na dokonalé rodiče a manžela..nenene, tak to opravdu není. Zažila jsem také ***. napadení, po kterém jsem už nechtěla dál žít, spíš nemohla. Byla to těžká doba. Podpory jsem tehdy moc neměla, ale nakonec jsem vše ustála. Nic, budu muset jít a někdy napíšu více.

Milá Miky, vůbec si nedělej starosti s tím, že "...toho chrlíš spoustu." Z jiného úhlu to můžeš brát jako dar od Boha. Ne každý člověk dokáže své myšlenky vyjadřovat psaným slovem a s minimem pravopisných chyb. Třeba jednou napíšeš knihu a vyděláš tím spoustu peněz Zatím jsou ty tvé úvahy poněkud chaotické, ale určitě je z nich cítit hluboký zájem a touha dobrat se odpovědi. To je důležité. Jak se s tím tvým "neučesaným stylem" poperou ti, kteří to čtou - to nech na nás. Není to tu literární klub a diskuse jsou a priory určeny k probírání úvah, myšlenek a názorů.

Je skvělé, že jsi začala číst Nový zákon. Doporučoval bych pořadí : 1. Evangelium Jana, 2. Evangelium Lukáše, 3. Skutky a pak třeba Epištoly Korintským. Pokud tohle všechno přečteš, budeš už mít poměrně jasnou představu o Ježíši, o Bohu Otci a o vzniku křesťanství. Doporučoval bych prozatím určitě vynechat Epištoly Římanům a Židům - ty jsou pro "začátečníka" těžké a také Janovo Zjevení - to je na konci a fakt by se mělo číst až poslední, jinak ti pořádně zamotá hlavu.
Tak si to v klidu přečti a případné otázky klidně napiš sem do diskuse. Jo, a posledně jsem něco zapomněl napsat. Ohledně toho vnitřního klidu na čtení Bible - ono to funguje obráceně. Vnitřní klid lze získat čtením Bible, ale pokud bys čekala až budeš mít na čtení Bible vnitřní klid, tak se nejspíš nedočkáš nikdy...

Téma: Pomáhá mi nějak Bůh?
Hodně jsi toho na toto téma napsala a pořád se to nějak motá kolem vět typu Jak může vyřešit mé problémy? Nikdy jsem neměla ani pocit, že mi je blízko... Jinak nemohu říct, že by nám Bůh nějak pomohl,... A pak napíšeš takové věty jako: ...spíš mi pomáhají moji rodiče. Ale jsou na tom lidi hůř, než my a hlavně já jsem ráda, že mám zdravé děti... a do profilu si napíšeš, že jsi 10 let spokojeně vdaná.
Dovolím si teď malinko změnit tvůj úhel pohledu. Uvědomuješ si, že takové věci jako zdravé děti, spokojené manželství a starostliví rodiče, že to je (nejen v dnešní době) jeden velký zázrak ?!? Kdo dnes může říct že to má? Vždyť spousta manželství nepřežije prvních pět let, mnoho dětí žije bez jednoho z rodičů a mnozí dospělí jsou se svými rodiči jak se říká "na nože" nebo v období "tichého vzdoru". Z mého křesťanského pohledu si tě Bůh v podstatě "hýčká" Vždyť je to vše jen Jeho práce! Rozbít manželství, rozeštvat děti a rodiče, rozervat rodiny na kusy - to jde tak snadno, když tu není Boží láska a milost, když chybí Boží ochrana. Máš kolem sebe takové množství lásky a nepřijde ti to divné? A kde myslíš, že se ta láska bere?
A když už jsem u tohoto tématu. Pomoc od Boha v 99% případů přichází skrze lidi! Bůh nakloní srdce člověka, dá mu touhu a odhodlání pomoct ti v tvé těžké chvíli. Pozná se to hlavně podle toho, že člověk za takovou pomoc nic nechce (upřímně, ne pokrytecky) a nikdy se nebude ohánět slovy "já ti tehdá pomohl a ty teď..." Jistě, jsou i výjimky, kdy Bůh zasáhne z titulu své všemohoucnosti a způsobí zjevný zázrak svým přímým zásahem, ale jak jsem napsal, většinou se Boží pomoc pozná tak, že lidé jsou ve správnou chvíli na správném místě.
Poměrně přesně to vystihuje tento příběh:

Při velké povodni v jedné vesnici voda zatopila i kostel a farář před vodou ustupoval tak dlouho, až seděl na střeše kostela a při tom se stále modli, aby ho Bůh zachránil. Tu kolem pluje loď s dobrovolnými záchranáři a volají na faráře, že ho naloží a odvezou. On na to: "Díky vám za vaši ochotu, ale já věřím, že mě Bůh zachrání!" A tak záchranáři odjedou. Když už ze střechy kostela kouká jen místo velké sotva pro jednoho člověka a farář tam balancuje nad tou vodou a vroucně se modlí, připluje k němu motorový člun hasičů a chtějí ho odvézt. Farář je pošle pryč stejnými slovy o víře v záchranu od Boha. No, a když už je ve vodě a drží se jen korouhvičky kostela, aby ho proud neodnesl, přiletí vrtulník. Leč farář odmítne i ten, a tak se utopí.
Dostane se k Bohu a začne mu vyčítat: "Já jsem ti byl tak věrný a tak moc jsem se modli, abys mě z té povodně zachránil a ty jsi mě nechal utopit!" Bůh se na něj podívá, a s klidem a láskou mu odpoví: " Kdo myslíš že poslal za tebou ty dvě lodě a ten vrtulník?"

Opravdu hodně záleží na úhlu pohledu. Jedna z podstatných věcí, kterou člověku přinese víra v zástupnou oběť Ježíše Krista a víra v Boha, je vděčnost v srdci. Vděčnost Bohu za vše, co pro nás dělá, za každý každodenní zázrak a za každý projev lásky od lidí kolem.

Téma: Pravidla od Boha a od lidí.
V Novém zákoně je tento příběh:

Jeden z nich (z farizeů), znalec Zákona, se pak zeptal, aby ho vyzkoušel: "Mistře, které je největší přikázání v Zákoně?" Ježíš mu řekl: "`Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.´ To je první a největší přikázání. Druhé je mu podobné: `Miluj svého bližního jako sám sebe.´ V těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci."

Matouš 22:35 - 40 (NBK)

a Ježíš sám k tomu přidal jen tohle:

Dávám vám nové přikázání: Milujte jedni druhé. Milujte jedni druhé, jako jsem já miloval vás. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, když budete mít lásku jedni k druhým."

Jan 13:34 - 35 (NBK)

Jeden namyšlený člověk přišel za moudrým rabínem a povídá: "Když mi řekneš celý ten váš zákon za dobu, co vydržím stát na jedné noze, tak přestoupím na židovskou víru a budu se učit znát ten váš zákon," a s pocitem, že to není možné, se postavil na jednu nohu.
Rabín se na něho podíval a povídá: "Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí a miluj svého bližního jako sám sebe. To je celý zákon. Zbytek je jen výklad. Jdi a uč se jemu."

Lidé si dokáží vymyslet obrovské množství pravidel, omezení a návodů, když chtějí. Každý kdo se snaží nějak "zviditelnit", má tendenci lidem kolem komplikovat život. Vychází to nejspíš z jakési lidské touhy zavděčit se Bohu, "mít to u něj dobré" a počítat si pomyslný bod za každé splněné pravidlo či nařízení. Je to zvláštní, ale z nějakého důvodu je pro lidi přijatelnější zasloužit si Boží přízeň za nějaký výkon, než mít Boží přízeň zdarma a vždy k dispozici jen na základě víry. V tom "sbírání bodů" to některé skupiny dohání až ad absurdum (např. Svědci Jehovovi) a naopak, některé skupiny to přehání s tou důvěrou v Boží přízeň a myslí si, že mohou dělat cokoli.

Jo, jo. Bůh to s náma nemá jednoduché. Ne nadarmo se přirovnává k pastýři a nás nazývá "zbloudilé ovce"


Tak už to nebudu protahovat a příště zas něco dalšího.

BTŽ

Ahoj taky je dobré čtení na www.vira.cz člověk pak má jiný náhled na život.Bůh pro mne znamená všechno.Bez Boha bych nebyla nic,drží mě a pomáhá mi v každodenním životě.Dává mi víc než si zasloužím,udělal pro mne v životě už mnoho.Kdo tohle zažil,tak to pochopí.Kdo to nezažil nemůže pochopit.Kdo chce poznat Boha musí ho hledat a on se mu dá poznat.Sv.písmo je nádherné,ale trochu složité pro lidi kteří neznají Boha.Bůh se v písmu dává poznat svým vyvoleným.Nevěřící člověk nepochopí spoustu věcí neboť mu to není dáno od Boha,aby pochopil.Proste a bude vám dáno,jak se píše v písmu.Tímto nechci odrazovat od čtení Bible.Neboť není na světě moudřejší kniha v které by bylo tolik moudrosti leč člověku někdy k nepochopení.Když budete číst písmo poproste Boha,aby vám otevřel oči a uši.Neboť jak se praví,mnozí mají oči a nevidí,mnozí mají uši a neslyší.

Ahoj, díky za osvětu. Mrknu na to.
Brácha se mnou o tom docela dlouho mluvil a něco říkal jinak, než ty, ale on asi každý určité věci vyloží jinak, po svém.
Hlavní pro mne bylo, že Ježíš kázal žít v skromnosti, čistotě, dobrotě....Katolická církev se chová úplně naopak. Proto prý také vznikl evangelismus. Stejná víra, jen se více řídí tou skromností ..... Prý je to vlastně novější. Také je v jejich řadách hodně mladých lidí. Takhle o tom mluvil brácha.
Taky mi půjčil Nový zákon, tak jsem ho začala číst.

Co se týká té interrupce, tak to jsi vysvětlil dostatačně. Pro mne je to trochu problém, protože jsem zdravotník, hlavně vůbec to, jak otěhotněla Marie, ale o tom psát nechci.
O tom ***u jen v manželství vím. Takže není zakázána ochrana...no, jeden můj známý studuje na pastora a tvrdil mi, že ano a že se protiví Bohu každý, kdo v počeí brání. Prý Bůh měl v mysli *** za účelem splození dítěte, ale na to už jsi odpověděl....Je zvláštní, jak každý věřící říká svou domněnku....sami v tom asi mají guláš.
S tím do jakého prostředí přivést dítě jsem nemyslela bohatství, ani dům, nic takového sama nemám a mám 3 děti. Myslela jsem základní životní potřeby a myslím, že jsem to i tak napsala. To znamená dostatek jídla, vitamínů, oblečení atd....
Já na nic nečekala, jak jsi psal, sama jsem měla první dítě, plánovaně, v 19 letech a bydleli jsme u rodičů, svého jsme neměli vůbec nic. Já tyhle priority - až bude byt až bude to a to taky nerada slyším. Ve svém okolí mám plno lidí, kteří takto uvažují a pravda je, že u několika z nich, se nyní nedaří miminko splodit. Já taky říkám, že není nač čekat. Na práci má člověk celý život, ale na děti ne. Tohle tvrzení mi kdysi někdo řekl a já se s ním plně ztotožňuji. Na druhou stranu ale nikoho neodsuzuju, že chce mít určité zázemí, než přivede na svět potomka. V určité míře, v dnešní době, je to pochopitelné. To, jak jsem se zachovala já, je prostě něco jiného, nemusí se tak zachovat a brát to jako já, každý druhý. Jinak nemohu říct, že by nám Bůh nějak pomohl, spíš mi pomáhají moji rodiče.Ale jsou na tom lidi hůř, než my a hlavně já jsem ráda, že mám zdravé děti a to ostatní se časem spraví také.
Vím, že toho chrlím spoustu. Promiň. Když se to nahromadí, musí to ven a pak je to hotová lavina.
Brácha taky ze mne asi nemůže, když se začnu vyptávat. Hlavně nevím opravdu plno věcí, které jsou základ a to mě dost brzdí v dalším chápání problematiky.
Co je víra vím, už chápu, že věřit by se mělo i bez důkazů. Jenže ty řeči o setkání s Bohem atd....to není přece možné. Jak jsi psal o tom knězi, co vyprávěl dětem o Bohu. Proč jim neřekl o setkání s Králem? Možná se s ním prostě nesetkal, tak proč by o tom mluvil? Stačí přece víra v něco nadpřirozeného, víra v Boha. Nebo každý kněz se s ním setkal? Myslím, že ne.
Jestli jsem zase napsala nějakou kravinu, tak se na mne nezlobte. Papa.

Na poprvé to nevyšlo, tak snad teď:

Křesťanství http://cs.wikipedia.org/…C5%A5anstv%C3%AD

Katolicismus http://cs.wikipedia.org/…iki/Katolicismus

Protestantství (protestantismus) http://cs.wikipedia.org/…/Protestantismus

Církev http://cs.wikipedia.org/…wiki/C%C3%ADrkev
Snad to bude funkční...

Teda Miky, to je tedy námětů... Ty sypeš ze sebe tolik věcí, že bych pomalu musel napsat knihu, abych ti to všechno aspoň trochu vysvětlil...
Ale co, je to výzva, tak do toho. Budu ty tvoje úvahy rozebírat trochu na přeskáčku, ale snad to bude pochopitelné...

Předně je naprosto jasné, že "plaveš" (a určitě nejsi sama) v pojmech křesťanství, evangelismus, katolicismus, církev a víra. Myslím že můžu klidně přibalit ještě nějaké další -ismy : protestantismus, kalvinismus aby toho bylo dost
Takže, pojďme si některé ty pojmy definovat, abychom mluvili o stejných věcech. Použiji třeba Wikipedii:

Křesťanství http://cs.wikipedia.org/…C5%A5anstv%C3%AD
(křesťanství je tedy obecný pojem)

Katolicismus http://cs.wikipedia.org/…iki/Katolicismus
(u nás se většinou uplatňuje to poslední zmíněné - římskokatolická církev s tím pojmem tak nějak splynula...)

Protestantství (protestantismus) http://cs.wikipedia.org/…/Protestantismus
(no, tady jsem se také dozvěděl něco nového)

Církev http://cs.wikipedia.org/…wiki/C%C3%ADrkev
(církev je tedy také obecný pojem, leč v zemích českých, když se řekne církev, tak si lidé většinou pod tím představují církev římskokatolickou... bohužel....)

Víra je přesvědčení, důvěra, jistota o existenci nadpřirozených jevů. Předmětem víry může být osoba (nebo i neživý objekt) nebo tvrzení (např. krédo).
Slovo víra, v Novém zákoně (v řecké podobě ??????) v sobě nese ideu důvěry, jistoty, pevného přesvědčení, někdy též věrnosti.

Víra je podstata věcí, v něž doufáme, důkaz skutečností, jež nevidíme. Židům 11:1 (NBK)

á propos - náboženství
Na to bychom málem zapomněli Většinou se náboženstvím myslí určitý soubor postojů, úkonů a pravidel stanovený jako závazný pro určitou skupinu věřících, např. pro muslimy či římské katolíky (mnou odpozorovaná definice, wikipedie má trochu jiný pohled)

K tomu náboženství - u nás doma se ujalo rčení jednoho mého kamaráda, který řekl: "Bůh není žádný "nábůh", aby lidem vnucoval náboženství." Tím chtěl říct, že Bohu jde o víru a vztah, ne o správné náboženské rituály, modlitby či výraz obličeje...

Když už jsme se prokousali těmi pojmy, tak pojďme k těm tvým úvahám. Částečně ti jako odpověď mohou pomoct ty definice pojmů. Takže tu nebudu rozebírat rozdíly mezi křesťanstvím, evangelismem a katolicismem. K náboženství se možná vrátíme. Ty odkazy na Wikipedii mi to trochu ulehčily

Co bych však ještě trochu "provětral", jsou otázky kolem ***u, Boha, křesťanství a plánovaného rodičovství. Myslím, že tomu jsme se v této diskusi ještě nevěnovali.
Pokud budeme vycházet z Biblického pohledu, pak Bůh stvořil člověka jako muže a ženu a pak také logicky to byl právě Bůh, kdo "vymyslel" ***. Přesto ( a to tě asi zklamu) Bůh chce, abychom si *** odpírali, pokud nežijeme v manželství, protože *** byl Bohem stvořen jako vyvrcholení vztahu mezi mužem a ženou v manželství (mimochodem, manželství je taky Jeho "nápad"). Takže z Bible je naprosto jasně patrné, že žádný mimomanželský *** není v Božích očích přijatelný (natož nevěra). Pokud se však milování (***) odehrává mezi manžely, pak Bible v žádném případě nemluví o tom, že "každý styk je za účelem početí". V Bibli je i kniha, která by se dala nazvat "erotickou literaturou". Jmenuje se "Píseň písní" nebo také "Šalamounova píseň". Tam jsou některé pasáže tak erotické, že je ve středověku bylo zakázáno číst. Potěšení a radost jsou určitě ty hlavní důvody, proč se mají manželé spolu ***u věnovat. Leč v Bibli je nejen "milujte se", ale je to celé řečeno: "milujte se a množte se, naplňte zemi". Takže co s tím plánovaným rodičovstvím?

Je fakt, že katolická církev s tím má hodně těžký problém. No, není to jediná věc, s kterou má problém.... Ale zpět k tématu, nejsme tu, abychom kritizovali katolickou církev.
Klíčovou je tady ta svobodná vůle člověka, přesto se ( a u křesťanů celkem logicky) do toho motá víra, ve smyslu důvěry v Boha.
Život dává Bůh. Na tom si Bible stojí dost pevně. Pak tedy každý život, který začne růst v matčině těle pochází od Boha. Není to "jen shluk buněk", už je to život. Takže z hlediska křesťanství je každý lékařem provedený potrat vraždou a každý samovolný potrat úmrtím v rodině. (to bude přispěvatelů do diskuse, už to vidím...)
A to plánování rodičovství? Pokud manželé nemají podmínky a víru na to, že zvládnou příchod dítěte, je jen na nich, zda a jak budou vzniku nového života aktivně bránit. Myslím, že je opravdu na svobodné vůli každého manželského páru, zda budou používat kondom, hormonální antikoncepci, PPR (přirozené plánování rodičovství) nebo některou z "definitivních antikoncepcí". Z pohledu křesťanství bych jen váhal s těmi hormony, přeci jen vnucovat tělu ženy několik let, že je těhotné mi nepřijde zrovna vhodné.
A co když žena "nechtěně" otěhotní? No, to je pak teprve zkouška víry! Budete spolu s manželem věřit, že když vám Bůh svěřil dítě, že taky zajistí pro něj podmínky? (Jak říká jeden můj kamarád: "Když Bůh dá človíčka, přidá i chlebíčka." Mimochodem má s manželkou pět dětí.) Nebo ne? Jaké parametry nastavíš pro příchod nového dítěte? Kdy budou tvé podmínky dost dobré? Až budeš mít dost peněz? Až budeš mít dost velký byt či dům? Až budeš mít na dítě čas? A nebude jednou dost pozdě? Nebývá to náhodou tak, že těm co moc plánují se pak nedaří počít dítě? Není to zvláštní?

No snad jsem se do toho moc nezamotal. Pokračování příště.

BTŽ (Bůh ti žehnej)


P.S. : Doporučuji k pročtení strany 15,16,17 a 20 této diskuse. Mluvíme tam o některých věcech, na které jsi se ptala.

Asi čekáme dle svých lidských hledisek a představ různých našich předků, že to bude nějaký moudrý, vážený, bělovlasý pán, který se nám zjeví a pošeptá nám do ucha své požehnání. Ale je to jinak. Bůh je jen jeden. A je jedno jestli mu lidi říkají Jehova, Alláh, Bůh, Otec, atd. Je všude okolo nás, v celém vesmíru a přesto se vejde do našeho srdce. Tak když vkročím do chrámu(jakéhokoli), postaveného k tomu účelu, aby se tam lidé setkávali s bohem, dávám si schůzku vlastně i sám se sebou. Nejsem věřící v klasickém slova smyslu. Vlastně by někdo řekl, že jsem nevěřící.Ale ne bez víry. Víra je pokora, sebeúcta, úcta k životům a dílu druhých, vědomí vlastní jedinečnosti, velikosti i nicotnosti zároveň. Bůh je dokonalý a stvořil svět( a nemuselo se to odehrát tak jako v bibli). Ale náboženství a svaté knihy jsou dílem lidským, tedy mohou mít lidské chyby, protože člověk je tvor chybující. Je to něco jako by člověk visel ve výšce v balónovém koši nad křižovatkou dálnic a pokoušel se podle toho dění pod sebou sepsat vyhlášku o provozu na pozemních komunikacích. Tak to vidím a cítím já.

Jsem rád, že ti to udělalo radost. Určitě si zkus stáhnout nějakou část Bible v Audio verzi - je to naprosto úžasně provedené. Tady to prodávají Levné Knihy a u popisu je:

Nový zákon v dramatickém podání
známých českých herců s originální symfonií složenou pro knihu
Zjevení...Čtou: Josef Somr, Jan Potměšil, David Vávra, Petr Forman, Jan
Vondráček, Vít Brukner, Luboš Veselý, Jaroslava Kretschmerová, Lucie
Trmíková a další. Režie: Marka Míková, Překlad: Alexandr Flek

Tak až narazíš při čtení (nebo poslouchání) na něco "nepochopitelného" tak se určitě zeptej....

Na začátku se nějak ztatil zbytek věty...mělo tam být, že nemám opravdu ani 10 min souvislého času a klidu. Jsem pořád v poklusu, i večer, v noci. Na čtení Bible potřebuji vnitřní klid a ten zatím nemám. Papa.

Děkuji za odkaz, určitě si stáhnu Bibli. Nevím, kdy začnu číst, opravdu
Já jsem z toho nějaká mimo. Odpověděl jsi mi, že Bůh je víc, než kdokoli mně blízký atd a že dokáže vyřešit mé problémy..ale proč to tak necítím? Jak je může vyřešit? Jaké osobní setkání? Nerozumím tomu. Nikdy jsem neměla ani pocit, že mi je blízko a to jsem na něj i hodně myslela a moc jsem chtěla,aby mi nějak naznačil, že tady je, aby se nějak ozval, ale nikdy nic. Jak tomu mám rozumět? Ani sny takové nemám, jak jsi tady už dříve psal. Docela bych to chtěla, ale nic se neděje.
Já jsem taková realistka, neumím věřit v něco, co nevidím, necítím. Proč se mi teda nějakým způsobem nepřiblíží?
Zkrátka, jak jsem psala, jsem z toho všeho fakt mimo. Hlavně mi taky v křesťanství vadí ta jistá pravidla, která tam jsou. Připadá mi to jako omezování, než svoboda. Přece pokud Bůh existuje a chce pro nás svobodu - proč nestačí naše víra k němu, modlitby, žít v dobrém atd..už jsem o tom psala....zkrátka tohle vše v naší duši?
Proč jsou věci jako odmítání plánovaného rodičovství? To je, myslím, hodně velké omezení. Pokud nechceme přivést dítě do bídy atd...tím pádem používáme metody k zabránění otěhotnění, ale to náboženství neuznává - podle něj je vlastně každý styk za účelem početí. Jinou variantu neuznávají. Takže buď nebudu mít ***, což je veliký omezení člověka, protože už mi brání v tom, co mi dal - pocity, milování, ***. Nebo prostě budu nějak chráněná a tím jsem zase v rozporu s náboženskými pravidly. Já si myslím, že takhle by to Bůh nechtěl. Pravidla si určili lidi. Bůh by určitě nechtěl, abychom si museli odpírat *** a ani by nechtěl, abychom počali dítě, které by bylo něšťastné, protože by nemělo ani základní životní potřeby. Dnes je jiná doba, než byla dříve a pokud tomuto můžeme zabránit, nezakazovala bych to. Už proto, že plánované rodičovství znamená, že se na miminko lidi těší, ví, že ho dokáží zabezpečit a nikdo se netrápí. Dále proto, že se tím zabrání případnému potratu, který je horší, než to, že se žena chrání proto otěhotnění.
Já sama jsem musela řešit interrupci a nebylo mi z toho dobře. Neberu to tak, že je to vražda, je to jen pár buněk - pokud se provede včas, ale spíš mne trápilo něco ve mně, nějaký pocit, který neumím popsat, a tak jsem na potrat nešla. U mne to bylo, bohužel, i po použití ochrany. Nic není 100%, to víme, ale pokud můžeme a věda to umožňuje, proč se nechránit proti nechtěnému těhotenství?
Dovoluje vlastně křesťanství potrat ze zdrav. důvodů? Myslím, když by těhotenství, porod ohrožoval život matky nebo když se zjistí z amniocentézy, či z odběrů, že dítě bude mentálně postižené?
Proč není víra v Boha opravdu víra a naše duševní rozhodnutí, naše chování??? Proč jsou pravidla, která mohou způsobit víc škody, než užitku? Copak ani náboženství, u kterého by to člověk předpokládal, ( hlavně v dnešní době, kdy se musí žít podle pravidel víc, než kdy jindy), že je čisté a svobodné, nemůže být opravdu takové? Myslím si, že náboženství má velké rozpory a jak se má potom cítit obyč. člověk? Připadá mi, že Bůh a víra v něj je jedna věc a určitá pravidla v křesťanství druhá.
Potom bych se chtěla zeptat na rozdíl evangelismu a křesťanství. Bratr říkal, že evangelíci nemají taková nesmyslná pravidla jako křesťanství, že je to tolerantnější náboženství. Víc jsem zaím s ním o tom nemluvila. Mohl bys mi, prosím, k tomu něco říci? Mohla bych si to najít na netu, ale zajímalo by mne tvoje podání. Nemyslím, že bys neříkal pravdu, mám na mysli způsob, jakým to podáš. Snad jsem nikoho neznepokojila, ale píši sem vše, co se mi honí hlavou, čemu nerozumím, na co myslím, vše je vlastně čisté z mé duše a nic nemyslím ve špatném úmyslu.
JO a děkuji za pěkné, povzbuzující příspěvky v profilu. Už jsem si říkala jaké sem asi píšu, podle většiny, bláboly, že na svou upřímnost doplatím. Naopak je nás mnohem víc, který mají stejný postoj jako já. Necítí Boha, i když by chtěli. Nerozumí většině v náboženství a nesedí jim způsob, jak představitelé mluví k lidem - je to nejasné a nepochopitelné, mnohdy nelogické. Možná by stačilo začít hlásat normálně bez těch různých obrazů a frází.
Přeji dobrou noc všem.

Protestante, Ty jsi zlaticko! Mockrat diky za odkazy vsech tech webovych stranek !!! Zbezne jsem se zatim jukla jen na nbk.cz (je tu 6:52 rano a ja jsem v praci), a je to opravdu nadhera jak to v tom pdf formatu vypada jakoby clovek cetl opravdovou knizku! Jsem nadsena... Dekuji za vsechny Tve rady a vysvetleni, moc si cenim casu ktery jsi na tom ztravil. Doufam ze Te nebude obtezovat kdyz se cas od casu zeptam na neco, cemu nebudu pri svem cteni v Bibli rozumet. Jeste jednou dekuji, Jana.

No, tak to jsem opravdu nečekal - nějak se mi povedlo vyrobit chybu :

undefinedundefinedundefinedundefinedundefinedundefined

Asi tam byly nějaké formátovací znaky, které nebyly vidět. Psal jsem si ten příspěvěk napřed ve Wordu a pak kopíroval a při tom přenosu se to někde pokazilo.


Omlouvám se za ty nesmyslné znaky....

No, začíná to být prima sešlost. Docela vtipná mi přijde ta
kombinace – „Pražák“ tu odpovídá na dotazy jedné „Jižanky“ a jedné „Američanky“
– jo, internet, to je věc undefinedundefinedundefinedundefinedundefinedundefined

undefined undefined

Protože se obě zmiňujete o podobných tématech a ptáte se na
podobné věci, budu se snažit odpovědět na vše v jednom příspěvku a přiberu
k tomu i příspěvek Miky, na který jsem včera nestihnul odpovědět.


Tak do
toho!

undefined undefined

Téma kněz – distributor undefinedundefinedundefined ,
tedy vnucování víry.

No, také si nemyslím, že by měl někdo někomu „vnucovat“
víru. U nás se tomuto „fenoménu“ říká „Mlátit lidi Biblí po hlavě“ undefinedundefinedundefined a
stává se to většinou těm, kteří v návalu nadšení z toho, co našli, se
snaží ostatní „přesvědčit“, že by to měli taky najít… Moment, vždyť mě se to
před lety taky stalo undefinedundefinedundefined Věc
se má tak, že víru nikomu nevnutíš. Mě to taky nefungovalo a spíš jsem pár lidí
znechutil, než abych je povzbudil k hledání Boha. Přesto dostali všichni
věřící jednoznačný příkaz přímo od Ježíše: "Běžte do celého světa a kažte
evangelium všemu stvoření." (volná parafráze) Tak co s tím?


Rozdíl je v přístupu.
Pokusím se o „podobenství“ :


Pokud budu vědět že tam a tam, v určitém městě
na určitém místě, jsem se setkal s velmi dobrým moudrým a spravedlivým Králem,
který mi dal mnoho darů a přesvědčil mě o své lásce nejen ke mně, ale i ke všem
ostatním lidem, mám několik možností, jak tuto informaci předat ostatním. Mohu
je „chytit za límec“, ke Králi je „dokopat“ a cestou jim vykládat, jak je
skvělý… to je ekvivalent toho „vnucování“ nebo „ mlácení biblí po hlavě“. Nebo
mohu všem na potkání vyprávět, kde jsem byl, kohože jsem to tam potkal, co
všechno mi Král řekl a co jsem od něj dostal – mohu prostě v ostatních vzbuzovat
touhu po cestě do toho města a po tom, aby se s tím Králem, sami setkali. Pokud
lidé budou z mého vyprávění cítit upřímnost, pravdu a opravdovou lásku k nim,
bude jejich touha po setkání s Králem, ještě větší. To je myslím to, co
oba zmínění kněží „prošvihli“. Nevyprávěli ani tobě ani těm dětem o svém
setkání s Králem, o tom zlatém městě, ve kterém sídlí… Možná ho ani
neznají, což by bylo dost smutné. Přesto nestačí o něm jen slyšet, nestačí
dělat to, co ostatním ten Král říkal, že mají dělat. Musíš se s ním setkat
a osobně ho poznat. Jen osobní setkání a osobní poznání je zárukou, že jsi
skutečně Jeho přítel, poddaný, občan Jeho království. Což je odpovědí i na
zmínku o klukovi, co přestal chodit do kostela…

undefined undefined

Téma – jak mohou (a mohli) věřící dělat takové věci ve jménu
boha.

Ve filmu „Království nebeské“ je tento zdánlivý paradox
zobrazen až „polopaticky“ undefinedundefinedundefined Na
jedné straně je tu král Jeruzaléma, který má lepru a umírá, přesto vládne svým
lidem velmi moudře a daří se mu udržovat křehký mír s vládcem muslimů. Na
druhé straně jsou tu šlechtici z jeho království, kteří pod rouškou
výkřiků „Bůh si to žádá!“ touží jen po vlastním obohacení a větší moci. A –
paradoxně –všichni o sobě tvrdí, že jsou věrní křesťané…. Dneska tu máš v politice
taky stranu, která si do názvu dala „křesťanská“ a přitom ani úhoř není tak
slizký – vecpali se do každé vlády, ať byla u moci ODS nebo ČSSD. Brrrr.
Nechápu, že jim to prochází…. no, však ono na ně dojde….

undefined undefined

Téma – 16 let a hledání Boha (první setkání s Biblí)

Tak tohle je opravdu až neuvěřitelné. Nejste to jen vy dvě,
kdo v tomto věku poprvé vzal do ruky Bibli a přemýšlel o Bohu. Podobnou
story jsem slyšel i od své manželky a dalších lidí. Mě se taky stalo něco
podobného. Taky jsem zhruba v tom věku začal číst Bibli (kralickou) od
první stránky a skončil u prvního (možná druhého) rodokmenu undefinedundefinedundefined Takže
opravdu nic neobvyklého undefinedundefinedundefined

S tou Biblí je to tak, že to není jen jedna kniha. Je
tam víc než 60 knih a jak mi jistě Jana (Expatriate) potvrdí, je v ní i mnoho
literárních stylů a útvarů od mnoha autorů. Přesto je tento soubor knih velmi
jednostranně zaměřený – všechny vypráví lidem o Bohu. O tom, co s ním zažili
lidé kteří Bibli psali, nebo ti, s nimiž se pisatelé Bible setkali. Slyšel
jsem hezké přirovnání, že Bible je takový „milostný dopis“ od Boha adresovaný
všem lidem a každému člověku osobně. Jelikož obsahem milostného dopisu bývá
vyznání lásky a cílem vzbudit v adresátovi lásku k odesilateli, tak
to přirovnání docela sedí.

A jak ten dopis číst? Jak pochopit, co se tam píše? Já mohu jen
doporučit pořadí knih ve kterém asi je vhodné si
Bibli přečíst. Potíž je v tom, že tuhle knihu (tyhle knihy) lze
číst buď hlavou a hledat příběh, logické návaznosti, literární styly, osobnost
pisatelů, historické souvislosti událostí, nebo ji lze „číst srdcem“. Pak se
můžeš zaměřit na postoje, zájmy, emoce, vztahy a „číst“ o Bohu „mezi řádky“. Oba způsoby čtení mají své opodstatnění, ale
o vztahu mezi Bohem a člověkem se rozumově (na úrovni pouhých faktů) moc
nedozvíš. Tady ti napoví víc srdce, než hlava.

A který překlad Bible číst? Pokud má člověk to vzdělání a
může číst v hebrejštině a řečtině, pak je nejlepší číst Bibli v těchto
originálních jazycích. V češtině máme překlad Kralický z roku 1620,
překlad Ekumenický (ten je z minulého století) , český studijní překlad
KMS (křesťanská misijní společnost) a překlad, který se jmenuje Nová Bibli
Kralická (NBK) - z toho jsem
posledně citoval a právě tento překlad bych vám doporučil. Dobře se čte a
přitom je dost věrný původním textům (textům v originálních jazycích).
Navíc má tu výhodu, že si Bibli NBK můžete zdarma stáhnout ze stránek www.nbk.cz . A pro ty, kdo by nestíhali čtení, je
tu možnost pořídit si Nový zákon ve verzi AUDIO – můžete poslouchat, jak
Bibli čtou čeští herci. Tato audio verze se dá koupit za 299,- na CD a nebo na
stejných stránkách stáhnout zdarma.

Pro studium pak lze zdarma stáhnout program „Theophilos“ na
stránce http://www.theophilos.sk/ kde
jsou ke stažení také různé Bible v různých jazycích ve verzi pro tento
program (většina také zdarma)

undefined undefined

Ještě bych v souvislosti s Biblí zmínil jedno téma
– modlitba

Modlitba je rozhovor s Bohem (už jsem o tom psal), není
to žádné „čarování“ není třeba „učit se modlit“. Nemusí mít člověk undefinedundefinedundefined „Speciální
dvojstupňový kurz správné modlitby“ (undefinedundefinedundefinedundefinedundefinedundefined za pouhých 5000,- Kč undefinedundefinedundefinedundefinedundefined ), aby mohl mluvit s Bohem. Potřebuješ
pouze vědět, jak Boha oslovit. A ani tady ti nejspíš neřeknu nic, co by bylo
tajné. V Bibli, v Novém zákoně, jsou zmíněna jen tři oslovení : Bůh,
Otec, Ježíš. Takže stačí se modlit třeba:

„Ježíši, prosím, pomoz mi pochopit, co je tu psáno.“

a věřit, že ten, který byl osloven, má moc tvou prosbu
naplnit.

undefined undefined

Téma – jak mi může Bůh poradit, jak za mě Bůh vyřeší mé
starosti?

Někdy nám naše starosti připadají jako obrovské hory a my si
připadáme proti nim maličcí a šplháme a snažíme se ty hory překonat. Někdy si
připadáme jak sevřeni těmi horami uprostřed nich v malém údolí a připadá
nám, že nás ty hory musí už brzy úplně rozmačkat….

Jistě, může nám pomoct promluvit si o tom s partnerem,
s přáteli, s rodiči. Možná oni byli v podobné situaci a pomůže
nám, když budem vědět, jak to řešili oni, nebo nás aspoň povzbudí, potěší,
podrží…

Co když je tu někdo, kdo je vždy větší, než jakýkoliv problém?
Co když je tu někdo moudřejší, než jakýkoliv člověk? Co když je tu někdo, kdo
má v zásobě víc lásky a porozumění než jakýkoliv přítel či milující
partner? Nebylo by báječné, kdyby nám on mohl poradit, on nám ukázal cestu ven
a na té cestě nás povzbuzoval svou láskou a byl stále při nás? To pro tebe může
Bůh, Ježíš udělat. Tak ti může pomoct s tvými starostmi. On má nadhled nad
každou situací, nad každým problémem, On je Moudrost sama a jedno z jeho jmen
je Láska .


Bylo to trochu delší čtení, ale snad to bylo k věci.

Bůh vám žehnej.

Modlím se, aby vám Bůh dal porozumění Bibli tak, jak si přeje On, aby jste jej poznali.

U nás byla věřící také jen babička. Nikdy se ale s námi o tom nebavila. Nevím proč, ale našim by to nevadilo.
Já jsem se kdysi zamilovala do chlapce, který se věřícím stal - jestli se to dá tak nazvat, až ve svých 25 letech. Mně bylo 16. Chtěla jsem mu být blíž a chtěla jsem, aby se do mne také zamiloval, a tak jsem začala číst Bibli. Někdo mi tehdy také řekl, že věřící může chodit a uzavřít sňatek jen s věřícím...Myslím, že to tak není. To k vysvětlení, mého pubertálního myšlení a chování Ale abych se dostala k faktům. No, přečetla jsem pár stran a byla jsem z toho docela mimo. Vůbec jsem nerozuměla těm různým metaforám atd...Nový zákon jsem také přečetla jen kousek. Už nevím proč jsem toho nechala, ale nedočetla jsem to už nikdy. Teď nějak cítím, že bych snad asi měla. Jenže s mýma, malýma ďáblíkama fakt nemám na čtení čas, ale jak to půjde, asi do toho hupsnu. Aspoň o životě Ježíše. Viděla jsem spoustu filmů, ale každý byl jiný apod...Tehdy jsem chtěla po té mé kamarádce, aby mi vysvětlila, jak se mám naučit tu Bibli chápat, ale nedokázala to. Bylo jí taky 16. jen jsem chtěla říct, že jsem taková rozpolcená. Na jednu stranu beru život jako realitu a nepomýšlím na Boha ani nic jiného a na druhou stranu mne tahle oblast hodně zajímá a vlastně, i dříve, zajímala. Pravda je, že člověk nemá NIKDY říkat NIKDY!!! Paradoxní rčení, ale je to přesné. Nechávám svému žití a myšlenkám volný průběh a uvidíme. Možná potkám někoho, kdo mi ledacos rád vysvětlí. Jo a abych to dořekla s tím klukem: Nakonec mne nechtěl a sám přestal chodit do kostela a snad říkal, že už nevěří, že to byla hloupost. Asi nebyl vnitřně přesvědčený a nevěřil tomu naplno od počátku, jinak to nechápu. mějte se pěkně

Ahoj Protestante, moc dekuji za odpoved. Jsem rada, ze nebyla strucna, mohla byt i delsi, moc dobre se ctes. "Quo Vadis" jsem cetla na gymplu kdyz mi bylo asi 16 a kniha byla opravdu strhujici. Ja nikdy do kostela predtim nechodila (preci jen jsme vyrustali za socialismu a v nasi rodine byla nabozna jenom babicka, ktera nas nechala jako nelmuvnata pokrtit...). "Quo Vadis" me hrozne nadchlo k precteni Bible a protoze jsem nevedela kde zacit, zacala jsem pekne od pocatku kde se psalo kdo byl ci syn asi na deseti strankach. Ja to brala hrozne vazne a snazila si vse zapamatovat, ale nakonec me to odradilo a bylo po cteni. Asi se smejes jaky jsem byla Neznalek... Asi po deseti letech (kdyz uz jsem byla v US na univerzite) jsem se zapsala na prednasky "Bible jako literatura," protoze jsem studovala svetovou literaturu a jak vsichni vime, biblickymi prvky a motivy se to v knihach jen hemzi. Ja byla zvedava a hlavne jsem take chtela aby mi znalosti Bible pomohly k rozborum literatury pri psani eseju. Navic jsem si myslela, ze me univerzitni profesor zasveti do tajemstvi Bible, jak ji cist a nac davat pozor. Pracovali jsme s knihou "The New Oxford Annotaded Bible with Apocrypha," od Michaela Coogana. Tato Bible ma spoustu anotaci a vysvetlivek. Cetli jsme napr. Pavla, Jana, Lukase, Mateje a Marka, ale rozebirali jsme pouze jejich mluvni styl, proc to psali tak jak to psali, jake prostredky (napr. analogie atp.) pouzivali atd. Prestoze jsem si z tech hodin mnoho odnesla, stejne jsem se vlastne o Bohu moc nedozvedela. Asi si rikas, co vlastne ocekavam. Sama nevim. Snad nejake vysvetleni jak byt lepsi ale to my vsichni preci stejne vime - oplacet vse dobrym (jak uz jsi napsal) a milovat blizniho sveho i kdyz nekdy je to opravdu tezke (napr. moji jecici sousede co bydli o patro vys). Moc rada bych si precetla Bibli ceskou protoze mi jeji slova v materstine budou blizsi k srdci. Chci Te timto pozadat o doporuceni, kterou si mam koupit, je jich preci jenom hrozna spousta. Mockrat dekuji, Jana.

Jen na úvod - nejsem zpátky. Tuto diskuzi jsem neopusti, jen jsem čekal, zda bude mít někdo zájem na toto téma diskutovat. Nechtěl jsem si z toho tady udělat svůj "blog"


Takže k tomu tvému dotazu. Je to jeden z těch, na které se těžko odpovídá. Na pochopení takovýchto událostí opravdu "normální" (ve smyslu obvyklé) znalosti a představy o světě nestačí - jeden můj známý na to říkává: "To mi hlava nebere."
Věc se motá hlavně kolem lidského pohledu na pojmy jako vinný a nevinný, spravedlivý a nespravedlivý, dobro a zlo, právo a spravedlnost. Pokusím se to přiblížit na tématu, které jsi zmínila - válka.
Říká se, že válka v Iráku už skončila, přesto se tam stále bojuje. V Bibli se dost jasně píše o tom, že jedna válka probíhá stále (dnes a denně) kolem nás - válka mezi Bohem a jeho anděly a ďáblem (což přeloženo znamená protivník) a jeho padlými anděly. Pokud přijmeš v Bibli napsanou tezi (myšlenku), že lidé buď poslouchají co jim radí Bůh, nebo naslouchají co jim našeptává ďábel, začne se lecos vyjasňovat. Ve válce většinou spojenci nebojují mezi sebou, že? Takže proč by člověk s tvrdým srdcem a zvětšeným sklonem ke zlému ubližoval někomu, kdo také páchá zlo? Vždyť v podstatě (obrazně) mají stejného "šéfa" !
Bůh naproti tomu v této válce nastolil zcela jinou strategii. Začalo to už tím, jak své bitvy bojoval a vyhrával Ježíš. Pokud si přečteš Evangelia (začni tím, co napsal Jan, čte se nejsnáze), dozvíš se, že Ježíš nikdy nikoho nenapadnul. Vždy cíleně kritizoval jednání člověka - napadal hřích - ne osobu, všem pomáhal a soucítil s lidským utrpením. A nakonec se nechal zabít.... Divné, že? Jenže se ukázalo, že tím zvítězil !! To bylo překvapení ! A pak tu strategii Pavel (napsal největší část Nového zákona) shrnul v těchto slovech:

Náš zápas totiž není proti krvi a tělu, ale proti vládám, mocnostem a světovládcům tohoto temného věku, proti duchovním silám zla v nebesích. (Efezským 6:12 NBK)

Dobrořečte těm, kdo vás pronásledují - nezlořečte, ale dobrořečte. Radujte se s radujícími, plačte s plačícími. Berte na sebe navzájem ohled, nebuďte domýšliví, ale ztotožňujte se s obyčejnými. Nespoléhejte na vlastní moudrost. Nikomu neodplácejte zlo zlem. Ať všichni vidí, že vám jde o dobro. Pokud záleží na vás, mějte se všemi lidmi pokoj. Nemstěte se sami, milovaní, ale dejte místo hněvu - je přece psáno: "Má je pomsta, já zjednám odplatu, praví Hospodin." A tak: "Hladoví-li tvůj nepřítel, dej mu najíst, a pokud žízní, dej mu pít. Tím, že to uděláš, řeřavé uhlí mu shrneš na hlavu." Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem.

(Římanům 12:14-21 NBK)

Pokud máš plnou jistou v to, že Bůh je ten, kdo to tady všechno má v rukou, že všechno vidí a pomsta a odplata jsou jeho práce, pak můžeš věřit, že nic není utajeno, vše bude odhaleno a každému se dostane odplaty.
Aniž bych to chtěl nějak zlehčovat, je tebou popisovaná situace jen opakováním toho, co se stávalo křesťanům v dobách římských císařů (zvláště Nera) velmi často. Přečti si Quo vadis, nebo si sežeň tu filmovou adaptaci stejné knihy. Přesto za doby těchto císařů církev velmi rychle rostla.
Člověk, který páchá zlé věci, si neuvědomí své chyby, pokud mu bude opláceno stejně. Pravdou zůstává, že na odplacení zlého dobrým potřebuje člověk mít v sobě Boží lásku k těm lidem a Boží pohled na ně. Z vlastní síly je to většinou dost obtížné až nemožné.

Bůh miluje každého člověka. Avšak nenávidí hřích v člověku a v jeho jednání.

Lidé z tvého příběhu, kteří byli zabiti tím vojákem, ti už vědí, proč se jim to stalo. V Boží přítomnosti jsou odpovědi na všechny otázky. Nám zatím zbývají jen odhady a spekulace.
A kde je ta spravedlnost? V Bibli je psáno, že není nikdo spravedlivý, jedině Bůh. Můžeme se rozčilovat, máme být rozhořčeni nad takovým projevem zla, můžeme se zasadit nějakým způsobem za to, aby se podobné situace neopakovali, ale spravedlnost a odplatu nechme na Bohu...

Nějak se mi nedaří být stručný. Snad to nebylo zas tak moc dlouhé.

Ahojky. Jsem ráda, že jsi mne pochopil, i když né úplně. To ale ani takto nejde.
No, co se týká toho kněze, nevím, co řekl špatně. Vždyť proč by měl vnucovat někomu víru, pokud ví, že o ni nemám zájem? To by mi připomínalo nějakého distributora, to je nadsázka Nedávno jsem se dívala na nějaký dětský pořad, kde si kněz s dětmi povídal o Bohu a řekl dost podobné věci. Prostě kdo žije čistě, neškodí, nekrade, nezabíjí atd...žije vlastně podle Boží vůle a nemusí být věřící a modlit se k němu....Stačí to, jak žijeme, jak se chováme. Mně to přijde logické. Můžeš mi, prosím, podrobněji vysvětlit co je na tom špatného?
Co se týká mého života, jak jsi ho shrnul - jako že mám pocit, že vše zvládnu sama, že se nemusím nikomu zpovídat apod...
Tak je to o tom, že já jsem se vždycky musela spoléhat jen sama na sebe. Nezvládám plno věcí sama, to ne, ale vím, že mi nikdo nepomůže, vždy je jen na mne, jak se zachovám a jak jsem silná a jak vyřeším svoje trable. Bůh mi nepomůže, jak by mohl? Tím, že si s ním budu povídat? To je právě ta psychika, jak jsem psala. Zrovna tak si ale takhle může člověk popovídat s blízkým přítelem, s manželem, s psychologem atd...Každému pomáhá, když se může někomu svěřit. Už z toho má potom pocit, že jsou jeho problémy menší, snažší. Navíc když přítel dokáže poradit atd... Nechápu, jak by mi mohl poradit Bůh.
Já nevím. Je to moc složité. Pokud člověk není vychováván k víře v Boha, těžko takové složité problematice sám porozumí a zorientuje se v ní. K tomuhle tématu mám otázku: Jak Bůh vyřeší, za mne, moje starosti? Myslím, že jen já sama je dokážu řešit. Takže není to o tom, že bych měla pocit, že vše zvládnu sama, ale že vše prostě musím zvládnout sama, maximálně s pomocí manžela, přátel.
Jak jsi mluvil o církvi, tak ano. To netvrdím, že všichni věřící jsou špatní. Vždy jsou horší ti, kteří mají možnost zneužít svého postavení, to je prostě tak. Co se týká politiků, tak ano, dalo by se to malinko přirovnat, protože taky zneužívají svou moc a na ostatní lidi nemyslí. Ale nikoho nevraždí. To je zásadní rozdíl. Vím, toto se dělo v dávných dobách. Ve mne je ale kvůli tomu nějaký blok. Nechci si to ale dávat dohromady s Bohem. Jenže právě tihle, vysoce postavení, by měli přece jít příkladem. Jsou přece věřící..jak mohli páchat takové věci ve jménu Boha? Politici jsou sobci atd...ale nejsou věřící. Jak mají lidé poslouchat a nechat se vést k Bohu od takových lidí, kteří sami nežijí dobře? To teď myslím i současnost. Tohle je k tomu srovnání, církev a politik. Nehážu věřící do jednoho pytle, můj bratr chodí s evangelistkou a hezky o tom mluví a mám i kamarádku, která je věřící, chodí do kostela atd...
Nevím co víc dodat. Možná třeba jednou..taky budu k Bohu blíž.

Ahoj Protestante, jsem moc rada, ze uz jsi zase zpatky. Neznas me, ja si totiz vasi diskuzi procitala jiz nekdy v breznu, ale nikdy jsem se nezapojila. Mam pro Tebe otazku. V Boha verim ale stale nechapu jak se mohou dit hrozne veci nevinnym lidem. Priklad: od kolegy v praci jsem se dozvedela, ze kdyz jeho bratr - americky vojak a jejich tlupa byli v nedavne dobe v Iraku, jeden z nich vtrhl do bytu Irancu, znasilnil matku a jeji dcery a pak vsechny vcetne muzu rodiny zabil. Vezmeme si, ze napr. jedna z tech divek byla Bohu hluboce oddana a byla hodnym clovekem. Proc musela tak brutalne zemrit? Kde je nejaka spravedlnost kdyz ona byla tak hodna, nezistne pomahala vsem okolo a milovala Boha? Proc se takovehle veci nemohou dit napr. vedoucim koncentracnich taboru? Mockrat dekuji za nejake vysvetleni! Jana.

Toto je diskuze - napiš si co chceš, jak to cítíš, nad čím uvažuješ - jestli se to někoho nějak dotkne, to není tvůj problém...

Mě v tom tvém popisu rozporuplných pocitů nejvíc šokoval názor toho kněze Pokud to myslel vážně, tak je to s jeho církví horší, než se zdá a nezbývá než zaplakat nad takovým přístupem člověka, který by měl lidem ukazovat na cestu k Bohu...

Dotkla ses v těch pár větách několika různých témat - Ježíš, Bůh, Víra, Církev, psychika člověka - každé to téma je na dlouhé povídání, přesto mám dojem, že se ti podařilo vyjádřit něco obecného. Mnoho lidí má podobnou frustraci z toho, co církev (myslí se většinou katolická) prováděla ve středověku. Z té neskutečné hrabivosti a moceského politikaření š***k katolické církve se lidem většinou dělá špatně. Přesto - řekla bys totéž o současných politických špičkách? Nejsou stejní? A co prostí lidé - hodíš je do stejného pytle s politiky? Podobné to bylo a je i v církvi (i té katolické) - vždy tam byli lidé, kteří měli tvrdé srdce a zneužívali svého postavení k vlastním sobeckým cílům, ale také tam bylo mnoho prostých lidí, kteří svým životem ukazovali na existenci Boha, na Jeho lásku k lidem.

Při povrchním pohledu se může zdát, že víra v Boha, stvořitele vesmíru a Jeho syna Ježíše Krista, je pro někoho pouhou berličkou, aby se mu "žilo lépe". Pokud se na to díváš jako na určitou "pózu", na soubor náboženských pouček a pravidel, pak se budeš snažit naplnit ty příkazy a zákazy z vlastní síly a tvůj život to nezmění.

Bůh má zájem o osobní vztah s každým člověkem.

Chce s tebou mluvit - tomu se říká modlitba (mluvíš ty) a ztišení před Bohem (nasloucháš Bohu) a má zájem o všechny tvé trable a problémy o všechno, co prožíváš.
On tě zná líp, než si myslíš. Koneckonců tě stvořil - dal ti to tělo, které máš, dal ti dary ( schopnosti a talenty), aby si je používala ku prospěchu všech - a dal tě přesně do této doby a do těchto tvých současných vztahů z určitého důvodu.

Na druhou stranu, pokud chceš věřit tomu, že život vznikl náhodou, že všechno zvládneš sama, že jsi v podstatě dobrý člověk, že se nemusíš nikomu zodpovídat, je to tvoje věc.

Bůh je ti blízko. Čeká na tebe.

Přesto se ti nebude vnucovat. Nemá zájem o ustrašené "roboty". Chce mít vztah s každým člověkem, který se pro vztah s ním svobodně rozhodne. Je to trochu podobné manželství. Jak by asi takové manželství vypadalo, kdyby sis vzala (měla s ním důvěrný intimní vztah) muže jen proto, že se ho bojíš, že se bojíš, co by se stalo, kdyby sis ho nevzala. Bůh je jako nápadník, který kousek od tebe čeká s otevřenou náručí plnou lásky a ty zatím koketuješ s nějakým prolhaným obejdou který ti ubližuje...

No, snad toho napoprvé nebylo moc.
Těším se na tvou reakci....

protestant

Nevím, jak to napsat - v Boha, jako takového, nevěřím, ale v nějaké nadpřirozeno ano.
Věřím v dřívější existenci Ježíše, ale nevěřím tomu, co je o něm psáno - že zázračně léčil lidi a že vstal z mrtvých. Přes to všechno, co jsem napsala, se někdy přistihnu, např. když nezvládám některé životní útrapy, že se v duchu modlím - jako takovéto : " Pane Bože, ať už to skončí nebo pomoz mi "atd...Myslím si, že je to takovéto upoutání se k něčemu v tu danou chvíli, když je člověk na dně a neví kudy kam. V těchto situacích se hodně lidí obrátí na víru jako takovou a potom popisují, jak jim to změnilo život k lepšímu atd...Podle mne je to obyč. psychika, člověku pomáhá, když na něco může svádět své potíže nebo naopak si vsugeruje, že mu Bůh pomáhá a že je lepším člověkem, když je věřící. Já si to nemyslím. Už jen to, co prováděly církve za zvěrstva, je to hrůza. I v dnešní době se hodně lidí spíš bojí, než aby byli šťastní. Je to hrozně složité téma. Neumím v několika větách popsat vše, co bych k tomu chtěla říct. Ani nevím, jestli jsem správně popsala své myšlenky a pocity. Snad bude to, co jsem napsala, pochopeno tak, jak jsem to i myslela. Já se snažím žít tak, jak uznám za vhodné, čili tak, abych nikomu neubližovala. Jednou jsem mluvila s knězem a ten mi řekl, že vůbec nemusím věřit v Boha, ani se modlit apod...že stačí, že žiju v dobru a že jsem hodný člověk. Člověk nemusí mít něco nad sebou, aby žil tak, jak má. Zároveň věřící člověk může páchat zlo, i když pojem " věřící" mnohdy zavádí k pocitu, že takový člověk je lepší, než nevěřící. Není to pravda, aspoň podle mne. K čemu je teda víra? Přece pokud jsme dobří lidé, jsme takoví protože takoví být chceme a né proto, že nás hlídá Bůh!!!! Pokud bych to shrnula, tak jak jsem již psala - Někteří lidé jsou psychicky klidnější, pomáhá jim, když se k něčemu obrací apod....myslím, že v tom, zjednodušeně řečeno, je celá víra v Boha, Aláha atd.....Omlouvám se, jestli jsem se někoho dotkla, ale je to můj pocit z celého náboženství.

Trochu jsem o tom psal už v tom "pojednání" o strachu a zkouškách, tak abych se neopakoval....
Bůh nás zná. Je psáno, že bez jeho vědomí nespadne ani jeden vlas z naší hlavy. Proto vím, že zná i tu maminku a celou její rodinu. Jistě, takové úmrtí je vždy tragické a věřím, že Bůh ví, jak moc to tu ženu a matku zasáhlo. Zná tu bolest. I jemu zemřel jediný syn... Proto vím, že se na ni určitě nezlobí, že mu to vyčítala - rozumí tomu, že se musela vyrovnat s tou bolestí a s tím žalem, který takovou událost provází. On byl celou dobu s ní, utěšoval ji a dával jí sílu, aby to vydržela, aby tu bolest dokázala nést.... Čistě lidsky se z toho mohla i zbláznit, nebo si něco udělat....

Proč to Bůh dopustil? Nevím. Nechci se pokoušet ani odhadnout, proč k takovým tragediím dochází. Byly by to čiré nepodložené spekulace.

A je modlitba vždy přání, nebo i poděkování, prostě jakýkoliv rozhovor?
Jedné věřící mamince zemřelo na podzim děťátko, mělo asi 1,5 roku. Zemřela (holčička) na zápal mozkových blan.Bylo to 5. dítě v rodině, nechala tu kromě svých rodičů i 4 bratry. Nebudu se rozepisovat, jaká to je strašná tragédie(to si umíme představit), ale věřící maminka se nejen modlila, ale v jednu chvíli prostě Bohu i vyčítala, co se stalo. Je to pochopitelné. Tohle jsou chvíle, kdy i věřící přestává věřit, když se ho to týká osobně. Pak si sama vyčítala, že Bohu něco vyčítala...ale já myslím, že je to naprosto normální a lidské, že při takové bolesti člověk jakoby hledá viníka. V tom zpoufalství je snadné přestat věřit. Co si o tom myslíš? Rozumíš tomu? Chápeš ji? Jak by ses zachoval ty? Nebo kdokoliv jiný ať se s názorem přidá. -Mysicka